Využívání cizích nemovitostí podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť

1. 5. 2016 | Zdroj: Český telekomunikační úřad (ČTÚ)

Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 13 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a oznámil podnikání, je oprávněn zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě atd. Dále je oprávněn zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů, anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě atd.

Identifikační kód

*

Kód životní situace

*

Pojmenování (název) životní situace

Využívání cizích nemovitostí podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť

Základní informace k životní situaci

Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 13 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, oznámil podnikání (dále též „podnikatel“), je podle § 104 odst. 1 a 2 zákona o elektronických komunikacích oprávněn:

a) zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm:

  • nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
  • anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,
  • anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,

b) zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní:

  • vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
  • anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
  • anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Podnikatel nebo osoba oprávněná za tohoto podnikatele jednat.

Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Pro zajištění výkonu výše uvedených činností uzavře podnikatel s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele je možno k zajištění výkonu oprávnění výše uvedených činností s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění, v případě vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě (viz výše), postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti.

Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene (podle § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikací) nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů.

Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v bodě 04 nezbytné.

Podnikatel je na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti, oprávněn:

  • v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s výše uvedenou činností a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostech,
  • v nezbytném rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení.

Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem.

Podnikatel je povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.

Uvedená oprávnění nenahrazují povinnosti podnikatele podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle zákona o elektronických komunikacích či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, vlastníky či nabyvatele těchto vedení či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli.

V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístěno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti, vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti, provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.

Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem ke sporu o rozsahu oprávnění, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem.

Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti se řídí občanským zákoníkem.

Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru:

  • příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,
  • zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem.

Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem ke sporu o rozsahu oprávnění nebo nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene (podle § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích) nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, je třeba se obrátit na příslušný úřad (viz body 06 a 08).

Na které instituci životní situaci řešit:

V případě sporu mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem o rozsahu oprávnění, rozhoduje na návrh jedné ze stran sporu místně příslušný stavební úřad v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem.

Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene (podle § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích) nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad.

Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

V případě nejasností nebo dotazů je možné kontaktovat také příslušné odbory pro oblasti Českého telekomunikačního úřadu.

Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na úřadě předložte:

  • osvědčení o oznámení komunikační činnosti zajišťování veřejných komunikačních sítí,
  • návrh na rozhodnutí sporu, příp. návrh na vyvlastnění.

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Informace vám podá stavební úřad, příp. vyvlastňovací úřad.

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Poplatky stanoví zákon o správních poplatcích.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůty stanoví správní řád.

Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Český telekomunikační úřad – součinnost s příslušným stavebním úřadem.

Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

Elektronická služba, kterou lze využít

Případný dotaz můžete zaslat na elektronickou adresu Českého telekomunikačního úřadu: podatelna@ctu.cz; elektronický podpis není požadován.

Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

Jaké jsou související předpisy

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky upravuje správní řád.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Sankce upravuje stavební zákon.

Další informace

Můžete se obrátit na:

Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

Český telekomunikační úřad

Za správnost návodu odpovídá útvar

Český telekomunikační úřad – odbor kontroly a ochrany spotřebitele.

Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.05.2016

Popis byl naposledy aktualizován

01.05.2016

Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek