Základní informace k životní situaci "Povinnosti zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištěni"

18. 2. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pokračování znění základních informací k životní situaci "Povinnosti zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění".

Hlavní povinnosti zaměstnavatelů:

  1. vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění,
  2. vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění,
  3. součinnost zaměstnavatele v řízení o důchod,
  4. plnění ohlašovací a oznamovací povinnosti.

Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:

  • příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu, státní občanství,
  • s účinností od 1. 7. 2005 v souvislosti s centralizací dat v Registru pojištěnců též údaje o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, byl-li občan účastendůchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním po skončení této účasti,
  • rodné číslo,
  • vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
  • vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,
  • dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne který bezprostředně předchází dni porodu,
  • dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,
  • dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání,
  • záznam, zda občan pobírá starobní nebo invalidní důchod, a kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu a datum vzniku nároku na starobní důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti; byl-li nebo je-li poživatel starobního důchodu na základě výdělečné činnosti mimo území České republiky účasten důchodového pojištění v cizině, též tento záznam,
  • jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést,
  • údaj o pojištění zaměstnance nebo smluvního zaměstnance v cizině, nepodléhá-li pojištění podle českých právních předpisů.

Zaměstnavatel dále vede evidenci o:

  • náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
  • zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácel před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni uschovávat mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Stejnopisy evidenčních listů důchodového pojištění jsou zaměstnavatelé povinni uchovávat po dobu 3 roků po roce, kterého se týkají, případně 3 kalendářní roky po roce, kdy byly vyhotoveny.

Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím výše uvedené lhůty, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí těchto zákonem stanovených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) nebo Městské správě sociálního zabezpečení (dále jen „MSSZ“), kde jsou záznamy a doklady uloženy. Obecné zásady o vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění (dále též „ELDP“) upravuje ust. § 38 a 39 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Od 1. 1. 2004 se ELDP předkládá každoročně orgánům sociálního zabezpečení. Techniku vyplňování ELDP upravují „Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP“.

S ohledem na změny v okruhu pojištěných osob a dále v návaznosti na nový institut obsažený v § 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zaměstnání malého rozsahu), bylo nutno tyto zásady aktualizovat. „Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP od 1. 1. 2009“ jsou pro zaměstnavatele k dispozici na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, případně na internetových stránkách ČSSZ.

Od 1. 1. 2009 byli zaměstnavatelé povinni vést ELDP i pro výdělečně činné poživatele starobních důchodů, pokud tito byli kdykoli v minulosti nebo v roce 2009 účastni důchodového pojištění v cizině.

Od 1. 1. 2010 jsou zaměstnavatelé povinni vést ELDP pro všechny poživatele starobního důchodu. Od 1. 1. 2007 sepisuje žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění (důchodu) pouze OSSZ/ PSSZ/ MSSZ příslušná podle trvalého pobytu občana. Žádost o důchod lze podat nejdříve 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů, kdy obdržel výzvu OSSZ/ PSSZ/ MSSZ sepisující žádost o důchod, sdělit písemně skutečnosti potřebné pro vyplnění této žádosti, a to na k tomu určeném tiskopise.

Na výzvu OSSZ/ PSSZ/ MSSZ zaměstnavatel uvádí, zda:

  • provádí z příjmů žadatele o důchod srážky na základě soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkurzu nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, 
  • trvá pracovně právní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, 
  • vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.

Zaměstnavatel měl do 31. 12. 2009 povinnost ohlásit, vstoupil-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu, který podle předpisů o důchodovém pojištění nesplňoval při výkonu výdělečné činnosti podmínky pro výplatu tohoto důchodu.

Od 1. 1. 2010 se tato povinnost zaměstnavatele vztahuje prakticky výlučně na poživatele předčasných starobních důchodů.

Od 1. 1. 2009 již zaměstnavatelé, oproti stavu platnému do 31. 12. 2008, nejsou povinni pro účely důchodového pojištění podávat na předepsaném tiskopisu hlášení o nástupu do zaměstnání poživatele plného nebo částečného invalidního důchodu. Nadále je však v těchto případech zaměstnavatel povinen podávat „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ pro účely nemocenského pojištění.

zpět na životní situaci „Povinnosti zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění“

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek