Vladimír Mařík: Průmysl 4.0 se nebude týkat jen ekonomiky, ale doslova všech občanů

3. 11. 2015 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Rozpracování vize digitální ekonomiky směrem ke kybernetické revoluci v českých podmínkách je úkolem Core Teamu Průmysl 4.0. Co tato strategie znamená, vysvětluje šéf odborného týmu Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v PrazeCo je cílem vámi vedeného Core Teamu Průmysl 4.0 a jak se mu daří naplňovat jeho úkoly?
Hlavním cílem je připravit pro ministerstvo průmyslu a obchodu výchozí materiály pro strategii Průmysl 4.0, která bude reagovat na německou iniciativu Industry 4.0. Půjde o rozpracování vize digitální ekonomiky směrem ke skutečné kybernetické revoluci v českých podmínkách.

ČR se nikdy nemůže stát vůdčí silou v celosvětové průmyslové revoluci, ale musíme přizpůsobit naši ekonomiku potřebám toho, co se děje kolem nás.

Cílem našeho Core Teamu Průmysl 4.0 složeného z odborníků je tedy připravit daty i znalostmi podložený koncepční návrh toho, co je potřeba pro naplnění této vize udělat.

Sešli se zde velice motivovaní lidé, kteří dobře spolupracují a rozumí si. Přímo nám to roste pod rukama. Tým je dělný, všechny termíny se kupodivu dodržují a myslím si, že i výstupy jsou dostatečně kvalitní.

Jak by měl český průmysl v případě přijetí této strategie vypadat a v jakém časovém horizontu by se to mělo stát?
Tak především tady nepůjde o to říci, ve kterém roce přesně dokončíme revoluci. Tady jde o něco většího – o přerod myšlení lidí, kteří jsou zapojeni do organizace průmyslové výroby a jejího řízení. Týká se to ovšem celé společnosti, řekl bych, že doslova všech občanů.

V průmyslové revoluci jde o změnu myšlení a postupné zavádění technologických změn tak, abychom se ideálu Průmysl 4.0 přiblížili. V různých podnicích se tomuto ideálu přiblíží v různých časových horizontech. Hlavní ovšem je, aby si všichni uvědomovali, že máme vize, ke kterým je třeba se přibližovat, a že to musíme udělat koordinovaným úsilím uvnitř ČR s uvažováním toho, co se děje v okolním světě.

Sledujeme tři hlavní cíle. První z nich je schopnost českých firem zapojit se do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Speciálně Německo jako hlavní hybná síla modernizace průmyslu považuje ČR za velmi důležitého, ne-li nejdůležitějšího partnera - i podle statistik to tak vypadá. Musíme být proto schopni se zapojit, integrovat.

Zadruhé by český průmysl měl zefektivnit výrobu. Zavedením principů Průmysl 4.0 budeme vyrábět rychleji, levněji, s větší úsporou zdrojů. A zatřetí cítíme, že máme na to, abychom některá svá vlastní řešení exportovali. Ve spolupráci s výzkumnou sférou – vysokými školami, Akademií věd ČR a dalšími výzkumnými pracovišti průmyslu – jsme schopni připravit taková řešení, že můžeme prodávat nejen patenty a know how, ale i třeba software a výrobní linky. Splnění všech těchto tří aspektů by ekonomice prospělo.

Jak potřebu zavedení Průmyslu 4.0 reflektují příslušná ministerstva a státní instituce?
Musím říci, že hozenou rukavici zvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, jmenovitě ministr Jan Mládek, který se do věci vložil s osobním nasazením. MPO hraje roli lídra, ale zodpovědně k tomu přistupují i ostatní klíčová ministerstva, kterých se to týká – ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství a ministerstvo vnitra. I ta mají v příslušných pracovních týmech své zástupce a s jejich koordinací není problém.

Všichni cítí, že národní iniciativu je potřeba připravit a ctí koordinační roli ministerstva průmyslu a obchodu.

Pro úspěch Průmyslu 4.0 je důležitá i součinnost s podnikatelskou sférou. Jak hodnotíte přínos zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)?
Musím říci, že SP ČR v Core Teamu Průmysl 4.0. hraje velmi aktivní roli. Jeho zástupci do týmu přinášejí své podněty a odvádějí obrovský kus práce. Navíc velmi dobře zodpovídají za dvě zásadní oblasti. Tou první jsou potřeby českého průmyslu – dělají analýzu toho, jak na tom dnes v průmyslu jsme a co by se ještě mělo udělat.

Druhá je velmi těžká oblast právního rámce - co je potřeba udělat v nejrůznějších zákonech, aby měl Průmysl 4.0 vůbec šanci volně vplout do života naší společnosti.

Hlavním tématem SP ČR pro letošek je Rok průmyslu a technického vzdělávání. Jaké lidi bude zavedení Průmyslu 4.0 v praxi potřebovat? Jaké adepty pro studium?
Každá revoluce s sebou přináší určité změny na trhu práce. Odbory mají určité obavy o to, aby nenastala zvýšená nezaměstnanost nebo aby nevznikly zásadní problémy na trhu práce, co se týká rozložení pracovních sil. Ale myslím si, že k tomu nedojde, zejména když si uvědomíme, co nás čeká a včas se připravíme na překvalifikaci lidí, na změny jejich pracovního zařazení.

Právě iniciativa Průmysl 4.0 umožní, aby ztráty na pracovních místech nebyly a abychom včas lidi přeškolili, přetrénovali na nové pozice. A nových pozic bude hodně.

Průmyslová revoluce bude vyžadovat inženýry trochu jiného profilu - takové, kteří budou umět myslet se systémovým nadhledem. Budou vidět věci ze širších souvislostí a budou schopni interdisciplinárního myšlení. My dnes vychováváme inženýry velmi dobře – v úzkém oboru do hloubky. K tomu budeme ovšem muset přidat i šířku. Půjde o nalezení vhodného kompromisu mezi hloubkou a šířkou vzdělání.

Průmysl 4.0 je více než o nových technologiích o tom, jak ty technologie, které jsou k dispozici, integrovat dohromady, interdisciplinárním systémovým pohledem. Nebál bych se zdůraznit, že potřebujeme adepty ke studiu, kteří se nebojí fyziky a matematiky. Všechno ostatní už je naučíme a připravíme v těch či oněch programech.

Myslím si, že největší chybou bylo opustit matematiku u maturity a my to vidíme, že celkově klesá zájem o matematiku. Bohužel průmyslovou revoluci, která je revolucí kybernetickou, opírá se o fyzikálně-kybernetické systémy, nemůžeme dělat bez fyziky a matematiky. Čili adepti by měli být dobří hlavně v tomto, zbytek je naučíme.

Jaké aktuální kroky v procesu zavádění Průmyslu 4.0 budou následovat?
Plánujeme, že bychom měli dokončit materiál pro jednání vlády, který by už obsahoval opatření, která mají jednotlivé resorty udělat, čili materiál který by obsahoval akční plán kroků pro jednotlivé resorty. My bychom ho chtěli předložit do konce února s tím, že by v březnu, dubnu to mohla začít projednávat vláda tím svým normálním standardním procesem.

Naším cílem je, aby ten materiál byl v květnu nebo do prázdnin schválen a uveden v život. Samozřejmě můžeme na věcech pracovat už dnes, například na několika vysokých školách už se vytvářejí nové studijní programy, ať je to ČVUT, VŠB, VUT v Brně – tyto školy připravují studijní obory, které by odrážely potřeby průmyslu 4.0 a myslím si, že i průmysl se připravuje a začíná podnikat kroky, aby ty změny mohl akceptovat.

Není možné čekat, až se vláda v květnu usnese. Já si myslím, že by se každý už měl rozmýšlet, co to vlastně pro něj, ať již ve škole, v podniku nebo ve výzkumné organizaci, bude znamenat a některé kroky už může provádět každý sám již nyní.

Plné znění materiálu Národní iniciativa Průmysl 4.0

Převzato z časopisu SPEKTRUM. Autor článku: Jiří Janda, Sekce komunikace SP ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek