Vývoj kolumbijského hospodářství v roce 2016 a perspektivy v roce 2017

28. 2. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Vývoj kolumbijského hospodářství v roce 2016 a perspektivy v roce 2017 Velvyslanec Zastupitelského úřadu České republiky v Kolumbii M. Sklenka se na výroční konferenci Národní asociace podnikatelů (ANDI), největší gremiální organizace v zemi, zúčastnil setkání s ministrem financí Kolumbie Mauriciem Cárdenasem Santamariou.

Z diskuze v rámci dvoudenní konference nazvané „Colombia Genera 2017“ (volně přeloženo „Kolumbie v rozvoji 2017“), kde byl ministr jedním z hlavních řečníků a diskutujících s účastníky akce o současném hospodářském vývoji země a perspektivách rozvoje po ukončení konfliktu s FARC v roce 2017, vyplynuly mj. následující závěry:

Kolumbijská ekonomika v roce 2016 vykázala podle oficiálních údajů růst 2 %. Ukazatel je nižší zhruba o 0,6 %, než s čím původně počítala pro minulý rok vláda prezidenta Santose. Pro srovnání v předcházejícím období (2015) činil růst 3,1 %.

Motorem růstu byly finanční služby, které vykázaly navýšení 5 %, dále stavebnictví (+ 4,1 %) a zpracovatelský průmysl (+ 3,0 %). Největší aktivitu v rámci služeb zaznamenaly zprostředkovatelské úvěry na bydlení, dále služby spojené s prodejem a pronájmem nemovitostí  (+ 11 %). Rozvoj stavebnictví byl dán především realizací projektů v oblasti výstavby občanských budov, sociálního bydlení a dopravní infrastruktury financovaných především z veřejných zdrojů (+ 6 %). V rámci průmyslu vykázalo největší růst zpracování ropy (+ 23 %), a to díky uvedení do provozu nově zmodernizované rafinérie v Cartageně de Indias – Reficar (bez ní by přínos průmyslu k růstu HDP činil jen 0,5 %).

U zemědělství byl zaznamenán nepatrný růst 0,5 %, přičemž pozitivní čísla sektor vykázal především díky rostlinné výrobě (především kávy ve druhém pololetí roku, dále rýže, čerstvé zeleniny a tropického ovoce). Naopak živočišná výroba, jejímž pilířem je chov hovězího dobytka, skončil v deficitu.  

Největší propad konjunktury ve vztahu k HDP zaznamenal loni sektor hornictví a těžby, kde došlo k poklesu aktivity o 6,5 %, což je důsledkem omezení investic do průzkumu a těžby ropy a uhlí v důsledku nízkých světových cen. A rovněž odvětví vnitřní dopravy a komunikací (-0,1 %), kde analytici vidí hlavní příčinu ve více než dvouměsíční stávce nákladních dopravců v loňském roce, která přinesla značné škody národnímu hospodářství země.

Přehled růstu HDP v Kolumbii v letech 2010–2016
  2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010
HDP 2,0 % 3,1 % 4,4, % 4,9 % 4,0 % 6,6 % 4,0 %

Zdroj: MF Kolumbie

Růst HDP Kolumbie v roce 2016 dle sektorů
Sektor Podíl Sektor Podíl
Finanční služby 6,0 % Hornictví a těžba 6,5 %
Stavebnictví 4,1 % Zemědělství 0,5 %
Průmysl 3,0 % Elektřina, plyn, voda 0,1 %
Sociální služby 2,0 % Doprava, komunikace 0,1 %
Obchod, restaurace, hotely 1,8 %    

Zdroj: MF Kolumbie

Míru inflace se zatím nedaří držet pod kontrolou a ve stanoveném cílovém pásmu 2–4 %. Podle oficiálních údajů statistického úřadu Kolumbie DANE souhrnná roční míra inflace na konci prosince roku 2016 dosáhla 5,8 %, což je o 1 % méně než v roce 2015. Největší nárůst cen byl zaznamenán ve zdravotnictví (8 %), u potravin (7 %) a ve školství (6 %).

Nezaměstnanost se v Kolumbii pohybuje dlouhodobě kolem 10 % a mění se během roku jen nepatrně s malými procentními sezónními výkyvy. Zatímco na konci roku 2016 činila 9,4 %, během ledna t.r. se však již vyšplhala mírně nad hranici 11 %. Na trhu práce se aktuálně pohybuje 21,3 milionu lidí v činném věku. Minimální měsíční mzda v Kolumbii, která je dána zákonem, se od ledna 2017 zvýšila na 737 717 kolumbijských pesos (COP, 1 USD = 2850 COP).

Rozpočtový deficit země se za poslední 2 roky téměř zdvojnásobil z 2,4 % (2014) na více než 4,3 % (2016), což bylo důsledkem propadu příjmu státního rozpočtu z prodeje ropy a uhlí. Následně se prohloubil i veřejný dluh země z 38 % HDP (2014) až na 43 % v loňském roce. Zahraniční dluh loni mírně převýšil hranici 43 % HDP. Běžný účet platební bilance loni skončil ve schodku 4,6 % HDP. Ratingová agentura Standard and Poors hodnotí riziko dlouhodobého zadlužení Kolumbie přijatelnou známkou BBB.

Obchodní bilance skončila ve schodku 13,9 mld. USD, přičemž export činil 31 mld. USD a dovoz 44,9 mld. USD. Hlavními exportními trhy pro kolumbijské produkty byly loni USA, EU, Panama, Ekvádor a Peru. Základním vývozním produktem jsou ropa a uhlí, které se podílejí na objemu exportu téměř 60 %, dále káva, ovoce a květiny. Naopak největší objem importu, který je tvořen zejména stroji a zařízeními a spotřebním zbožím, plyne na kolumbijský trh z USA, Číny, Mexika, Brazílie, Německa a Japonska.

Přímé zahraniční investice (PZI) do kolumbijské ekonomiky podle předběžných údajů dosáhly loni 8,8 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2015 příliv PZI poklesl o 16 %, což lze vysvětlit výrazným snížením investic do těžby ropy a uhlí.

Zahraniční devizové rezervy na konci roku 2016 činily 47 mld. USD, přičemž 90 % všech rezerv představují americké dolary, 5 % australské dolary, 2 % kanadské dolary a zbylé 3 % jsou novozélandské dolary, britské libry a eura.

Výhled vývoje v roce 2017

Podpis mírové dohody mezi vládou a guerillou FARC na konci loňského roku otvírá nové podnikatelské příležitosti a skýtá velký potenciál pro hospodářský rozvoj země. Nynější stav ekonomiky však vyvolává současně řadu otázek.

Co se týče prognózy vývoje v roce 2017, vláda očekává růst kolem 2,5 %. Centrální banka na svém pravidelném měsíčním zasedání vyslyšela „volání“ vláda i podnikatelské sféry a rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 25 %, tj. z 7,5 % na 7,25 %. Cílem je podpořit stávající konjunkturu a usnadnit firmám i běžným spotřebitelům přístup k levnějším úvěrům. Snížení ceny peněz na trhu by mělo dle vlády i ústřední banky stimulovat spotřebu a tím pomoci k ekonomickému růstu.

Současně však řada odborníků poukazuje na skutečnost, že toto opatření hrozí posílením inflačních tlaků na vnitřním trhu. V letošním roce se většina expertů domnívá, že míra inflace se bude pohybovat kolem 4,6–5,2 %, tj. opět mimo cílový rámec centrální banky, a to především kvůli daňové reformě, která vstoupila v platnost 1. ledna t.r. a která mimo jiné zvýšila daň z přidané hodnoty o 3 procenta z 16 na 19 %.

Výrazné zhoršení stavu veřejných financí je dáno jednak nákladným sociálním programem vlády, ale především vnějšími faktory, které se týkají výrazného poklesu ceny ropy na světovém trhu a v důsledku toho i nižších příjmů do státní pokladny z jejího prodeje. Zřetelně je to vidět na redukci exportu a navýšení deficitu obchodní bilance, která by se letos měla postupně zlepšovat.

Deficit státního rozpočtu by letos neměl převýšit 3,3 % HDP a do roku 2022 by se měl postupně snižovat a dosáhnout vyrovnání bilance, popř. mírného přebytku. Znepokojivým je vývoj běžného účtu platební bilance, který v posledních letech výrazně narostl. Loňský deficit na běžném účtu ve výši 4,6 % HDP společně s letošním ukazatelem, který se očekává na úrovni 4,2 % HDP, nadále navýší výdaje na dluhovou službu Kolumbie. Už dnes země platí zhruba 12 % svých příjmů na úhradu úroků.

Mnohé analytiky současně trápí skutečnost, že Kolumbii se nepodařilo ani díky významné devalvaci domácí měny vůči dolaru (o téměř 65 %) výrazně zlepšit obchodní bilanci, která loni skončila v deficitu, který se přiblížil téměř polovině exportu země. Loni byl obchodní deficit dokonce více než 15 mld. USD. Pro srovnání, v roce 2012 činil export 60 mld. USD a Kolumbie vykázala obchodní přebytek přes 4 mld. USD.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bogotě (Kolumbie). Autor: Miloš Sklenka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek