Vnitřní trh v letech 2004-2009: Volný pohyb zboží a služeb

26. 8. 2009 | Zdroj: Euroskop.cz

Informace o dvou svobodách na vnitřním trhu – volném pohybu zboží a volném pohybu služeb.

zpět na Obsah dokumentu

Volný pohyb zboží

Zlepšení fungování

Legislativní záměry pro zlepšení fungování vnitřního trhu se zbožím byly shrnuty ve sdělení Komise ze dne 14. února 2007 s názvem Vnitřní trh zboží: úhelný kámen konkurenceschopnosti Evropy (KOM(2007)35). V něm Komise představila čtyři hlavní iniciativy, které mají tvořit její strategií pro vnitřní trh 21. století a řešit dva základní problémy: nekonzistentnost komunitárních pravidel a existenci překážek volného obchodu v podobě národních technických norem.

Tyto iniciativy zahrnují zlepšené vzájemné uznávaní; akreditaci a dozor; konformitu výrobků a registraci motorových vozidel v jiném členském státě.

V oblasti zlepšení vzájemného uznávání bylo přijato nařízení č. 2008/764, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě; použitelné je od 13. května 2009.

Jeho cílem bylo kromě zlepšení aplikace principu vzájemného uznávání také snížení rizika pro podnikatele, že jejich výrobky nezískají přístup na trh v jiném členském státě z důvodů aplikace národních technických norem, i když byly úspěšně komercionalizovány v jiném členském státě.

Zároveň byla vytvořena síť kontaktních bodů, kde se může obrátit každý podnikatel se žádostí o pomoc nebo informace ohledně výše uvedeného principu. Pro úřady členských států stanovuje nařízení jasné směry pro postup, kdy se rozhodnou zakázat uvedení, pozměnit rozsah uvedení nebo stáhnout výrobek z trhu.

Pro akreditaci a dozor bylo přijato nařízení č. 2008/765, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem; použitelné bude od 1. ledna 2010. Nařízení se vztahuje na správní rozhodnutí založené na technickém pravidle a týkající se uvedení a zákazu uvedení výrobku na trh, jeho stažení z trhu a dodatečné testovaní.

Vytvořilo společný rámec pro akreditaci a fungování odpovědných úřadů v členských zemích zabývajících se posuzováním výrobků, přípravků a látek. V každém státě má být vytvořen jeden neziskový akreditační úřad a určeny odpovědné správní úřady pro dozor nad trhem.

Rozhodnutí č. 2008/768, platné od 9. července 2008, zavedlo společné principy v oblasti uvádění výrobků na trh. Kromě zavedení některých definic, stanovilo jasné požadavky pro výrobce, dovozce a distributory výrobků v oblasti dodržovaní jejich povinností, pravidla pro posouzení shody a bezpečnost výrobku. Cílem je zvýšení spotřebitelské důvěry.

Chemické výrobky

REACH

V oblasti chemických produktů lze za průlom označit přijetí nařízení č. 2006/1907 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, známého pod zkratkou REACH.

Nařízení zavádí jednotný evropský systém pro chemikálie vyráběné nebo dovážené do EU s cílem zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Zároveň má podpořit konkurenceschopnost a inovativnost evropského průmyslu. Každodenní implementaci má na starosti nová Evropská agentura pro chemické látky sídlící v Helsinkách.

REACH představuje komplexní reformu legislativy ES v oblasti chemických produktů, platí od 1. července 2007. Obsahuje také úlevy pro malé a střední podnikatele, protože pravidla pro chemické látky jsou odstupňovány v pásmu do 1 tuny, do 10 tun a nad 10 tun, které je nejpřísnější.

Jeho přijetí bylo značně kontroverzní, protože náklady na registraci všech chemických látek se odhadují až na 6 mld. Kč. Na druhé straně implementace nařízení přinese nové znalosti o skutečných účincích chemických látek.

zpět na Obsah dokumentu

Další legislativní akty v oblasti značení nebezpečných látek

V oblasti značení nebezpečných látek byly krom nařízení REACH přijaty i další legislativní akty. Jednalo se zejména o nařízení č. 2008/1272 o klasifikaci, označování a balení látek a příměsí, platné v základních částech od ledna 2009. Nařízení přinese na obaly piktogramy a informace upozorňující na nebezpečí.

Oblast dovozu a vývozu nebezpečných látek bude v EU regulovat Rotterdamská úmluva, ke které ES přistoupilo s účinností od 19. prosince 2002 na základě rozhodnutí Rady č. 2006/730. Detailní pravidla jejího provádění stanovuje nařízení č. 2008/689, platné od 4. srpna 2008. Základním pravidlem je předešlý informovaný souhlas dovozce; chemické látky uvedené v Rotterdamské úmluvě je možno importovat pouze za předpokladu jeho udělení.

Společenství přistoupilo 14. října 2004 i ke Stockholmské úmluvě o perzistentních organických znečišťujících látkách (viz rozhodnutí Rady č. 2006/507). Ta reguluje užití dvanácti organických látek, například dioxinů, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí, a stanovuje pravidla pro jejich vývoz a dovoz.

Byla přijata i nová pravidla pro odbourávání a značení čisticích prostředků v nařízení č. 2004/648. To má nejen zavést nový standard ochrany vody, ale také ochrany spotřebitelů, zejména s ohledem na alergeny obsažené v čisticích prostředcích, způsob jejich značení a uvádění jejich složení. Nařízení platí od 8. října 2005.

Pozornost byla věnována i rtuti. Po zveřejnění Strategie Společenství týkající se rtuti (KOM(2005)20) z ledna 2005 následovalo přijetí nařízení č. 2008/1102 o zákazu vývozu kovové rtuti a některých jejích sloučenin a směsí a jejím bezpečném skladování. Od 15. března 2011 již nebude možné dovážet a vyvážet tyto látky – kromě výzkumných, zdravotnických a analytických účelů.

Pesticidy

Z července 2006 pochází návrh směrnice, kterou se stanoví rámec pro dosažení udržitelného využívaní pesticidů (KOM(2006)373). Nový rámec má nejen posílit současný stupeň ochrany, ale také zlepšit výzkum pesticidů a zavést nová opatření v oblasti správní spolupráce – členské státy budou povinny vypracovat národní akční plány pro snížení rizik a závislosti na pesticidech. V současnosti se očekává projednání návrhu v Radě v druhém čtení postupu spolurozhodování.

Kontrola rizik

Od března 2004 platí nová směrnice č. 2004/9 o inspekci a ověřování správní laboratorní praxe, která shrnuje komunitární legislativu týkající se neklinického testování chemických produktů. V ČR byla transponována těmito právními předpisy.

Navazuje na ni směrnice č. 2004/10 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek; platí od stejného data. Cílem směrnice je odstranění duplicity testování v různých členských státech a omezení počtu testů provedených na zvířatech pomocí vzájemného uznávaní výsledků. V ČR byla směrnice také již transponována.

Stavebnictví

V oblasti stavebnictví byly přijaty dvě směrnice, které stanovují minimální požadavky pro ochranu pracovníků. První s č. 2004/40, účinná od 30. dubna 2004, se týká elektromagnetických polí a záření a byla v ČR provedena těmito předpisy. Druhá s č. 2006/25 se týká expozice fyzikálním činitelům (optickému záření z umělých zdrojů). Je účinná od 27. dubna 2006 a v ČR byla již rovněž transponována.

zpět na Obsah dokumentu

Motorová vozidla

Bezpečnost a typové schvalování

V oblasti zvyšování bezpečnosti motorových vozidel bylo ve sledovaném období přijato několik legislativních aktů. Vycházely z Akčního plánu pro bezpečnost na silnicích pro léta 2003–2010 z června 2003 (KOM(2003)311), jehož hlavním cílem je snížení počtu obětí nehod na silnicích o polovinu.

Plán doplnila snaha vybudovat do roku 2009 plně funkční systém nouzového volání ve vozidlech eCall a zahrnout do jejich konstrukce nové poznatky z oblasti informačních a komunikačních technologií.

Tyto cíle měla na zřeteli i rámcová směrnice č. 2007/46 pro typové schvalování motorových a přípojných vozidel, jakož i konstrukčních součástí, platná od 25. září 2007. V ČR byla provedena těmito právními předpisy. Navázala na ni celá řada legislativních aktů a jejich návrhů, které mají přispět k její plné realizaci.

Zmínit lze návrh nařízení o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel ohledně obecné bezpečnosti (KOM(2008)316) z května 2008, nařízení o ochraně chodců a jiných zranitelných účastníku silničního provozu č. 2009/78, použitelné od 24. listopadu 2009, nebo směrnici č. 2009/33 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, která má být provedena do 4. prosince 2010.

Hospodářská soutěž na trhu s automobily

Zahájena byla také revize blokové výjimky pro prodej a servis motorových vozidel zakotvené pro léta 2002–2010 nařízením č. 2002/1400. Nařízení je totiž považováno za nadměrně přísné, nadbytečné a složité. Jeho cílem je především zlepšit pozici spotřebitelů prostřednictvím posílení soutěže v rámci odvětví, což se mělo projevit především využitím nových prodejních technik, jako jsou prodeje přes internet a prodej více značek najednou, zjednodušením přeshraničních nákupů motorových vozidel a větší cenovou konkurencí. Komise navrhuje přijetí pružnějšího přístupu.

Komise také v září 2004 navrhla směrnici o ochraně průmyslových vzorů, která by zavedla více konkurence do oblasti náhradních dílů pro automobily (viz KOM(2004)582). Cílem je vytvoření více možností pro spotřebitele, aby si vybrali výrobce náhradních dílů pro své vozidlo, a to i u jeho viditelných součástí. Kapoty, blatníky, či nárazníky by mohli po přijetí směrnice vyrábět i nezávislí výrobci autodílů.

Návrh se týká pouze viditelných částí pro starší vozidla a je projednáván postupem spolurozhodování. Jeho projednávání se však od prosince 2007 nedostalo za fázi prvního čtení v Parlamentu, a proto lze na jeho přijetí v budoucnu nahlížet poměrně skepticky.

Potraviny

V oblasti značení potravin vypracovala Komise v lednu 2008 návrh nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)40). Ten kromě konsolidace stávající legislativy a jejího zpřehlednění modernizuje současné schéma značení potravin. Zavádí jasné rozlišení na povinné označování a dobrovolné značení.

Povinné značení bude obsahovat energetickou hodnotu, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů (s konkrétním uvedením cukrů) a soli na 100 mililitrů či gramů nebo v jedné porci. Dobrovolně lze pak značit další nutriční hodnoty nebo použít jiné národní schéma, například medializované „semafory“. Návrh také zavádí povinnost značit nebalené potraviny v restauracích a provozovnách rychlého občerstvení. V oblasti značení piva, vína a alkoholických nápojů zavádí výjimku, kterou však Komise prozkoumá.

V současné době je návrh projednáván postupem spolurozhodování, první čtení v Parlamentu i Radě je očekáváno 14. prosince 2009.

zpět na Obsah dokumentu

Farmaceutické produkty

Vizi pro farmaceutický sektor v rámci vnitřního trhu nastínilo sdělení Komise z prosince 2008 „Bezpečná, inovativní a dostupná léčiva: obnovená vize pro farmaceutické odvětví“ (KOM(2008)666). Sektor se má proměnit, aby mohl odpovídat na výzvy globalizace, a zároveň má být zlepšena bezpečnost léčiv, jakož i jejich dostupnost pro pacienty. Cílem je vytvoření jednotného trhu v oblasti léčiv. Ten má být částečně vytvořen již do roku 2010. Vize nezapomíná ani na podporu inovací v oblasti léčiv a mezinárodní boj proti padělaným a falešným lékům.

Dostupnost a vývoj léků pro děti má zlepšit a podpořit nařízení č. 2006/1901, platné od 12. ledna 2007. V rámci Evropské agentury pro léčivé přípravy zřizuje Pediatrický výbor a stanovuje i postupy pro schvalování nových pediatrických léčivých přípravků.

Inovace v oblasti léčiv má podpořit vytvoření společného podniku pro provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva na základě nařízení č. 2008/73. Nařízení je účinné od 7. února 2008 do konce roku 2017 a vymezuje tak dobu fungování společného podniku Evropské komise a Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací.

V období let 2004–2009 byla také rozvíjena základna pro dozor nad farmaceutickými produkty. Nařízením č. 2004/726 byla prodloužena od 20. května 2004 doba existence Evropské agentury pro léčivé přípravky a zároveň postup pro centrální autorizaci některých farmaceutických produktů, například těch pro pokročilé terapie nebo pocházejících z biotechnologií.

Pro ostatní produkty bude tato procedura volitelná a pro generika je stanovena decentralizovaná autorizace. Pro generika také platí také od 29. července 2006 nařízení č. 2006/816 o povinném licenčním systému pro produkci a vývoz generických léčebních přípravků do rozvojových zemí.

Vnější vztahy u volného pohybu zboží

V oblasti vnějších vztahů bylo přijato několik legislativních aktů omezujících dovoz zboží, které není z různých důvodů na vnitřním trhu žádoucí. V případě nařízení č. 2005/111 platného od 15. února 2005 se jedná o prekursory drog, tedy látky, ze kterých je možno vyrobit nelegální syntetické drogy s amfetaminy. Příkladem může být droga extáze. Nařízení stanovuje pravidla pro sledování obchodu s nimi, zejména pak licencování dovozců, zpřísnění dovozních kontrol a značení prekursorů.

Nařízení č. 2007/1523 zakazuje s platností od 31. prosince 2008 dovoz, vývoz a uvádění na trh kočičí a psí kůže a výrobků obsahujících tyto kůže. Výjimky jsou možné jen pro studijní a taxidermické účely.

Nedávno byla ukončena také jednání o zákazu obchodování s produkty z tuleňů. Návrh Komise z 24. ledna 2008 (KOM(2008)469) zakazuje obchod s tulením produkty, které pocházejí ze zvířat zabitých v krutých podmínkách v rámci EU, a také jejich export. Je ale předmětem mnohých kontroverzí mezi ochránci přírody a zeměmi exportujícími tulení výrobky, například Kanadou. Rada návrh dne 27. července 2009 schválila a očekává se jeho uveřejnění v Úředním věstníku EU.

zpět na Obsah dokumentu

Volný pohyb služeb

Směrnice o službách

S cílem vytvořit skutečný vnitřní trh v oblasti služeb do roku 2010 byla po poměrně velkých kontroverzích přijata směrnice č. 2006/123 o službách na vnitřním trhu. Kompromisní návrh sice neuspokojil některé požadavky např. ČR, ale i tak přinesl zjednodušení přeshraničního poskytování služeb. Dále posilňuje práva příjemců služeb, propaguje jejich kvalitu a umožňuje efektivní správní spolupráci mezi členskými státy.

Směrnice zahrnuje všechny služby poskytované za účelem zisku, s výjimkou nekomerčních služeb ve veřejném zájmu, finančních služeb, dopravy, zdravotnictví, audiovize, gamblingu, osobních bezpečnostních služeb, služeb notářů, jakož i jiných služeb spojených s výkonem státní moci.

V rámci zjednodušení správní spolupráce musí členské státy vytvořit body jediného kontaktu, které poskytnou všechny požadované formality nutné pro zahájení poskytování služeb. Členské státy musí tyto body zpřístupnit i on-line (dálkovým přístupem). Proces udělení povolení poskytovat služby byl značně zjednodušen a byla odstraněna některá omezení, například na základě národnosti nebo pohlaví. Obdobně bylo zjednodušeno i prostředí pro dočasné přeshraniční poskytování služeb.

Transpoziční lhůta vyprší 28. prosince 2009, v ČR ještě směrnice nebyla transponována.

Služby v obecném zájmu

Pozornost byla ve sledovaném období věnována i službám v obecném zájmu. Nejprve Komise v květnu 2004 zveřejnila Bílou knihu o službách v obecném zájmu (KOM(2004)374), která konstatovala nutnost vyvážení tržních a netržních principů při jejich poskytování. Kromě jejich poskytování blízko občanům, transparentnosti, právní jistoty a garance práv spotřebitele a jejich kvality však Komise zhodnotila, že není vhodné prezentovat legislativní návrhy.

Specifická pozornost byla věnována oblasti sociálních služeb v obecném zájmu (viz sdělení Komise z dubna 2006 (KOM(2006)177), ale ani zde nebyl vypracován žádný legislativní návrh. Ten lze očekávat až po přijetí Lisabonské smlouvy, jak uvádí sdělení z listopadu 2007 „Jednotný trh pro Evropu ve 21.

Století – Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek“ (KOM(2007)725), jelikož dokument obsahuje doprovodný protokol, který by se měl stát právním základem pro nové legislativní iniciativy.

Liberalizace poštovních služeb

V EU probíhá již od roku 1997, kdy byla přijata tzv. první poštovní směrnice č. 97/67, liberalizace poštovních služeb. Ta znamená postupné odbourávání monopolu poštovních služeb, nejdříve u zásilek nad 350g, od roku 2002 nad 100g (viz směrnice č. 2002/39) a od roku 2006 nad 50g. Reformu poštovních služeb završila tzv. třetí poštovní směrnice č. 2008/6, která plně otevřela poštovní trh u 16 států od 31. prosince 2010 a u 11 států, včetně ČR, od 31. prosince 2012.

I přes úplnou liberalizaci má být zachována vysoká kvalita obecné poštovní služby a má dojít k posílení spotřebitelských práv. Směrnice má být transponována do 31. prosince 2010. V ČR k tomu ještě nedošlo.

zpět na Obsah dokumentu

Tisknout Vaše hodnocení: