Vykonatelnost rozhodčích nálezů v Číně

3. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Při byznysu v říši středu není nouze o obchodní spory. Jednou z forem řešení jsou rozhodčí nálezy. Jak fungují v praxi?

Čína se v posledních letech stává pro českého podnikatele stále zajímavějším obchodním teritoriem. S nárůstem obchodních vztahů však nutně přicházejí i různé sporné situace, které je třeba řešit. Doporučujeme proto pamatovat na možnosti řešení případných sporů s čínskými subjekty již před uzavřením smlouvy, která vaši společnost zaváže často na mnoho let dopředu k vzájemné spolupráci. Je řešením rozhodčí řízení?

Nejen se zřetelem k odlišnosti tržního prostředí, vzdálenosti, jazyku, ale zejména i s ohledem na odlišnost právních systémů obou zemí si lze jen stěží představit, že se čínská společnost zaváže řešit případné spory dle českého práva. Stejně tak se nedá českému podnikateli doporučit, aby se zavázal případné problémy řešit prostřednictvím čínského soudního systému a tamního práva.

Východiskem z této situace může být rozhodčí doložka či rozhodčí smlouva ve prospěch jednoho z rozhodčích soudů, jichž v oblasti působí celá řada.

Pomohla Newyorská úmluva

Smysl volby rozhodčího řízení lze shledat v tom, že Čína je mezinárodně vázána rozhodčí nález uznat a vykonat. Již v roce 1987 totiž podepsala Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jejímž signatářem je i Česká republika. Je však třeba dávat pozor na to, na jaké případy se úmluva uplatní. Čína totiž její aplikaci podmínila dvěma podmínkami - reciprocity a takzvaného obchodního sporu.

Výhradou reciprocity Čína stvrdila, že uzná a vykoná rozhodčí nálezy vydané na území jiného státu Newyorské úmluvy, nikoli však ty vydané v ostatních státech. Při volbě místa rozhodčího řízení a práva, kterým se bude spor řídit, tak bude nutné v rozhodčí doložce volit stát, který je také signatářem Newyorské úmluvy, jinak se výkon rozhodčích nálezů bude řídit čínským právem.

Pozor je třeba dávat i na to, o jaký obchod se jedná. Prostřednictvím výhrady obchodního sporu Čína vyloučila z působnosti Newyorské úmluvy veškeré spory, které nevycházejí z obchodních závazkových vztahů. Vyloučeny jsou i investiční spory. Newyorská úmluva se tak aplikuje pouze na takové právní vztahy, které se týkají ekonomických práv a povinností, jako je prodej zboží, pronájem majetku a další vyjmenované právní vztahy.

Při volbě fóra pro řešení sporů ze smluvních vztahů uzavřených s čínským podnikatelem tak nelze spoléhat pouze na fakt, že Čína je signatářem Newyorské úmluvy. Vždy je třeba zvážit, zda konkrétní smluvní vztah je obchodním vztahem právě ve smyslu výhrady obchodního sporu, a případně investovat do předběžného právního posouzení.

Před čínský tribunál

Další možností je svěření sporu některé z rozhodčích institucí založených a působících přímo v Číně. V takovém případě se uplatní čínský občanský soudní řád, který stanoví povinnost čínských lidových soudů v místě pobytu či sídla čínského podnikatele vykonat rozhodčí nález s cizím prvkem (český podnikatel), pokud nejsou dány důvody pro jeho odepření - typicky neexistence rozhodčí doložky či rozhodčí smlouvy, aplikace rozhodčí doložky na předmět sporu, který pod ni nespadá, nebo to, že spor byl řešen před rozhodčím soudem, který nemá jurisdikci, či že rozhodčí tribunál byl ustaven v rozporu se zákonem.

Podmínkou je, aby rozhodčí instituce, která nález vydala, byla založena dle čínského práva. Takovými institucemi jsou organizace CIETAC, SHIAC, SCIA, ale i BAC, WHAC a další.

Pozor na Hongkong

To, co platí pro rozhodčí instituce založené v Číně, však neplatí pro ty založené v Hongkongu, a naopak. I na to je tedy třeba dávat pozor při volbě místa a práva, dle kterého se bude spor řešit. Vzájemné vztahy v této oblasti upravuje zvláštní dohoda z roku 1999. I Hongkong může být místem, kde se český podnikatel může domoci výkonu svých práv přiznaných mu čínskou rozhodčí institucí, a naopak.

Ne všechny rozhodčí nálezy vydané v kontinentální Číně jsou však vykonatelné v Hongkongu. Jde pouze o ty, které jsou vydány vybranými institucemi, jako je například výše zmíněný CIETAC.

Čím se řídit, pokud už máte rozhodčí nález a chcete se uspokojit na aktivech vašeho obchodního partnera? Vždy je třeba brát v úvahu časové limity uplatnění výkonu rozhodčího nálezu. Zatímco v kontinentální Číně lze o výkon rozhodčího nálezu požádat nejdéle do dvou let od jeho vydání, v Hongkongu je to let šest. Paralelní výkon rozhodčích nálezů v Hongkongu i Číně je však vyloučen.

Proto v případě, že protistrana disponuje majetkem jak v Číně, tak v Hongkongu, lze doporučit zahájení řízení o výkon rozhodčího nálezu nejprve v kontinentální Číně a až následně v Hongkongu (pokud nárok nebude vykonávacím řízením v Číně zcela uspokojen). Opačný postup by totiž mohl vést k tomu, že lhůtu pro uplatnění práv v Číně promeškáte.

Pokud má partner aktiva jinde než v Hongkongu - například v Číně a v Singapuru - můžete o výkon rozhodčího nálezu požádat současně v obou zmíněných lokalitách. S výjimkou Hongkongu totiž paralelnímu výkonu rozhodčího nálezu nic nebrání.

„Čína se otevírá řešení sporů mezi čínskými podnikateli a byznysmeny z cizích zemí prostřednictvím rozhodčích řízení, když umožňuje výkon rozhodčích nálezů."

Jak ochránit investici

Uvedené však neplatí pro investiční spory mezi českým podnikatelem a Čínou jako státem. Řešení takového sporu lze podřídit zvláštní smlouvě uzavřené mezi nimi nebo některé z mezinárodních dohod o ochraně investic. V případě uzavírání zvláštní smlouvy je spíše nepravděpodobné, že by český podnikatel jako jednotlivec měl možnost obsah takové smlouvy uzavírané s Čínou z hlediska řešení sporů ovlivnit.

V případě mezinárodních dohod o ochraně investic je však volba toho, kdo bude spor řešit, v jeho rukou. Využít může například dvoustranné dohody mezi Českou republikou a Čínou o podpoře a ochraně investic z roku 2005.

Je-li předmětem sporu investice odpovídající definici této dohody a dojde-li k porušení této dohody, například
diskriminačním jednáním Číny vůči českému investorovi nebo vyvlastněním jeho majetku, může český podnikatel předložit spor k vyřešení Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID), ad hoc rozhodčímu soudu ustavenému dle Rozhodčích pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL) nebo dle jiných rozhodčích pravidel, na kterých se strany sporu dohodnou.

Předložení sporu mezinárodnímu rozhodčímu soudu musí nicméně předcházet jednání stran sporu o možnostech jeho řešení a zároveň předložení sporu správnímu přezkumu k příslušnému čínskému správnímu úřadu. Spor lze předložit k řešení také přímo čínskému soudu. Využití této varianty má však své nevýhody zejména v podobě řešení sporu čistě dle čínského práva. Žalobu podanou čínskému soudu je možno vzít zpět a předložit spor jednomu z uvedených mezinárodních rozhodčích soudů, naopak ale nikoli.

Jaký mezinárodní rozhodčí soud zvolit? V případě řešení sporu dle rozhodčích pravidel UNCITRAL je vykonatelnost rozhodčích nálezů zajištěna Newyorskou úmluvou. Je však třeba dát pozor na to, že dle článku 16 čínského zákona o rozhodčím řízení musí rozhodčí smlouva určit rozhodčí komisi.

Ad hoc rozhodčí řízení zahájená dle smlouvy před jedním rozhodcem, včetně řízení dle pravidel UNCITRAL, podléhající tomuto předpisu, tak nebudou vykonatelná pro neplatnost smlouvy. Zahraniční rozhodčí nálezy vydané na základě ad hoc arbitráže, včetně těch dle UNCITRAL, běžně vykonatelné jsou.

Vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného ICSID zase komplikuje výhrada Číny, která omezila jurisdikci ICSID pouze na spory vztahující se na kompenzaci vyvlastnění a znárodnění.

Je nasnadě, že se Čína otevírá řešení sporů vycházejících ze soukromoprávních vztahů uzavřených mezi čínskými podnikateli a byznysmeny z cizích zemí prostřednictvím rozhodčích řízení, když umožňuje výkon rozhodčích nálezů. Naopak prakticky uzavřená zůstává možnost domoci se úspěšně práv vycházejících z porušení způsobeného cizímu podnikateli přímo státem.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Miloš Olík a Gabriela Heřmánková, advokátní kancelář Rowan Legal

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek