Základní informace o Sankt Peterburgu

23. 4. 2010 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Sankt Peterburg patří do první pětice ekonomicky nejsilnějších oblastí Ruské federace.

Představení oblasti

Sankt Peterburg (historicky známý též jako Petrohrad) byl založen r. 1703 carem Petrem I. a na dvě století  (1712–1918) se stal hlavním městem Ruska. Svůj historický název získal zpět v roce 1991 (po bolševické revoluci přejmenován na Leningrad). Sankt Peterburg je administrativním centrem Severozápadního federálního okruhu Ruské federace, který sestává z následujících subjektů: Republika Karélie, Republika Komi, Něněcký autonomní okruh, Archangelská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast a Vologodská oblast. Současně je samostatným subjektem Ruské federace.

Sankt Peterburg (dále SP) je z hlediska své rozlohy 1431 km2 druhým největším městem Evropy (po Londýnu), v Ruské federaci je druhým nejvýznamnějším městem po Moskvě. Kromě unikátní architektury a historického dědictví spočívá význam SP především v jeho strategické poloze na pobřeží Finského zálivu – jedná se o nejvýznamnější ruský námořní přístav v Evropě. Rovněž blízkost železničních a kamionových přechodů se zeměmi Evropské unie v přilehlé Leningradské oblasti (spekuluje se o jejím administrativním sloučení se SanktPeterburgem) činí město atraktivním pro zahraniční investory, ale i ruské exportéry. 

Významný je rovněž  vysoký intelektuální potenciál tohoto regionu. V SP se nachází např. 69 státních a 47 soukromých vysokých škol a 252 vědecko-výzkumných ústavů a organizací. Lze sledovat trend změny z původně průmyslového zaměření místní ekonomiky na oblast s vyšší přidanou hodnotou, především díky aplikovanému výzkumu.

V poslední době se SP stal centrem kongresové turistiky RF. V r. 2006 se zde konal summit hlav států G8. Každoročně v létě, obvykle za přítomnosti prezidenta a klíčových ministrů ruské vlády, se v SP pořádá Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, přezdívané též ruský Davos, které RF efektivně využívá pro zlepšování obrazu Ruska v zahraničí (především v očích obchodních partnerů a investorů).

Základní informace o Sankt Peterburgu
Federální okruh Severozápadní federální okruh (SZFO)
Rozloha 1431 km2 (širší městský okruh)
Počet obyvatel 4,6 mil.
Vzdálenost od Moskvy 664 km
Klimatické podmínky přímořské, krátké deštivé léto, dlouhá chladná zima, průměrná celoroční teplota +4 °C
Výkonná moc vláda Sankt Peterburgu v čele s gubernátorem
Zákonodárná moc jednokomorovýparlament – tzv. Zákonodárné shromáždění (50 poslanců)
Představitelé Sankt Peterburgu (k 15. 5. 2008)
Zplnomocněný představitel prezidenta RF v SZFO Klebanov Ilja Josifovič
Gubernátorka (v SP tato funkce zahrnuje rovněž funkci starosty města a předsedy místní vlády, ministři neexistují, jejich funkce pokrývají vicegubernátoři) Matvijenko Valentina Ivanovna
Vicegubernátor (předseda petrohradské části Společné pracovní skupiny s ČR) Tarasov Sergej  Borisovič
Vicegubernátor (odpovídá mj. za hospodářský rozvoj) Osejevskij Michail Eduardovič
Vicegubernátor (odpovídá mj. za federální majetek v SP) Molčanov Jurij Vjačeslavovič
Vicegubernátor (odpovídá za výstavbu, dopravu aj.) Vachmistrov Alexandr Invanovič
Předseda Zákonodárného shromáždění SP Ťulpanov Vadim Albertovič
Zástupci SP v Radě federace Mironov Sergej Michalovič
Mutko Vitalij Leontijevič

Klíčové makroekonomické ukazatele

Hrubý regionální produkt (HRP)

Hrubý regionální produkt dosáhl v r. 2009 hodnoty 1 467,1 mld. rublů (318 tis. rublů na obyvatele), dynamika meziročního růstu činila 2,8 %.

Rozpočet

Realizace rozpočtu Sankt-Peterburgu byla k 1. 12. 2009 proficitní v hodnotě +30,2 mld. rub, což je částka ekvivalentní 10,7 % příjmové části rozpočtu. Přebytek městského rozpočtu je důsledkem včasné revize původních optimistických rozpočtových plánů.Vzhledem k úsporným opatřením však byla odložena realizace některých velkých infrastrukturálních projektů, které byli v hledáčku zajmu českých firem.

Aktuální investiční rating

Investiční rating je zařazen do kategorie 1B („vysoký potenciál při mírném riziku“). Podnikatelské prostředí mezi ruskými městy ohodnoceno jako A+ (vysoká úroveň, příznivé podmínky pro podnikání, podnikatelům a investorům doporučeno rozšířit své aktivity), Sankt-Peterburg tak patří mezi 5 subjektů Ruské federace s nejvyšším hodnocením v pořadí: Krasnodarský kraj, Moskva, Moskevská oblast, Sankt-Peterburg, Sverdlovská oblast. (Zdroj:  „Expert“)

Objem investic

Investice do základních prostředků poklesly ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 o 27,7 % a činili 182,3 mld. rub. Objem zahraničních investic v ekonomice Sankt-Peterburgu v roce 2009 činil 5,5 miliardy dolarů ve srovnání s rokem 2008 mírně snížil, a to o 6,8 %. Žádné významné investiční projekty zahájené v předkrizovém období se „nezhroutili". Investice do fixního kapitálu poklesla na předkrizovou úroveň roku 2007. V roce 2009 pokračoval růst zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu – jejich celkový objem činil 81,2 % (4,48 mld. EUR). Podíl zahraničních investic do výroby z celkových zahraničních investic se v roce 2009 zvýšil o 2,9 %. Z významnějších projektů, které byly v r. 2009 uvedeny do provozu, je možno uvést např. 1. etapu automobilky Nissan Manufacturing Rus, sladovnu Něvskij Běreg, závod na výrobu vzduchotechniky Lisant, druhou etapu výrobního závodu Wrigley, výrobní haly závodu Severstal Holding, provozní budovy firem ZAO TransKatKabel, OOO Gloria Heim, OOOwrigley, logistický komplex OOO Login, depo Rosijských Železných Dorog 1 a 2 etapu Osobního námořního terminálu a další.

Obrat zahraničního obchodu

Dosáhl v roce 2009 hodnoty 31,3 mld. USD (pokles 37 %), z toho export představoval 13,4 mld. USD a import 17,8 mld. USD. Koeficient pokrytí importu exportem je 0,77. Obrat zahraničního obchodu Sankt-Peterburgu představuje 6,5 % zahraničního obratu Ruské federace a 51,2 % obratu severozápadního federálního okruhu.

K nejvýznamnějším obchodním partnerům Sankt-Peterburgu dle objemu obratu patří: Čína, Nizozemí, Německo, Itálie, Finsko, USA, ČR, Francie, Brazílie a Ukrajina.

Nejsilnějšími dovozními komoditami Sankt-Peterurgu jsou stroje, zařízení a dopravní prostředky, potraviny a suroviny pro potravinářský průmysl, chemická produkce a textil. Mezi nejvýznamnější exportní komodity patří: minerální produkty, produkce chemického průmyslu, kůže a kožařské výrobky, dřevo a produkce ze dřeva, textil a strojní zařízení.

Průmysl v Sankt-Peterburgu

Pokles průmyslové výroby v celé Ruské federaci poklesl v lednu 2009 v meziročním srovnání o 16 %, velmi podobná situace byla i v SZFO (Severozápadní federální okruh) Ruské federace – meziroční index růstu činil 83,1 %. Pokles průmyslové výroby se v roce 2009 prohloubil (-20,1 %). Největší pokles zaznamenal těžební průmysl (-72,6 %), zpracovatelský průmysl poklesl o (-25,6 %). Výroba a distribuce elektřiny, zemního plynu a vody však zaznamenali nárůst o 12,9 %. Z jednotlivých oborů poklesla výroba papírů a kartónu (-93 %), stavebních jeřábu (-85 %), nákladních automobilů (-71 %), strojů a zařízení pro těžební průmysl (-65 %), osobních automobilů (-58 %) a dalších výrobků. Naopak vzrostla výroba domácí elektroniky (1,5x), oděvů (+42 %), cukru (1,8x), těstovin (+24 %) a dalších výrobků.

Dostupnost k tenderům

Oblast zaujímá 26. pozici z hlediska dostupnosti informací o tendrech pro státní a municipální sektor. (Zdroj: „Expert“)

Přednosti a oborové příležitosti

Vláda SP (úřad gubernátora) zdůrazňuje ve svých prezentacích především tyto pozitivní aspekty regionu: politická a ekonomická stabilita; potenciální trh 10 mil. spotřebitelů; vysoké investiční ratingy; vysoká koncentrace vysokých škol technického zaměření; relativně levná pracovní síla; výhodná geografická poloha (evropský přístav, hustá železniční síť, rozvinutý průmysl).

K nejperspektivnějším obrům pro uplatnění českých společností náleží:

Automobilový průmysl (komponenty, uzly, služby, technologie) – Sankt Peterburg se reálně stal ruským Detroitem. V průběhu několika let se bude v SP a přilehlé Lenigradské oblasti vyrábět cca 500 tis. vozidel ročně. Existuje zde, nebo již vzniká výroba (montáž) vozidel značek: FORD, TOYOTA, SUZUKI, GM, NISSAN, HYUNDAI.  K dosažení daňových úlev musí tyto montovny v průběhu odpovídajícího časového období dosáhnout částečné „lokalizace“ výroby komponentů na místě.

V SP se jednou ročně (obvykle v únoru) scházejí ruští i zahraniční výrobci autokomponentů a představitelé hlavních výrobců automobilů v Rusku (domácích i zahraničních) na konferenci AUTOINVEST RUSSIA, která je  příležitostí k získání kontaktů na místní výrobce a prezentaci vlastního výrobního programu. Obdobnou příležitostí  je červnová konference AUTO RUSSIA o automobilovém průmyslu RF, pořádaná britskou  agenturou  Worldwide Business Research (WBR).

Energetika – do roku 2020 by mělo být v RF investováno do obnovy elektrárenských zdrojů a elektrorozvodné sítě až 12 bilionů rublů. Jedná se o zásadní strukturální reformu, označovanou za „Druhou velkou elektrifikaci Ruska“. Projekt druhé elektrifikace má zvýšit objem výroby elektrické energie v Rusku o dvě třetiny oproti dnešnímu stavu.

V samotném Sankt Peterburgu a Leningradské oblasti bude na základě smlouvy mezi energetickým holdingem RAO EES Rossii a vládou Sankt Peterburgu do roku 2010 investováno 300 miliard rublů do vybudování nových energetických kapacit, rekonstrukce stávajících sítí a výstavby 210 km nového vedení vysokého napětí. Počítá se rovněž s výstavbou 32 nových vysoce výkonných transformačních stanic 110 kV. Projekt má zajistit Sankt Peterburgu možnosti dalšího ekonomického rozvoje, neboť současné energetické kapacity jsou stoprocentně vytíženy a město je již nuceno „regulovat a odmítat “ nové investiční projekty vzhledem k nedostatku energií. V okolí Sankt Peterburgu (Sosnovyj Bor), kde je v provozu starší jaderná elektrárna, se bude navíc stavět zcela nový objekt (4 energobloky, každý po 1000 MW).

V souvislosti s bouřlivým rozvojem průmyslu v předměstí Sankt-Peterburgu, zvýšenou energetickou náročností spotřebitelů, ale i zastaralostí a opotřebením stávajících technologií, jsou v regionu nezbytně nutné nové technologie na výrobu elektrického proudu (zejména plynové a jaderné, kogenerační jednotky), jeho přenosu (zejména transformační stanice, přepěťové ochrany, rozvody liniové, síťové), ale i kotelny a sítě dálkového vytápění. 

Dřevozpracující průmysl  – nová legislativa zkomplikovala vývoz nezpracovaného dřeva zavedením „likvidačního“ exportního cla, které se těžce dotýká některých skandinávských podniků, které jsou na dovozu ruské suroviny značně závislé. Řešením je urychlená instalace dřevozpracujících zařízení přímo na existujících velkých pilách. Rovněž stavební boom vyžaduje více a lépe zpracovaných dřevěných materiálů. Velkým hitem jsou lepené technologie, které umožňují rychlou a levnou bytovou výstavbu. V Severozápadním federálním okruhu RF, kde je dostatek lesů i jisté dopravní spojení (byť nedostatečné a špatné kvality), se proto jedná o prioritní odvětví. Nejvýznamnější výstavou dřevozpracujícího průmyslu v severozápadním regionu je říjnový  veletrh TECHNODREV, kde jsou během týdenní konference probírány nejen technologie zpracování dřeva, ale i jeho pěstování, těžba a doprava.

Obrábění a tváření kovů  – modernizace místního průmyslu a vznikající nové podniky vyžadují nové, přesné a spolehlivé stroje. Pro SP, ale i celé SZFO jsou v daném oboru důležité zejména loděnice, pracující pro obranný průmysl, ale i potřeby těžebního  průmyslu. Příkladem může sloužit dodávka specializovaného velkého soustruhu pro loděnici ZVJOZDOČKA v Severodvinsku (Murmanská oblast), podobné unikátní stroje byly dodány do závodu ELEKTROSILA (nyní dceřiná spol. SIEMENS) v SP, který vyrábí zejména vodní turbíny.  Severní loděnice v současnosti začínají vyrábět mj. obří vrtné plošiny pro nová ložiska ropy a zemního plynu v Severním moři.  Zájem  je také o stroje pro vznikající automobilový průmysl (např. lisy). Staré „sovětské“ podniky, které v současné době zažívají boom modernizace výroby, vlastní významné počty starých československých obráběcích strojů, které je nutno  rekonstruovat (instalace nových řídicích systémů).  Hlavním veletrhem  kovoobráběcích strojů bývá březnová TĚCHNIČESKAJA JARMARKA, která zahrnuje rovněž obory metalurgie, strojírenství, zařízení pro automobilový průmysl aj.

Komunální infrastruktura, ekologická zařízení – podobně jako energetika je omezujícím faktorem rozvoje průmyslu, zaostalá komunální infrastruktura je brzdou rozvoje měst a obcí severozápadního regionu. V SP jde navíc rovněž o omezení rozvoje průmyslu. První vlaštovkou ve zlepšování stavu odpadních vod v SP byla společná iniciativa skandinávských zemí směřující ke snížení znečištění Finského zálivu. Společným financováním se podařilo postavit první moderní městskou čističku odpadních vod.  Jde však pouze o dílčí zlepšení. V mnoha regionech SP je situace v oblasti čištění odpadních vod i nadále tristní. Velkým problémem je také likvidace odpadu. Řada investorů (zejména pro vznikající automobilky) má již za povinnost náležitým způsobem nakládat s průmyslovými odpadními vodami.

Dopravní infrastrukturální projekty – tato oblast je velmi specifická právě pro SP. Jedná se o strategické projekty, jako jsou silniční okruhy, tunely, systémy kolejové dopravy, letiště apod., které jsou svým rozsahem vhodné jen pro velmi silné firmy s odpovídajícími referencemi, možností rozsáhlého financování a především schopností provozování dodaných celků. SP vyžaduje u těchto projektů financování metodou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), přičemž koncesionář musí prokázat zkušenosti s provozováním podobných projektů. 

SP je navíc jakousi ruskou „laboratoří“ infrastrukturálních PPP projektů, takže zadání projektů se často průběžně mění, termíny tendrů posouvají a účast ve výběrových řízeních je obvykle spojena s nutností vysokého personálního nasazení, vysokých finančních nákladů s vypracováním nabídek a velkou dávkou „trpělivosti“ účastníků řízení.  

Obchodní specifika regionu

Velké projekty, důraz na investice, komplikovaná metoda PPP – zejména u  dopravních infrastrukturálních projektů, kde  místní municipalita obvykle vyžaduje investiční účast dodavatelů, často formou partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Obezřetný postup – důležité spolehlivé reference, začít menšími objemy – menší projekty financované místními soukromými subjekty, se příliš neliší od běžné mezinárodní obchodní praxe.  Platební morálka bývá obvykle velmi dobrá, je běžná akontace, platebními nástroji bývají akreditivy.  V praxi je však u nových partnerů třeba postupovat obezřetně – důležité jsou spolehlivé reference, dobré je začít menšími objemy.  Pokud se vyskytne problém, nikdo jiný, než partneři mezi sebou jej nevyřeší.  Případné soudní spory jsou časově i finančně náročné, ačkoliv se nedá tvrdit, že by vždy rozhodovaly ve prospěch místního odběratele. Problém je hlavně ve  vymáhání práva. Zkušenější radí případnou pohledávku raději odepsat, nebo se dohodnout na nižším plnění, než zvyšovat ztráty finančně náročnou a často marnou snahou o 100 % plnění dle kontraktu.  

Náročný zákazník – je třeba mít na paměti, že  místní obchodní partneři mívají výborné technické znalosti a celkový přehled a dovedou každého „slabého místa“ zahraničního dodavatele využít ve svůj prospěch. Je tedy třeba striktně dodržovat dodací lhůty, úroveň kvality, zabezpečit rychlý a kvalitní servis (záruční i pozáruční), dodávky náhradních dílů atd.  V případě dodávek strojů a zařízení nelze pracovat bez místního partnera – distributora, který operativně zajistí servis a dodávku náhradních dílů.  Tento aspekt je možno považovat za klíčový.  Ruští zákazníci jsou velmi nároční, v případě jejich spokojenosti je však možno počítat s vysokou mírou loajality a multiplikačním efektem dobrých referencí.

Důležitost osobního jednání a přítomnosti v teritoriu – stejně jako v ostatních ruských regionech (byť SP je blíže k „Evropě“) i zde platí, že byznys se nedá dělat elektronickou poštou či faxem.  Navíc petrohradští podnikatelé jsou více „hýčkáni“ zájmem zahraničních obchodních partnerů, mají tedy značné možnosti výběru.  A vybírají zásadně ze společností, které se „obtěžují“ osobně představit svou firmu či produkt.  Proto mnohé pokusy malých českých firem o navázání korespondenčního kontaktu končívají neúspěchem. 

Pokud má česká firma zájem se na daném trhu SP prosadit, nejlepší cesta je udělat si přehled a prvotní kontakty alespoň pasivní účastí na některém z odborných veletrhů, poté zorganizovat řádnou prezentaci firmy a s partnery navázat osobní kontakty – včetně pozvání potenciálních partnerů do ČR.  Dávno jsou však pryč doby, kdy ruští partneři byli vděční za pouhé pozvání do zaslíbené ciziny.  Rusové dnes velmi intenzivně cestují, bývají velmi zaneprázdnění a v případě pozvání do firmy předpokládají, že se jim vedoucí pracovníci firmy budou náležitě věnovat.  Zanedbání této společenské konvence může mít za následek fatální ztrátu (či nenabytí) důvěry ruského partnera.

Místní záruky úvěrů – úvěr (zejména zvýhodněný se státní podporou) byl pro místní odběratele donedávna velmi zajímavý vzhledem k mnohem vyšším sazbám ruských bank. Je však nutno zajistit místní záruky, které lukrativnost úvěru snižují.  Navíc podnikatelé v SP v poslední době někdy disponují značným množstvím volného kapitálu, který potřebují výhodně investovat (inflace v loňském roce dosáhla hodnoty 13,2 %).

Pokračování dokumentu – Bilaterální vztahy ČR se Sankt Peterburgem

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení: