Zahraniční pomoc Evropské unie

Zájmem EU je bránit chudobě, nestabilitě a konfliktům ve světě. Z tohoto důvodu je důležitou politikou EU zahraniční pomoc rozvojovým zemím. Zahraniční pomoc EU je poskytována ze zdrojů společného rozpočtu Evropských společenství a z tzv. Evropského rozvojového fondu (EDF). Zahraniční pomoc EU je poskytována na základě širokého spektra regionálně nebo tematicky zaměřených programů, které jsou vypracovány EK.



Evropská unie patří mezi největší přispěvatele na rozvojovou spolupráci. Rozvojová pomoc je realizována prostřednictvím fondů vnější spolupráce zřízených Evropskou komisí a Evropského fondu pro rozvojovou spolupráci, který je financován z  příspěvků členských států EU. V rámci finanční perspektivy pro období 2014–2020 dosahuje celkový rozpočet uvedených fondů přes 90 mld. EUR.

Rozvojová spolupráce s partnerskými zeměmi je programována na základě víceletých indikativních programů, které definují pro jednotlivé země prioritní oblasti podpory a určují indikativní finanční alokace pro vybrané sektory. Na základě víceletých programů jsou následně sestaveny roční akční programy stanovující již konkrétní cíle a zvolená opatření pro spolufinancování EU.

Roční akční programy obsahují akční fiše, které jsou de facto projektovými záměry, na základě kterých jsou vypisovány a realizovány konkrétní projekty a grantové výzvy pro období následujících zhruba tří let. V tomto dokumentu naleznete shrnutí obsahu všech projektových fiší spadajících pod geografické fondy vnější spolupráce. Úplné znění fiší vám pak poskytneme na vyžádání.

Některé z nich jsou zároveň dostupné na webových stránkách Evropské komise, konkrétně pak Generálního ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (DG NEAR) nebo Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DG DEVCO).

1.1 Programy a nástroje

Programy zahraniční pomoci EU se třetími zeměmi jsou buď roční, nebo víceleté. Pro každé teritorium existují jak geograficky zaměřené programy (bilaterální a regionální programy), tak i sektorově zaměřené programy, které pokrývají více zemí v daném regionu.

EU pro potřeby implementace těchto programů zahraniční pomoci na období 2014–2020 disponuje souborem tzv. vnějších finančních nástrojů EU, které stanoví, za jakých podmínek a jakým konkrétním způsobem lze unijní finanční prostředky na tyto programy uvolnit.

Regiony jsou primárně financovány z geografických nástrojů zahraniční pomoci EU, které jsou vymezeny následovně:

Kandidátské a potenciální kandidátské země pro vstup do EU

  • Politika rozšíření a její cíle jsou podporovány finančním nástrojem IPA II, který pomáhá kandidátským a potenciálně kandidátským zemím ve snaze splnit kritéria členství v EU a harmonizovat své standardy a politiky s EU. Dále podporuje jejich socio-ekonomický rozvoj, připravuje jejich hospodářství na konkurenční tlak otevřeného trhu a jejich budoucí čerpání ze strukturálních fondů EU.

Sousedské země EU v jižním Středomoří a východní Evropě

  • Politika sousedství se opírá o finanční nástroj ENI, ze kterého mohou čerpat země bezprostředně sousedící s EU. Nástroj slouží na podporu politických a ekonomických reforem, jež zmírní rozdíly mezi sousedními státy a EU a vytvoří tak vzájemné stabilní a bezpečné prostředí.

 Země Asie, Střední Asie, Latinské Ameriky, JAR a Středního východu

  • Pro realizaci rozvojové spolupráce, jejímž cílem je dosáhnout omezení chudoby, udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, vč. Rozvojových cílů tisíciletí, podpory demokracie, lidských práv a právního státu, a hladkou a postupnou integraci rozvojových zemí do světového hospodářství, slouží finanční nástroj DCI.

Země ACP (Afrika, Karibik a Tichomoří)

  • Země ACP jsou podporovány v rámci Evropského rozvojového fondu (EDF), který stojí mimo rozpočet EU a řídí se tedy vlastními pravidly. Podporované oblasti jsou podobné jako v případě nástroje DCI.

Průmyslově vyspělé země

  • V případě spolupráce s rozvinutými státy světa pro EU existuje potřeba užší spolupráce v oblasti kulturního, vědecko-technologického, ekologického a hospodářského partnerství. Na podporu této spolupráce byl vytvořen finanční nástroj Partnership Instrument (PI).

zdroj: Evropská komise

Vedle regionálních pak EU dále spravuje i globálně zaměřené programy bez teritoriálního vymezení, které se soustředí na řešení naléhavých problémů globálního významu. Ty jsou financovány z následujících nástrojů EU:

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

  • Nástroj slouží na podporu dodržování lidských práv a základních svobod, k posilování úlohy občanské společnosti, implementace pravidel EU k lidským právům, podpoře mezinárodního rámce lidských práv a organizaci pozorovatelských volebních misí EU.

Nástroj stability a míru (IcSP)

  • Nástroj je využíván v krizových situacích nebo v případě vznikajících krizí s cílem nastolit stabilitu účinnou reakcí, která pomoci zachovat, vytvořit nebo obnovit podmínky potřebné k řádnému provádění vnějších politik a činností Unie. Nástroj také přispívá k předcházení konfliktům a zajišťování kapacity a připravenosti k řešení situací před krizí a po ní a budování míru. Dále řeší specifické globální a nadregionální hrozby ohrožující mír, mezinárodní bezpečnost a stabilitu.

Nástroj pro spolupráci v jaderné bezpečnosti (INSC)

  • Podporuje opatření vedoucí k vyššímu stupni technické bezpečnosti jaderných zařízení, ochraně proti radiaci a aplikaci účinnějších a efektivnějších záruk na ochranu nukleárních zařízení a materiálů ve třetích zemích.

Tématické programy DCI

  • Nástroj rozvojové spolupráce (DCI) obsahuje také další tzv. tematické programy, které se týkají průřezových otázek bezpečnosti potravin a potravinové pomoci, životního prostředí a přírodních zdrojů, migrace a azylu, sociálního rozvoje nebo přímo zapojení nevládních organizací. Jedná se o program Globální veřejné statky a výzvy a program pro organizace občanské společnosti a místní orgány. Nově existuje panafrický program, který slouží k budování a posilování partnerství s EU.

1.2 Finanční facility

Cílem investičních mechanismů vnější spolupráce je podpořit infrastrukturní investice, zapojení soukromého sektoru do hospodářského a sociálního vývoje, propojení grantů z rozpočtu EU a dobrovolných příspěvků členských států a dalších dárců s půjčkami evropských finančních rozvojových institucí a tím dosáhnout multiplikačního efektu.

Investiční mechanismy mohou mít různou povahu:

  • Snížení počátečních investic a celkových nákladů pro partnerskou zemi – investiční granty, dotace úrokových sazeb.
  • Zajištění potřebné kvality, efektivnosti a udržitelnosti projektu – technická pomoc.
  • Získání dodatečného kapitálu – rizikový kapitál, příspěvky do základního kapitálu.
  • Snižovaní rizika – poskytování finančních záruk.

Geografické finanční facility:

  • ENI
    • NIF (Neighbourhood Investment Facility)
  • DCI
    • LAIF (Latin America Investment Facility)
    • AIF (Asian Investment Facility)
    • IFCA (Investment Facility for Central Asia)
    • ElectriFI + AgriFI – (tematické nástroje)
  • IPA
    • WBIF (Western Balkans Investment Framework)
  • EDF
    • IFP (Investment Facility for Pacific)
    • CIF (Caribbean Investment Facility)
    • AfIF (Africa Investment Facility)

Seznam finančních institucí:

1.3 Trustové fondy

Mezi další nástroje rozvojové politiky patří trustové fondy. Jejich cílem je sjednotit finanční příspěvky od různých dárců a umožnit tak EU rychle a flexibilně reagovat na mimořádné a kritické situace.

1.4 Jak najít vhodný projekt pro můj záměr?

Projektové záměry jsou realizovány různými způsoby, které mají vliv na způsobilost potenciálních uchazečů a způsob, jakým se lze do projektů přihlásit, a kde nalézt zveřejněné oznámení.

Projekty implementované prostřednictvím veřejných zakázek na služby, dodávky, nebo práce, jsou určeny pro firemní sektor. Oznámení o veřejné zakázce jsou dostupná na webových stránkách Evropské komise –  EuropeAid.

Projekty implementované prostřednictvím grantů jsou určeny pro neziskové nevládní organizace. Na webových stránkách EuropeAid jsou vypisovány nabídky grantů s žádostí o předložení návrhů projektů k profinancování.

Projekty implementované mezinárodní, nebo národní organizací, která bude v tomto případě zastupovat roli zadavatele, jsou implementovány nepřímo. Proto informace o takovýchto projektech pak nejsou zveřejňovány na webu EuropeAid, ale na webu dotčených organizací.

Některé projekty jsou implementovány prostřednictvím přímé rozpočtové podpory. Stát, který od Evropské komise finanční podporu příjme, pak vypisuje vlastní projekty. V těchto případech je potřeba sledovat zadávání veřejných zakázek na příslušném webu konkrétní země (např. na webové stránce příslušného ministerstva).

Jsou i projekty, které se za určitých okolností implementují udělením přímého grantu bez výběrového řízení konkrétní organizaci. Projekty určené pro státní správu se nazývají twinningové projekty. Soukromý sektor není k realizaci těchto projektů způsobilý.

Přehled jednotlivých typů projektů dle způsobilosti žadatelů viz níže:

Typy projektů pro firmy:

IPA, ENI, EDF, DCI

  • Budování dopravních, energetických a ICT infrastruktur, rozvoj měst
  • Dodávky strojů a zařízení, software, vybavení úřadů a laboratoří
  • Bezpečnost dopravy, energetická účinnost
  • Ochrana životního prostředí, vodohospodářství, odpady
  • Rozvoj zemědělství a venkova, zavlažování
  • Podpora malého a středního podnikání
  • Rozvoj zdravotnictví, hygiena, rostlinolékařství, veterinářství
  • Věda, výzkum a inovace aj.

IcSP

  • Nakládání s chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným materiálem (CBRN), výzkum, kontrola
  • Vybavení úřadů a laboratoří, dodávky obrněných vozidel
  • Likvidace zbraní a výbušnin
  • Systémy včasného varování aj.

INSC

  • Dodávky vybavení pro detekci radiace
  • Bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem
  • Sanace bývalých elektráren a ložisek uranu apod.

PI

  • Networking obchodních komor

 

Typy projektů pro NGOs:

IPA II, ENI, EDF, DCI

  • Demokratizace, právní stát, lidská práva, menšiny
  • Posílení role občanské společnosti, pluralita médií
  • Ochrana životního prostředí, voda, rozvoj zemědělství, udržitelný rozvoj, globální výzvy
  • Migrace a prevence konfliktů, pomoc uprchlíkům, práva migrantů, důstojná práce
  • Snižování chudoby, Rozvojové cíle tisícilení, potravinové zabezpečení
  • Místní a sociální rozvoj
  • Zdraví, vzdělání
  • Kulturní rozmanitost, mládež
  • Koordinace pomoci aj.

IcSP

  • Urgentní projekty v době krizí (materiální a sociální pomoc, lidská práva, obnova země aj.)
  • Prevence konfliktů a budování míru (média, vzdělávání, mediace, systémy včasného varování aj.)

EIDHR

  • demokratizace, právní stát
  • lidská práva a svobody, trest smrti, diskriminace, děti v konfliktech, násilí na ženách
  • rozvoj občanské společnosti, médií, plurality politických stran, obhájci lidských práv
  • volební pozorovatelství aj.

 

Typy projektů pro veřejné instituce:

IPA II, ENI, EDF, DCI

  • Energetická bezpečnost, bezpečnost dopravy
  • Regionální rozvoj, decentralizace, partnerství měst a krajů
  • Ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů, regulace, udržitelný rozvoj
  • Podpora obchodu, regulace a standardy, regionální integrace, EU acquis
  • Reforma veřejné správy, budování institucionálních kapacit, twinning, technická pomoc
  • Socio-ekonomický rozvoj, nezaměstnanost, reforma vzdělávání, gender
  • Ochrana hranic, celní a policejní spolupráce, migrace, azyl
  • Demokratizace, transformace, reforma justice, bezpečnostní reforma, boj s korupcí, dialog s občanskou společností
  • Správa veřejného rozpočtu, daně, statistika atd.

PI

  • Veřejná diplomacie
  • Věda, výzkum, inovace

EIDHR

  • Demokratizace, lidská práva, právní stát
  • Parlamentní spolupráce
  • Volební pozorovatelství aj.

INSC

  • Podpora regulačních rámců, zátěžové testy, podpora mezinárodní spolupráce, výzkum

IcSP

  • Boj s organizovaným zločinem, terorismem, policejní spolupráce
  • Bezpečnostní spolupráce, krizové řízení, civilní mise
  • Opatření na podporu změny klimatu aj.

 

1.5 Kde najdu informace

Další informace jsou dostupné na webových stránkách:

Dále je potřeba se detailně seznámit s příručkou pro zájemce o fondy vnější spolupráce tzv. PRAG, která obsahuje podrobné informace týkající se způsobilosti žadatelů, podávání žádostí, soutěžní pravidla dle typu veřejné zakázky apod.

Sektorové semináře:

Další informace lze získat na sektorových seminářích v Bruselu, které se konají pravidelně každých šest měsíců a to zpravidla na jaře a na podzim. Seminář se vždy zaměřuje na konkrétní sektor (např. energetika, zemědělství, vodohospodářství atp.). Od toho se odvíjí i složení účastníků. Semináře se kromě zástupců privátního sektoru zúčastňují i zástupci Evropské komise a finančních rozvojových institucí, kteří jsou po celou dobu semináře dostupní k zodpovězení případných dotazů. Značná část semináře je věnována vzájemnému networkingu firem, které mají možnost navázat vzájemnou spolupráci a sdílet své zkušenosti v oblasti čerpání fondů vnější spolupráce.

• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme