Vnitřní trh v letech 2004-2009

21. 8. 2009 | Zdroj: Euroskop.cz

Vnitřní trh představuje jeden z pilířů Evropské unie a je velice důležitý pro ekonomický růst a zaměstnanost v EU. V interakci s jednotlivými politikami EU podporuje mobilitu, konkurenceschopnost a inovace. EU se snaží harmonizovat jeho legislativní rámec a především odstraňovat překážky ztěžující jeho fungování.

Obsah dokumentu:

Vizi vnitřního trhu určilo sdělení z listopadu 2007 „Jednotný trh pro Evropu 21. století“. Vnitřní trh má být podle něho ještě více integrován, otevřen a konkurenceschopný. Další rozvoj inovací a znalostí má přispět k plnému využití jeho potenciálu. Jejich svobodný pohyb by se měl stát „pátou svobodou“, po volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.

Zároveň však má vnitřní trh respektovat ekologické a sociální požadavky, a tak odpovídat na výzvy vznikající zejména v důsledku globalizace. Takto postavený vnitřní trh má nabídnout větší výběr pro spotřebitele, ale také více příležitostí pro podnikatele, zvláště pak pro ty malé a střední.

Sdělení potvrdilo závazek z února téhož roku prezentovaný ve sdělení Jednotný trh pro spotřebitele, které pro spotřebitele slibuje do budoucna širší výběr výrobků a služeb za nižší ceny, s vysokou úrovní kvality a bezpečnosti. Pro podnikatele má vnitřní trh znamenat nejen možnost využití ekonomického potenciálu trhu o velikosti 500 milionů lidí, ale také jednotný právní rámec a z něj plynoucí výhody.

Monitoring vývoje vnitřního trhu a správní spolupráce

Monitorovat dosahování výše uvedených pokroků hodlá Komise pomocí pravidelného sledování spotřebitelských výsledků (viz sdělení z ledna 2008, KOM(2008)87) a také pomocí Informačního systému vnitřního trhu (viz sdělení z listopadu 2008, KOM(2008)703).

Pomocí elektronického systému posílené správní spolupráce mají být snadněji překonávaný praktické těžkosti v správní kultuře, identifikaci příslušných partnerských úřadů v jiných členských státech nebo vyplývajících z používání více oficiálních jazyků. Systém má být plně funkční na konci roku 2009.

V oblasti správní spolupráce ještě uveďme přijetí nařízení č. 2008/764, stanovujícího postupy týkající se uplatňování vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených na trh v jiném členském státě. Jeho cílem je snížení rizika pro podnikatele, že jejich výrobky se nedostanou na trh jiného členského státu z důvodu nesplnění technických požadavků. Pro výrobce se zřizuje síť přeshraničních kontaktních bodů, kam se lze obrátit s dotazy a stížnostmi. Nařízení je použitelné od 13. května 2009.

Podnikání na vnitřním trhu

Obecný rámec pro podnikání

Jelikož jsou obchodní společnosti hlavními subjekty působícími na vnitřním trhu, komunitární právo jim věnuje velkou pozornost s ohledem na zjednodušení právních předpisů a odstranění obsolentních překážek. Jedná se především o právo proměn společností, práva akcionářů, daňové úpravy nebo usnadnění přeshraničního podnikání.

V oblasti zjednodušení právního prostředí předestřela své představy Komise v rámci sdělení KOM(2007)394 z července 2007 o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu. Mezi konkrétní opatření vycházející z tohoto sdělení patří například návrh nařízení o statutu evropské soukromé společnosti (KOM(2008)396) z července 2008, který je součástí iniciativy Aktu o malém podnikání.

Způsoby prevence daňových únikůa obcházení právních předpisů nastínilo sdělení Komise KOM(2004)611 ze září 2004. Identifikovalo čtyři způsoby ochrany proti tomuto podvodnímu chování – vnitřní kontrolu ve společnosti, kontrolu nezávislou třetí stranou, veřejný dohled a vynucovaní.

Oblast povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek následně detailně upravila směrnice č. 2006/43, jež byla v českém právním řádu provedena několika právními předpisy. Cílem je jednak zvýšení důvěryhodnosti těchto dokumentů, ale také prevence vzniku finančních skandálů a zlepšení spolupráce s třetími zeměmi mimo EU. Lhůta pro provedení této směrnice vypršela 28. června 2008.

V oblasti daní je nutné zmínit směrnici č. 2008/7 o nepřímém zdanění z kapitálových vkladů. Ta obecně zakazuje uvalování jakýchkoliv daní na vklady do kapitálových společností a společností s ručením omezeným, jelikož působí v rozporu se svobodou volného pohybu kapitálu. Směrnice měla být provedena do 31. prosince 2008; ČR nepovažuje prováděcí opatření za nutná.

Od 19. května 2004 začala platit také směrnice č. 2004/25 o nabídkách převzetí. Stanovuje pravidla vyvažující zájmy podílníků, zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran. Zejména posiluje práva podílníků na informace o jednotlivých nabídkách, například stanovuje minimální lhůtu pro přijetí nabídky a její zvážení. V ČR byla provedena 16 právními předpisy.

Právní rámec fungování kapitálových společností

Komunitární právo proměn společností bylo obohaceno novou úpravou přeshraničních fúzí kapitálových společností – směrnicí č. 2005/56. Komunitární úprava má snížit náklady takových operací, zaručit právní jistotu pro všechny jejich účastníky a také umožnit provést fúzi co největšímu počtu společností. Speciální pozornost je věnována fúzím ústícím do vytvoření Evropské společnosti (Societas Europeana). Směrnice je platná od 15. prosince 2007 a v ČR byla provedena těmito právními předpisy.

Práva akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi byla posílena směrnicí č. 2007/36. Ta stanovuje minimální požadavky pro výkon akcionářských práv na valných hromadách kótovaných společností. Propaguje použití elektronické komunikace a detailně stanovuje, jaké informace musí společnost zveřejnit před konáním valné hromady; následně reguluje i její průběh. Směrnice je platná od 3. srpna 2007 a její ustanovení byla transponována i do právních předpisů ČR.

zpět na Obsah dokumentu

Právo duševního vlastnictví

Právo autorské a práva příbuzná

Jednotný evropský systém ochrany práv duševního vlastnictví má sloužit jako základ pro inovace a kreativitu v EU. Základním cílem legislativních návrhů i v letech 2004–2009 byla standardizace jeho ochrany na celoevropské úrovni.

Jednotlivé body své strategie Komise zveřejnila v zelené knize o právu duševního vlastnictví ve znalostní ekonomice (KOM(2008)466) z července 2008. Cílem je kromě ochrany také vytvoření páté svobody na vnitřním trhu – volného pohybu znalostí a inovací.

Směrnice č. 2006/116 harmonizovala dobu ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících. V zásadě tak budou podléhat díla ochraně ještě 70 let po smrti jejich autora anebo data jejich uveřejnění, jestliže se jedná o díla anonymní nebo zveřejněná pod pseudonymem.

Práva příbuzná, tedy například práva výkonných umělců, budou chráněny po dobu 50 let. Následně byly směrnicí č. 2006/115 upraveny také právo na pronájem a půjčování (s ohledem na práva duševního vlastnictví). Směrnice jsou platné od 16. ledna 2007 a v ČR byly obě provedeny v autorském zákoně č. 121/2000 Sb. a zákonem č. 216/2006 Sb.

Bloková výjimka pro dobu od 1. května 2004 do 30. dubna 2014 byla udělena nařízením č. 2004/772 pro určité kategorie dohod o převodu technologií, jelikož pozitivní účinky těchto dohod převažují nad potenciálním ohrožením hospodářské soutěže.

Zlepšením ochrany práva autorského a příbuzných práv, zejména s ohledem na nové technologie, se také zabývalo doporučení Komise č. 2005/737 o jejich kolektivní přeshraniční ochraně z října 2005.

Komunitární patent

Asi nejdůležitějším návrhem, který byl v sledovaném období v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví projednáván, je návrh tzv. komunitárního patentu (KOM(2000)412) pocházející již z listopadu 2000. Jeho cílem bylo zavedení jednotného patentu platného pro celou EU, a tedy zjednodušení patentového řízení a jeho nákladů. Patent by představoval soubor národních patentů.

Návrh však i přes své stáří nebyl dosud schválen, poslední jednání se v Radě odehrála v roce 2004. Některé členské státy totiž odmítají přílišnou centralizaci, kterou podle nich patent zavádí, a také údajné vysoké náklady na překlad. Diskuze o návrhu tedy nadále pokračují.

Komise se v současnosti snaží alespoň získat mandát na vytvoření jednotného systému sporného řízení pro patenty (viz doporučení SEK(2009)330 z března 2009). Systém by měl navázat na úpravu směrnice č. 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví, platnou od 19. května 2004 a implementovanou v ČR téměř v třech desítkách právních norem.

Právo duševního vlastnictví a výrobky

Velká pozornost byla také věnována pirátství a padělání výrobků. Ve sdělení KOM(2008)465 z července 2008 o strategii práv průmyslového vlastnictví se Komise zaobírala nejen touto otázkou, ale také kvalitou patentů, jejich skutečným využívaním a podporou inovacím malých a středních podniků.

Rada ve své rezoluci strategií podpořila a vyzvala Komisi, aby vytvořila Evropský úřad pro boj s pirátstvím a paděláním. V této oblasti lze tedy do budoucna očekávat čilou aktivitu, a to i směrem vně EU, jelikož většina padělaného zboží pochází z Číny (viz sdělení z října 2005, KOM(2005)479).

Nelze zapomenout ani na nařízení č. 2006/509 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality. Takovéto produkty a potraviny budou zapisovány do speciálního registru, což umožní nejen zajištění lepší informovanosti spotřebitelů, ale také přinese ekonomické výhody pro producenty. Nařízení je platné od 20. dubna 2006.

Veřejné zakázky

Snahou EU v této oblasti bylo po uplynulá léta zlepšení transparentnosti veřejných kontraktů, čili smluv o dodávkách zboží nebo služeb s veřejnými zadavateli. Směrnice č. 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby reviduje pravidla v oblastech zmíněných v jejím názvu.

Soustřeďuje se na zjednodušení, harmonizaci a modernizaci legislativního rámce a zavádí nový postup konkurenčního dialogu. Také preferuje zavádění elektronických postupů výběru a do rozhodování zahrnuje také environmentální a sociální kriteria. Směrnice je platná od 30. dubna 2004 a v ČR byla provedena těmito právními předpisy.

Speciální pozornost byla věnována veřejným zakázkám v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ve směrnici č. 2004/17. Principy této směrnice kopírují ustanovení „obecné“ směrnice č. 2004/18 a byly provedeny do právního řádu ČR několika právními předpisy. Směrnice je také platná od 30. dubna 2004.

Komise se snažila postihnout i zvláštnosti veřejných zakázek v oblasti obrany prostřednictvím zelené knihy KOM(2004)608 ze září 2004. Na tuto snahu navázalo vysvětlující sdělení KOM(2006)779 z prosince 2006 o výjimkách v této oblasti, jehož cílem byla prevence rušení hospodářské soutěže praktikami odkazujícími na oblast obrany.

V oblasti veřejných zakázek a koncesí na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru (IPPP) vydala Komise interpretační sdělení 2008/C 91/02 z dubna 2008. Sdělení především ujasnilo pravidla pro vytváření takovýchto partnerství a způsob aplikace pravidel pro veřejné zakázky. Sdělení navázalo na zelenou knihu o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru a komunitárním právu o veřejných zakázkách a koncesích (KOM(2004)327) z dubna 2004.

zpět na Obsah dokumentu

Volný pohyb osob

V oblasti volného pohybu osob došlo k významnému zjednodušení obecného právního rámce: směrnicí č. 2004/38 bylo zrušeno více než deset dílčích právních předpisů a provedena jejich reforma. Nová směrnice má podpořit výkon práva volného pohybu; stanovila pouze nejnutnější formální pravidla pro občany EU a jejich rodinné příslušníky.

Také zavedla novou definici pojmu „rodinný příslušník“ a zúžila prostor pro možnost odmítnutí vstupu do jiné členské země nebo odnětí práva pobytu v ní. Směrnice je platná od 30. dubna 2004 a v ČR se její ustanovení promítla do padesáti právních předpisů.

Kvalifikace

Směrnice č. 2005/36 zavedla nový systém uznávání odborných kvalifikací, který má napomoci větší flexibilitě pracovního trhu, liberalizaci poskytování služeb, umožnit automatické uznávání znalostí a praxe pro některá povolání a zjednodušit související správní řízení.

Její ustanovení se použijí pro občany EU, kteří chtějí vykonávat některé ze stanovených regulovaných povolání jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Stanovují také podrobná pravidla pro poskytování služeb a podmínky pro uplatnění práva na usazení v jiném členském státě. Směrnice platí od 20. října 2005. Do právního řádu ČR byla implementována těmito právními normami.

Srovnávání kvalifikací pro zaměstnance, zaměstnavatele, ale i pro vzdělávací instituce by měl napomoci společný Evropský referenční rámec pro kvalifikace. Jeho vytvoření doporučil Evropský parlament i Rada. Rámec má být plně zprovozněn v roce 2012.

Již dnes ale funguje jednotný rámec Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass), zavedený nařízením č. 2004/2241. Portfolio pěti dokumentů tvořících Europass umožňuje občanům EU jasně doložit v jiné členské zemi jejich kvalifikaci a schopnosti. Nařízení je platné od 1. ledna 2005.

Sociální ochrana

Pravidla členských států v oblasti systémů sociálního zabezpečení mají být zjednodušena a vyjasněna pomoci opatření obsažených v nařízení č. 2004/883. Komunitární právo koordinuje tyto národní systémy tak, aby občané pracující v jiném členském státě nebyli diskriminováni a byli posuzování podle principu rovného zacházení. Nařízení je platné od 20. května 2004.

Zlepšit přenositelnost nároků na penzijní připojištění měl návrh Komise z roku 2005 (KOM(2005)507). Rada však nepřijala ani přepracovaný návrh.

Osoby z třetích zemí

Vnitrostátní pravidla stanovující podmínky pro připuštění občanů z třetích zemí na pracovní trh v EU za nepracovními účely byla harmonizována směrnicí č. 2004/114. Její pravidla se vztahují na čtyři kategorie cizinců – studenty, žáky, osoby v rámci neplacené odborné přípravy a dobrovolné služby. Směrnice platí od 12. ledna 2005 a v ČR byla provedena uvedenými právními akty.

Postup v oblasti legální migrace ostatních cizinců uvádí sdělení KOM(2005)669 z prosince 2005. Doporučuje vypracování právního rámce v oblasti ochrany práv těchto osob při legálním zaměstnávání, jejich vstupu a pobytu v EU a také speciální úpravy pro sezónní pracovníky a stážisty. Doposud ale nebyly vypracovány žádné konkrétní legislativní návrhy.

Jiná je situace u migrace nelegální, kde směrnice č. 2009/52 zavedla postihy pro zaměstnavatele neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Tito zaměstnavatelé se vystavují rizikům různých postihů, například pokut, vyřazení ze schémat státních podpor či trestního stíhání.

Zaměstnavatelé mají povinnost při zaměstnání cizince ze země mimo EU vyžadovat povolení k pobytu a oznámit danou skutečnost do týdne úřadům. Lhůta pro implementaci směrnice vyprší 20. července 2011.

zpět na Obsah dokumentu

Volný pohyb kapitálu

Aplikace principu volného pohybu kapitálu

V oblasti praktické implementace svobody volného pohybu kapitálu se Komise soustředila na otázky odstraňování překážek přeshraničních investic pomocí fondů rizikového kapitálu (KOM(2007)853) z prosince 2007 a společného evropského přístupu k státním investičním fondům (KOM(2008)115) z února 2008.

V prvním případě bylo cílem nelegislativního sdělení zlepšení implementace Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost u malých a středních podniků; v případě druhém pak zvýšení transparentnosti, předvídatelnosti a odpovědnosti státních fondů. Právě v otázce státních fondů lze do budoucna očekávat vypracování legislativního návrhu, protože Rada snahy Komise jasně podpořila.

Bankovní instituce

Nařízení č. 2006/1781 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků, platné od 1. července 2007, bylo přijato jako součást Akčního plánu EU pro boj s terorismem. Stanovuje pravidla, která umožní sledování peněžních převodů, aby bylo možné odhalit zejména tzv. „šňůrové převody“; nevztahuje se však až na určité výjimky na použití platebních karet, převody po telefonu nebo elektronické převody.

Na ty se uplatní ustanovení směrnice č. 2005/60, která platí od 15. prosince 2005 a v ČR byla provedena těmito právními akty.

Spotřebitelské úvěry

Posílení práv spotřebitelů v oblasti úvěrů bylo cílem přijetí směrnice č. 2008/48. Kromě harmonizace národních právních úprav má směrnice ulehčit přeshraniční poskytování úvěrů, přinést více transparentnosti do podmínek úvěrů a v neposlední řadě zvýšit úroveň spotřebitelské ochrany.

Směrnice se bude aplikovat na úvěry ve výši 200 až 75 tis. € netýkajících se nemovitostí, leasingu nebo uzavřených s investiční společností. Také se nebude týkat smluv vzniklých v důsledku soudního rozhodnutí či spojených s ručením za dluh. Směrnice má být implementována do 12. května 2010.

Boj proti podvodům

Poměrně čilá aktivita byla ve sledovaném období vyvinuta v oblasti boje proti podvodům. Základní rámec boje proti finanční kriminalitě byl načrtnut ve sdělení Komise KOM(2004)262 z dubna 2004. Následně byly přijaty dva klíčové akty.

Směrnice č. 2005/60 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Ta nejenže zavedla novou definici praní peněz, ale především definovala nové povinnosti pro banky, auditory, daňové poradce a jiné podobné osoby – aby prověřovali svého zákazníka v okamžiku navázání obchodního vztahu, při občasných transakcích na 15 000 euro nebo při podezření na praní peněz.

Směrnice platí od 15. prosince 2005 a do právního řádu ČR byla provedena těmito právními akty.

Druhým aktem bylo nařízení č. 2005/1889 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující nebo opouštějící EU. Fyzické osoby, které přenášejí částku vyšší, než 10 tis. € ji musí ohlásit odpovědným úřadům členských států. I toto nařízení si klade za cíl bojovat proti praní peněz a terorismu. Nařízení platí od 15. prosince 2005.

zpět na Obsah dokumentu

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek