Vývoj a krátkodobý výhled rozpočtové bilance a veřejného dluhu

11. 8. 2009 | Zdroj: EU Office ČS, a. s.

Pokračování dokumentu "Fiskální pozice EU a jejích jednotlivých členských zemí pod vlivem krize", který pojednává o aktuálním vývoji fiskální situace EU ovlivněné ekonomickou krizí a přináší komparaci jednotlivých členských států EU s ohledem na využití fiskálního stimulu i stav a výhled základních ukazatelů veřejných financí.

V roce 2008 rozpočtové pozice v EU jako celku i v eurozóně vykázaly zhoršení poprvé po pěti letech; polovina této dekády tak představovala z hlediska vývoje míry deficitu relativně velmi příznivé období, které události počínaje rokem 2008 radikálně zvrátily. V eurozóně průměrný deficit dosáhl 1,9 % HDP, kam vzrostl z 0,7 % HDP v roce 2007. Téměř stejné zhoršení zaznamenala EU jako celek, když průměrný rozpočtový deficit se prohloubil o 1,2 procentního bodu a v roce 2008 dosáhl 2,3 % HDP, Jak v eurozóně, tak v celé Unii je průměrné zhoršení provázeno ještě mírně horším vývojem strukturální bilance.

V roce 2008 bylo zhoršení v rámci eurozóny zejména viditelné v případě Irska (kde mírný přebytek se rychle zvrátil do deficitu přesahujícího 7 % HDP) a Španělska (kde se výrazný přebytek proměnil ve schodek). Obzvláště nepříjemný vývoj je dále ještě možné zaznamenat rovněž v případě Malty, Slovinska, Itálie, Řecka a paradoxně i Kypru (jež si stále poměrně unikátně udržel rozpočtový přebytek, nicméně jeho meziroční redukce je mimořádně velká).

Jediná země, která vykázala meziroční zlepšení je Nizozemsko (což je rovněž výsledkem toho, že zde prakticky nevzrostla míra nezaměstnanosti); to spolu právě s Kyprem a dále Lucemburskem a Finskem jsou jediné země, jež v roce 2008 operovaly s rozpočtovým přebytkem; Finsko dokonce značným (4,2 % HDP).

Obecně se zhoršení výrazněji odehrálo mimo eurozónu. Rozsáhlá zhoršení, činící více než 4 procentní body, vykázaly baltské státy. Hodnotami deficitu, nikoliv mírou zhoršení, vzbuzují značné obavy Rumunsko a Velká Británie (okolo 5,5 % HDP). Naopak Bulharsko, Švédsko a Dánsko byly schopny i v roce 2008 dosáhnout rozpočtových přebytků. V zásadě stabilní vývoj byl charakteristický pro ČR, Polsko a Maďarsko.

Podíváme-li se však kupředu na předpoklady let 2009 a 2010, vidíme další dramatické zhoršování. Celkový deficit v eurozóně by měl vystoupit až na 5,3 % HDP v roce 2009 (meziročně o 3,4 pb), s negativní vyhlídkou dalšího zhoršení až na 6,5 % HDP o rok později. Obdobný vývoj (6,0 % HDP v roce 2009; 7,3 % v roce 2010) je odhadován pro celou EU.

Nejpochmurnější vyhlídky jsou v této souvislosti směrovány do Velké Británie, Irska a Lotyšska (kde odhady míry deficitu směřují či dokonce přesahují 15 % hranici). Na opačném pólu pak stojí Bulharsko, Kypr, Lucembursko či Finsko, s hodnotami deficitu pod rozhodnou výší 3% HDP.

Co se strukturálního pohledu týče, odhadovaná míra zhoršení je zde viditelně nižší než v případě základní rozpočtové bilance, nicméně stále významná především s ohledem na podpůrná opatření realizovaná v rámci EERP.

Rozpočtové bilance členských států EU (% HDP; skutečnost a krátkodobá předpověď)
 bilance rozpočtustrukturální bilance
 200820092010200820092010
Belgie–1,2–4,5–6,1–2,2–3,2–4,0
Německo–0,1–3,9–5,9–1,2–2,4–3,9
Irsko–7,1–12,0–15,6–7,5–9,8–12,2
Řecko–5,0–5,1–5,7–6,5–5,7–4,7
Španělsko–3,8–8,6–9,8–3,9–6,8–8,2
Francie–3,4–6,6–7,0–4,3–5,5–5,5
Itálie–2,7–4,5–4,8–3,4–2,6–2,8
Lucembursko2,6–1,5–2,82,00,60,1
Nizozemsko1,0–3,4–6,1–0,5–2,6–4,3
Rakousko–0,4–4,2–5,3–1,8–3,2–3,8
Portugalsko–2,6–6,5–6,7–3,8–5,5–5,1
Slovinsko–0,9–5,5–6,5–2,5–4,9–5,2
Finsko4,2–0,8–2,92,80,8–0,7
Malta–4,7–3,6–3,2–4,9–3,6–2,8
Kypr0,9–1,9–2,60,1–2,1–2,1
Slovensko–2,2–4,7–5,4–4,7–5,0–4,7
Eurozóna–1,9–5,3–6,5–2,8–3,9–4,7
Bulharsko1,5–0,5–1,30,20,31,6
ČR–1,5–4,3–4,9–3,4–4,0–3,7
Dánsko3,6–1,5–3,94,21,2–0,4
Estonsko–3,0–3,0–3,9–4,1–1,0–1,9
Lotyšsko–4,0–11,1–13,6–5,8–9,5–11,5
Litva–3,2–5,4–8,0–5,2–4,3–5,5
Maďarsko–3,4–3,4–3,9–4,5–1,7–2,0
Polsko–3,9–6,6–7,3–5,3–6,0–5,6
Rumunsko–5,4–5,1–5,6–7,9–5,2–4,7
Švédsko2,5–2,6–3,91,7–0,5–1,9
UK–5,5–11,5–13,8–5,6–10,0–12,2
EU-27–2,3–6,0–7,3–3,1–4,6–5,5

Zdroj: Evropská komise, Eurostat

zpět na začátek

Vývoj ukazatele veřejného dluhu je pak věrným odrazem výše naznačeného. V eurozóně v roce 2008 se ukazatel míry veřejného dluhu k HDP zhoršil o 3,3 procentního bodu na 69,3 % a do roku 2010 je předpokládán jeho další nárůst až na 83,8 %. V celé EU se tato hodnota pro rok 2008 ve výši 61,5 % HDP má v roce 2010 dostat až na 79,4 % HDP.

Nicméně i zde agregátní čísla úspěšně maskují divergentní vývoj v jednotlivých členských zemích. Kupříkladu výrazně prořídla skupina s velmi nízkým dluhem, kterou právě opouštějí Velká Británie, Irsko i Lotyšsko. Navíc dojde opět k překročení alarmující hranice 100 % HDP třemi nejméně fiskálně disciplinovanými zeměmi, dlouhodobě vystupujícími v nezměněné sestavě: Belgií, Řeckem a Itálií. Pozice České republiky v tomto ohledu zůstává relativně až příliš příznivá, což by ji však nemělo vést k rezignaci a ignorování radikálnějších kroků v oblasti ozdravení jejích veřejných financí.

Vývoj veřejného zadlužení v členských státech EU (% HDP; skutečnost a krátkodobá předpověď)
 poměr hrubého veřejného dluhu k HDPzměna poměru
 20072008200920102008–2010
Belgie84,089,695,7100,911,4
Německo65,165,973,478,712,8
Irsko25,043,261,279,736,4
Řecko94,897,6103,4108,010,4
Španělsko36,239,550,862,322,8
Francie63,868,079,786,018,0
Itálie103,5105,8113,0116,110,3
Lucembursko6,914,716,016,41,7
Nizozemsko45,658,257,063,14,8
Rakousko59,462,570,475,212,7
Portugalsko63,566,475,481,515,1
Slovinsko23,422,829,334,912,1
Finsko35,133,439,745,712,3
Malta62,164,167,068,94,8
Kypr59,449,147,547,9–1,3
Slovensko29,427,632,236,38,7
Eurozóna66,069,377,783,814,5
Bulharsko18,214,116,017,33,2
ČR28,929,833,737,98,1
Dánsko26,833,332,533,70,3
Estonsko3,54,86,87,83,0
Lotyšsko9,019,534,150,1
Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek