Vývoj britské ekonomiky ve druhém pololetí roku 2016

31. 1. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Vývoj britské ekonomiky ve druhém pololetí roku 2016 Po dočasném zpomalení ekonomiky Spojeného království v návaznosti na referendum o odchodu z EU došlo ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2016 k obnově růstu britského hospodářství, patrně zejm. díky po referendu rychle přijatým monetárním opatřením centrální banky.

Spojené království tak i v roce 2016 zůstalo 5. největší ekonomikou světa podle objemu HDP, s očekávaným růstem ekonomiky v roce 2016 ve výši 2 % HDP. 

Zatímco ve druhém čtvrtletí 2016 byl růst ekonomiky Spojeného království (UK) slabší, oficiální výsledky za třetí čtvrtletí ukazují růst HDP o 2,3 % (oproti stejnému období v roce 2015). Celkově by měl za rok 2016 růst britského HDP dle OECD činit 2,03 % (odhady britské centrální banky, Bank of England, uvádějí dokonce +2,2 %), což je výrazně lepší výsledek oproti +1,5 % očekávaným bezprostředně po referendu. Pro rok 2017 pak OECD Británii předpovídá růst 1,24 % a Bank of England zvyšuje svůj odhad růstu na 1,4 % (z dřívějšího 0,8 %); naopak např. Economist Inteligence Unit předpovídá růst maximálně v hodnotě 0,6 % HDP.

Z jednotlivých složek ostrovní ekonomiky pokračoval ve druhé polovině roku 2016 růst zejména v sektoru služeb. Maloobchodní prodeje ve 4. čtvrtletí 2016 rostly o přibližně 6 % a spotřebitelé tak výrazně přispěli k růstu HDP. Sektor služeb, který se 78 % HDP tvoří páteř britského hospodářství, vykázal např. v říjnu růst o 3,2 %. Rostly rovněž sektory telekomunikací (včetně on-line maloobchodu), dopravy a financí. 

Průmyslová výroba zaznamenala (po pěti měsících propadu) oživení až v závěru roku, kdy v listopadu meziročně vzrostla o 2 %, a to zejména díky sektorům farmaceutik (+14 %), těžby ropy a plynu (+10 %) a automobilové produkce (+3,8 %, přičemž výroba osobních aut je dokonce na svém 17letém maximu; prodeje aut v roce 2016 dosáhly rekordního zenitu v podobě 2,6 milionu vozů, z nichž ale 85 % bylo do UK dovezeno; pro rok 2017 je očekáváno oslabení poptávky v UK po nových vozech). Oficiální data za prosinec nejsou ještě dostupná, ale předběžná čísla ukazují ještě silnější růst ve většině sektorů než v listopadu.

Prudké oslabení kurzu libry (po červnovém referendu o odchodu UK z EU a říjnovém ohlášení termínu aktivace čl. 50 SEU) podpořilo britský export, současně však zdražuje dovozy do UK a zvyšuje inflaci. Ve druhém pololetí 2016 tak byl díky slabší libře patrný nárůst zahraničních objednávek, nicméně UK i nadále více dováží, než vyváží. Silný deficit převládá v obchodě se zbožím se zeměmi EU, zatímco v obchodování s mimoevropskými partnery má UK mírný přebytek a v sektoru služeb UK dlouhodobě udržuje kladnou obchodní bilanci.

Dopad kurzu libry na jednotlivé britské exportéry se odvíjí od podílu zahraničních dodávek na celkovém produktu, který je např. u britských automobilek 40–60 %. Řada importérů či na zahraničních komoditách závislých firem promítla zvýšené kurzové náklady do konečných cen pro spotřebitele; zdražily tak např. letenky, ceny pohonných hmot, elektronika i např. aplikace pro britské uživatele v internetovém obchodě Apple (o 25 %), software Microsoft (o 20 %) a Dell (o 10 %).

Prudký pokles kurzu libry od referenda o vystoupení z EU tak způsobil ke konci roku také rychlé meziroční zvýšení inflace až na 1,6 % v prosinci (po krátkém období deflace v roce 2015), s předpokladem dosáhnout a zřejmě i překonat v roce 2017 inflační cíl stanovený centrální bankou ve výši 2 %. Na stranu druhou pokles kurzu libry v absolutních hodnotách nezpůsobil zvýšený zájem zahraničních investorů o nákup (převzetí) britských firem. Pokračuje však trend zájmu kapitálu z Asie: japonská banka SoftBank v září koupila za 24 mld. GBP britskou firmu ARM Holdings zabývající se designem a výrobou mikroprocesorů; japonská společnost Sumitomo Rubber Industries koupila druhého největšího distributora pneumatik v UK, spol. Micheldever, za 215 mil. GBP; čínská technologická skupina Kuang-Chi Group koupila za 30 milionů USD britského výrobce motorů pro drony.

Po krátkém a prudkém propadu v kontextu referenda se ve druhé polovině roku také rychle obnovila důvěra podnikatelů. Index nákupních manažerů (PMI) v britském průmyslu v prosinci rekordně narostl (na 56,1 bodů), překonal odhady a dosáhl nejlepších výsledků od poloviny 2014. Za růstem indexu stojí zřejmě nové objednávky tažené slabou librou, které působí zlepšení nálady díky vyhlídkám na silnou poptávku. Současně ale nákupní manažeři netají skepsi ohledně ekonomického dopadu brexitu.

Deficit státního rozpočtu v roce 2016 je odhadován na 3,7 % DHP, s předpokladem jeho růstu na 4 % v roce 2017. Nezávislý Orgán pro rozpočtovou odpovědnost při ministerstvu financí předpokládá pro nejbližší období další nárůst státního dluhu, z 84,2 % HDP v loňském roce, na 87,3 % HDP v letošním roce; nejvyšší dluh ve výši 90,2 % HDP ve fiskálním roce 2017/18; a pokles dluhu na 89,7 % HDP v roce 2018/19.

Nezaměstnanost ve Spojeném království je nejnižší za posledních deset let (4,8 %, výrazně méně než je průměr zemí OECD).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Londýně (Velká Británie). Autor: Aleš Opatrný, obchodní rada.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek