Vysoká DPH sráží nakladatele

22. 12. 2013 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Velké množství titulů na malém trhu, tvrdý konkurenční boj i vysoká daň z přidané hodnoty, na kterou si v branži stěžují všichni bez výjimky. S tím vším se musejí potýkat vydavatelé knih v Česku. Přežít, nebo dokonce být úspěšný není úkol pro slabé povahy.

V České republice, kde vychází kolem 20 tisíc knižních titulů ročně, je v současné době registrován neuvěřitelný počet pět tisíc nakladatelů, zdaleka ne všichni ale na trhu aktivně působí. „Nakladatel je každý, kdo je registrovaný, ale řada z nich vydává maximálně jednu knihu ročně. Těch, kteří vydávají více než šedesát titulů ročně a zásobují převážnou část čtenářů, je jen kolem dvaceti,“ upozorňuje majitel pražského nakladatelství Brána Zdeněk Doležal.

Už v roce 2011 prosadila Nečasova vláda zvýšení DPH na knihy a tiskoviny na 10 a 14 %. Začátkem letošního roku se pak DPH zvýšila na 15 %, což je třetí nejvyšší sazba v Evropě. „Daň z přidané hodnoty, která byla zvýšena nelogicky a v rozporu s tím, jaký je trend v Evropě, samozřejmě zvyšuje náklady a cena knih roste. Každopádně se dnes prodává méně než před tímto nesmyslným krokem,“ potvrzuje Doležal. Nakladatelé stejně jako knihkupci sice říkají, že berou ohled na své zákazníky, přesto podle statistik vyšplhala průměrná cena knížek za uplynulých dvanáct měsíců z 225 na 260 korun. Průměrný počet titulů, které si zakoupí jeden čtenář za rok, klesl z 13,5 v roce 2011 na 10,7 letos.

Méně překladů, více českých autorů

„Vysoká DPH ovlivnila ekonomické výsledky nakladatelů, přesto jsme nejen soběstační, ale dokážeme i vydělat. Obecně vydáváme méně překladů a zaměřujeme se spíše na českou literaturu, na nové autory. Dříve jsme měli v edičních plánech zhruba 80 % knih z překladů a 20 % domácích titulů, dnes je poměr opačný – asi 60 : 40 ve prospěch našich autorů. U zahraničních titulů musíte nakoupit drahá práva, a navíc zaplatit překladatele. Pokud si najdete svého nadějného českého spisovatele nebo spisovatelku, spokojí se s nižším autorským honorářem,“ uvádí majitel Brány. Kdo se vydal touto cestou, může být pro ostatní inspirací, mnozí nakladatelé ovšem kvalitní české autory neseženou.

Podle Doležala tkví podstata právě v tom, jak vydavatel dokáže zaujmout čtenáře svou celkovou nabídkou a kteří spisovatelé pro něj píší. Brána, jež patří počtem vydaných titulů k větším hráčům na trhu, se zatím o svůj osud obávat nemusí. Přesto spoléhá na to, že nová vláda daň z přidané hodnoty sníží. „Strany, které uspěly ve volbách, to slibovaly. Hnutí ANO Andreje Babiše, které samo sebe označuje za pravicovou stranu, slíbilo dokonce nulovou sazbu pro knihy, sociální demokraté 5 %,“ připomíná.

Mnozí podnikatelé v oboru v současné době krachují a noví mají podle Zdeňka Doležala nulovou šanci na úspěch. Dají se v této situaci najít i pozitiva? „Trh se po zvýšení DPH svým způsobem pročistil. Zmizeli nakladatelé, kteří na trh nepatřili. Koupili si práva na tři knížky, udělali si překlad a tím skončili.“ Něco podobného se týká i distribučních společností. Většina z nich postupně zkrachovala a zbyly jen ty velké a zavedené.

Pokud má firma vysoké náklady, snaží se ušetřit na tisku, který pro ni představuje jednu z největších položek. Majitelé tiskáren jsou na vydavatelích knih a periodik bytostně závislí. „Jestliže jim včas platíte, vybudujete si dlouhodobě pozitivní vztah. Samozřejmě nám byly tiskárny ochotny vyjít vstříc se snížením cen i po nárůstu DPH. Když vědí, že jste spolehliví, raději vám sníží cenu a vezmou vaši zakázku. Někdo sice slibuje více, ale když nemáte důvěru, že vám zaplatí, dáte přednost jistotě,“ říká Doležal.

Prodej do komise a fenomén Vánoc

Vydavatelé musejí prodat většinu nákladu, nutným minimem je zhruba 60 %. Pak by se jim měly investované peníze alespoň vrátit, byť v takovém případě nevydělají. Téměř všechna nakladatelství dnes využívají služeb distribučních firem. Distributor knihu přímo nekupuje, ale bere tzv. do komise. Peníze tedy nakladatelství dostane jen za skutečně prodané výtisky. Distributor si účtuje zhruba polovinu z doporučené ceny knihy, kterou určí nakladatel.

Brána se chlubí tím, že si v tomto směru dokázala vyjednat specifické podmínky. „Máme výhodu v tom, že jsme uzavřeli smlouvu s velkou distribuční společností Euromedia, která nám část zboží zaplatí do třiceti dnů, aniž ví, zda se knihy podaří prodat,“ prozrazuje majitel. Minimální množství zboží se pak prodá přímo v nakladatelství nebo si je může čtenář objednat přes internet. Čtenáři titulů Brány toho zatím přes zajímavé slevy příliš nevyužívají, byť obecně popularita internetových prodejů roste. „Možná to souvisí i s tím, že si většinou knihy kupují starší lidé, kteří si raději zajdou do kamenného obchodu,“ doplňuje. Pro ekonomiku firmy je důležitý také fenomén Vánoc. Od října do prosince se prý prodá až 70 % z roční produkce knih.

E-knihy? Čtenář je konzervativní

Všichni významnější čeští nakladatelé považují za důležitou účast na velkých mezinárodních veletrzích, kde domlouvají nákup nových hitů pro své čtenáře. „Jezdíme na mezinárodní veletrhy do Frankfurtu či do Londýna. Bez toho není možné, aby kdokoli v branži fungoval. Máme domluvené schůzky s velkými zahraničními nakladatelskými domy, které nám nabízejí nové tituly. My si vybereme a oni nám je pošlou k posouzení,“ prozrazuje Doležal.

Průměrný náklad se dnes v Česku pohybuje kolem 1 500 výtisků. To je ale podle majitele Brány jen nutné minimum. Kdo vydává méně knih na jeden titul, určitě se neuživí.
V Česku se sice zvyšuje prodej elektronických knih – v dubnu 2013 jich byl prodán zhruba čtyřnásobek oproti roku 2012, podle Zdeňka Doležala ale e-knihy ty klasické z trhu nevytlačí. „My jsme s e-knihami naprosto neuspěli, a to jsme zařadili i tituly, které by měly zajímat mladé lidi – například fantasy sérii Conan. Naši konzervativní čtenáři jsou zvyklí si knihu přečíst, dát si ji do knihovny a vracet se k ní.“

Při podnikání v branži je podle Zdeňka Doležala důležitá především zkušenost a znalost prostředí. „Nakladatel už musí být nějakou dobu na trhu, aby uspěl. Musí mít za sebou nějaké autory, zkušenosti z branže. A také zavedené portfolio knížek. Před osmi lety jsem vlastnil Naše vojsko. To jsem prodal a koupil Bránu. Už v té době to bylo ziskové nakladatelství, přestože vydávali jen kolem 30 titulů ročně. Dnes je nutné, abychom vydávali minimálně 60, nicméně nám se daří uvádět na trh zhruba 85 titulů za rok a mezi vydavateli beletrie jsme asi na dvanáctém místě,“ uzavírá.

Převzato z časopisu Profit, autor Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek