Vyplatí se živnostníkům na rodičovské pobírat dávky?

4. 9. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Vyplatí se živnostníkům na rodičovské pobírat dávky? Samostatně výdělečné ženy, které chtějí založit rodinu, řeší spoustu otázek týkajících se státní finanční podpory. Budou muset přerušit podnikání? Uživí je státní podpora? Ideální variantu, jak budoucí mateřství finančně zabezpečit, se rozhodně vyplatí plánovat, doporučují daňaři.

Aby OSVČ na mateřskou dosáhla, musí si platit vedle záloh na sociální pojištění také dobrovolné nemocenské pojištění, a to po dobu minimálně 270 dní během dvou let a 180 dní v posledním roce před datem nástupu na mateřskou.

„V praxi to znamená, že na začátku zjištěného těhotenství už je pozdě. Je proto vhodné, aby podnikatelky začaly platit zálohy na nemocenské pojištění hned, jak se rozhodnou otěhotnět,“upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz. „Jedním z mála případů, kdy se platba záloh na nemocenské pojištění OSVČ skutečně vyplatí, je právě plánovaná mateřská. Za minimální měsíční zálohy 115 korun po dobu například jednoho roku před porodem získá žena na mateřské v úhrnu 22 736 korun.“

Rozloženo na šest měsíců se sice OSVČ zdaleka nedostane na obvyklý měsíční příjem, přesto dostane od státu víc, než zaplatila. Je tu však háček. „Ode dne nástupu na mateřskou dovolenou už nesmí OSVČ fakturovat ani osobně vykonávat podnikatelskou činnost, jinak o mateřskou přijde,“ varovala Blanka Štarmanová. Podle Státní správy sociálního zabezpečení nicméně OSVČ samostatnou výdělečnou činnost přerušovat nebo ukončovat nemusí, pokud je vykonávána prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob této OSVČ. To platí jak pro prodavačky dočasně řídící prodejnu, tak pro rodinné podniky, kdy chod převezme například manžel.

Státní podpory v mateřství

Peněžitou pomoc v mateřství, lidově mateřskou, vyplácí Státní správa sociálního zabezpečení ze systému nemocenského pojištění, a to přibližně do půl roku věku dítěte. Poté obvykle navazuje rodičovský příspěvek, poskytovaný Úřadem práce v maximální celkové výši 220 tisíc korun po dobu od 19 měsíců do čtyř let věku dítěte. Jedná se tedy o dvě odlišné instituce, u kterých je třeba o finanční podporu žádat.

Pozastavení živnostenského listu

Přerušovat živnostenský list se vyplatí pouze tehdy, pokud žena plánuje zůstat s dítětem na delší dobu doma, anebo podnikat pouze ve velmi omezené míře. Pokud však chce hned při skončení mateřské na podnikání opět navázat, je to podle odborníků zbytečné. Každý úplný měsíc, kdy žena pobírá schválenou podporu v mateřství (a posléze rodičovské příspěvky), za ni stejně platí sociální i zdravotní pojištění stát.

„Pokud před nástupem na mateřskou svůj živnostenský list přeruší, nemusí řešit žádné měsíční zálohy. Pokud jej nechá aktivní, je sice třeba dál odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění, zálohy se však zúčtují se skutečnými výdělky za celý rok v podaných přehledech. Takže o žádné peníze nepřijde. Výše záloh se může snížit, jelikož se jedná o zálohy OSVČ s vedlejší činností, na kterou se nevztahuje povinnost platit minimální zálohy,“ porovnala Blanka Štarmanová. Přechod z hlavní činnosti na mateřskou a rodičovskou je třeba oznámit správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

„S aktivním živnostenským listem se jí navíc bude lépe navazovat na podnikání, které už není po skončení mateřské a během následné rodičovské omezeno. Naopak, jelikož je za hlavní pracovní činnost bráno pobírání rodičovského příspěvku a podnikání je činností vedlejší, nevztahuje se po dobu pobírání rodičovského příspěvku na ženu povinnost platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Zálohy se vypočtou podle skutečně dosažených příjmů a mohou být i nižší než minimální pro OSVČ s hlavní činností,“ dodala Blanka Štarmanová.

Fígl na čtyřletou dovolenou

Podnikající žena, která nemá nárok na mateřskou, ať už z důvodu vlastního rozhodnutí, anebo jednoduše opomněla placení nemocenského pojištění, má dvě možnosti. První variantou je, že rovnou začne pobírat rodičovský příspěvek, který činí maximálně 220 tisíc korun. „Žena bez nároku na mateřskou ale bohužel ztrácí i nárok na výběr délky rodičovské. Automaticky spadne do té čtyřleté s nejnižšími měsíčními dávkami,“ upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision.

Proto navrhuje ještě variantu číslo dvě, která není všeobecně tak známá, mnohým ženám OSVČ ale může pomoci. „Pokud si žena začne platit nemocenské pojištění během těhotenství, už po třech zaplacených zálohách jí vznikne nárok na výplatu klasické nemocenské. Tu lze využít na dobu šest týdnů před až šest týdnů po termínu porodu. Pak už následuje rodičovská. Nezíská tím mnoho peněz, ale především možnost volby – na jak dlouho a v jaké výši bude rodičovskou pobírat,“ vysvětlila Blanka Štarmanová.

Spolupracující osoba

Pokud se žena rozhodne své podnikání na rodičovské „dovolené“ skutečně omezit, vyplatí se přihlásit ji jako spolupracující osobu výdělečného partnera.

„V daňovém přiznání pak žena uvede část přerozdělených příjmů a výdajů od partnera a své vlastní, pokud nějaké má. Umožní tak partnerovi zbavit se hrozby placení solidární daně nebo i sníží odvod na sociální pojištění. Pokud navíc tento rozdělený základ daně činí více než 50 procent jejího základu daně, může žena jako spolupracující osoba využít slevu na dítě v základní výši 13 404 korun, i když partner uplatňuje výdajový paušál, a slevu na dítě si uplatnit,“ poradila Blanka Štarmanová.  

Status spolupracující osoby je třeba oznámit finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení při zahájení spolupráce.

MATEŘSKÁ

  • Komu náleží: plátci nemocenského pojištění v dostatečném předstihu před otěhotněním
  • Začátek čerpání: od 6. až 8. týdne před termínem porodu
  • Doba čerpání: 28 týdnů
  • Kde žádat: na příslušné místní správě sociálního zabezpečení prostřednictvím formuláře „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ (vyplní gynekolog)
  • Není možné mít příjmy z podnikání

RODIČOVSKÁ

  • Komu náleží: každému rodiči s dítětem v péči
  • Začátek čerpání: navazuje na mateřskou, anebo hned po porodu dítěte
  • Doba čerpání: od 19 měsíců po 4 roky věku dítěte
  • Kde žádat: na Odboru státní sociální podpory příslušného pracoviště Úřadu práce ČR
  • Maximální výše: 220 tisíc Kč
  • Podnikání je bráno jako vedlejší pracovní činnost

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti TaxVision.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek