Vystudovaní právníci obnovují tradici ruční výroby pletených kravat

14. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ze saténu a pleteniny vytvářejí ve firmě Kavalier’s originální doplňky, které pozvednou oblek i neformální outfit s džíny

„Slovo kavalír se dnes moc nepoužívá, ale když už obnovit zapomenuté řemeslo, proč také neobnovit zapomenuté slovo?“ říká Karel Jandásek, jeden ze zakladatelů firmy Kavalier’s, která byla původně studentským projektem. Jejich kravaty lze nosit kamkoli a k čemukoli. Nejsou totiž ledajaké, nýbrž pletené a podšité hedvábným saténem. V kombinaci s oblekem působí ryze formálně, s džíny zase vytvoří uvolněnou variantu, která nepostrádá eleganci, doménu každého kavalíra.

Zálibu v pletených kravatách našel Karel Jandásek na střední škole v Kentucky ve Spojených státech, kde bylo nošení podobných kusů běžnou záležitostí. Po návratu do Čech si chtěl pletenou kravatu koupit i u nás, ale téměř nikde nebyla k sehnání. S dlouholetým kamarádem Pavlem Vojtáškem, s nímž studoval osmileté gymnázium, stavební fakultu a poté i práva, chtěli ještě před dokončením vysokoškolských studií něco opravdového dokázat.

„Chtěli jsme si zkusit založit společnost, abychom zjistili, jaké to je. Jestli všechno zvládneme a jestli nás to bude bavit, i když se tím ještě nebudeme živit a soustředíme se na studium práv. Mně se líbilo tohle – pletené kravaty. Vždycky jsem se tak trochu zajímal o módu a všímám si, co mají lidé na sobě a jak to na ostatní působí,“ vypráví Jandásek o jednom z prvotních impulzů vedoucích až k realizaci projektu.

K původní dvojici nadšenců přibyl ještě třetí společník, rovněž absolvent práv, Martin Loučka. S Karlem Jandáskem se poprvé setkali na povinně volitelném předmětu, kde se věnovali podnikatelským záměrům. „Právě tady jsem chtěl prezentovat projekt Kavalier’s. Martin tam měl zase svůj projekt. Zakládal studentský web o právu Law Portal. Naše vize se mu líbila a nabídl se, že nám pomůže. Já mu říkám ajťák, ačkoli je právník. Díky němu máme veškeré technické zázemí. Bez něho bychom to nezvládli. Postaral se o vzhled internetových stránek, automatické e-maily i systém objednávek přes internet,“ chválí spoluzakladatele Jandásek.

Přes ponožky ke kravatě cesta nevede

Jakým způsobem ale nestandardní kravatu vyrobit? „V zahraničí se pletené kravaty obvykle produkují na strojích určených pro výrobu ponožek, takže nejsnazším krokem bylo oslovit všechny ponožkárny,“ vypráví o počátečních pokusech a omylech Jandásek, „záměr se ale nepovedl, protože válce, kolem nichž se ponožky obtáčejí, jsou u nás širší, než je potřeba pro kravaty. Všichni se na nás koukali jako na šílence, až se nad námi smiloval jeden pán, který nám řekl, že lze koupit stroj přímo na výrobu pletených kravat, ale ta investice by byla 800 tisíc korun. Takovou částku jsme samozřejmě neměli.“ Další variantou bylo uplést kravatu ručně, což vyžadovalo nejenom zručnost, ale i nápaditost. S obojím přišla na pomoc maminka Pavla Vojtáška: „Věděla, o co se snažíme, a nedalo jí to. Moc hezky pletla, tak nám kravatu uštrikovala a podšila látkou, díky níž kravata držela tvar.“

Ruční pletení kravat je u nás zapomenuté řemeslo. Vyráběly se ještě za první republiky.
Po nástupu komunistů ale byly vnímané jako buržoazní přežitek a jejich produkce zanikla.
Přitom pletená kravata vznikla jako protest proti kravatě standardní.
Jednalo se jenom o proužek pleteniny na krk, který si mohly dovolit i chudší vrstvy.

Dřív než došlo na kombinaci saténu a pleteniny, vyzkoušeli elastan. „Ten se například použije, pokud má být ponožka menší, protože ho lze natáhnout a potom se smrskne,“ popisuje Jandásek. U kravaty se však tato volba ukázala jako nevhodná. „Když jsem za kravatu trochu zatahal, vytáhla se. Tudy cesta nevedla, ale potom jsme přišli na podšití saténem,“ dodává. Saténová spojovací vrstva kravat Kavalier’s má obvykle kontrastní barvu, která funguje společně se vzezřením samotné pleteniny jako další originální prvek oproti klasickým kravatám.

Poloruční výroba

Stále však nebyl vyřešený problém, kdo bude kravaty pravidelně produkovat a jak optimalizovat jejich výrobu. Potom Jandásek objevil starší paní, které se nápad pletených kravat zalíbil.  „Jmenuje se paní Kubů a žije na Vysočině. Řekla nám, že to spolu zkusíme. Když jsme u ní byli poprvé, tak se něco vytvořit podařilo, ale bylo to hrozné. Už jsme ale věděli, že by to přece jenom jít mohlo,“ vzpomíná Jandásek.

Od prvotního nápadu po rozjezd firmy uběhl rok, během něhož za paní Kubů pravidelně s Pavlem Vojtáškem dojížděli. Pletená kravata získala svoji konečnou podobu. Na stroji se vytvoří hrubý úplet, který je třeba vyčistit. Poté se kravata ručně doplete a podšije saténem. Z 90 procent se jedná o ryze ruční výrobu a jeden kus vyjde zákazníka na 950 korun.

Kromě saténu se vše produkuje v Čechách. „Ruční pletení kravat je u nás zapomenuté řemeslo. Vyráběly se ještě za první republiky, po nástupu komunistů ale byly vnímané jako buržoazní přežitek a jejich produkce zanikla. Přitom pletená kravata vznikla jako protest proti kravatě standardní. Jednalo se jenom o proužek pleteniny na krk, který si mohly dovolit i chudší vrstvy,“ vysvětluje historii pletených kravat Jandásek.

Kolekce motýlků

Základní nabídku tvoří jednobarevné kravaty s kontrastním saténem nebo s rafinovaným proužkem na úpletu. Kompletní design si v Kavalier’s vymýšlejí sami, včetně originální přenosné krabičky. Dodnes za sebou mají dvě kolekce, ale již chystají třetí, s pletenými motýlky.

„Ještě nemáme vyloženě dívčí kolekci, ale přemýšlíme o tom. Zrovna motýlci vypadají na děvčatech krásně. Jen je u nich problém, aby každý kus sériově seděl, tam je ruční výroba ještě náročnější,“ zakončuje Jandásek nastíněním své vize.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Ilona Podivínská. Foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek