Vzniká největší zóna volného obchodu na světě

2. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Vyspělejší státy západního pobřeží Ameriky se dohodly se svými asijskými protějšky na druhé straně Tichého oceánu. Výsledkem je Transpacifické partnerství, které sjednocuje do obrovského trhu 40 procent světové ekonomiky. Dohoda je důležitá i pro Česko, protože se podle ní bude tvořit i chystaná smlouva mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Začátkem října 2015 byla úspěšně dokončena vleklá a v posledních fázích nepřetržitá vyjednávání dohody o takzvaném Transpacifickém partnerství (TPP). Jde o největší obchodní pakt posledních desetiletí a pravděpodobný vzor všech podobných budoucích dohod. Přestože jde o vzájemnou dohodu zemí zdánlivě vzdálených České republice, je nutné jí rozhodně věnovat náležitou pozornost.

Členy Transpacifického partnerství jsou Spojené státy, Kanada, Mexiko, Peru a Chile na americké a Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Singapur, Malajsie, Vietnam a Brunej na asijské straně Tichého oceánu. Jedná se o svazek 12 zemí, které dohromady představují 40 procent globálního HDP a společně tvoří dosud největší světovou zónu volného obchodu a trh s 800 miliony potenciálních zákazníků.

Vzor pro TTIP

Stejně jako v případě vyjednávané sesterské dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi USA a Evropskou unií nejde o pouhou klasickou zónu volného obchodu, ale o komplexní shodu ve snižování cel a obchodních překážek, společném rámci duševního vlastnictví, vynutitelných standardech pracovního a environmentálního práva nebo například mechanismu řešení obchodních sporů mezi státy a investory.

Úspěšné uzavření dlouholetých a mnohdy velmi komplikovaných vyjednávání je jednoznačným úspěchem, nicméně další velmi podstatný krok je teprve na řadě. Dohoda totiž ještě musí být ratifikována v parlamentech členských zemí. To může trvat až další dva roky.

Klíčové jsou v tomto ohledu Spojené státy americké a Japonsko, protože pro vstup dohody v platnost je nutná úspěšná ratifikace minimálně v zemích, které dohromady představují alespoň 85 procent celkového HDP Transpacifického partnerství. To je podíl, kterého bez obou zmíněných zemí jednoduše nelze dosáhnout. Ekonomika USA sama o sobě představuje 62 procent celkového HDP, a pokud připočteme všechny ostatní země s výjimkou Japonska, výsledkem bude pouze 83 procent celkového hospodářského objemu společenství.

Jedná se o svazek 12 zemí, které dohromady představují 40 procent globálního HDP a tvoří dosud největší světovou zónu volného obchodu a trh s 800 miliony potenciálních zákazníků.

V USA bude smlouva terčem předvolební rétoriky

Velmi zajímavá situace nastane ve Spojených státech, kde se prezident Obama, jenž by v dohodách TPP a TTIP rád zanechal významný odkaz své zahraničně-ekonomické politiky, bude v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami muset potýkat se sílící protekcionistickou rétorikou řady prezidentských kandidátů v čele s nejhlasitějším a všudypřítomným prezidentovým kritikem Donaldem Trumpem.

Zároveň ale bude muset čelit opozici uvnitř vlastní Demokratické strany, jejíž představitelé, včetně prezidentských kandidátů Hillary Clintonové a Bernieho Sanderse, se obávají, že dohoda může vlivem větší otevřenosti ekonomiky zahraniční konkurenci ohrozit zájmy amerických pracovníků.

Jisté problémy je však během ratifikačního procesu možné očekávat i v kterékoli další ze zúčastněných zemí. Dohoda totiž čelí kritice opozičních a zájmových skupin v každé z nich.

Ve vyjednávání se přirozeně projevovaly jak ofenzivní, tak defenzivní zájmy jednotlivých aktérů, tedy snaha jednak rozšířit svůj přístup na zahraniční trhy, jednak ochránit vlastní trhy před vnější konkurencí. V otázce zajištění co nejlepší pozice na zahraničních trzích hrála až do poslední chvíle klíčovou roli patentová ochrana nových léků, z defenzivního pohledu pak byly pro vyjednávače ze všech zemí nejdůležitější především zájmy zemědělců (japonští pěstitelé rýže, kanadští chovatelé vepřů a skotu) či automobilových výrobců (především v USA, Kanadě a Mexiku).

Protiváha Číně

I přes případnou kritiku a očekávané problémy při ratifikaci se však nic nemění na faktu, že úspěšné dokončení vyjednávání o textu TPP je velkým úspěchem, a to zejména všech, kdo se nejen prostřednictvím této dohody snaží vytvořit protiváhu ekonomickému postavení Číny a jejímu vlivu na obchodní politiku v pacifickém regionu i globálním měřítku. V tomto ohledu je vznikající partnerství nejen iniciativou obchodní, ale v minimálně stejné míře i geopolitickou.

Pro Českou republiku je TPP důležitá, protože jde o smlouvu, která bude v jistém smyslu precedentem a nastaví pravidla pro budoucí dohody podobného typu. To se České republiky přímo dotýká, neboť jednou z těchto dohod bude v první řadě již zmíněný TTIP, tedy TPP velmi podobná smlouva vznikající mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Její vyjednávání by nyní s úspěchem TPP mělo dostat nový impulz. To je pro otevřenou, exportně orientovanou liberální ekonomiku České republiky velmi důležité. Je proto dobré sledovat, na jakých pravidlech a podmínkách se vyjednávači TPP nakonec byli schopní domluvit.

Vytváří se tím obrázek možné podoby globálního trhu, který postupně vzniká s tím, jak jsou schvalovány tyto dohody a paralelně s nimi dohody o volném obchodu například mezi Evropskou unií a Japonskem, EU a zeměmi Tichomořské aliance, jejíž tři členské státy ze čtyř jsou nyní zároveň členy TPP, a mnoho dalších.

Díky podobným dohodám se jednotlivé země a regiony čím dál více provazují a vzájemně přibližují a ani země Transpacifického partnerství tak pro nás a naše exportéry rázem nejsou tak vzdálené, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí a Adam Lorenz, Odbor mezinárodních ekonomických vztahů MZV.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek