Vymáhání pohledávek v Rakousku

8. 11. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Rakousko tradičně patří mezi jedny z nejdůležitějších obchodních partnerů českých podnikatelů - dle statistických údajů bylo v roce 2010 Rakousko sedmým nejdůležitějším obchodním partnerem ČR. Spolu se vzrůstajícím počtem vzájemných obchodních vztahů častěji dochází k situacím, že obchodní partneři své, nejčastěji peněžité, závazky nesplní. V článku jsou shrnuta specifika vymáhání pohledávek v Rakousku a uvedeny hlavní odlišnosti od české právní úpravy.

Smluvní úprava následků porušení povinností se vždy vyplatí

Na skutečnost, že náš obchodní partner nemusí dostát svému závazku ze smlouvy, bychom měli pamatovat již při uzavírání smlouvy a ve smlouvě rámcově stanovit alespoň smluvní úroky z prodlení, smluvní pokutu a poplatky za mimosoudní vymáhání pohledávky.

Ještě více bychom měli být na pozoru u smluv uzavíraných se zahraničním obchodním partnerem, kde je velmi výhodné si vedle výše uvedeného předem dohodnout rovněž:

  • který soud bude příslušný pro řešení případných sporů vyplývajících ze smlouvy (tzv. prorogační doložka), kterou dojde k vyloučení obecného pravidla, že příslušným soudem je soud podle bydliště nebo místa podnikání rakouského dlužníka, a spory se všemi dlužníky tak bude možné vést např. pouze u jednoho rakouského soudu nebo u soudu, který je nejblíže. Tato dohoda musí být uzavřena vždy písemně a být přímo součástí smlouvy (např. pokud je pouze součástí všeobecných obchodních podmínek, je její platnost diskutabilní). Volba soudu může být provedena jak konkrétně, tak ve vztahu k nějaké skutečnosti, např. že místně příslušným bude soud, kde mělo dojít k plnění ze smlouvy nebo kde nastala škodní událost.
  • zda se smlouva bude řídit českým nebo rakouským právním řádem. Pokud se s naším obchodním partnerem dohodneme, že se smlouva řídí českým právním řádem, příslušný jejímu projednání je soud v ČR. Pohledávka bude vymáhána jako by šlo o tuzemského partnera, což bude pro každého podnikatele zcela jistě jak administrativně, tak i finančně méně nákladné.
  • rozhodčí doložku, na jejímž základě spor nebude rozhodován soudem, nýbrž zvoleným rozhodcem či stálým rozhodčím soudem. Na území Rakouska lze doporučit zejména Stálý rozhodčí soud při Obchodní komoře ve Vídni.

Pokud nedojde ke sjednání ani jedné ze shora uvedených možností, je pohledávka za rakouským obchodním partnerem vymáhána dle rakouských právních předpisů. O tom, že se tohoto postupu není třeba obávat, by vás měly ujistit následující odstavce tohoto článku.

Mimosoudní vymáhání pohledávek

Ze zákona není povinnost upomínat dlužníka

Rakouský právní řád neukládá věřiteli povinnost upomínat dlužníka na existenci splatné a nezaplacené pohledávky, a proto ani nestanoví postup při mimosoudním vymáhání pohledávky. I přesto je v obchodních vztazích zvyklostí upozornit svého dlužníka, a to minimálně dvěma upomínkami, z nichž ta první, méně formální, by měla být zaslána krátce po datu splatnosti – přibližně do pěti dní, a dále formální upomínkou, ve které je dlužník již upozorněn na možné důsledky neplnění jeho smluvních povinností jakými je jeho povinnost k úhradě úroků z prodlení, smluvní pokuty a případně i soudního poplatku a náhrady nákladů soudního a exekučního řízení. I v Rakousku se nabízí možnost, aby upomínka byla zaslána prostřednictvím advokáta nebo specializované inkasní agentury, na jejichž výzvy dlužníci – na rozdíl od výzev zaslaných přímo věřitelem – zpravidla reagují.

Náklady spojené vymáháním hradí dlužník

Na rozdíl od české právní úpravy je v Rakousku zakotven nárok věřitele na náhradu nákladů, které vynaložil na mimosoudní vymáhání pohledávky, přičemž těmito náklady se rozumí nejen přímé hotové náklady vzniklé přímo věřiteli, ale i náklady inkasní agentury, prostřednictvím které věřitel pohledávku vymáhal.

Vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo často k případům, kdy náklady spojené s vymáháním mnohonásobně převyšovaly dlužnou částku, je v Rakousku výše nákladů za mimosoudního vymáhání prostřednictvím inkasních agentur omezena nařízením ministerstva, které stanoví maximální výši těchto nákladů.

Například u pohledávek do 73,– EUR nesmí celkové náklady přesáhnout 20,35 EUR, přičemž jsou v nařízení ještě dále specifikovány maximální náklady za jednotlivé úkony, např. za první upomínku u pohledávek do 19,– EUR mohou být účtovány náklady v maximální výši 4,36 EUR.

Vždy je však vhodné zahrnout ujednání o případných nákladech spojených s vymáháním již do smlouvy či všeobecných obchodních podmínek, a to zejména pokud nechcete případným vymáháním pohledávky pověřit inkasní agenturu. I u smluvených nákladů však platí, že jejich výše by neměla přesáhnout zákonem stanovenou sazbu.

Soudní vymáhání pohledávky

Upomínací řízení (tzv. „Mahnverfahren“) jako nejrychlejší způsob získání exekučního titulu

Mimosoudní fáze vymáhání pohledávky by neměla být zbytečně protahována. Pokud dlužník žádným způsobem nereaguje na upomínky, nekomunikuje nebo se opakovaně pokouší posunout datum splatnosti či dohodnutou splatnost nedodrží, je vhodné neprodleně přistoupit k soudnímu a následně exekučnímu vymáhání pohledávky, a to dříve, než tak učiní ostatní potenciální věřitelé.

Nejefektivnějším způsobem a nejrychlejší cestou, jak získat exekuční titul, je upomínací řízení – tzv. „obligatorisches Mahnverfahren“, což je obdoba českého řízení o vydání platebního rozkazu. Dalším efektivním způsobem může v našem případě, kdy je rozhodováno o přeshraničním sporu, být také řízení o návrhu na vydání evropského platebního rozkazu.

V upomínacím řízení může být rozhodováno pouze o peněžitém nároku, který plyne ze smlouvy, směnky nebo šeku. Pokud žalovaná částka převyšuje částku 75.000,– EUR, nelze upomínací řízení zahájit a soud o žalobě rozhodně v klasickém civilním řízení. Samotný návrh je pak nutno podat u příslušného soudu, kterým může být v prvním stupni soud okresní nebo zemský.

  • Věcná příslušnost ve všech sporech, jejichž předmětem je částka do 10.000,- EUR, je v první instanci dána ve prospěch okresního soudu. V ostatních případech je příslušný soud zemský.
  • Místní příslušnost je stejně jako v ČR určena bydlištěm nebo sídlem žalovaného v době podání žaloby.

Návrh lze příslušnému soudu doručit jak v písemné, tak v elektronické formě. Příslušné formuláře jsou zdarma dostupné na stránkách rakouského ministerstva spravedlnosti.

Při podání návrhu je žalobce povinnen uhradit soudní poplatek. V případě sporu o peněžité plnění se jeho výše odvíjí od žalované částky. Výše soudních poplatků je v současné době při zahájení řízení obdobná nebo spíše nižší, než jak je tomu u soudních poplatků v ČR. Naopak, na rozdíl od naší právní úpravy je v případě podaného odvolání nutné uhradit další soudní poplatek.

Např. u sporů do 150,– EUR bude soudní poplatek v první instanci činit 21,– EUR. V případě, že bude proti rozsudku soudu prvního stupně podáno odvolání, bude činit poplatek dalších 17,– EUR.

Na rozdíl od českého právního řádu, je v Rakousku přísnější úprava povinného zastoupení advokátem. Žalobce, který podává návrh na vydání platebního rozkazu, musí být již při podání návrhu zastoupen advokátem, pokud žalovaná částka přesahuje 5.000,– EUR. Stejně tak je tomu i u podání odporu proti platebnímu rozkazu. V případě sporů, u kterých je v prvním stupni příslušný zemský soud, je povinnost zastoupení advokátem dána vždy. Povinného zastoupení advokátem se lze u přeshraničních sporů vyhnout pomocí institutu evropského platebního rozkazu, u něhož tato povinnost neplatí.

V návrhu na vydání platebního rozkazu může žalobce vedle dlužné částky požadovat úhradu shora uvedených nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky, úroky z prodlení, smluvní pokutu a také náklady soudního řízení.

V případě, že si strany nedohodnou odlišnou výši úroků z prodlení, je možné požadovat úroky z prodlení pouze v zákonné výši, která je v Rakousku stanovena následujícím způsobem:

  • v podnikatelských vztazích se rovná úrokové sazbě stanovené Rakouskou Národní bankou platné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 8 % (aktuální výše platná od července 2011 tak činí 8,88 %)
  • v případě, že je stranou sporu spotřebitel, činí zákonná výše úroků pouze 4 %,
  • u směnečných a šekových žalob činí výše úroků z prodlení 6 %

Náklady soudního řízení se v Rakousku skládají z účelně vynaložených hotových nákladů např. na soudní poplatek, znalecké posudky, svědečné, atd., a v případě zastoupení advokátem také zákonem stanované odměny advokáta. Náklady soudního řízení dle rakouské právní úpravy je povinna uhradit strana, která nebyla ve sporu úspěšná.

Odměna za zastoupení advokátem v Rakousku není tak vysoká jako v ČR, např. v případě žalované částky ve výši 1.000,– EUR činí odměna advokáta za řízení v prvním stupni pouze cca 85,– EUR.

Platební rozkaz vydá soud zpravidla ihned po formálním přezkoumání návrhu. Po obsahové stránce návrh není přezkoumán a je plně na žalovaném, zda bude nárok žalobce zpochybňovat. Doručením platebního rozkazu do rukou žalovaného začíná běžet čtyřtýdenní lhůta, ve které může žalovaný podat proti platebnímu rozkazu odpor; tuto lhůtu nelze prodloužit. Pokud žalovaný podá proti platebnímu rozkazu odpor, soud platební rozkaz zruší a spor projedná v klasickém civilním řízení. V opačném případě nabývá platební rozkaz právní moci a vykonatelnosti a stává se plnohodnotným exekučním titulem.

Exekuční řízení

Exekuční řízení je v Rakousku vedeno příslušnými okresními soudy. Řízení je zahájeno na základě návrhu, který je podán buď u soudu, kde se nachází majetek povinného, nebo u soudu, kde má povinný bydliště nebo sídlo. Formulář návrhu je i v tomto případě dostupný na stránkách rakouského ministerstva spravedlnosti, a to dokonce i pro návrhy na výkon cizozemských soudních rozhodnutí. Zahájení exekučního řízení podléhá soudnímu poplatku.

Například u pohledávky do výše 150,– EUR zaplatíte částku 16,– EUR. Pokud bude výkonem rozhodnutí postižena nemovitost, činí poplatek 33,– EUR.

Insolvenční řízení

Přestože statistiky z roku 2010 uvádějí, že oproti roku 2009 došlo k mírnému poklesu počtu insolvenčních řízení, stále jejich počet není zanedbatelný.

Pro rakouské insolvenční řízení platí od 1.7.2010 nový zákon, který zcela změnil jeho dosavadní průběh, zavedl nové instituty a principy, čímž se velmi přiblížil české právní úpravě. Řízení se zahajuje na návrh a to buď dlužníka, nebo věřitele. Věřitel může svou pohledávku přihlásit u příslušného soudu na předepsaném formuláři, který je opět dostupný na stránkách rakouského ministerstva spravedlnosti. Přihlášení pohledávky podléhá soudnímu poplatku ve výši 21,– EUR.

V přihlášce pohledávky je nutné především správně specifikovat pohledávku a potřebnými doklady prokázat její existenci. Přihlásit lze pohledávku splatnou i nesplanou. V insolvenčním řízení nelze uplatňovat úroky, úroky z prodlení, náklady řízení či smluvní pokuty, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení.

Všechna insolvenční řízení jsou vedena insolvenčními soudy ve veřejně přístupné databázi. Prostřednictvím této databáze soud veřejnou vyhláškou informuje o zahájení insolvenčního řízení, o lhůtách, konání jednání, atd. Po zahájení insolvenčního řízení také již nelze pohledávku uplatnit v soudním řízení a všechna dosud vedená soudní řízení se ze zákona přerušují.

Důležité odkazy

Pro portál BusinessInfo.cz připravila advokátní kancelář noack & partner, s.r.o., autor článku: Zuzana Rylichová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek