Základní informace o Moskvě

14. 7. 2010 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Hlavní město Moskva je samostatným subjektem RF, administrativním centrem CFO a Moskevské oblasti. Jedná se také o ekonomicky nejsilnější oblast Ruské federace. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem země a jedním z největších měst v Evropě. Mají zde sídlo všechna ministerstva, federální úřady, významné firmy a je zde také sídlo patriarchy ruské pravoslavné církve. Město má jeden z nejrozsáhlejších dopravních systémů na světě.

Představení oblasti

Hlavní městо Ruské federace – Moskva – bylo založeno r. 1147, je samostatným subjektem RF, administrativním centrum CFO a Moskevské oblasti. Hranice města tvoří převážně dálniční okruh MKAD dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Přibližně třetinu rozlohy města zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků.

Moskva je ekonomicky nejsilnější oblastí Ruské federace. Významný je vysoký intelektuální potenciál města. Sídlí zde Ruská akademie věd, 273 vysokých škol a 627 vědecko–výzkumných ústavů a organizací. Je to jedno z největších měst v Evropě, spolu s Paříží či Londýnem. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem země. Mají zde sídlo všechna ministerstva, federální úřady, významné firmy a je sídlem patriarchy ruské pravoslavné církve. Historické centrum je stovky let staré, v jeho středu se rozkládá Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.

Město má jeden z nejrozsáhlejších dopravních systémů na světě. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních a leteckých tras. Od r. 1935 je hlavním dopravním prostředkem ve městě metro, které denně přepraví přibližně 8 mil. pasažérů (druhé nejintenzivnější metro na světě). Celková délka linií metra dosahuje 292,9 km a v provozu je 177 stanic. V Severo–východním okruhu Moskvy se nachází první, a v současné době i jediný, monokolejový dopravní systém. Počty přepravovaných cestujících za den jdou do milionů. Město má rozvinutou silniční infrastrukturu, v provozu jsou 3 dopravní okruhy a pro odlehčení od tranzitní autodopravy se staví okruh čtvrtý. Moskva je také křižovatkou sítí federálních dálnic, které spojují hlavní město se subjekty RF a hlavními městy sousedních států.

Základní informace o Moskvě
Federální okruh Centrální federální okruh (CFO)
Rozloha 1081 km²
Počet obyvatel 10,47 mil. (10 380 ob./km²)
Národnostní složení Rusové (84,8 %), Ukrajinci (2,44 %), Tataři (1,60 %), Arméni (1,20 %) a další
Klimatické podmínky mírně kontinentální. Průměrná roční teplota je + 4,50 С
Administrativní dělení Moskva je rozdělena do deseti okresů a ty se dále dělí na 125 čtvrtí
Výkonná moc vláda Moskvy v čele s primátorem města
Zákonodárná moc jednokomorový parlament (Moskevská městská duma s 35 poslanci)
Představitelé oblasti
Primátor Moskvy Lužkov Jurij Michailovič
Předseda Moskevské městské dumy Platonov Vladimir Michajlovič

Klíčové makroekonomické ukazatele oblasti

Hrubý regionální produkt (HRP)

V r. 2009 poklesl moskevský HRP v porovnání s předchozím rokem o 5,2 % na 5 490,3 mld. rublů, což představovalo 14,6 % celoruského HDP. Tempa ekonomického růstu se v průběhu r. 2009 silně lišila. V první polovině roku 2009 nastal pokles o 10,4 %, ale již ve druhém pololetí se ekonomický pokles zastavil, a od června bylo možné sledovat pomalý měsíční růst HDP RF  včetně Moskvy.

Rozpočet

Příjmová část rozpočtu Moskvy v roce 2009 dosáhla hodnoty 1 009,443 mld. rublů, tj. 101,5 % ve srovnání s r. 2008, výdajová část hodnoty 1 154, 877 mld. rublů, tj. 93,9 % roku 2008, schodek představuje 145 mld. rublů. Moskva obvykle náleží k donorům federálního rozpočtu.

Rozpočet Moskvy v letech 2006–2009 (mld. rublů)
rok Příjmová část Výdajová část Schodek
Celkem Ekonomika Bytové a kom. hospod. Vzdělání Zdravotnictví a sport Sociální politika
2006 800,8 734,4 23,3% 26,5% 12,0% 17,5% 10,1% -66,4
2007 957,8 928,4 22,0% 26,4% 13,7% 16,8% 10,8% 29,4
2008 998,7 1 169,3 23,4% 27,4% 15,5% 9,1% 11,9% 170,6
2009 1 009,4 1 154,8           145

zpět na začátek

Aktuální investiční rating

V roce 2009 potvrdilo konsorcium „Expert RA – АK&М“ Moskvě kreditní rating kategorie „A++“ (vysoká úroveň spolehlivosti při minimálním riziku neplnění povinností) a investiční rating kategorie „1B“ (vysoký potenciál při mírném riziku). Za podnikatelské klima bylo město oceněno kategorií „1A“ –maximální možnosti při minimálním riziku, tj. maximálně příznivé podmínky pro podnikání a investování. Je to jediný držitel takto vysoké kategorie  ratingu z regionů RF.

Objem investic

Dynamika zahraničních investic za r. 2001–2009 (mil. USD)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
 Zahraniční investice – celkem 5 654 8 441 13 896 15 349 25 228 23 986 70 873 40 838 41 317
- Přímé zahraniční investice 1 155 1 509 2 492 1 849 2 060 4 531 15 656 8 612 5 657
- Portfoliové investice 167 193 307 62 123 173 450 183 97
- Ostatní investice 4 332 6 739 11 097 13 438 23 045 19 282 54 767 32 043 35 563

Příliv zahraničních investic do Ruska dle druhu

Zahraniční investice plynuly nejvíce ze zemí EU: Lucemburska, Kypru, Velké Británie, Nizozemí a Německa. Své vedoucí pozice si země-investoři udržely i v r. 2009. Podíl této pětice na celkovém objemu zahraničních investic činil 75 %.

V r. 2009 celkový objem investic, směrovaných z Moskvy do 62 zemí (v r. 2008 to bylo 60 zemí), se snížil o 14 % na 58 mld. 871,6 mil. USD.

Obrat zahraničního obchodu

V r. 2009 obchodovala Moskva s 201 zeměmi. Celkový obrat zahraničního obchodu dosáhl v roce 2009 hodnoty 184,0 mld. USD (snížení o více než 36,48 % oproti r. 2008).

Export zboží v r. 2009 vykázal hodnotu 113,2 mld. USD (snížení o 35 %). Největší podíl moskevského exportu směřuje do EU (69,0 %).

Komoditní strukturu exportu zboží z Moskvy v r. 2009 tvořila strojírenská produkce – 5,539 mld. USD (zvýšení o 15,9 % v porovnání s rokem 2008 ), produkce chemického průmyslu a kaučuk – 2,161 mld. USD (zvýšení o 0,9 %), potravinové výrobky a suroviny pro výrobu potravin – 1,585 mld. USD (zvýšení o 8,5 %), kovy a výrobky z nich – 0,520 mld. USD (snížení o 42,1 %).

Vývoz probíhal hlavně do následujících zemí: Indie (1,8798 mld. USD), Čína (1,3 mld. USD), Švýcarsko (1,1058 mld. USD), Alžír (0,7146 mld. USD), Velká Británie (0,7146 mld. USD).

Export služeb za rok 2009 vykázal hodnotu 1,6 mld. USD (snížení oproti roku 2008 o 11,1 %)

Import zboží v r. 2009 dosáhl výše 70,8582 mld. USD, což znamená úbytek o 38,6 % v porovnání s rokem 2008. Do Moskvy se dovezlo zboží ze 193 zemí. Největší import zboží byl dle objemu zaznamenán z Číny (10,6 mld. USD), z USA (15,4 % celkového objemu importu), z Německa (9,1 mld. USD – 12,8 %), z Francie (5,5 mld. USD – 7,7 %) z Japonska (4,4 mld. USD – 6,2%). Klíčové země dodávající zboží do Moskvy jsou země EU. Jako celek tradičně zaujímají v importu vedoucí místo – 49,4 %.

Komoditně v importu do Moskvy převládala strojírenská produkce – 32,61 mld. USD (což je snížení oproti roku 2008 více než 2x), z toho import osobních aut činil 5,4822 mld. USD (snížení více než 3,8x). Dále následuje produkce chemického průmyslu a kaučuku – 14,7373 mld. USD (snížení o 15,3 %), z toho farmaceutický průmysl 7,385 mld. USD (snížení o 5,6 %), potravinové výrobky a suroviny na výrobu potravin 10,510 mld. USD (snížení o 18 %), textil, textilní výrobky a obuv 4,586 mld. USD (snížení o 20,5 %), kovy a výrobky z nich 2,581 mld. USD (snížení o 40,3 %) a produkce dřeva, celulózy a papíru 2,3758 mld. USD (snížení o 16,1 %). Import do Moskvy z pěti hlavních importních zemí tvoří objemově 47,8 % z celkového objemu importu.

V Moskvě funguje 4 794 společností se zahraniční účastí. Společné podniky s účastí Moskvy jsou většinou z oborů hotelnictví, spotřebního zboží a výstavby.

Import služeb za rok 2009 vykázal objem o hodnotě 1,5 mld.USD, což je zvýšení o 15,4 % v porovnání s r. 2008.

Saldo zahraničního obchodu je pasivní a za rok 2009 představuje částku 42,306 mld. USD (ve srovnání s r. 2008 je to snížení téměř o 28 %).

zpět na začátek

Přednosti a oborové příležitosti

Můžeme zdůraznit následující pozitivní aspekty Moskvy: město je křižovatkou dopravních tepen euro–asijského významu a největší importér v Rusku, což dohromady s vysokým ratingem činí město atraktivním jak pro zahraniční investory, tak i pro ruské podnikatele. Mezi další pozitiva můžeme zahrnout politickou a ekonomickou stabilitu, velký spotřebitelský trh (10,5 mil. obyvatel), vysokou koncentraci vysokých škol a výzkumných ústavů, výhodnou geografickou polohu a rozvinutý průmysl.

Moskva je v celostátním měřítku největší finanční, řídící, bankovní, vědecké a kulturní centrum, odkud je řízena velká část ekonomiky země – je zde například koncentrována přibližně polovina bank registrovaných v Rusku. Město je velký dopravní uzel, kde se schází 11 železničních tratí, 13 dálnic, jsou zde 3 říční přístavy a 4 letiště. Ve městě jsou soustředěny velké kapacity stavebnictví, strojírenství (včetně výroby strojů, lodí, přístrojů), hutnictví (výroba hliníkových slitin, válcovaných materiálů a lití) a chemického, lehkého a polygrafického průmyslu. Průmyslová výroba za r. 2007 se zvýšila o 11,5 % v porovnání s rokem 2006. K tomu je třeba poznamenat, že v posledních letech se výroba stěhuje za hranice města. Na území města je velké množství podniků vojenského průmyslu (závody na výrobu vrtulníků, raket a leteckých motorů). K moskevské civilní výrobě patří: moskevská rafinerie (výroba a vývoz ropných produktů), výroba osobních aut („Avtoframos" cca 10 tis. ročně, montáž osobních aut značky Renault, cca 60 tis.), výroba pneumatik, ocelárna, výroba elektrických transformátorů, elektrických rozvaděčů, textilní výroba, výroba stavebních materiálů a mnoho dalších podniků. Podniky zaregistrované v Moskvě drží ruský monopol v produkci 22 druhů zboží a služeb.

Město má silnou vědeckou a technologickou základnu pro výrobu optických, radiových a elektronických přístrojů, leteckého a kosmického zařízení a velmi přesných mechanických přístrojů. Je významným inženýrským centrem, projektuje se zde značná část ruské produkce (hlavně letecké, kosmické, atomové a zbrojní), vyvíjí se technologie její výroby a provádí se výzkum materiálu.

Energetika

Moskva je největším výrobcem elektřiny v evropské části Ruska. Do roku 2020 by mělo být v RF investováno až 12 bilionů rublů do obnovy elektrárenských zdrojů a elektrorozvodné sítě. Jedná se o zásadní strukturální reformu. Projekt elektrifikace má zvýšit objem výroby elektrické energie v Rusku o dvě třetiny oproti dnešnímu stavu. Strategie Ruska do r. 2020 počítá s růstem investic pro rozsáhlé zavedení nových energetických kapacit a výměnu stávajícího zastaralého zařízení a s rozšířením výroby elektrické energie na základě alternativních obnovitelných zdrojů energie. To v plném měřítku platí i pro Moskvu.

High-tech odvětví

Vláda Moskvy také podporuje investice do rozvoje vysoce technologických odvětví jako letecký a raketo–kosmický průmysl, stavba lodí, radio, elektronický, biologický a farmakologický průmysl.

Komunální infrastruktura, ekologická zařízení

Komunální infrastruktura je zaostalá a omezuje rozvoj energetiky i průmyslu.

Centrální ekonomicko–geografická poloha Moskvy v Rusku je již 500 let hlavním faktorem jejího vývoje. V administrativních hranicích města a částečně i Moskevské oblasti jsou vytvořené a vyvíjí se čtyři zvláštní ekonomické zóny: „Technopolis Zelenograd", zóna volného obchodu "Šeremetjevo" (letiště Šeremetjevo), volné celní zóny „Moskevský franko–port" (letiště „Vnukovo") a „Franko–port terminál" (Západní říční přístav).

Obchodní specifika regionu

Moskva je zvláštní subjekt federace – město, které se podřizuje Ruské federaci a současně je jejím hlavním městem. Význam Moskvy spočívá především v tom, že je v plném slova smyslu hospodářským, a obchodním centrem Ruska. Stupeň této centralizace však škodí ruskému hospodářství jako celku, což si jasně uvědomuje současné ruské vedení a opatrně podporuje decentralizaci a diverzifikaci, zvláště ekonomiky.

Potíže města jsou spojeny s nadměrným průmyslovým zatížením (automobilový průmysl a hutnictví) a z toho plynoucími ekologickými problémy. Určitou hrozbu pro sociální stabilitu představuje značná majetková segregace společnosti. Cenová hladina Moskvy, úroveň platů, sociální zabezpečení, penetrace počítači, internetem, mobily, počet aut a dostupnost zdravotní péče jsou nesrovnatelné s většinou regionů Ruska. Moskva je podle slov samotných Rusů stát ve státě. Její ekonomické parametry výrazně přesahují úroveň ostatních měst a regionů. Napřiklad v hrubém regionálním produktu podle parity kupní síly se Moskva může rovnat ČR nebo Portugalsku, naopak nejchudší regiony (Ingušsko a Tuva) jsou srovnatelné s Nepálem nebo Keňou. S růstem investic, jak domácích, tak i zahraničních, se dále rozevírají nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími oblastmi Ruska. Nejbohatší oblasti (Tjumenská oblast, Moskva) získávají 150 x více investic na 1 obyvatele než ty nejchudší. Zahraniční investoři, včetně těch českých, zatím v Rusku jednoznačně preferují oblasti s přírodním bohatstvím (kde se těží ropa, plyn, zlato, nikl, diamanty) a dále relativně dostupná místa s rozvinutou infrastrukturou a kvalifikovanou pracovní silou.

Pokud zahraniční firma vyrábí spotřební zboží, nebo s ním obchoduje, a chce vstoupit na obrovský ruský trh, obvykle zahájí činnost v Moskvě. Moskva, a v omezené míře i Petrohrad a několik větších přístavů, představují úzké hrdlo importu – valná část importních operací probíhá prostřednictvím Moskvy.

V Moskvě jsou soustředěny centrály většiny významných hospodářských, energetických a finančních subjektů Ruska. Pro podnikatele je běžné, že o technických záležitostech jedná ve vzdáleném regionu, avšak finanční a rozhodovací pravomoci jsou obvykle koncentrovány u vedení holdingů a společností v Moskvě. Tento stav komplikuje veškerá obchodně–technická jednání, obzvláště u průmyslového zařízení a strojů.

Podnikání, a zvláště investice, se v Moskvě ve srovnání s ostatními regiony výrazně prodražují a komplikují s ohledem na ceny nemovitostí, platy a nedostatek volné kvalifikované pracovní síly. O Moskvě a Moskevské oblasti se dá říct, že jsou rozmazlené zájmem podnikatelů a investorů, a to se odráží i v přístupu jejich administrativ (mocenských struktur). Přes některá negativa se tu business pro cizince v určitých oborech stále ještě vyplatí, a pro některé z nich se podnikat jinde než v Moskvě nedá.

Moskevští podnikatelé jsou mnohem tvrdší a méně přístupní než jejich regionální kolegové, sebevědomí však nechybí žádnému z nich. Jednání již mívají standardní průběh, jsou svižnější a konstruktivnější, než na jaké byli mnozí dříve zvyklí. Jednání s politiky střední a nižší úrovně a s regionálními podnikateli je rozvláčnější a je více podobné tomu, s čím jsme se setkávali dříve.

Tendence investic a přenášení výroby do RF stále sílí, a to i u českých firem. Mnoho českých firem v automobilovém, textilním, chemickém, potravinářském, keramickém oboru, ale také finančnictví, stavebnictví a dalších, se rozhodlo, nebo aktuálně rozhoduje, o přímém vstupu na ruský trh. Na druhé straně naopak rostou ruské investice v ČR (klasické i jaderné strojírenství, hutnictví, petrochemie, papírenský průmysl). Rusové stále hledají příležitosti kam investovat a mnohé ruské společnosti (včetně státních a polostátních) zároveň diverzifikují výrobní základnu v očekávání nárůstu kontraktů, hlavně v oblasti těžby a zpracování surovin, v klasické i jaderné energetice a mnoha dalších oborech.

Čeští podnikatelé to v ostré celosvětové konkurenci na moskevském, resp. ruském trhu nemají snadné, ale je možno konstatovat, že české strojírenství, spotřební výrobky, potravinářství a další obory tu mají dlouholetou tradici a stále velmi dobrý zvuk, v mnoha oborech dokonce světový, např. stroje na výrobu skla, automobily, sklo, potravinářství, zařízení pro elektronický průmysl, zemědělská technika (obrovský nárůst zájmu o komplexní dodávky hlavně pro živočišnou výrobu v souvislosti s realizací národního potravinářského programu) a mnoho dalších.

Podnikatelské příležitosti v Moskvě se neomezují jen na ni samotnou, neboť odsud se zajišťují dodávky do celého Ruska. Ruské požadavky jsou velmi různorodé, přesto převažují poptávky po strojním zařízení, např. technologiích pro sklářský a obalový průmysl, výrobu stavebních hmot, zemědělství, těžařství, dopravu, obráběcí stroje a po tradičním spotřebním zboží.

Tisknout Vaše hodnocení: