Základní informace o Leningradské oblasti

5. 8. 2010 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Leningradská oblast (LO) se nachází na severozápadě Ruska a je jedním z 11 subjektů RF patřících do Severozápadního federálního okruhu. Hospodářství oblasti je těsně spjato se Sankt Peterburgem, který je hlavním městem regionu. LO je jedním z nejperspektivnějších ruských regionů z hlediska investic, jejími přednostmi jsou zejména výhodná přímořská poloha, návaznost na 9. evropský dopravní koridor a příhraniční poloha s EU.

Představení oblasti

Leningradská oblast (LO) vznikla 1. srpna 1927, současné hranice má od roku 1944. LO se nachází na severozápadě Ruska a je jedním z 11 subjektů RF patřících do Severozápadního federálního okruhu.

Rozloha území ze severu na jih činí 325 km, ze západu na východ  446 km. V rámci Ruské federace hraničí s Karelskou republikou na severu, Vologdskou oblastí na východě, Novgorodskou oblastí na jihovýchodě a Pskovskou oblastí na jihozápadě, dále hraničí s Finskem (kraj Jižní Finsko) a s Estonskem (oblast Ida Viru). Pobřeží omývají na východě Finský záliv Baltského moře na severu Ladožské jezero a na severovýchodě Oněžské jezero.

Hospodářství LO je těsně spojeno se Sankt Peterburgem. Kromě zemědělství, které plně zabezpečuje obyvatele měst základními potravinami, je tu rozvinuto zpracování ropy, energetika, a výroba stavebních materiálů. Region má značné přírodní а surovinové zdroje. Mimo surovin pro stavební průmysl jsou to břidlice, rašelina a zejména dřevo.

LO je jedním z nejperspektivnějších regionů RF z hlediska investic. Tomu napomáhá:

  • unikátní geopolitická poloha regionu,
  • velký inovační, průmyslový a lidský potenciál (prioritními směry inovačního rozvoje oblasti jsou:vývoj nových technologií ve sféře úspor energetických zdrojů a surovin, vývoj biotechnologií, ekologie a racionální využití přírody, technologie ve zdravotnictví, informační a telekomunikační technologie a vývoj nanotechnologií ),
  • existující systém zákonodárství pro stimulaci investiční činnosti,
  • systém daňových výhod a opatření státní podpory investorům,
  • informační průzračnost a otevřenost,
  • vysoká úroveň politické, sociální a ekonomické stability. 

Velice důležitým nástrojem získávání investic je instituce poradenských a konzultačních společností, akreditovaných vládou LO, které se účastní investičního procesu a plní roli určitého spojujícího článku mezi investory a vládou LO. Mezinárodní investiční projekty se realizují ve výrobě cigaret, automobilových pneumatik, papíru a celulózy, osobních aut, v potravinářském průmyslu a dřevozpracujícím komplexu, ve výstavbě obchodně-zábavných center.

Základní informace o Leningradské oblasti
Federální okruh Severozápadní federální okruh
Rozloha 84,5 tis. km2
Počet obyvatel 1,64 mil., z toho ve městech žije 66 %
Národnostní složení 90 % Rusů, dále Ukrajinci, Bělorusové, Tataři a další
Hlavní město Sankt Peterburg
Vzdálenost od Moskvy 651 km
Další významná města Vyborg, Kiriši, Tosno, Sestroreck
Klimatické podmínky Podnebí mírně kontinentální, vlhké. Průměrné teploty: leden (-8,2ºC), červen (+17ºC)
Oblast hraničí LO má státní hranice s Finskem a Estonskem, v rámci Ruské federace pak s Novgorodskou, Pskovskou, Vologodskou oblastí, Republikou Karélie a městem Sankt Peterburg
Výkonná moc Vláda LO v čele s gubernátorem
Zákonodárná moc Zákonodárné shromáždění LO (50 poslanců volených na 5 let v čele s předsedou)
Představitelé oblasti
Zplnomocněný představitel prezidenta RF v SZFO Klebanov Ilja Josifovič
Gubernátor Serdjukov Valerij Pavlovič
Vicegubernátor (předseda Výboru ekonomického rozvoje a investiční činnosti LO, předseda ruské části Společné pracovní skupiny pro obchodně-ekonomickou a vědecko-technickou spolupráci mezi ČR a LO) Dvas Grigorij Viktorovič
Předseda výboru vnějších ekonomických a meziregionálních vztahů LO Kolesnikov Vladimír Alijevič
Zástupci LO v Radě federace Molčanov Andrej Jurevič, Naginskij Grigorij Michajlovič
Víceprezident Lenigradské obchodní komory Vybornov Mark Anatoljevič

zpět na začátek

Klíčové makroekonomické ukazatele oblasti

Hrubý regionální produkt (HRP)

V r. 2009 představoval HRP LO 413,3 mld. USD. V posledních pěti letech vykazoval HRP růst 9 %, ale v roce 2009 se snížil o 7,7 %.

Rozpočet

V roce 2009 činila příjmová část konsolidovaného rozpočtu LO 62,356 mld. rublů, což je 97,5 % plánovaného rozpočtu a o 1,6 % méně než v roce 2008(v r. 2008 byl příjem rozpočtu 63,401 mld. rublů, což představovalo 105,2 % plánu roku). Vlastní příjmy konsolidovaného rozpočtu činily 52,436 mld. rublů (bez tzv. nevratných příjmů – dotací, nevratných půjček atd.).

V r. 2009 z celkové částky příjmů přibylo do rozpočtu oblasti 44,281 mld. rublů (96,6 % plánu roku), do konsolidovaného rozpočtu municipálních orgánů přibylo 41,404 mld. rublů (s ohledem na finanční pomoc oblastního rozpočtu).

Výdajová část konsolidovaného rozpočtu LO v r. 2009 byla ve výši 66,890 mld. rublů, což je 93,9 % plánu roku a o 7,4 % více než v roce 2008 (v r. 2008 činily výdaje 62,291 mld. rublů, resp. 91,6 %  plánu).

V r. 2009 činily výdaje rozpočtu oblasti 47,682 mld. rublů (95,8 % plánu roku).

Největší podíl ve struktuře výdajů konsolidovaného rozpočtu v r. 2009 má sociálně kulturní sféra (51,3 %), z čehož na vzdělání šlo 24,1 %, na sociální politiku 14,3 %, na zdravotnictví a sport 9,3 %. Výdaje na bytové a komunální hospodářství tvořily14,3 %.

Deficit konsolidovaného rozpočtu činí 4,534 mld. rublů a oblastního 3,401 mld. rublů.

Investiční rating

Dle hodnocení ratingové agentury „Expert RA“ byl investiční rating oblasti v r. 2009 zařazen do kategorie „3B1“ („snížený potenciál při mírném riziku“).V listopadu roku 2008 zvýšila mezinárodní ratingová agentura „Standard & Poors“ kreditní rating LO v zahraniční měně z úrovně „BB-/ruAA“ na „BB/ruAA“ s prognózou „stabilní“, a v domácí měně na úroveň „ruAAA“.

Investice (zahraniční)

Objem investic do základního kapitálu dosáhl v roce 2009 hodnoty 193,2 mld. rublů (7 % nárůst vůči úrovni r. 2008). Příliv zahraničních investic do ekonomiky oblasti v r. 2009 činil 1,2 mld. USD (nárůst o 29,7 % vůči r. 2008). K nejvýznamnějším investorům náležely:

  • USA (566,2 mil. USD; 45,4 % celkového objemu zahraničních investic),
  • Nizozemí (227,1 mil. USD; 18,2 %),
  • Finsko (138,9 mil. USD; 11,1 %),
  • Rakousko (100,9 mil. USD; 8,1 %).

Částka ve výši 1 011,1 mil. USD (81,1 % z celkového objemu zahraničních investic) směřovala do zpracovatelského průmyslu.

Zahraniční obchod

Zahraniční obrat LO v r. 2009 dosáhl hodnoty 10,8 mld. USD (pokles o 46,7 % v porovnání s r. 2008). Z toho export činil 7,1 mld. USD (snížení o 38,1 % v porovnání s r. 2008). Podíl exportu na zahraničním obratu představoval 66,2 % a podíl importu činil 33,8 %.

LO obchoduje se 138 zeměmi. K nejvýznamnějším partnerům LO v zahraničním obchodě patří Velká Británie (27,1 % celkového obratu), Švýcarsko (22,4 %), Nizozemí (7,3 %), Německo (6,4 %) a Finsko (5,9 %). Podíl zemí SNS činil méně než 3 %.

Export

V r. 2009 zůstávají v komoditní struktuře exportu klíčovou položkou minerální produkty –ropa a ropné výrobky (81,5 %). Hodnota exportu této produkce se snížila o 37 % při zvýšení fyzického objemu o 2 %. Průměrné exportní ceny se snížily o 38 %. Podíl chemického průmyslu činil 7,4 %, jeho hodnota se snížila o 39 %. V této skupině zboží představují výrobky z gumy 39 %, hnojiva 20 %, produkty anorganické chemie 17 % a produkce organické chemie 14 %. Třetí místo s podílem 5 % zaujímá skupina „hmoty ze dřeva a jiných vláknitých celulózových materiálů“. Hodnota objemu exportu této skupiny se snížila o 45 % při snížení skutečného objemu o 47 %. V rámci této skupiny tvoří polovinu export dřeva, 35 % papír a karton a 15 % celulóza.

Hodnota exportních dodávek do zemí mimo SNS je 28 vyšší než hodnota exportních dodávek do zemí SNS. Obchodními partnery LO bylo 94 zemí. Největšími z nich jsou: Velká Británie (38,7 % na celkovém exportu LO), Švýcarsko (33,5 %), Nizozemsko (9,3 %) a Finsko (5,1 %).

Import

V r. 2009 hodnota importu dosáhla 3,6 mld. USD (pokles o více než 50 % v porovnání s r. 2008). Hodnota objemu importu ze zemí mimo SNS se snížila o 58,5 % a hodnota objemu importu ze zemí SNS se zvýšila o 8,7 % (tento nárůst je spojen hlavně s cca trojnásobným zvýšením dodávek chromové rudy z Kazachstánu).

Tradičně vedoucí místo v importu zboží náleží strojírenské produkci. Podíl této skupiny zboží se snížil o 22 % a představoval 41,5 % z celkového objemu importu. Na druhém místě s 30,4 % se umístila potravinová produkce (navýšení o 12 %). Třetí místo v importu zboží patří produkci chemického průmyslu. Hodnota objemu importu této skupiny se snížila o 33 %.

V r. 2009 se importovalo se 110 zemí a nejdůležitějšími z nich byly:

  • Německo (podíl 17,2 %, nejdůležitější komoditní položky – strojírenská produkce dopravní prostředky, plasty),
  • Finsko (7,4 %, výrobky z černých kovů, papír, strojírenská produkce),
  • Španělsko (5,4 %, strojírenská produkce, dopravní prostředky, plasty),
  • USA (5,4 %, maso, tabák, káva),
  • Brazílie (4,8 %, tabák, maso, káva),
  • Velká Britanie (4,3 %, strojírenská produkce, dopravní prostředky, káva).

Průmysl

Pokles průmyslové výroby se v roce 2009 prohloubil. Těžební průmysl se propadl o 34,3 %, zpracovatelský průmysl o 5,5 %, výroba elektřiny, zemního plynu a vody o 5,6 %.

Největší pokles zaznamenala papírenská výroba (-71 %), výroba oceli (-60 %), traktorů (-57 %), dřevěných obalů (-52 %), lisů a kovářských strojů (-50 %), výrobků z plastů (-46 %) a osobních automobilů (-37 %). Zvýšila se výroba stavebních ocelových konstrukcí (6,8x), léků (2x), betonu (+54 %), řeziva (+31 %), těžebních a stavebních zařízení (+31 %),  produkce sýra (2,5x), masa (2x) a dalších potravinářských výrobků.

Základní makroekonomické ukazatele LO
  01–12/2009 % ve vztahu k 01–12 2008
Obrat firem (v mld. rub běžných cen) 840,1 88,4
Index průmyslové výroby - 93,8
Objem výroby stavebnictví (v mld. rub běžných cen) 92,7 105,8
Investice do základního kapitálu (01–08 v mld. rub běžných cen) 117,8 109,2
Bytová výstavba (v tis. m2) 1030,7 113,5
Objem zemědělské výroby (v mld. rub běžných cen) 44,2 102,4
Objem výkonů dopravy (v mld. rub běžných cen) 83,2 126,6
Objem výkonů spojů (v mld. rub běžných cen) 6,0 108,6
Obrat maloobchodu (v mld. rub běžných cen) 131,5 97,7
Reálné příjmy obyvatel (leden–srpen) - 88,9
Průměrná měsíční mzda (v rub) 18570 108,3
Index spotřebitelských cen (09/2009 ve srovnání s 12/2008, v %) 110,1 -

Zdroj: Sankt-peterburgskije vědomosti – zkráceno, upraveno

zpět na začátek

Přednosti a oborové příležitosti oblasti

Přednostmi LO jsou zejména výhodná přímořská poloha (existence stávajících i nově budovaných nákladních mořských přístavů), návaznost na 9. evropský dopravní koridor (křižovatka mořských, říčních, železničních, automobilových, leteckých, potrubních a telekomunikačních tras) a příhraniční poloha – hranice s EU.

Investice

Vláda LO podporuje příchod investorů do oblasti prostřednictvím celé řady pobídek, ke kterým náleží možnost získání úvěru z rozpočtu, dotace na část úrokové sazby bankovních úvěrů, státní záruky a zástavní zajištění investic, daňová zvýhodnění, zvýhodnění podmínek používání majetku ve vlastnictví LO, rozpočtové investice na realizaci projektu, subvence na platbu daní do regionálního rozpočtu. V současné době platí řada investičních normativně-právních aktů, které stimulují investiční aktivitu na území oblasti a poskytují doplňující preference investorům. Režim nejvyšších výhod, včetně značných daňových úlev ve vztahu k majetku a zisku se nabízí investorům pro celou dobu návratnosti investice a na další dva roky po návratnosti investičního projektu. Během doby návratnosti projektu realizovaného v LO dostane investor podporu formou zvýhodnění a subvencí ve výši 20 % až 40 % z celkového objemu investic. Po přijetí zákona „O státní podpoře investiční činnosti v LO“ v roce 1997 bylo s investory uzavřeno cca 140 smluv.

Nerostné suroviny

Na území LO se nacházejí značné zásoby užitkových nerostů, aktuálně je v provozu více jak 80 ložisek. Zjištěné zásoby: břidlice – 997 mil. tun, rašelina – 956 mil. tun, fosfority 568 mil. tun (14 % z celkových zdrojů RF), vápenec (355 mil. tun), stavební kamen (1.205 mil. m3), písek stavební (555 mil. m3), štěrk (255 mil. m3), hlína (198,6 mil. m3) obkladový kamen (34 mil. m3),  bauxit (9,5 mil. tun). Dále byly objeveny naleziště magnetitových rudy, cínovo-stříbrné a uranové mineralizace, barevné kameny, přírodní plyn a živice. Významná je těžba (ročně v průměru 8,5 mil. m3), zpracování a export dřeva. Celková plocha lesů činí 6.092 tis. ha. Vláda oblasti je připravena pronajmout potencionálním investorům lesy a umožnit jim zpracovávat dodatečně k dnešním objemům dalších přibližně 5 mil. m dřeva ročně.

Průmysl

Průmysl oblasti je hlavním zdrojem oblastního rozpočtu, vytváří třetinu hrubého regionálního produktu (HRP) LO a zaměstnává pětinu ekonomicky činného obyvatelstva. Průmyslový komplex regionu čítá 300 velkých a středních podniků a 11.740 malých. K základním odvětvím průmyslu náleží barevná metalurgie (závod na výrobu hliníku v Volchově, v Boksitogorsku závod na výrobu oxidu hlinitého) a hutnictví železa a oceli, lesní, průmysl papíru a celulózy, chemický průmysl (výroba chemických hnojiv, umělých vláken a kyseliny sírové) a ropná rafinérie. V oblasti jsou v provozu vodní elektrárny na řekách Volchov, Svir, Buoksa, Nerva a Kirišská vodní elektrárna a Leningradská atomová elektrárna. LO má v rámci RF monopol na výrobu mořidel osiv, asfaltové lepenky, kabelového papíru a tekutého parafinu. Dopravní prostředky, minerální paliva, automobilové pneumatiky, výroba potravin a tabáku, výroba papíru a celulózy a chemická výroba jsou považovány za konkurenceschopná odvětví oblasti.

Zemědělství a rybářství

Tvoří je 270 zemědělských a 145 rybářských podniků, 6097 farem, 200 tis. soukromých hospodářství, 599 tis. sadů, 137 podniků potravinářského a zpracovatelského průmyslů.Jen za poslední 2 roky bylo do zemědělství investováno 13 mld. rublů, z toho 8,5 mld. rublů bylo vloženo do rekonstrukce a modernizace výroby. Přiliv investic do zemědělství způsobil zvýšení produkce hovězího a vepřového masa. LO vyrábí 30 % objemu mléka Severozápadního federálního okruhu. Celkově se za posledních 5 let zvýšila hrubá zemědělská produkce 1,65krát a v roce 2007 činila 37,8 mld. rublů.

Palivo-energetický potenciál

Palivo-energetický komplex (výroba elektřiny 38,8 mld. kWh, těžba paliv, zásobování průmyslu a obyvatelstva plynem) hraje klíčovou roli v rozvoji LO a má velký význam pro celý severozápadní region. Tvoří 25% z celkového objemu výroby oblasti.

Dopravní infrastruktura

Železniční doprava tvoří základ regionální dopravy a zabezpečuje hlavní objem přepravy zboží a pasažérů i na velké vzdálenosti (OAO “Rossijskie železnyje dorogi“). Přepravován je zejména stavební materiál - 16,6 mil. tun, ropa a ropné produkty – 16,2 mil. tun, dřevo – 3,2 mil. tun, cement – 1,9 mil. tun. Celková délka železnice je 2,4 tis. km.

Automobilová doprava hraje důležitou úlohu v  obsluze hospodářských subjektů a obyvatelstva LO. Celková délka veřejných silnic je 11.115,4 km (z toho 1.298,4 km komunikací federálních). Základem silniční sítě je 7 federálních silnic, nejdůležitějšími jsou - silnice „Rossia“, „Skandinavia“, a „St.Peterburg-Pskov“, které zabezpečují dopravní spojení LO s ostatními regiony Ruska a spojení se zeměmi SNS a EU. V roce 2007 bylo přepraveno 4,8 mil. tun zboží a 85,2 mil. cestujících (včetně soukromých dopravců a malých dopravních podniků).

Potrubní doprava přepravila v roce 2007 113,6 mil. tun ropy.  Projekt BTS (Baltský potrubní systém) je jedním z nejperspektivnějších pro hospodářství Ruska. Díky němu je vytvořen nový exportní směr pro přepravu ropy z Timano-Pečerského naleziště, Západní Sibiře, Uralo-Povolží a také ze Střední Asie. Na území oblasti pokračuje výstavba nového ropovodu „Kstovo-Jaroslavl-Kiriši-Primorsk“, v celkové délce 363 km. Koncern Gazprom začal  realizaci projektu výstavby Severoevropského plynovodu (SEG) o celkové délce 598 km. Po jeho dokončení bude otevřena nová cesta pro dodávky ruského plynu do Evropy, která povede dnem Baltského moře od zátoky Portovaja u města Vyborg k pobřeží Německa (město Greifswald). Plánuje se položení dvou linií plynovodu v celkové délce 1,2 tis. km každá. Přepravní kapacita dvou potrubí SEG by měla činit 55 mld. m3 plynu ročně. Uvedení prvního potrubí do provozu je plánováno na rok 2010.

Umístění LO v zóně působnosti mezinárodních dopravních koridorů vytváří předpoklady pro přetváření regionu do mezinárodního tranzitního uzlu. Pro rozvoj dopravního systému regionu je důležitá výstavba nových přístavních komplexů v Primorsku a Usť-Luze a také rekonstrukce starých přístavů ve Vyborgu a Vysocku. Rozvoji přístavních komplexů na pobřeží Finského zálivu se přikládá velký význam jak ze strany regionu, tak i vlády RF.

Domácí vnitrozemskou vodní plavbu tvoří v LO 2 tis. km plavebních cest. Hlavní říční přístavy jsou Leningradský a Podporožský. Celou oblast protíná Volgo-Baltská vodní cesta, která spojuje vnitrozemské vodní cesty Ruska se Sankt Peterburgem a přístavy Baltského moře. Za navigační rok 2007 činil přepravní výkon 10,8 mil.tun/km zboží a 0,8 mil. cestujících. Z  komodit jsou přepravovány zejména ropa a produkty z něj, dřevo, hnojiva a železné kovy.

Turistika

V LO jsou dobré podmínky pro rozvoj turistiky (cesty k počátkům ruské státnosti, kláštery a chrámy, významné staré usedlosti, množství přírodních zajímavostí). V roce 2006 navštívilo LO 1,7 mil. lidí. Tito turisté dali práci 12 tis. osobám pracujícím ve 130 turistických firmách a v 410 rekreačních místech. Vláda LO plánuje proměnit oblast v turistický ráj.

zpět na začátek

Obchodní specifika oblasti

Jedná se o standardní ruskou oblast se všemi obvyklými charakteristikami (viz např. Obchodní specifika regionu Sankt Peterburg) s nemnohými specifickými znaky, mezi něž patří zejména:

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

Vyšší koncentrace zahraničních investorů zejména v částech LO relativně blízkých Sankt Peterburgu způsobila, že průmyslové podniky (zejména zahraniční investice v automobilovém průmyslu) si navzájem "přetahují" kvalifikované pracovní síly.

Slabě rozvinutá infrastruktura

V oblasti (ostatně jako ve většině ruských regionů) jsou převážně špatné silnice, investoři si musí obvykle na své náklady zajistit dotažení inženýrských sítí ke svým parcelám.

Relativně dobrá logistika

Vzhledem k blízkosti námořních přístavů, železničních tratí a alespoň nějakých silnic lze hovořit o (na místní poměry) relativně slušných podmínkách v oblasti logistiky.

Flexibilní přístup místní vlády

Přes absenci větších českých projektů v oblasti, které by mohly potvrdit výše uvedené, se v místních podnikatelských kruzích většinou hovoří o slušném a flexibilním přístupu místní vlády k investorům.

Tisknout Vaše hodnocení: