Vztahy Moldavska s EU a dopady DCFTA

13. 6. 2016 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Vztahy Moldavska s EU a dopady DCFTA Moldavsko před dvěma roky podepsalo Dohodu o přidružení s EU a začala implementace DCFTA. Moldavsko získalo množství výhod v oblasti usnadnění vývozu své převážně zemědělské produkce na trhy EU, avšak implementace DCFTA s sebou přináší také značné výzvy.

Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci Moldavska a EU představuje Dohoda o přidružení, jejíž součástí je Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu (DCFTA), kterou obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 (ČR 9. 4. 2015). DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem a odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů související s obchodem s vybranými legislativními akty EU.

V rámci DCFTA byly stanoveny kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU. Moldavsku se však v roce 2015 nepodařilo využít potenciálu na vývoz své převážně zemědělské produkce na evropské trhy. Ve srovnání s rokem 2014 došlo v roce 2015 sice ke kvantitativnímu nárůstu vývozu, ale jeho hodnota byla o 2,3 % nižší. To znamená, že Moldavsko vyváží více za nižší cenu. Část zboží z Moldavska, jako například produkty živočišného původu, se na trhy EU však nedostane.

Moldavsko se sice zavázalo ke slaďování právních předpisů se sanitárními a fytosanitárními normami EU, avšak pokrok v této oblasti je velmi skromný. Pouze jedna třetina aktivit, které jsou stanoveny Národním akčním plánem pro implementaci Dohody o přidružení, byla v roce 2015 implementována. Hlavní výzvou je i v tomto případě slabá institucionální kapacita na implementaci nových regulí a směrnic, zastaralé vybavení laboratoří a nedostatek testovacích souprav, což ve svém důsledku znemožňuje například právě export živočišné produkce na trhy EU.

V roce 2015 byly registrovány některé kroky vedoucí k naplnění exportních kvót stanovených v rámci DCFTA. Některé produkty však překročily alokovanou kvótu 2,5 krát, zatímco jiné produkty nebyly vyváženy vůbec. Kvótu nejvíce překročila pšenice, kde byla stanovena kvóta 75 tis. tun, Moldavsko vyvezlo přes 178 tis. tun, což činí 238 % stanovené kvóty. U obilí byla kvóta překročena dvojnásobně, místo 2 500 tun, bylo vyvezeno přes 5 000 tun. U ječmene byla kvóta překročena o 11 % a u kukuřice o 25 %.

Kvóty nebyly naplněny například u cukru a dále u jablek (pouze 2 % kvóty), švestek a hlavně u živočišné produkce. V roce 2016 nebyly zatím naplněny žádné kvóty na export s výjimkou vývozu hroznového vína, kdy bylo vyvezeno 2 987 t z 10 000, tedy 30 %, a to hlavně do Rumunska, Španělska a Estonska.

Kromě navýšení exportu do EU se moldavské produkci také podařilo prorazit na nové trhy, jedná se o Španělsko, Švédsko a Bulharsko v případě vinné révy a jablek, do České republiky bylo vyvezeno obilí, ječmen na Kypr, do Řecka a Lotyšska.

Navzdory obavám, že implementace DCFTA spustí invazi produktů EU do Moldavska, se v prvním roce implementace DCFTA hodnota dovozu z EU ve skutečnosti snížila o 16,4 %. To bylo způsobenou především stagnací domácí poptávky. Za tou stojí jak znehodnocení národní měny a s tím související nárůst cen za importované zboží, tak přebytek domácí produkce, která byla dříve vyvážena na ruský trh.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Kišiněvě (Moldavsko). Autoři: Kateřina Šilhánková a Dumitru Comerzan.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek