Výrobce biopotravin se spojil s moldavskými zemědělci

2. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Česká pomoc rozvíjejícím se zemím může mít dobrý obchodní přesah. Aktuálním příkladem je příběh společnosti Pro-Bio. Ta za podpory České rozvojové agentury rozjela v Moldavsku projekt v oblasti biopotravin.

V povědomí veřejnosti je rozvojová spolupráce zapsána především jako doména neziskových organizací, případně států a jednotlivých vlád. Rozvojové projekty ale nabízejí i mnoho zajímavých příležitostí pro soukromý sektor. Velmi úspěšným příkladem je spolupráce předního českého výrobce biopotravin, firmy Pro-Bio, největší české neziskové organizace Člověk v tísni a České rozvojové agentury (ČRA), která projekt aktivně podporuje.

ČRA působí celkem v 11 sektorech, mezi které patří například zásobování vodou a sanitace, prevence katastrof, zdravotnictví nebo podpora sociální infrastruktury. Firmy se zapojují především do sektoru zemědělství. Odtud pochází právě úspěšný projekt realizovaný firmou Pro-Bio. Ta dokázala během několika let díky podpoře ČRA přeměnit rozvojový projekt ve výhodné obchodní partnerství s rozvojovým přesahem. „Na jedné straně stála narůstající poptávka, v průměru o sedm až deset procent ročně, po biopotravinách v Evropské unii. Na druhé straně Moldavsko – země s čistou krajinou, s potenciálem pro ekologické hospodaření,“ vzpomíná na vznik projektu Martin Hutař, zakladatel a ředitel firmy Pro-Bio.

Firma pochází ze Starého Města pod Sněžníkem a v současné době je to jeden z největších českých výrobců biopotravin. Díky podmínkám pro pěstování plodin v Moldavsku a spolupráci s moldavskými zemědělci může nyní firma rychleji reagovat na rostoucí poptávku po biopotravinách. Kromě vyšších dodávek těží i z výhod nižších nákladů a bližšího poznání trhu východní Evropy. Spolupráce má navíc další pozitivní rozměr: „V neposlední řadě tu je potřeba pomoci podobně, jako nám kdysi pomohli v začátcích ekologického zemědělství kolegové ze Západu,“ říká Hutař.

Právě posledně zmiňovaný rozměr je u projektů, které zapojují české firmy do rozvojové spolupráce, zcela klíčový. Firma navazuje na svoje předchozí působení v Moldavsku, kdy s podporou společnosti Člověk v tísni nastartovala výrobu ekologických potravin v jedné z nejchudších zemí Evropy. Člověk v tísni je zároveň i spolurealizátorem současného projektu a cenným partnerem díky své detailní znalosti místního prostředí získané dlouhodobým působením v regionu.

Dvacet českých bioproduktů jde na moldavský trh

Hlavním obsahem projektu byl přenos know-how ekologického zemědělství od českých expertů z firmy Pro-Bio do moldavských podmínek. Farmáři jsou seznamováni s principy ekologického zemědělství, s podmínkami vstupu do přechodného období a následného obdržení certifikátu bioproduktů. Firma pravidelně poskytuje konzultace, při kterých specialista na ekologické zemědělství prochází celý systém hospodaření (osevní postup, střídání plodin, regulace plevelů a škůdců). Také se předávají praktické rady, jak pěstovat v moldavských podmínkách méně známé plodiny, jako je pšenice špalda, oves nahý, pšenice dvouzrnka či cizrna.

Součástí poradenství je rovněž doporučení vhodné agrotechniky, způsobu sklizně a skladování. V neposlední řadě se farmářům nabízí možnost výkupu jejich bioprodukce firmou Pro-Bio, čímž získávají jistotu odbytu, a tím i ekonomické rentability hospodaření. „Ekologické zemědělství vyžaduje vyšší podíl ruční práce, což také přispěje ke zvýšení zaměstnanosti na venkově,“ vysvětluje Martin Hutař. Český partner zároveň získává stabilní dodavatele, kteří mu pomáhají uspokojit rostoucí poptávku.

Z rozvojového projektu zaměřeného na podporu chudého Moldavska se tak stává oboustranně výhodné obchodní partnerství. „Chceme podpořit motivaci zemědělců tím, že jim ukážeme, jakým způsobem biopotraviny prodávat. Proto zajistíme import 20 českých bioproduktů do Moldavska a pomůžeme s jejich propagací na moldavském trhu,“ doplňuje Martin Hutař.

S transformací zemědělství máme zkušenost

Zástupci firmy Pro-Bio zatím podnikli do Moldavska tři cesty a setkali se se zástupci Velvyslanectví ČR v Kišiněvě, agenturou AIPA, která zajišťuje dotace pro zemědělství, místní certifikační agenturou a s moldavským ministerstvem zemědělství. Jsou také v kontaktu s pracovníky Člověka v tísni. Reakce na projekt byly dosud veskrze pozitivní. Hlavní náplní cest byla návštěva přímo v zemědělských podnicích, které mají o ekologické zemědělství a dlouhodobou spolupráci s firmou Pro-Bio zájem.

Poradce pro ekologické zemědělství jim během návštěvy vysvětlil princip udržování půdní úrodnosti a vláhy pomocí agrotechniky a poradil jim s vhodnou skladbou plodin. Konzultace se zaměřovaly i na konkrétní věci – například na to, jak kvalitně biopotraviny skladovat, aby nedošlo ke kontaminaci nežádoucími látkami. Místní zemědělci samozřejmě měli zájem i o otázky ekonomické rentability ekologického způsobu hospodaření. Čeští specialisté tak pro každého zemědělce názorně spočítali předpokládané tržby z bioprodukce.

Navázaná spolupráce se ukazuje výhodná pro všechny zúčastněné strany. Projekt bude proto pokračovat i v dalších třech letech díky dotaci z prostředků ČRA. „Projekt vnímáme jako start dlouhodobé spolupráce, jejímž cílem je naučit moldavské zemědělce nezávislosti na velkých mezinárodních chemických společnostech. Před 25 lety jsme byli jedním ze zakladatelů ekologického zemědělství v České republice. Začátky nebyly vůbec jednoduché a dokážu si představit, jaké problémy a situace mohou v prvních letech nastat,“ shrnuje Hutař.

Káva v Etiopii a architekti pro Gruzii

Česká rozvojová agentura nabízí od roku 2014 dva specificky zaměřené programy na podporu podnikatelských záměrů českých subjektů, které mohou pozitivně přispět k rozvoji dané země. Reflektuje tak posilování rozvojové politiky Ministerstva zahraničních věcí ČR. Programy jsou vyhlašovány zpravidla jednou ročně jako dotační titul v rámci veřejné podpory de minimis. „Naším cílem je podpořit aktivity českých firem na rozvíjejících se trzích. Jejich know-how a inovativní nápady zároveň přispívají ke komplexnímu a efektivnímu řešení problémů v rozvojových zemích,“ shrnuje cíle programů expert ČRA na zapojení soukromého sektoru Ivan Lukáš. „Díky naší podpoře se mohou lépe seznámit s podmínkami v daném teritoriu – právním a regulačním rámcem, obchodními a investičními podmínkami - a možnou poptávkou po nabízených službách nebo zboží,“ dodává.

Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor se zaměřuje na aktuální partnerské země, které České republika podporuje v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Jsou to Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko, Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestina, Srbsko, Zambie a Ukrajina. Není sektorově vymezen, musí se však jednat o obory, které jsou v souladu s pojetím rozvojové pomoci podle Výboru pro rozvojovou spolupráci (OECD/DAC).

„Podporujeme hlavně dvě oblasti aktivit – přípravu projektu a jeho samotnou realizaci – konkrétním příkladem je právě úspěšné partnerství firmy Pro-Bio s moldavskými zemědělci,“ uvádí Lukáš. Program studie proveditelnosti lze využít globálně, týká se všech zemí na světě. Studie vypracované v rámci tohoto programu následně slouží jako podklady pro českého realizátora a jeho partnera z rozvojové země pro získání finanční podpory z mezinárodních rozvojových fondů, jakými jsou Evropský rozvojový fond nebo Světová banka. V loňském roce podpořila ČRA sedm studií proveditelnosti a 17 projektů rozvojového partnerství. Byla to například spolupráce na výrobě a distribuci fair trade kávy v Etiopii nebo studie proveditelnosti práce českých architektů v Gruzii. Nové kolo dotačního výběrového řízení pro oba programy je plánováno na podzim 2016.

„Zapojování soukromého sektoru do rozvojové spolupráce je trendem již delší dobu. I u nás se tato cesta jeví jako velmi úspěšná – hlásí se nám mnoho firem se zajímavými projekty. Je to pro ně skvělá příležitost, jak expandovat do rozvojových zemí,“ říká Ivan Lukáš.

ČRA vznikla jako implementační agentura Ministerstva zahraničních věcí ČR v roce 2008. Má na starost plnění úkolů v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, zejména pro přípravu a realizaci dvoustranných projektů. Peníze určené na rozvojové projekty směřují k neziskovým organizacím, které v rozvojových zemích působí, k univerzitám a jiným akademickým pracovištím nebo právě soukromým firmám. „Český soukromý sektor a rozvojové země si bezesporu mají co nabídnout. Předávání unikátního českého know-how místním partnerům a zvyšování jejich konkurenceschopnosti na jedné straně s možností využít příležitostí, které daná země nabízí, na straně druhé tvoří základ jejich spolupráce,“ vysvětluje náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Marie Heřmanová, manažerka komunikace České rozvojové agentury. Foto: Pro-Bio.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek