Zahájení nové parlamentní sezóny a představení návrhu státního rozpočtu Norska na rok 2017

10. 10. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Zahájení nové parlamentní sezóny a představení návrhu státního rozpočtu Norska na rok 2017 Dne 3. října 2016 byla zahájena nová, 161. parlamentní sezóna norského Stortingu. Na úvod zasedání král Harald V. tradičně přednesl vládou sestavenou trůnní řeč, která shrnuje program kabinetu na následující rok, resp. do příštích všeobecných voleb, jež v Norsku proběhnou 11. září 2017.

Vláda deklaruje mj., že:

  • přijme nová opatření k další restrukturalizaci norského hospodářství, která je „náročnější, než se předpokládalo“
  • bude pokračovat v reformě veřejného sektoru
  • aktualizuje priority v obranné a zahraniční politice NO.

Dle vlády by největším rizikem konceptu státu blahobytu bylo zpoždění restrukturalizace ekonomiky. Vláda bude proto více investovat do infrastruktury, výzkumu a inovací. Předloží úpravy daňového systému s cílem zvýhodnit investice do rozvoje a modernizaci firem v Norsku. Úsilí vlády o zvýšení produktivity má demonstrovat reforma místní samosprávy, dopravní reforma, digitalizace a podpora zavádění nových technologií. Vláda v r. 2017 též představí novou bílou knihu o norské zahraniční politice.

Premiérka Erna Solberg/ová dne 5. října 2016 upozornila Nory, že po 20 letech rozvoje ekonomiky a růstu životní úrovně se mají připravit na „přinejmenším“ 10 let restrukturalizace a menší prosperity, nižších příjmů i hůře placených míst. Vláda bude nadále ctít principy státu blahobytu, ale s co nejnižšími náklady.

Rozpočet na rok 2017

Dne 6. října 2016 ministryně financí Siv Jensen/ová ve Stortingu představila návrh rozpočtu na r. 2017. Jde o rozpočet pro volební rok, nesoucí se v novém duchu tzv. ekologizace ve zdaňování: čím vyšší environmentální dopad dané činnosti, tím vyšší má být její zdanění, a naopak. Jde o fiskální odezvu na přistoupení Norska k pařížské klimatické dohodě, kterou je třeba začít uplatňovat, neboť na splnění cíle 40 % redukce emisí zbývá jen 13 let.

Vláda při práci s rozpočtem zohlednila letní analýzu Norské banky, podle níž se ekonomika Norska na přelomu let 2015 a 2016 odrazila ode dna a nyní již velmi pozvolna začíná posilovat (v sektoru těžby a petrochemie ale útlum pokračuje): v r. 2016 by mohl HDP vzrůst o 1,0 %. Hlavním cílem vlády tedy bylo sestavit rozpočet pro rozvoj ekonomiky ještě dynamičtější. Řada opatření může napomoci snížit 5% nezaměstnanost v nejzatíženějších regionech a odvětvích a neutralizovat tak hlavní předvolební téma nejsilnější opoziční Dělnické strany.

Návrh rozpočtu na r. 2017 je již tradičně vyrovnaný, protože deficit na příjmové straně se jako vždy dorovná z vlastních zdrojů ve Vládním penzijním fondu Global (tzv. ropný fond). Na základě dlouholeté politické dohody mohou být ročně z fondu čerpána nejvýše 4 % jeho jmění, které aktuálně činí 7 100 mld. NOK: v r. 2017 stát hodlá z jistiny ropného fondu čerpat 225,6 mld. NOK (tj. 3,2 % jmění, za r. 2016 to je 2,8 %) a z fondu celkem (tj. včetně naběhlého zhodnocení) pak 259,9 mld. NOK.

Rozpočet na r. 2017 počítá s příjmy z těžby ropy při průměrné ceně 52,70 USD/barel (průměr r. 2016 je dosud 44,30 USD/barel, kdežto ještě v r. 2014 to bylo 98,90 USD/barel). Zatímco výkony v těžařství a petrochemii budou v r. 2017 zaostávat, v ostatních odvětvích rozpočet počítá s růstem HDP. Exportu má nadále pomáhat oslabená NOK: ta však od druhé poloviny září posiluje a dosvědčuje, že byla v letech 2015 a 2016 podhodnocena nadměrně. Během r. 2017 ekonomové očekávají, že dospěje až ke kursu 6,50–7,40 NOK/1 USD, resp. 8,20–8,50 NOK/1 EUR.

Hlavní příjmové a výdajové položky v návrhu státního rozpočtu Norska na r. 2017
PŘÍJMY/Položka Částka v mld. NOK % VÝDAJE/Položka Částka v mld. NOK %
příjmy celkem 1 016,1* -0,3 výdaje celkem 1.275,6 3,8
mzdové a sociální odvody zaměstnavatele 316,6 2,0 sociální a zdravotní zajištění 460,3 4,7
DPH 270,3 2,6 dotace obcím 161,1 2,2
daně z příjmu 239,8 -4,5 provoz nemocnic 141,5 0,9
příjem z ropy a plynu 66,4 -28,0 doprava a spoje 66,3 11,9
spotřební daň z PHM 44,9 -3,6 obrana 50,9 4,2
úroky a jiné výnosy 25,9 -10,3 střední a vysoké školy 36,5 5,4
spotřební daň z alkoholu a tabáku 20,8 3,0 zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) 32,7 -9,6

% procentní změna ve srovnání s rozpočtem na r. 2016
* k zajištění vyrovnaného salda budou navýšeny o 259,5 mld. NOK z ropného fondu

Největším změnou v konstrukci rozpočtu oproti minulosti je zřetelný příklon k tzv. zelenému zdaňování. Rozpočtová opatření mají vést k redukci emisí CO2 v NO za r. 2017 o 200 000 t. V praxi vzroste spotřební daň z benzínu (+0,15 NOK/l, tj. +5,0 %) a nafty (+0,35 NOK/l, tj. +12,2 %) a spotřební daň z LPG se dokonce zdvojnásobí (+0,80 NOK/kg, tj. +115,9 %).

Cílem je vyrovnání cen fosilních paliv a jejich větší znevýhodnění oproti používání elektromobilů. Celkové náklady norských motoristů ale mají zůstat stejné (snížení roční daně z provozu vozidla o 12 %, vyšší odpisy při používání auta k dojíždění do práce, o 10 % nižší mýtné mimo městské aglomerace – vláda tím podporuje vyšší mobilitu pracovní síly na venkově).

K potlačení dopadu nižších reálných příjmů norských domácností vlivem rostoucí inflace a jen minimálního zvyšování mezd se snižuje základní sazba daně z příjmu fyzických, ale i právnických osob z 25 na 24 %; v r. 2018 se má sazba snížit znovu na 23 %. Nezdanitelný základ příjmu fyzických osob se v r. 2017 zvyšuje z 50 000 na 55 000 NOK ročně.

O 2 % se zvyšují spotřební daně z elektřiny, tabáku, cigaret a alkoholu. V polovině r. 2016 zavedený poplatek za obsazenou sedačku v letadle při odletu z letiště v Norsku se zvyšuje z 80 na 82 NOK. Vláda usiluje, aby Norové v éře nízkých úrokových sazeb volné prostředky více investovali ve prospěch oživení ekonomiky (nákup firemních akcií) než do spekulativních nákupů nemovitostí, jejichž ceny v důsledku toho rekordně rostou: o 20 % se zvyšuje sazba daně z nabytí nemovitostí, ve kterých vlastník nemá trvalé bydliště.

V r. 2017 bude na základě letos dosažené dohody šesti parlamentních stran zavedena nová daň z finančních služeb ve výši 5 % (obdoba DPH v bankovnictví a pojišťovnictví). Ročně by měla do rozpočtu přinést 3,5 mld. NOK. Zavedení daně je kontroverzní, kritici se obávají propouštění a outsorcingu služeb mimo NO.

Z dílčích, ale celospolečensky diskutovaných incentiv rozpočtu na r. 2017, lze uvést:

  • 4 mld. NOK krajům na jejich programy pro zvýšení zaměstnanosti, především na aktivizaci propuštěných v ropném průmyslu v jižním a jihozápadním NO;
  • 3,4 mld. NOK na rozvoj hospodářství a výzkumu na dálném Severu (meziročně +700 mil. NOK). V r. 2017 bude NO předsednickou zemí Severské rady ministrů. Jeho prioritami bude energetika, klima a životní prostředí a digitalizace;
  • 1,9 mld. NOK na zlepšení infrastruktury nemocnic;
  • 550 mil. NOK na urychlení realizace dlouhodobého plánu výzkumu a vysokého školství;
  • 300 mil. NOK navíc pro norskou policii (mix opatření od nákupu dvou vrtulníků po zvýšení počtu asistovaných repatriací zamítnutých žadatelů o azyl);
  • 50 mil. NOK na přípravné práce pro výstavbu nové, 8,2 km dlouhé trasy metra v Oslo v úseku Majorstuen-Fornebu a garance pokrytí nákladů stavby (odhad 10 mld. NOK) ze státního rozpočtu z 50 % (projekt již ve stádiu plánování nabírá velké zpoždění, vláda usiluje o zrychlení, ale i tak se dokončení neočekává dříve než v r. 2024/2025);
  • 23 mil. NOK na zrychlení procesu nástupu azylantů do zaměstnání v Norsku.

Navrhovaný rozpočet a rozvojová spolupráce

Provozní rozpočet MZV Norska (bez zahraniční rozvojové spolupráce /ZRS/ a příspěvků mezinárodním organizacím) pro r. 2017 je stanoven na 5,9 mld. NOK. Dojde k otevření nového zastupitelského úřadu v Bamaku (Mali).

Rozpočet ZRS NO na r. 2017 sice v absolutním vyjádření klesne, vzhledem ke stagnaci norské ekonomiky ale zůstane v objemu 1,00 % HNP. (Do tohoto rozpočtu se však již od letošního roku započítává částka vynaložená na pobyt uprchlíků v Norsku; v r. 2017 by tyto náklady měly činit 3,7 mld. NOK).

Globálními cíli ZRS Norska zůstává snazší dostupnost vzdělání a zdravotní péče, v prioritních zemích pak dále vytváření příznivého podnikatelského prostředí a pracovních míst, udržitelné zdroje energie a změny klimatu.

Při představení státního rozpočtu na r. 2017 byl připomenut i příspěvek Norska do Fondů EHP/Norských fondů, z nichž čerpá 15 zemí včetně ČR. V letech 2014–2021 do fondů Norska poskytne 26 mld. NOK. Norské MZV předpokládá, že první schválené programy a čerpání budou realizovány koncem r. 2017, během něhož Norsko do fondů poukáže 370 mil. NOK. Z pohledu Norska jsou prioritní projekty pro hospodářský růst, inovaci a řešení dopadů migrace.

Resumé a další vývoj

Představený rozpočet pro volební rok 2017 není příliš radikální ani ambiciózní. Svým posledním rozpočtem před volbami nechce stávající kabinet popudit voliče ani koaliční a provládní politické spojence v parlamentu.

Lze souhlasit s těmi, kteří tvrdí, že ve dvou cílových oblastech – na úseku snižování nezaměstnanosti a přechodu k tzv. zelenému zdaňování – zůstal návrh „na půl cesty“: vláda se zavazuje (pouze) k vytvoření 1 000 nových pracovních míst pro absolventy škol a imigranty ze zemí mimo EHP-azylanty, kteří do Norska přišli v r. 2015.

Dle ekonomů se v r. 2017 nezaměstnanost v Norsku sníží o max. 0,3 % (na 4,6 %). Malá Liberální strana, jejíž podpora je ale pro parlamentní většinu a schválení rozpočtu nutná, pod pohrůžkou vyvolání hlasování o nedůvěře vládě již v den zveřejnění návrhu požádala o zvýraznění klimatického profilu rozpočtu (progresivnější zelené zdaňování), jinak Norsko do r. 2030 své emisní cíle nesplní. Opoziční strany navrhují, aby Norsko v r. 2017 přijalo více uprchlíků ze Sýrie v rámci kvót OSN.

Po představení rozpočtu následuje fáze konzultací s parlamentními stranami a jeho projednání ve Finančním výboru Stortingu, kde návrh dozná dílčích úprav. Závěrečná diskuze o rozpočtu tradičně probíhá v plénu Stortingu v první polovině prosince, letos s nejzazším termínem schválení 15. 12. 2016. Půl roku nato, dne 11. 5. 2017, vláda představí tradiční revizi rozpočtu, odrážející reálný vývoj jeho příjmů i výdajů.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek