Využití umělé inteligence blíže praxi

16. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Poslední dobou jsme svědky zásadních přelomů v tom, co nazýváme umělou inteligencí, a ještě nikdy jsme nebyli tak blízko virtuálním systémům rozumějícím světu kolem nás. Každý měsíc vznikají nové společnosti vyvíjející vlastní formu umělé inteligence a všichni velcí hráči v informačních technologiích masivně investují do vlastních řešení.

Podle studie agentury CB Insights byl rok 2016 rekordní, co se týče fúzí a akvizic v oblasti umělé inteligence. Celkem jich proběhlo 42, přičemž 11 start-upů převzal Google a zbylé si rozebraly společnosti Intel, Apple, Twitter, Facebook, Salesforce a IBM.

Teprve rozjezd

V praxi si můžeme zkoušet zjednodušenou formu umělé inteligence zatím jen v případě chatbotů, které se učí konverzovat, osobních asistentek jako Siri či Cortana, snažících se o smysluplný dialog, nebo v podobě prvních vozidel a robotů jednajících samostatně. Cílem dnešních vývojářů ale je, aby byla umělá inteligence schopna radit nám, informovat nás, komunikovat za nás, řídit naše auta a domácnosti a v takovém případě si žádná významná společnost nemůže dovolit zůstat stranou.

Velké firmy nechtějí zůstat stranou

Samozřejmě ne vše, co se prezentuje jako umělá inteligence, jí opravdu je. Nejčastěji jde jen o pokročilé algoritmy schopné určité formy učení. Skutečná umělá inteligence by měla být schopna porozumět něčemu v našem světě a pak na základě toho správně jednat. Takových projektů je na světě zatím jen několik málo a nejdále ve vývoji se zdá být Google s jedním ze svých projektů Deep-Mind, který se prezentuje v médiích hlavně tím, že píše romány, skládá hudbu a hraje hry.

Za pozornost stojí i projekt OpenAI, nezisková laboratoř Elona Muska obávajícího se, že by pokročilá umělá inteligence mohla být v budoucnu hrozbou pro lidstvo, a rozhodnutého vyvinout vlastní otevřené řešení, přístupné všem vývojářům. Cílem této organizace s rozpočtem přesahujícím miliardu dolarů je vytvořit systém, který by využívali výrobci domácích robotů schopných rozumět světu kolem sebe a pomáhat lidem.

I tak tradiční společnost, jako je IBM, vidí svou budoucnost ve vlastní platformě pro umělou inteligenci s názvem Watson, kterou využívá už přes šest tisíc korporátních zákazníků. Jedno z center vývoje otevírá IBM v Mnichově, kde se chystá investovat 200 milionů dolarů a zaměstnat na tisíc odborníků.

UI v České republice

Ani Facebook nechce zůstat pozadu a ohlásil spolupráci svého projektu FAIR (Facebook Artificial Intelligence Research) se dvěma českými univerzitami – pražskou Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Fakultou informačních technologií brněnského VUT. Skvělé výsledky má také Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a všechny tyto tři univerzity patří ve výzkumu umělé inteligence ke špičce ve svém oboru.

Zároveň v České republice vyrostl jeden z největších světových projektů na poli umělé inteligence, společnost GoodAI herního producenta Marka Rosy, jehož studio Keen Software House vytvořilo velmi úspěšná díla Space Engineers a Medieval Engineers. Přede dvěma roky zahájil v Praze vývoj vlastní platformy a vložil do své společnosti přes 250 milionů korun z vlastních prostředků s cílem vytvořit zcela univerzální umělou inteligenci, která se flexibilitou a schopnostmi vyrovná lidskému mozku a umožní významný pokrok v mnoha oborech vyhrazených dosud jen lidem.

GoodAI se nezabývá úzce zaměřenými oblastmi umělé inteligence, místo toho pracuje na univerzálním umělém mozku schopném přizpůsobit se libovolnému prostředí, do kterého bude nasazen, a poradit si s každým úkolem. V budoucnu by tak mohl být stejný základ umělého mozku použit v různých odvětvích průmyslu a vědy.

Marek Rosa se svým týmem plánuje vytvořit do deseti let unikátní a obecně využitelnou strukturu, která by byla schopna jako první na světě myslet na úrovni lidské bytosti. Výsledná neuronová síť by měla mít jasnou představu o fungování světa a měla by mít schopnost porozumět sociálnímu rozměru člověka, například jeho gestům a výrazům.

GoodAI už zveřejnila i první výsledek – platformu Brain Simulator určenou k prototypování architektury umělé inteligence a ke spolupráci vývojářů při budování modulů a jejich sdílení. Jednotlivé moduly svou funkcí reprezentují části lidského mozku odpovídající například za řeč, zrak, paměť, motoriku nebo stabilitu. Marek Rosa se navíc rozhodl moduly vyvinuté v GoodAI zpřístupnit bezplatně jako otevřenou platformu v rámci nekomerční licence ve snaze podpořit komunitu všech výzkumníků v oboru.

Uspěch i menších firem

Uplatněním umělé inteligence v praxi se v České republice zabývají ještě další dvě mladé úzce specializované společnosti – Neuron Soundware analyzující zvuky a Rossum pro porozumění dokumentům. Neuron Soundware učí svůj systém poslouchat a rozpoznávat zvuky strojů a přístrojů a odhalovat případné chyby a poruchy. Tuto technologii už začaly používat společnosti Deutsche Bahn a Siemens pro detekování mechanických poruch v motorech či větrných turbínách a v budoucnu by mohl algoritmus pomáhat třeba i v jakékoliv drobné elektronice.

Druhý uvedený start-up – Rossum – vyvíjí technologii na bázi umělé inteligence, která umožňuje číst dokumenty podobným způsobem, jako to dělají lidé. Cílem trojice českých expertů je zdokonalovat algoritmus pro automatické čtení dokumentů a porozumění jejich struktuře a sémantice, navíc rychle a ve velkých objemech. Aktuálně Rossum učí svou neuronovou síť rozumět fakturám a má ambici být světovou jedničkou v získávání a zpracování dat z faktur, ale plánuje se naučit i pochopení obsahu webů či vědeckých článků.

Převzato z deníku E15, autor: Lubor Kopecký, HerníPrůmysl.cz.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek