Žádné dluhy v dolarech. Čínu opouštějí stamiliardy

20. 1. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Žádné dluhy v dolarech. Čínu opouštějí stamiliardy Čínská vláda zavádí důslednější kapitálové kontroly. Chce jimi bojovat proti oslabování své měny.

Hlavně nemít žádné dluhy v dolarech. Tímto pravidlem se řídí čím dál více čínských firem. Například developerská společnost R&F Properties v závěru roku oznámila, že v lednu předčasně splatí dvě emise svých dluhopisů v celkovém objemu 1,6 miliardy dolarů. Následně už nebude mít žádné bondy nominované v zahraniční měně.

R&F Properties ale není jedinou čínskou firmou, která se zbavuje dluhů v cizích měnách, a to zejména v dolarech. V uplynulých měsících chtěla předčasně splatit své dolarové závazky China SCE Property Holdings, Sunac China nebo aerolinky Spring Airlines.

A důvod? Čínské firmy předčasným splácením snižují riziko spojené se závazky v dolarech, eurech či jenech kvůli tomu, že čínský jüan pokračuje ve svém oslabování. Konkrétně čínská měna v minulém roce oslabila vůči dolaru o 6,5 procenta, což představuje největší ztráty od roku 1994. Zatímco na začátku minulého roku roku stál jeden dolar zhruba 6,49 jüanu, na konci to bylo již téměř 6,95 jüanu. A letos ekonomové odhadují, že by mohla padnout hranice sedmi jüanů za jeden dolar. Ke konci letošního roku by podle průzkumu agentury Bloomberg mezi analytiky měl jeden dolar stát 7,15 jüanu.

Hlasování o nedůvěře

Splácení dolarových závazků ovšem představuje další tlak na oslabování. Firmy totiž musejí nakoupit dolary na trhu za čínskou měnu, čímž se zvyšuje poptávka po americké měně, která vůči jüanu zdražuje. Jde přitom o obrovské částky, které opouštějí Čínu. „Odliv stovek miliard je jednoduše spojen se splátkami existujících úvěrů,“ uvedl pro Financial Times Brad Setser z Rady pro zahraniční vztahy a bývalý zaměstnanec amerického ministerstva financí.

Kromě splátek dluhů ale odcházejí devizy z Číny prostřednictvím akvizic firem nebo investic do cenných papírů. Čínskou měnu vyměňují za dolary či eura firmy, domácnosti i cizinci žijící v Číně. Celkový odliv za uplynulý rok proto francouzská investiční banka Natixis odhaduje na více než 900 miliard dolarů (přes 23 bilionů korun).

Kapitálový odliv fakticky představuje vyjádření nedůvěry v čínskou ekonomiku. Pokud by totiž možné zisky odpovídaly rizikům čínského hospodářství stejně jako v předchozí dekádě, tok peněz by byl přesně opačný. To se však nyní neděje.

Vývoj amerického dolaru k čínskému jüanu:

 USDCNY Chart
Zdroj: IEconomics.com

Naopak experti očekávají, že odliv deviz i přes státní regulaci bude pokračovat. Důvodem je posilování dolaru (nejen) vůči jüanu způsobené vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. „Fondy budou pokračovat v úprku v první polovině roku kvůli individuálním nákupům a obavám z politické nejistoty v USA,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Eddie Cheung, měnový stratég hongkongské filiálky Standard Chartered. Pokud by totiž Trump skutečně zavedl nějakou formu sankčních cel či podobných opatření na čínský export, nepříznivě by to ovlivnilo rovněž jüan.

Dalšímu oslabování čínské měny ale chtějí úřady zabránit. Již jen kvůli tomu, že čínské firmy od státních společností po aerolinky mají obrovské dluhy v cizích měnách. Ke konci třetího čtvrtletí šlo o astronomickou sumu 1,2 bilionu dolarů. Čím dál slabší jüan přitom způsobuje, že čínské firmy musejí platit za dluhy stále větší sumy v domácí měně, což snižuje jejich zisky. Zároveň pokles kurzu ovlivňuje, že více čínských firem a domácností chce přeměnit své prostředky do dolarů, eur, jenů nebo například liber. Výsledkem je další tlak na oslabování čínské měny.

Regulace investic

Čínské úřady se proto snaží kurz jüanu bránit. Využívají jak devizové rezervy, tak omezují odliv kapitálu prostřednictvím administrativních opatření.

Prodejem svých devizových rezerv totiž Čína uspokojuje poptávku na trhu, což však znamená, že dolary, eura a jiné cizí měny putují ze státních prostředků do soukromých rukou. Problémem ovšem je, že devizové rezervy kvůli tomu rychle klesají. V uplynulém roce se snížily o dalších 320 miliard na zhruba tři biliony dolarů. Ze své rekordní výše čtyř bilionů v červnu 2014 se zmenšily o přibližně bilion dolarů. I ohromné devizové rezervy Číny proto mohou rychle dojít, pokud by stávající trend pokračoval.

Čínské úřady tudíž bojují i zavedením řady opatření, která mají zamezit úprku deviz ze země. Přísněji se bude dohlížet na to, aby se nepřekročil povolený limit ve výši 50 tisíc dolarů na hlavu pro převody peněz do zahraničí. Čínští klienti zároveň nemohou svou platební kartou zaplatit za pojištění sjednané v Hongkongu, což se často využívalo pro obcházení státních regulací. V prvním pololetí minulého roku se proto hodnota pojistek čínských klientů vyšplhala na 3,9 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 116 procent oproti stejnému období 2015.

Čínská vláda zároveň zakázala firmám investice v zahraničí, které přesahují miliardu dolarů a nejde přitom o jejich hlavní obor. Navíc všechny mezinárodní investice nad pět milionů dolarů budou muset získat souhlas od čínské Státní správy devizových rezerv (SAFE).

Vancouver a bitcoin

Kvůli přísnější regulaci hledají Číňané cesty, jak ji obejít – od využívání služeb „stínových bank“ až po falešné faktury, jejichž prostřednictvím vyvádějí čínské firmy peníze ze země. Není se pak čemu divit, že nesedí údaje o platbách za vývoz s deklarovanou hodnotou zboží na celnicích. Ze země jen přes tyto faktury podle agentury Bloomberg tajně odplynulo 526 miliard dolarů.

Snaha čínských domácností a firem ochránit své finanční prostředky před devalvací čínské měny navíc ovlivňuje vzhledem k velikosti tamější ekonomiky celý svět. Čínští investoři totiž ve velkém začali nakupovat nemovitosti v kanadských velkoměstech Vancouveru a Torontu či v australském Sydney, což způsobilo prudké zdražení realit na těchto trzích. Pokud čínské úřady ale dokážou omezit odliv peněz, může se snadno stát, že se realitní trh v Kanadě či Austrálii rychle ochladí.

Přísnější kapitálové kontroly v Číně podle experta na digitální měny Petra Sobotky byly jedním z faktorů, které pomohly růstu cen bitcoinu v minulém roce. „Bitcoin představuje takzvaný bezpečný přístav a na rozdíl od zlata jej lze dokonale skrýt a vycestovat s ním,“ dodává Sobotka. Ostatně i na bitcoin si čínské úřady již došláply, což způsobilo dramatický propad jeho ceny na začátku ledna z 1130 na 885 dolarů. Chtějí totiž zabránit odlivu deviz prostřednictvím nákupu bitcoinů. Čínská centrální banka proto požádala obchodní platformu BTCChina.com, aby zavedla kontrolní mechanismy a objasnila každý problém. SAFE pak začala prověřovat hlavní burzy s bitcoinem.

Příběh roku?

Snaha čínské vlády bojovat s propadem jüanu a její úspěch či neúspěch mohou být jedním z hlavních příběhů globální ekonomiky v letošním roce. Už v minulých měsících totiž úprk kapitálu z Číny způsobil přehřátí řady realitních trhů na světě či prudké posílení bitcoinu. Nyní se však karta obrací, což může mít za následek například prudký pokles objemu fúzí a akvizic ze strany čínských korporací oproti loňskému rekordnímu roku, kdy uskutečnily zahraniční investice za 248,5 miliardy dolarů.

Jak Peking dokáže uřídit kurz čínské měny, je přitom faktorem, který znepokojuje investory na celém světě. V živé paměti mají totiž události ze srpna 2015, kdy 11. srpna soudruzi z Pekingu fakticky devalvovali čínskou měnu. Do konce měsíce se ze světových burz vypařily biliony dolarů. Konkrétně hodnota firem na rozvíjejících se trzích klesla v souhrnu o dva biliony. Šlo o největší propad cen akcií na těchto trzích od krachu americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008.

Podobný scénář sice čínští pohlaváři nechtějí opakovat, ale možná jim nic jiného nakonec nezbude, protože obavy z oslabení čínské měny sílí. A s nimi snaha Číňanů vyvézt ze země co nejvíce peněz.

Převzato z portálu Euro.cz, autor: Vladan Gallistl

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek