Zájem o zdravou stravu přiměl právničku stát se kavárnicí

Advokátka Miroslava Malaníková se nejprve stala vegetariánkou, pak vegankou a nakonec majitelkou pražského MyRaw Café

Rosteme!

Řada skeptických „masorádů“ na projekt nabízející zákusky s cenou kolem 100 Kč za kus a kávu podávanou pouze s ořechovým mlékem hleděla s tichou nedůvěrou. O to větší překvapení je, že z kavárny zbyl už jen název – v současnosti je to spíše restaurace s celodenní nabídkou zajímavých a chutných pokrmů, které neprošly teplotou přesahující 42 °C. 

Nenajdete v nich lepek, laktózu ani cukr. Specialitou jsou freshe a smoothie, některé z nich podávané v mladém kokosu. Milovníci raw a bio, kteří rádi do zdravého životního stylu zapojí i kvalitní víno, si mohou pochutnat na autentických a biodynamických vínech od prověřených vinařů. 

A kromě toho, že v restauraci je stále plno hostů, k pražské provozovně přibyla výrobna v Roztokách u Prahy, kde se připravují zejména cateringy a dorty. 

Vloni v červenci majitelé otevřeli také MyRaw Food bistro v Brně, v tržnici na Zelném trhu. Ostatně co se divit, Malaníkovi, kteří uvažují i nad prodejem franšíz, jsou s výjimkou nejmladší dcery brněnští rodáci. 

Od paragrafů k baru

Starší dcera Petra (31) jde v matčiných stopách zápalem pro raw stravu i studijním a pracovním zaměřením. V roce 2015 složila advokátské zkoušky a společně s maminkou se zabývají nejen trestními případy, ale i obchodním, pracovním a rodinným právem. Zbývající čas tráví v kavárně jako provozní, kde se většina pokrmů připravuje přímo před zákazníky. 

„Jsem ráda, že dcera jako moje zástupkyně samostatně rozhoduje, dávám jí velký prostor k zodpovědnosti. A co se týče našich klientů, někteří k nám chodí i na schůzky a nijak jim nepřijde divné, že jejich advokátka umí také něco jiného. Ostatně advokacie je náročná. Nabíráme na sebe problémy, soucítíte s klienty, tak je skvělé, že máme místo, kde vládne jiná energie nezatížená surovinami z velkochovů a jatek. Je to takový očistný prostor, jehož rodinnou atmosféru si pečlivě hlídáme.“

Osmnáctiletá Adélka se už také naučila všechny poměrně složité procesy přípravy raw pokrmů. Vedle studia anglo-německé obchodní akademie odslouží v MyRaw Café pět až deset směn v měsíci. „Bude tu pomáhat i v rámci školní praxe,“ vysvětluje paní Malaníková. „Vždy pro mě bylo důležité, aby se děti naučily pracovat a živit i rukama, nejen hlavou, nenechaly si od rodičů umetat cestičku a případně jednou převzaly kormidlo rodinného podniku. Sice si občas postesknou, že nemají dost volného času, ale na druhé straně vnímají, že kavárna je jejich, mají to tu rády a vidí v práci smysl. Těší mě, že naše rodina má společný zájem a že s dětmi mohu pracovat, i když to samozřejmě má svá úskalí. To, co si zaměstnanec jen myslí, ony řeknou nahlas. Ale nakonec mi vždycky vyhoví.“

Drahé vstupy i zaměstnanci

MyRaw Café nabízí i kurzy „nevaření“ jak v Praze, tak v Brně. Zcela dle očekávání je největší zájem o přípravu i prodej lahodných a sytých dezertů. „Samozřejmě bojujeme s náklady na vstupy, které jsou velmi drahé – samé nezpracované suroviny bez éček – a příprava je pracná. Proto nás překvapuje, že se kromě movitých lidí vracejí i zákazníci, kteří si na nákup u nás ušetří třeba z kapesného,“ vypráví majitelka.

„Jinak samozřejmě bojujeme s bolestí všech podnikatelů – nedostatkem a přeplácením pracovních sil, tak jsme rádi i za zaměstnance z ciziny, zejména se osvědčily pracovnice pocházející ze Slovenska nebo Ruska. Také se k nám na brigádu nadšeně hlásí mladé veganky, aby se naučily nevařené pokrmy připravovat. A je znát, když u nás pracuje osoba, pro niž je raw strava zároveň filozofií. Samozřejmě máme také zaměstnance stravující se běžným způsobem i v některém z blízkých fast foodů.“ 

Ve všech pobočkách pracuje sedm lidí na stálo a zhruba stejný počet brigádně.

Co je úspěch?

„Úspěch podle mě neznamená, že vyděláte peníze, ale že vybudujete fungující firmu,“ usmívá se paní Malaníková. „Pět let děláme na jejích základech, pilujeme, čistíme a teď jsme na prahu chvíle, kdy by se naše úsilí mohlo začít úročit. Prvních pět let je vždycky rozhodujících a většinou znamenají každodenní dřinu a odvahu nehodit flintu do žita při prvních neúspěších. Prostě to není byznys, který by mi vydělal na jachtu, ale věřím, že projekty dělané jen pro peníze zákazníci vždycky prokouknou.“

Miroslava Malaníková považuje za úspěch i to, že se všechny provozovny snaží o zero waste přístup, což je další rozměr veganské úcty k přírodě. Rozhodně tu nekoupíte nic v PET lahvi a odpad se pečlivě třídí. 

Majitelka je také spisovatelkou – už napsala tři knihy, tou poslední je pohádkový příběh pro děti, Jeho veličenstvo chrt, psaný pro chrty v nouzi (Malaníkovi mají tři). Jejím nejnovějším počinem jsou Pohádky z kontejneru – knížka pro děti o odpadech a jejich třídění. S knihou se aktivní podnikatelka chystá vyrazit na cestu po školkách a seznamovat děti s tím, jaký problém pro svět odpady představují. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jana Šulistová. Foto: Hynek Glos.