Volný obchod potřebuje hlasitou podporu. Ušetří exportérům peníze i nervy

21. 6. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Z různých stran slyšíme, že je potřeba bojovat proti globalizaci. Jenže služby, digitální sféra i výrobní proces už hranice dávno neznají, jejich uzavírání tak místním firmám může nakonec více uškodit než pomoci.

O vyjednávání obchodních dohod jste možná zaslechli, i když jen letmo. Představili jste si nejspíš nekonečné debaty zástupů úředníků, kteří po pěti letech konečně uzavřou smlouvu o tisíci stran. A měli jste pravdu. Tak to v podstatě funguje.

Vliv, který taková dohoda může mít na váš byznys, je ale mnohem větší, než byste možná čekali – od nových šancí získat veřejnou zakázku na filtraci vody v kanadském Saskatchewanu přes jednodušší pracovní povolení pro pracovníky v Austrálii až po export sýrů do Japonska, kde se jinak prosazuje jen horko těžko. Dohody o volném obchodu tak má cenu nejen sledovat, ale také podporovat, a především využívat co možná nejvíce. A zvlášť to platí pro Českou republiku a české firmy.

Ani není nutné připomínat, že Česko je exportní zemí, která vyváží zejména průmyslové výrobky. Nejdůležitějšími partnery jsou sousedé a celkově členové EU. Obchodovat volně lze ale mnohem dál než na hranici Řecka. Vždyť ve společné celní unii je třeba i Turecko, takže české zboží se bez větších komplikací může dostat až do blízké Asie. Snadněji se obchoduje s Jižní Koreou, Mexikem, Gruzií či Ukrajinou a brzy také s Kanadou.

Dohromady mohou české podniky využívat zhruba 30 obchodních dohod o volném obchodu a na mnoha dalších se právě pracuje. V případě ČR, která má osmdesát procent podílu exportu k HDP, platí úměra, že čím otevřenější budou cizí trhy, tím více se bude ekonomice dařit. A tyto dohody otevírají exportérům dveře po celém světě. Jakznich ale mohou podnikatelé konkrétně těžit?

A teď vyřešíme skryté překážky

Při pohledu na statistiky problémů, které české exportéry nejvíce tíží, je výsledek jasný: jsou to komplikované technické požadavky nebo úmorný proces certifikace výrobků s nejasným koncem. Tyto překážky – někdy dokonce záměrně – ztěžující obchod, berou podnikatelům čas i peníze a byrokracie jim ničí nervy. Právě v této oblasti leží jeden z hlavních přínosů dohod o volném obchodu (tzv. FTA – Free Trade Agreement). Nejenže odstraňují většinu cel, ale především cílí na skrytější, netarifní překážky obchodu.

Dosud nejmodernější sjednaná dohoda EU je ta s Kanadou (známá pod zkratkou CETA – Comprehensive Economic and Trade Agreement). Mimo odstranění téměř všech cel zajišťuje v mnoha oblastech vzájemné uznávání certifikace výrobků.

Exportéři si často stěžují: „Na požadované normy mimo EU není složité dosáhnout, ale formuláře a celý proces jsou pro nás velkou zátěží.“ V případě Kanady budou mít situaci jednodušší. Postačí, aby například bezpečnost hračky byla otestována úřadem v EU, druhá strana ji podle dohody musí uznat.

S tím souvisí i snaha, aby se díky těmto dohodám technické požadavky přiblížily a nebylo nutné pro každý trh vyrábět novou technickou specifikaci. Pokud rozdíly přetrvávají, je zásadní alespoň přesně vědět, jaké požadavky v dané zemi platí, aby bylo možné je snadněji splnit. Předvídatelnost a přiměřenost domácích předpisů totiž nebývají vždy pravidlem. Strany se také mohou domluvit na spolupráci při přípravě předpisů v budoucnu. To vše výrazně snižuje náklady a zjednodušuje vývozy mimo EU.

České firmy rovněž mimořádně zajímá dostupnost veřejných zakázek. To je často problematická oblast, protože mnoho zemí svými pravidly upřednostňuje domácí zájemce před zahraniční konkurencí. Moderní obchodní dohody se tento přístup snaží omezit a odstraňují diskriminaci.

V Kanadě bude od léta možné soutěžit o zakázky nejen na federální úrovni, ale i v jednotlivých provinciích. Do sjednání dohody CETA přitom takovou možnost neměly ani kanadské společnosti, pokud se chtěly ucházet o zakázku v jiné provincii.

Obchodní dohody se tak zdaleka netočí jen kolem volného pohybu zboží. Svět se mění a s ním i mezinárodní obchod. Moderní dohody se snaží uvolňovat trh služeb a reagovat na novinky, jako je například digitální obchod. EU začíná prosazovat do svých dohod také kapitoly k ochraně životního prostředí nebo pracovním a lidským právům. A to nejen kvůli hodnotám, které jako Evropané vyznáváme, ale také na podporu rozvoje v některých zemích.

Významnou roli hrají i ekonomické aspekty. Země, které nedodržují mezinárodní závazky, a mají tak nízké standardy pracovního či environmentálního práva, mají nižší náklady, a mohou v důsledku toho konkurovat nižší cenou. Snaha o udržitelný rozvoj přináší i nové projekty: firmy, které mají např. zkušenosti s výrobou k přírodě šetrných výrobků, mohou využít svou výhodu na trhu, který k takovému standardu teprve přechází.

Dohromady mohou české podniky využívat zhruba 30 obchodních dohod o volném obchodu
a na mnoha dalších se právě pracuje. V případě ČR, která má 80 procent podílu exportu k HDP,
platí úměra, že čím otevřenější budou cizí trhy, tím více se bude ekonomice dařit.

Při tom všem zůstává součástí obchodních dohod jejich tradiční funkce – zrušení cel. Lze tak výrazně ušetřit – tedy pokud víte, že dohoda s danou zemí platí a jak ji využít. Mnoho exportérů věří, že se o všechny formality stará spediční firma, které platí za její služby. Tak tomu ale ve většině případů není. Je nutné mít se na pozoru a zjišťovat si informace o novém vývoji.

Obecně platí, že pro využití dohody a odpuštění nebo snížení cla je nutné splnit tři podmínky. Vaše zboží musí být v dohodě zahrnuto, musí být po celou dobu pod celním dohledem (např. dopravené přímo) a splňovat pravidla původu. Tedy určité procento výrobků dané dohodou musí pocházet z Evropské unie.

Pokud by se vám zdála pravidla příliš komplikovaná, úřady jsou ochotny pomoci. Obrátit se můžete například na bezplatnou Zelenou linku pro export: 800 133 331.

Vyjednávání z pozice silnějšího

Kritici občas tvrdí, že se podnikatelé obejdou i bez dohod o volném obchodu, a razí heslo „Byznys si svoji cestu najde“. To samozřejmě platí, na druhou stranu už se zapomíná dodat, kolik taková cesta bude stát. Export může být mnohem snazší a levnější, pokud se země dohodnou, že alespoň některé překážky odstraní.

Hladký export s minimem komplikací je zvláště důležitý pro menší a středně velké země s vysokým podílem exportu. A v době, kdy jsou firemní strategie postavené tak, aby dovezly a vyvezly přesně takový objem zboží, který je v danou chvíli potřeba, přináší jakékoliv zdržení kvůli byrokratickým zádrhelům vysoké ztráty.

Česko se proto snaží volný obchod maximálně využít. Velmi důležité je v tomto ohledu členství v EU, které nejenže zajišťuje čtyři svobody na vnitřním trhu, ale umožňuje také účastnit se společné obchodní politiky.

To má výrazné výhody. EU je největší obchodní celek na světě a většina zemí stojí o přístup na její trh. Unie tak jedná společně z pozice silnějšího hráče a do jisté míry může určovat pravidla, jimiž se bude obchod řídit. I uvnitř EU ale panují rozdílné názory na to, jak moc by se měl otevírat evropský trh a jaké priority v rámci obchodu prosazovat.

Česko apeluje na větší uvolňování obchodu a tvorbu příležitostí, které podpoří potenciál místních exportérů. Podobný přístup prosazuje například Velká Británie, která ovšem unii brzy opustí. Je tak možné, že posílí hlas více ochranářských členských států a tempo odstraňování překážek by se mohlo zpomalit.

Do módy se navíc vrací ekonomický nacionalismus. Z různých stran slyšíme, že protežování domácí produkce zachrání pracovní místa a že je potřeba bojovat proti globalizaci. Jenže služby, digitální sféra i výrobní proces už hranice dávno neznají, jejich uzavírání tak místním firmám může nakonec více uškodit než pomoci.

Naopak šikovné využití výhod volného obchodu prokazatelně vede k solidnímu růstu. Evropa i Česká republika zbohatly na obchodu. A měli bychom se snažit, aby bohatly dál. Proto si volný obchod zaslouží hlasitou podporu.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Tomáš Pavlíček, odbor společné obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek