Začátek roku potvrdil, že byrokratická zátěž roste

20. 5. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Administrativní a byrokratická zátěž českých podnikatelů a firem je ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nadprůměrná. První čtyři měsíce letošního roku byly v tomto směru pro tuzemské podnikatelské subjekty a živnostníky bohužel doslova zatěžkávací zkouškou.

Oproti již zavedeným byrokratickým povinnostem ztrpčujícím podnikatelský život v České republice letos ještě navíc přibylo například povinné kontrolní hlášení DPH. To podávali podnikatelé poprvé v únoru, kdy tato povinnost vznikla k 25. 2. všem plátcům DPH s výjimkou fyzických osob, které daň odvádějí čtvrtletně. Čtvrtletní plátci si potom novou proceduru nedobrovolně vyzkoušeli v závěru dubna.

Hlášení zabralo tři i více dní

Že nejde o záležitost jednoduchou, dokládá vedle samotného ohlasu mezi podnikateli například i průzkum společnosti Deloitte mezi 237 českými firmami, jichž se nová povinnost týkala. Podle výsledků průzkumu trvala příprava kontrolního hlášení firmám nejčastěji jeden až tři dny.

Pětina firem strávila přípravou dokonce více než tři dny, méně než den se kontrolnímu hlášení věnovala necelá třetina firem a méně než jednu hodinu zanedbatelných osm procent společností. Největší problémy při vyplňování hlášení měly firmy s evidenčními čísly dokladů. S nimi mělo problém 57 procent firem. Řada plátců totiž evidovala do konce roku přijaté doklady pod vlastními pořadovými čísly a evidenční číslo dokladu dodavatele neměla v systému.

Byrokratickou zátěž máme podle studie světové banky a PwC asi dvojnásobnou ve srovnání se zeměmi střední a západní Evropy.

Druhý, nejčastější problém souvisel s datem povinnosti přiznat daň u dokladů na vstupu. Šlo opět o údaj, který firmy ve svém systému do konce roku 2015 neevidovaly. „Většina společností tak musela provést řadu úprav ve svých systémech," uvedla ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radka Mašková.

To opět potvrdilo obavy, které podnikatelé i HK ČR v souvislosti se zaváděním hlášení prezentovali. Například z průzkumu Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina uskutečněného v závěru loňského roku mezi firmami v kraji vyplynulo, že celých 61 % firem pouhý měsíc před vznikem nové povinnosti o ní vůbec nevědělo, nebo na její plnění nebyly připraveny.

A jen deset procent firem uvedlo, že s hlášením nebudou mít problém. Stejné poznatky i odborné semináře, které se na téma kontrolní hlášení k DPH od léta 2015 konaly v různých částech ČR a na jejichž pořádání se podílela i HK ČR. Z údajů Finanční správy v polovině března potom vyplynulo, že okolo 10 000 plátců DPH nepodalo kontrolní hlášení za leden, a porušili tak zákon.

Index konkurenceschopnosti podle WEF máme podstatně horší než Irsko, Rakousko či Estonsko.

Ze 198 000 měsíčních plátců podalo hlášení 173 000, zbylým 15 tisícům povinnost podat hlášení za leden nevznikla. Podle prvních zkušeností a poznatků se naplnily i obavy, že povinnost podávat hlášení nejvíce postihne především drobné podnikatele a živnostníky. I proto Hospodářská komora ČR navrhovala, aby z povinnosti byly vyňaty alespoň nejmenší firmy s tržbami do 500 tisíc korun za zdaňovací období.

„Zkoušel jsem to připravit sám, ale zjistil jsem, že je to nad mé síly, nebyl bych si vůbec jistý, že to mám správně, a nějakou pokutu jsem riskovat nechtěl. Nakonec jsem si na to najal poradce, který mi jinak připravuje daňová přiznání, abych měl klid. Ale samozřejmě to byl výdaj navíc," popisuje svou čerstvou zkušenost Daniel Hrubý, který se zabývá stavebními pracemi.

Daně nestojí jen peníze, ale i čas

Již zmíněné daňové přiznání je další nepříjemnou povinností, s níž se museli čeští podnikatelé a živnostníci v prvním čtvrtletí letošního roku vypořádat, pokud nevyužívají služeb daňového poradce a tuto nutnost tak odkládají na červen. Nejde samozřejmě tentokrát o žádnou novinku, ale naopak o každoroční administrativní zátěž.

A Česká republika je v tomto ohledu na tom minimálně ve středoevropském regionu nejhůře. Podle údajů Světové banky stráví české podniky vyplňováním daňových přiznání a plněním všech daňových předpisů v průměru neuvěřitelných 405 hodin ročně.

Celosvětově stráví firmy v průměru daňovými záležitostmi 261 hodin ročně. Nejjednodušší daňové systémy na světě mají Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Ve středoevropském regionu je Česko nejhorší, na 58. místě jsou Poláci, Němci na 72. místě, Slováci na 73. pozici, Rakušané na 74. místě a Maďaři na 95. místě. Nejhorší byla Bolívie.

A co je společnou příčinou? No přece stát, jeho snaha stále více zatěžovat podnikatele, více regulovat a řídit soukromé podnikání.

„Byrokratickou zátěž máme podle studie Světové banky a PwC asi dvojnásobnou ve srovnání se zeměmi střední a západní Evropy a také index konkurenceschopnosti podle WEF máme podstatpřinesly ně horší než Irsko, Rakousko či Estonsko. A co je společným jmenovatelem? No přece stát, jeho snaha stále více zatěžovat podnikatele, více regulovat a řídit soukromé podnikání. Podnikání je motorem ekonomiky. V ČR bohužel platí, že stát je jeho zataženou ruční brzdou," říká předseda Asociace podnikatelů a manažerů (APM) Radomil Bábek.

Jeho slova potvrzuje například Pavel Churých, který podnikal v oblasti autodopravy jak v České republice, tak i v Nizozemsku. „Daně jsou samozřejmě nepříjemné již z principu a nikdo je asi neplatí rád, ale je rozdíl, jestli vám to ještě navíc bere hodiny času z podnikání, nebo ne. V Nizozemsku, ač neumím jazyk dokonale, jsem zvládl vyplnit daňové přiznání na internetu za dopoledne i se svačinou. Tady si to raději nechám udělat, neměl bych na to nervy," stěžuje si podnikatel.

Světlo na konci tunelu v nedohlednu

Bohužel nelze očekávat, že by se situace z hlediska administrativní zátěže v nejbližší době pro české podnikatele zlepšila, spíše naopak. Například dlouho připravovaný projekt jednotného inkasního místa, kde by podnikatelé komunikovali pouze s jedním úřadem, měl být původně spuštěn už loni, ale byl nakonec zrušen. Nové zátěže se naopak chystají!

Pokud nezasáhne třeba Ústavní soud, na který se obrátili opoziční poslanci, začne zřejmě již letos pro mnohé podnikatele platit elektronická evidence tržeb. To s sebou ponese další náklady na pořízení příslušného zařízení a nové administrativní komplikace. Navíc se předpokládá, že okruh podnikatelů s touto novou povinností se bude do budoucna rozšiřovat.

Převzato z časopisu Komora
Autor: Miloš Cihelka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek