Začalo to paštikami a dnes export do Ruska tvoří už desetinu tržeb Hamé

3. 6. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Už 13 let má potravinářská skupina Hamé v Rusku výrobní závod. Letos tam chystá rozsáhlou marketingovou kampaň.

Na ruském trhu už dávno neplatí, že s obchodním partnerem je třeba pokaždé vypít spoustu skleniček vodky. Podle Martina Štrupla, generálního ředitele potravinářské skupiny Hamé, je ovšem pravda, že lze zařídit, aby po úvodních formalitách bylo obchodní jednání otevřenější.

„Správná cesta je, když ruský obchodník z jednání partnera cítí, že vystupuje jako rovný s rovným, nehraje si na nějakého západního vševěda. Pak vystřídá formality určitá neformálnost a dá se dělat obchod snáz,“ míní Štrupl s tím, že jako dorozumívací jazyk je nejlepší angličtina nebo ruština. „Je ovšem pravda, že ruští partneři ocení, když jednáme v ruštině.“

Sázka na Bogoljubovo se Hamé vyplatila

Hamé má od roku 2004 v Rusku výrobní závod. Nejprve tam čtyři až pět let potraviny česká společnost vyvážela, pak je začala v Bogoljubovu vyrábět. Mimochodem, Bogoljubovo leží asi 200 kilometrů východně od Moskvy na železničním koridoru a je napojené i na významnou silniční komunikaci. Takže má velmi dobré spojení do Moskvy i dalších ruských měst. „Je to výborná poloha,“ hodnotí generální ředitel.

Zpočátku export do Ruska probíhal přímo z Česka, posléze z výrobní fabriky v Moldávii, protože z této země bylo kvůli clům výhodnější exportovat na ruský trh než z Česka. Rusko totiž není součástí bezcelních evropských struktur. Samotný ruský závod pak byl logickým vyústěním a dodnes je ekonomicky pro Hamé výhodnější.

„Naším záměrem na samém počátku bylo vybudovat si na ruském trhu určitou pozici a pak, až se to vyplatí, teprve postavit vlastní závod,“ vysvětluje Štrupl.

Mimochodem právě rok 2004, spjatý se zahájením výroby v Rusku, je významný také pro generálního ředitele. V té době totiž do Hamé nastoupil. „Byl jsem u toho, i když ne jako nejvyšší šéf, ale pomáhal jsem tam fabriku rozjet,“ vzpomíná. „V Rusku jsme koupili pozůstatky tehdy už nefunkčního výrobního závodu, který jsme celý přestavěli. Vlastně se koupil pozemek, infrastruktura a z Česka jsme dovezli výrobní linky,“ dodává Štrupl.

Prvním produktem, který firma Hamé v Rusku vyráběla, byly paštiky. V současné době je tam soustředěna masová výroba, tedy vedle paštik i masové konzervy a hotová jídla. K tomu v Bogoljubovu ještě dělají dětský sortiment a kečupy. Masné produkty jsou ale stále dominantní. Z celoročních čistých tržeb Hamé, které loni dosáhly 5,2 miliardy korun, představoval export na ruský trh deset procent, celkem skupina vyváží 50 procent.

„Oproti tomu, kdybychom se zahraniční výrobou začínali třeba v Německu nebo i jinde na východě, bylo Rusko dobrá volba. Tato země i její obyvatelé mají stále k Česku blízko, česká potravinářská značka je tam vnímána pozitivně,“ uvádí nejvyšší šéf Hamé. Navíc když se ohlíží těch téměř 13 let zpět, tak v té době byla v Rusku vysoká nezaměstnanost. „Trh byl začátkem 21. století ještě neobsazený. Myslím si, že to byla určitě správná doba a jednoznačně správné rozhodnutí.“

Podle Štrupla je sice ruské byznysové prostředí jiné, ale zároveň relativně pochopitelné. Nejde o natolik vzdálený trh, kterému by české firmy nedokázaly porozumět. „Pracovní síla nemá takovou přirozenou efektivitu, ale je ochotná se učit.“

Hamé

Sídlí v Kunovicích u Uherského Hradiště a specializuje se na výrobu chlazených a trvanlivých potravin. V portfoliu má kolem 1700 druhů produktů, mezi než patří třeba paštiky, masové konzervy, kompoty, džemy, kečupy, majonézy, sirupy, kojenecká strava a podobně. Nejznámějšími značkami skupiny Hamé jsou Májka, Otma, Znojmia, Hamánek... V současné době firma polovinu produkce vyváží do 40 zemí světa, z toho do Ruska míří 10 procent z celkových tržeb.

Ty loni přesáhly pět miliard korun, což představuje meziroční navýšení skoro o tři procenta. V Česku má skupina sedm výrobních závodů a v zahraničí tři – v Rusku, Rumunsku a na Slovensku. Celkem zaměstnává 2500 lidí, v ruském výrobním závodě v Bogoljubovu pracuje 300 lidí. Od loňského jara vlastní Hamé norská skupina Orkla, která je zaměřena na spotřební zboží a řešení v oblasti potravin a pekárenství.

Výroba v Rusku pomohla v konkurenčním boji

V současné době zaměstnává celá skupina Hamé 2500 lidí, z toho 300 jich dělá v ruském závodě. Pouze jeden manažer je tam Čech. „Je to můj dlouhodobější názor, že stačí jeden člověk z Česka, jinak by měl být management lokální,“ uvádí generální ředitel Hamé, který do Ruska jezdí pracovně tak třikrát za rok. A to obvykle stíhá několik věcí najednou. Veletrhy, jednání s obchodními partnery i ruským managementem a samozřejmě také kontroluje změny, ke kterým v ruské výrobě došlo.

Zájem spotřebitelů o značku Hamé na ruském trhu neustále roste, což je zapříčiněno jednak tím, že firma v zemi působí, jednak i pozicí, kterou si zde postupně vybudovala. Značka Hamé je mezi ruskými spotřebiteli vnímána velice pozitivně. „Je to záruka kvality i reprezentant moderních trendů v potravinářství,“ tvrdí Štrupl.

Aktuálně se ruská vláda zejména kvůli sankcím snaží preferovat domácí firmy, místní produkci. A tomu vyhovuje i Hamé díky svému závodu Hamé Foods v Bogoljubovu. „Navíc Slovensko a Česko vnímají Rusové jako spřátelené státy. I to nám pomáhá,“ naznačuje generální ředitel, že i přes vládní proklamace má ruský spotřebitel rád zahraniční značky a preferuje je.

„V tuzemsku je zaměření na domácí produkty větší než v Rusku, tam má zákazník rád hlavně francouzské a české potraviny.“ Přitom jsou podle Štrupla potraviny zahraničních značek pro ruské zákazníky v přepočtu na kupní sílu výrazně dražší než v Česku.

„Třeba v kategorii paštik je Hamé vnímané jako top značka, v dětském sortimentu tak výraznou roli nehrajeme.“ Zatímco v masných produktech konkurují Hamé na ruském trhu lokální producenti, u dětského sortimentu jsou to světově proslulé brandy jako třeba Nestlé a Bonduelle. Každopádně ovšem to, že má Hamé v Rusku výrobní závod, firmě podle nejvyššího šéfa v konkurenčním boji pomohlo. „Plno firem, které tam jen dovážely, z trhu buď úplně zmizelo, nebo jim klesly marže. Musely pochopit, že to není dlouhodobá cesta. Ruský trh je tak velký, že tam musí mít společnosti nějaké přímé zastoupení,“ uvádí Štrupl.

Letos se chystá velká marketingová kampaň

Zahraniční producenti potravin se soustřeďují především na Moskvu a Petrohrad, Hamé je kromě této centrální oblasti silné i v regionech. „Máme dlouhodobě distributory třeba v Irkutsku, Vladivostoku, na Urale. Díky lokálním partnerům se naše výrobky dostanou i tak daleko. Nejsme závislí na pár dominantních hráčích v oblasti Moskvy.“

Společnost Hamé polovinu své produkce exportuje do 40 zemí světa. A podle generálního ředitele hledají ve firmě stále nové trhy. Začíná se dařit na Balkánu a Blízkém východě v zemích, jako jsou Írán, Irák, Palestina, do budoucna prý může být zajímavá Sýrie. Před dvěma roky začali v Hamé s vývozem do Číny. „Každý má velké očekávání vzhledem k velikosti tohoto trhu. Vstup se nám povedl, ale objemy jsou stále malé,“ je kritický Štrupl.

Zároveň ovšem přiznává, že dětská strava je pro vývoz zvláště náročná, podléhá mnohem větším omezením, složité legislativě a kontrolám. Hamé se na čínském trhu podařilo prorazit právě s potravinami pro nejmenší. „Je tam vysoká přidaná hodnota,“ dodává generální ředitel.

Na ruském trhu Hamé nepostihly ani tak sankce, jako spíše pokles rublu vůči euru. „Euro bývalo za 90 rublů, nyní je za 60. A to už je dobré. Tahle změna se už odrazila na loňských výsledcích,“ tvrdí šéf firmy s tím, že po zpevnění rublu se situace vylepšila a Rusko je po Česku a Slovensku pro Hamé trhem číslo tři.

Zřejmě proto se společnost chystá na ruský trh zaútočit ještě intenzivněji. V plánu má letos zhruba dvacetiprocentní nárůst tržeb z dosavadních více než půl miliardy korun a také zvýšení počtu zaměstnanců z 300 na 360. Vyčleněná investice ve výši asi 30 milionů korun půjde z třetiny do vylepšení výroby a zbytek do celoplošné rozsáhlé marketingové kampaně, která bude v historii firmy na ruském trhu zatím největší.

„Využijeme kompletní marketingový mix, včetně televizní a rozhlasové reklamy, naši komunikaci soustředíme také na on-line a ruské sociální sítě, na něž je ruský zákazník více soustředěný než český,“ dodává Štrupl s tím, že tato kampaň by měla pomoci k dalšímu rozšíření Hamé na ruském trhu.

Martin Štrupl

Od roku 2012 je generálním ředitelem Hamé. Absolvoval obor podniková ekonomika, management a logistika na Vysoké škole ekonomické v Praze, už ke konci studia ale pracoval ve strojírenské firmě na chladicí zařízení Bratři Horákové jako vedoucí logistiky a nákupu. Poté působil tři roky jako manažer ve štětínských papírnách u společnosti Norske Skog, kde měl na starosti logistiku.

Odsud přešel v roce 2004 do Hamé. Nejprve jako ředitel logistiky a distribuce a už pět let je nejvyšším šéfem celé skupiny. Byl u rozjezdu prvního výrobního závodu v zahraničí, kterým bylo Rusko. A dodnes toto rozhodnutí považuje za strategicky velice důležité a perspektivní pro setrvání na ruském trhu.

Foto: HN – Václav Kozák.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autorka článku: Marcela Honsová. Foto paštik: Hamé.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek