Vývozci do Brazílie slyší jen špatné zprávy

14. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Brazílie, potýkající se s ekonomickou recesí, rovná se protekcionismus. Tato rovnice platí už dlouhá léta a změny nejsou na pořadu dne. Aktuální vývoj má negativní vliv i na vzájemný obchod s Českou republikou.

BrazílieExportéři včetně českých mají oprávěný pocit, že jsou tamní úřady proti nim. Země na břehu Atlantiku dlouho slibovala, že bude snižovat cla a odstraňovat netarifní bariéry, skutečnost je ale jiná.

„Téměř každým dnem se naopak dozvídáme o zavádění dalších bariér. Kromě toho trápí Brazílie dovozce například různými polemickými antidumpingovými šetřeními, ze kterých vyplývají nová tarifní zatížení, jež bývají v rozporu například s pravidly WTO,“ upozorňuje obchodní rada velvyslanectví v Brasílii Filip Kanda.

Jistou naději pro změnu vidí ekonomičtí diplomaté ve vyjednání asociační dohody mezi Evropskou unií a blokem Mercosur, kam patří kromě Brazílie také Argentina, Paraguay, Uruguay a Venezuela. Jednání, na jejichž úspěchu měla mít údajně Brazílie od počátku eminentní zájem, se ovšem protahují.

Přes nekonečné tanečky kolem klíčové dohody, která je průnikem těžko slučitelných zájmů, je Filip Kanda, pokud jde o její brzké vyjednání, mírným optimistou. A to vzhledem k nastartovaným hospodářským reformám v Brazílii a nově obsazenému prezidentskému postu v Argentině.

Dohoda (mezi EU a Mercosur) má zliberalizovat až 90 % vzájemně obchodovaných položek. Zrovna v těchto dnech se znovu na obou stranách jedná o možnosti předložení tržních nabídek,“ doplňuje.

O neradostné situaci v současné Brazílii se dočtete v článku Brazílie: Potápějící se ekonomika hledá záchranný kruh

České pivo za 170 korun

Zboží ze země v srdci Evropy má v Brazílii často už od dob socialistického Československa dobrý zvuk, jenže to českým vývozcům nepomůže.

„Jmenujme například české pivo, křišťál nebo strojírenské výrobky a zařízení. Problémem je ovšem zmiňované celní a daňové zatížení. Představte si třeba, že půllitr běžného českého lahvového piva, v ČR prodávaného za 15 až 20 korun, koupíte v brazilském supermarketu za 15 až 20, někdy i 25 reálů, což je 170 korun,“ prozrazuje diplomat, podle kterého by bylo řešením převedení výroby přímo do Brazílie.

Komplikace přinášejí exportérům i další restrikce: složitý daňový systém, licenční politika, certifikace výrobků a také korupční prostředí i antidumpingová řízení, jako další z nástrojů ochrany nekonkurenceschopné domácí výroby. To, že mají Brazilci v důsledku ekonomické recese hlouběji do peněženek, se na zájmu o zahraniční zboží projevuje rovněž.

„Perspektivní odvětví exportu jsou taková, která přinesou něco exkluzivního, něco, co se v Brazílii nevyrábí. Nové technologie, inovace, e-shopping. V Curitibě se dobře uchytila pobočka české firmy zabývající se designem pro velkoobchody, Eyelevel. Perspektivní je též spolupráce ve strategických oblastech průmyslu, například letectví, i ve vojenském či obranném průmyslu.“   

Od roku 2000 český export do Brazílie vzrostl téměř desektrát, jenže své rekordní výše dosáhl v roce 2011 (440 miliónů dolarů) a od té doby tento výsledek nepřekonal. Totéž se dá říci i o exportu z Evropské unie, který stejně jako český v posledních čtyřech letech mírně klesá

Jak na brazilský trh?

Při vstupu na brazilský trh je zapotřebí počítat s dlouhodobým úsilím a s vyšší počáteční investicí. Potřebná je neustálá fyzická přítomnost na trhu a navázání spolupráce s místním zástupcem či firmou. Zdlouhavé a nákladné bývá vyřízení náležitostí případného založení firmy, zisk případných certifikací či licencí. Větší naději na úspěch mají velké firmy, nejlépe zájemci o výrobní spolupráci. Právě touto formou se lze vyhnout těm největším daňovým a celním zatížením, které v některých případech klasického dovozu mohou dosahovat i 100 %.

Příkladem úspěšných českých firem je třeba firma Linet, která se stala hlavním dodavatelem sofistikovaných nemocničních lůžek v Brazílii. Do brazilského zdravotnictví začínají významně pronikat i další české podniky. Úspěch čeká především společnosti, které mohou nabídnout nějaké vlastní exkluzivní řešení, popříkladě investovat v perspektivním oboru. Vysoce ceněná je v Brazílii spolupráce Aera Vodochody s třetím největším světovým výrobcem letadel, firmou Embraer, na výrobě vojenského nákladního letounu – KC 390. Velmi úspěšná byla dceřiná společnost zlínského Centroprojektu, která se zabývá vodohospodářskými projekty.

 
Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek