Výroční projev o stavu norské ekonomiky

24. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Výroční projev o stavu norské ekonomiky V tradičním výročním projevu o stavu norské ekonomiky proneseném dne 18. února 2016 guvernér Norské banky Øystein Olsen větou „Po neobvykle dlouhém létě nastupuje zima“ diplomaticky avizoval nástup hospodářského útlumu Norska. K němu svádí dlouhodobě nízké ceny ropy, rostoucí nezaměstnanost, nezbytnost strukturálních reforem norského hospodářství, jakož i nejistý výhled globální ekonomiky.

Tržby za zemní plyn z Norska již delší dobu převyšují výnosy z prodeje ropy. Její cena se v polovině února pohybovala okolo 34 USD/barel. Dne 16. února 2016 se Katar, Rusko, Saúdská Arábie a Venezuela dohodly, že pro následující období zachovají objem těžby ropy na úrovni z ledna 2016. Norsko se na dohodě nepodílí, nicméně ekonomové očekávají, že v r. 2016 se i z norského šelfu vytěží „o něco“ méně ropy než v r. 2015: v lednu 2016 byl objem těžby o 0,5 % nižší než v prosinci 2015.

Norská nezaměstnanost pod 5 % úrovní není v evropském měřítku nijak mimořádná, v norském však ano. Nejvyšší nezaměstnanost po 2. světové válce byla v Norsku zaznamenána na začátku r. 1993 a činila 6,4 %, tj. 135 tis. osob. Procentně není této míry ještě dosaženo, ale absolutní počty budou toto číslo brzy atakovat: na konci r. 2015 bylo bez práce 4,6 % práceschopného obyvatelstva, což představuje 127 tis. osob a z toho 16 tis. je bez práce déle než rok (ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných zvlášť vyniká 42% podíl cizinců-občanů zemí EHP, zůstávajících v Norsku i z titulu vyšších dávek v nezaměstnanosti); nejčastěji ztrácejí místo muži ve věku 50–59 let.

Norská vláda bere riziko dalšího zvyšování nezaměstnanosti vážně a připravuje nová opatření. Balíček MF Norska pro zaměstnanost z 21. ledna 2016 obnáší mj. 500 mil. NOK na programy pro návrat na trh práce (zaměřeno na dlouhodobě nezaměstnané, mladé s nedokončeným vzděláním a hendikepované). Částkou 2,5 mld. NOK podpoří investice do dopravní infrastruktury a další veřejné práce. O 1 mld. NOK se navýší financování výzkumu a inovací. Vláda přislíbila přijmout další incentivy pro tvorbu krátkodobých pracovních míst a na podporu přijímání zaměstnanců do nově vznikajících firem.

Další výzvou vlády je potřeba vyváženě nastavit podmínky, které dovolí rozvíjet technologie a know-how v norské petrochemii, ale současně stimulovat ostatní průmyslová odvětví k větší produktivitě a růstu (a tedy i zaměstnanosti). Průmysl by měl být jedním z pilířů norské ekonomiky, avšak jeho restrukturalizace se jeví vzhledem k vysokým nákladům složitá a zdlouhavá. Soudě podle zisku v jednotlivých odvětvích v r. 2015 v Norsku nejlépe prosperovaly sektory hotelnictví a pohostinství, rybolovu, potravinářství, finančních a bankovních služeb a chemický a farmaceutický průmysl.

Příjmy z daní v Norsku za r. 2015 činily 796,0 mld. NOK (o 44,0 mld. méně /-5,2 %/ než v r. 2014). Hlavním důvodem je nižší odvod daně z těžby surovin (103,7 mld. NOK, tj. o 66,4 mld. NOK méně než v r. 2014). Ve 4. čtvrtletí r. 2015 vrostl HDP kontinentálního Norska (bez petrochemie) o 0,1 %, za celý r. 2015 pak o 1,0 % (což je nejméně od r. 2009). Predikce Norského statistického úřadu stran růstu HDP je i pro následující léta skromná: v r. 2016 má jít o 0,9 %, v r. 2017 o 1,5 % a v r. 2018 o 1,9 %. Při zohlednění statistické odchylky balancuje norská ekonomika na hranici recese.

Posílení globální ekonomiky by pro odvracení útlumu norského hospodářství bylo přínosné, protože by se lépe zužitkovala nižší cena norského zboží v cizině vlivem podhodnoceného kursu NOK. Aktuální vyhlídky ve světě však nejsou příznivé, ať už jde o zbrždění růstu ekonomik Číny a USA, nebo o přešlapování v zemích EU. Na světový vývoj citlivě reaguje i index Osloské burzy, který od začátku r. 2016 trvale klesá (dosud téměř o 20 %, namísto kontinuálních jde však spíše o skokové poklesy např. o 3 nebo 5 % v jednom obchodním dni) právě z důvodů turbulence na asijských trzích a klesající ceny ropy.

„Letní sezóna“ norské ekonomiky trvala dlouhých 15 let, ale guvernér Ø. Olsen zůstává optimistou. Základní sazba Norské banky je 0,75 %, tj. ještě je kam snižovat. Banka výrazně zvýšila devizové rezervy, což vedlo i k podstatnému oslabení NOK. V důsledku toho by se měla zvýšit konkurenceschopnost norského zboží v cizině. Odbory chápou vážnost situace a akceptují jen minimální zvyšování mezd nejen nyní (pro r. 2016 se očekává okolo 2,5 %), ale i v příštích letech. Ropné společnosti „náhle“ objevují nové cesty ke snižování nákladů, což je výhodné, protože Norsko má stále velké nevytěžené zásoby ropy a zvláště zemního plynu. Komerční banky v Norsku jsou v dobré kondici.

Zajištěné zázemí pro vyrovnané hospodaření státu dává Vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond), jehož velikost představuje pět státních rozpočtů Norska. Vzhledem k tomu, že příjmy za suroviny fond investuje výhradně v cizině, vývoj v Asii dopadl i na jeho hodnotu: od Nového roku klesla o 400 mld. NOK pod hranici 7 000 mld. NOK.

V souladu s usnesením Stortingu fond do konce r. 2015 prodal majetkový podíl ve 27 společnostech, které zanechávají výrazně negativní klimatickou stopu. Šlo o 16 energetických firem, cementárny a firmy podílející se na kácení lesů. Dále z důvodů zásadně odlišných etických pravidel podnikání (mj. korupce) fond odprodal např. podíly v Daewoo International Corp. (zpracování surovin, Jižní Korea), IJM Corporation (stavebnictví, Malajsie) a BWX Technologies (jaderné technologie, USA).

V souvislosti s nižším výběrem daní v Norsku začíná Norská banka i ekonomové připouštět, že pro zachování vyrovnanosti státních rozpočtů v dalších letech bude nutno upustit od pravidla, kterým se od r. 2001 vlády zavazovaly z ropného fondu čerpat nejvýše 4 % jeho tržní hodnoty ročně.

Své poslední poselství o stavu ekonomiky guvernér Øystein Olsen uzavřel tím, že „je důležité, aby se v zemi nešířil pesimismus ve velkém, např. do domácností, tak, aby neposiloval útlum ekonomiky“. Vzhledem k tomu, že Norská banka deklarovala, že nízký kurs NOK hodlá cíleně udržovat, a přitom růst mezd bude zanedbatelný, koupěschopnost Norů se v dalších letech zhorší. Tento trend již nastoupil: v prosinci 2015, kdy obvykle spotřeba domácností během roku vrcholí, meziměsíčně klesla o 1,4 % (zvláště pokles nákupů oděvů, obuvi, nábytku, bílé a výpočetní techniky). Rovněž současná inflace blížící se ke 3 % ročně převyšuje cíl Norské banky.

Ačkoli šéf Norské banky nesměle věří, že už počínaje létem 2017 by norská ekonomika mohla začít růst, hmatatelných indicií k tomu mnoho není. Naopak je zjevné, že růst norského hospodářství je nyní nejpomalejší od r. 2009, že manévrovací prostor centrální banky pro práci s úrokovými sazbami je už velmi omezený a vedení Norské banky odmítlo vyloučit zavedení záporných úroků v budoucnosti.

Roste nezaměstnanost vinou propouštění v těžařství a petrochemii. Vláda oproti tomu představila dílčí daňové reformy a bude ještě více dotovat velké veřejné projekty (železnice, infrastruktura), které zaměstnají část osob bez práce. Pro výkony ekonomiky i pro nezaměstnanost v Norsku zůstává nápadná jejich nerovnoměrná distribuce: některé regiony strádají vinou útlumu v petrochemii, zatímco v jiných se dosud daří a volná místa v nich jsou, avšak schází mobilita pracovní síly v rámci země.

Jde tedy o to, zda a jak rychle se vládě podaří napomoci k restrukturalizaci průmyslu a zvýšení produktivity napříč Norskem. Financování nových programů státu přitom půjde nepochybně na vrub vyššího čerpání z ropného fondu. Jeho velikost – a to je chvályhodné norské specifikum – dokáže působit na společnost jako uklidňující pojistka.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek