Zabezpečit firmu proti zlodějům se vyplácí

18. 10. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Více než dva tisíce vloupání do obchodů a dalších dvacet tisíc do firemních objektů. To jsou neúprosná čísla za loňský rok. Celkově přišly české podniky v roce 2015 kvůli nenechavosti lupičů o téměř 1,4 miliardy korun.

Česko – přes výše zmíněná čísla – však přestává být rájem lapků. Podle policejních statistik rok od roku výrazně klesá počet vloupání a naopak roste počet objasněných majetkových zločinů. Zástupci firem si už zvykli, že musejí majetek chránit bezpečnostními dveřmi, alarmy, senzory pohybu či kamerovými systémy.

Spuštěná závora

Skutečně efektivní ochrana v sobě spojuje mechanické i elektronické zabezpečovací systémy. Ideální je – zejména v případě větších objektů – doplnit ji i fyzickou ostrahou budovy. Zloděje nejvíce neodradí mechanické překážky, ale především světlo a hluk, které se samy spustí, ukázal průzkum společnosti Jablotron.

„Poté, co nás dvakrát vykradli, jsme si nechali poradit a vybavili jsme objekty kamerami, alarmem či senzory rozbití oken. V jednom případě máme na oknech i speciální fólie. Za tři roky jsme měli pouze jeden planý a jeden skutečný poplach, kdy vše skončilo pro nás bez následků. Jinak máme od zlodějů pokoj,“ pochvaluje si Michal Hanzlík, obchodní ředitel firmy, která se zabývá distribucí nápojů. Ochrana stála firmu statisíce, ale podle Hanzlíka ne tolik, o kolik je připravily dvě noční návštěvy nezvaných hostů ve skladu a v kanceláři s výpočetní technikou.

Jak udělat z objektu nedobytnou pevnost?

Ochrana firemního objektu začíná u vchodu a oken. To, že bezpečnostní dveře či zárubeň zalitá betonem už dnes nestačí, neznamená, že se bez nich obejdete. Bezpečnostní dveře bývají vyrobeny z různých materiálů, ale vždy musejí splňovat určené normy. Dveře jsou většinou vybaveny jako trezory rozvorovým mechanismem s několika bezpečnostními čepy, které se zasouvají do kovové zárubně. Ta je ideálně vylita betonem, aby ji zloděj nemohl poškodit například heverem.

V případě, že musejí majitelé firem chránit skutečné cennosti, doporučují jim odborníci pancéřové dveře. Jejich pořízení ovšem není levnou záležitostí, cena se pohybuje ve statisících.

Pokud nemáte okna zajištěna mřížemi, je dobré vybavit je speciální fólií, která je pro zloděje neviditelná. Po úderu se ale sklo nevysype, jen popraská. Cena fólií je několik stovek korun za metr čtvereční, a to včetně instalace.

Alfou a omegou účinného boje se zločinem je ovšem elektronická ochrana. Většina podnikatelů dnes samozřejmě využívá kamerové systémy. Nezbytností je záznamové zařízení, kam se ve smyčce ukládají záběry z kamer.

Efektivní jsou také pohybová čidla. Senzory je ideální umístit do rohů místnosti tak, aby zabíraly co největší prostor včetně vstupu.

Pohyb nevítaných hostů

V současnosti jsou na trhu i takzvané infrapasivní detektory pohybu, které jsou schopny odhalit nevítaného návštěvníka prostřednictvím analýzy teplot v místnosti. Pokud se ve střeženém prostoru pohybuje člověk, detektor zachytí jeho tepelnou stopu a spustí poplach.

Detektory jsou doslova smyslovými orgány elektronického zabezpečovacího systému. Populární jsou v poslední době takzvané tříštiče, tedy senzory rozbití oken, které seinstalují u okenních výplní a u dveří a v případě pokusu o jejich rozbití automaticky spustí poplach. Drtivá většina majitelů podniků nezapomíná na sirény, které v případě poplachu spustí velmi hlasitý zvuk.

„Sedmdesát procent zlodějů se shoduje na tom, že alarm je pro ně největší překážkou. Profesionální montážní firma dokáže navrhnout a nainstalovat zabezpečení tak, aby mu neproklouzla ani myš. Bezdrátový zabezpečovací systém nevyžaduje zásahy do interiéru a jeho jednotlivé prvky se dají snadno přemístit či doplnit,“ prozrazuje obchodní ředitel Bezpečnostního centra Jablotron Josef Kroupa.

Hlídač, který nikdy nespí

Asi nejúčinnějším nástrojem ochrany a často i pomocníkem policie při dopadení pachatele je takzvaný pult centrální ochrany (PCO), na který jsou bezpečnostní systémy napojeny.

„Jde o vzdálené monitorovací centrum, které neustále přijímá a vyhodnocuje data odesílaná ze zabezpečovacích systémů ve střeženém objektu. Přenos dat je realizován pomocí GPRS a mobilních operátorů,“ popisují zástupci Jablotronu.

Data jsou sledována a kontrolována 24 hodin denně. Pokud se někdo vloupá do objektu, pracovníci PCO o tom okamžitě vědí. Navíc informují zástupce postižené firmy i policii a na místo vyšlou vlastní hlídku.

K novinkám patří i takzvaná videoverifikace poplachu. Operátoři bezpečnostních center si mohou – pokud byl spuštěn alarm – ověřit díky kamerovému systému, co se v budově skutečně děje či dělo před několika minutami.

„Pokud operátor nevidí pachatele přímo, má možnost nahlédnout do objektu i několik minut před samotným spuštěním poplachu. My nabízíme službu, která je kompatibilní téměř se všemi kamerami bez ohledu na výrobce,“ říká zástupce Jablotronu.

V případě vloupání operátor okamžitě informuje policii. „Zákazníci u videoverifikací oceňují především okamžitou vizuální kontrolu příčiny poplachu a případný zásah policie. Dalším zajímavým benefitem pro zákazníka je náhled na video z kamer prostřednictvím chytrého telefonu, tabletu nebo počítače,“ dodává Kroupa.

Vyšší cena nerovná se vyšší kvalita

Elektronické zabezpečovací systémy jsou výnosným byznysem, trh je ale zaplaven řadou nekvalitních výrobků. Detektory, senzory, čidla, tříštiče a další výrobky stojí od několika set až po desítky tisíc korun. Vyšší cena ale automaticky neznamená vyšší kvalitu.

Zákazník by měl dbát na to, aby jím pořizovaný výrobek měl bezpečnostní certifikát a jeho kvalita byla posouzena nezávislou laboratoří.

Různé průzkumy dokázaly, že největší psychologický dopad na pachatele má nikoli zvuk nebo viditelná přítomnost bezpečnostních systémů, ale světla, která si na nevítaného návštěvníka posvítí, pokud překoná hranice pozemku. Tady jsou přitom náklady jen minimální, výrobky v ceně kolem tisíce korun už mohu zloděje spolehlivě odradit.

Cena za elektronickou ochranu jednoho středně velkého objektu není nepřijatelná: instalace zabezpečení vás vyjde v průměru na 30 až 60 tisíc korun, zabezpečení jedné kanceláře pak zhruba na tisíc korun. Za připojení k pultu centrální ochrany platíte paušál ve výši několika set korun měsíčně. Oprávněný výjezd je zadarmo, pokud jde o planý poplach a následuje zbytečný zásah, zhubne vaše peněženka o 500 korun.

Jak to vidí lapkové?

Jablonecká firma Jablotron nedávno provedla unikátní výzkum mezi zloději ve výkonu trestu. Sedmdesát procent z nich sice uvedlo, že alarm je pro ně největší překážkou, plné dvě třetiny ale okamžitě po rozeznění sirény neutečou, protože vědí, že mají chvíli čas. Drtivé většině dotázaných zločinců je ale košile bližší než kabát a elektronický zabezpečovací systém je pro ně důvodem k výběru jiného objektu, který vyloupí, a to i v případě, že jim krádež neslibuje takový výdělek.

Zloději se většinou nebojí ani potenciálního setkání s majitelem objektu, který už může být dnes o poplachu informován například na svůj mobilní telefon. Setkání s agresivním pachatelem může být nebezpečné, odborníci proto doporučují obrátit se na bezpečnostní agenturu a samozřejmě na policii.

To, že bezpečnostní dveře nejsou samospásným řešením, dokazuje odpověď osmdesáti procent zlodějů, kteří se do objektů vloupávají oknem. Mýtem je podle respondentů i to, že se většina pachatelů bojí psů. Polovinu zlodějů sice pes v objektu odradí, druhá polovina ale tvrdí, že si se psem dokáže poradit, a rozhodně je nezastaví.

„Přínos zabezpečení je daleko vyšší než vynaložené náklady. Zvláště u novostaveb je zabezpečení objektu samozřejmostí. V investici na pořízení domu či bytu tvoří rozpočet na alarm malou položku. Cena za hlídání objektu alarmem napojeným na bezpečnostní centrum je v porovnání s pocitem bezpečí a jistoty ochrany opravdu zanedbatelná,“ tvrdí Kroupa.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek