Základní informace o Sverdlovské oblasti

5. 9. 2013 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Sverdlovská oblast patří do první pětice ekonomicky nejsilnějších oblastí Ruské federace. Její síla a význam pramení především z rozsáhlé průmyslové základny a značného nerostného bohatství. Mezi priority rozvoje SvO patří také ambice stát se centrem mezinárodní spolupráce v evroasijském prostoru.

Představení oblasti

Sverdlovská oblast (SvO), jež vznikla 17. ledna 1934, je jedním ze 6 subjektů tzv. Uralského federálního okruhu RF (UFO), který byl zřízen presidentským výnosem č. 849 ze dne 13. 05. 2000.

SvO se nachází na Středním Uralu, na hranici Evropy a Asie. Její západní část leží na východním podhůří Uralských hor (s reliéfem 700–1 569 m nad mořem). Na východě je oblast součástí Západo-Sibiřské nížiny, většinu území však pokrývají lesy (66 % území tvoří tajga).

Region disponuje značným přírodním bohatstvím. Těží se zde železná ruda, měď, bauxity, uhlí, nikl, chrom a mangan. Páteří místní ekonomiky je těžební a metalurgický průmysl, strojírenství, obrábění kovů a elektroenergetika, jež tvoří 82 % regionální průmyslové výroby. Zvláštní místo v ekonomice oblasti mají podniky obranného průmyslu, soustředěné ve Svazu podniků obranných průmyslových odvětví (www.vpkf.ru). Rozvinutý je též chemický, lesní, dřevozpracující, papírenský, stavební, lehký a potravinářský průmysl.

Základní informace o Sverdlovské oblasti
Federální okruh Uralský federální okruh(UFO)
Rozloha 195 tis. km2 (1,14 % území RF)
Počet obyvatel 4,48 mil., z toho ve městech žije 3,94 mil.
Národnostní složení Rusové 88,7 %, Tataři 3,9 % Ukrajinci 1,8 %, Baškyrové 0,9 %, Němci 0,7 % a dalších více než 100 národností
Hlavní město Jekatěrinburg (1,3 mil. obyvatel), který je též administrativním sídlem UFO.
V letech 1924–1991 přejmenován na Sverdlovsk (původní název – byl vrácen v září 1991).
Vzdálenost hlavního města oblasti od Moskvy 1700 km
Další významná města Nižnij Tagil (399 tis. obyvatel), Kamensk-Uralskij (192 tis.), Pervouralsk (136 tis.), Serov (100 tis.), Asbest (82 tis.)
Klimatické podmínky podnebí kontinentální (průměrná teplota v lednu – 13,5° C, červenci + 20,9° C)
Oblast hraničí na západě s Permskou oblastí, republikami Baškortostán a Komi, na severovýchodě s Tjumeňskou oblastí a na jihu s Kurganskou oblastí a Čeljabinskou oblastí.
Zákonodárná moc dvoukomorový parlament – tzv. Zákonodárné shromáždění tvoří dolní komora – Oblastní duma (28 poslanců) a horní komora – Komora reprezentantů (21 poslanců)
Představitelé Sverdlovské oblasti
Zplnomocněný představitel prezidenta RF v Uralském federálním okruhu
web: www.uralfo.ru
Cholmanskich Igor Rjurikovič
Gubernátor Kujvašev  Jevgenij Vladimirovič
Předseda vlády SvO Pasler  Denis Vladimirovič
1. místopředseda vlády SvO, náměstek ministra průmyslu, energetiky a vědy SvO
(předseda sverdlovské části Pracovní skupiny s ČR)
Alexander Jurjevič Petrov
Předseda zákonodárného shromáždění SvO (Komora reprezentantů) Ludmila Valentinovna Babuškina
Předseda zákonodárného shromáždění SvO (Duma) Elena Valerejevna Čečunova

zpět na začátek

Klíčové makroekonomické ukazatele oblasti

Hrubý regionální produkt (HRP)

Hrubý regionální produkt (HRP) v roce 2012 dosáhl 1 406 mld. rublů (2012) (44,67 mld. USD). Oblast tak patří do první pětice nejvýkonnějších regionů RF společně s Moskvou, Moskevskou oblastí, Sankt-Peterburgem a Republikou Tatarstán.

HRP na 1 obyvatele: 286 000 rublů (8 611 USD)

Objem investic do základního kapitálu oblasti v roce 2012 představoval 341,6 mld. rublů (10,85 mld. USD) (nárůst o 95,2 % oproti roku 2011).

Přímé zahraniční investice v roce 2012 zaznamenaly více jak dvojnásobný nárůst oproti r.2011 z 88,5 mil. USD na 192,9 mil. USD.

Aktuální investiční rating

Aktuální investiční rating oblasti je „1B“ („vysoký potenciál při mírném risku“).  Oblasti patří 28. místo mezi regiony Ruské federace v žebříčku investičního rizika a 4. místo dle investičního potenciálu. Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrdila dlouhodobý kreditní rating SvO na úrovni „BB“ s prognózou „stabilní“.

Objem investic

Aktuální investiční rating oblasti je „1B“ („vysoký potenciál při mírném risku“). Oblast je na 28. místě mezi regiony Ruské federace v žebříčku investičního rizika a na 4. místě dle investičního potenciálu. Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrdila dlouhodobý kreditní rating SvO na úrovni „BB“ s prognózou „stabilní“.

Sverdlovské oblasti patří 2. místo mezi „Nejlepšími ruskými regiony pro business“ (Forbes).

Zahraniční obchod

Oblast patří do první desítky regionů v obratu zahraničního obchodu. Celkový obrat zahraničního obchodu SvO dosáhl v loňském roce částky cca 13,0 mld. USD, z čehož export byl 9,6 mld.. USD a dovoz 3,4 mld.

  2011 2012 změna (%)
Obrat 11 830 375,82 12 533 687,93 5,94
Export 8 347 497,9 9 385 411,19 12,43
Import 3 482 877,92 3 148 276,74 -9,61
Saldo 4 864 619,98 6 237 134,45 28,21

 (Výsledky uvedené v tabulce zahrnují i výsledky zahr. obchodu s Běloruskem, ale není zde zahrnut zahr. obchod s Kazachstánem)

Export SvO téměř třikrát převýšil import a to především díky vývozu strojírenských výrobků do Alžíru (jedná se však o jednorázovou zakázku) a kovových výrobků. Naopak vývoz chemické produkce ve srovnání s rokem 2011 poklesl téměř o 6 %.  

Základní položkou exportu oblasti jsou tradičně kovy a výrobky z nich, produkce chemického průmyslu a také strojírenská výroba.

V r. 2012  podíl kovů a výrobku z nich dosáhl téměř 50,8 % exportních dodávek (nárůst o 7,6 % oproti r. 2011). Chemické výrobky pak s podílem 21,8 % zaujímají druhé místo (pokles o 6 % oproti r. 2011). Třetí místo patří strojírenským výrobkům s 18,7% podílem (nárůst o 90 %, viz. poznámka Alžír).

K významným importním položkám oblasti patří strojírenská produkce (pokles o 9 % oproti r. 2011 (48,7 % importu), chemická produkce (16,8 %) s 22,8% poklesem ve srovnání s r. 2011. A dovoz kovů, který se rovněž snížil o 8,2 % a dosáhl tak 11,5 % z celkového importu oblasti.

Výsledky zahraničního obchodu SvO s s vybranými zeměmi za rok 2012 (mil. USD)
Č. Země Obrat (tis. USD) Podíl (%) Export (tis. USD) Import(tis. USD) Saldo
1. USA 1 732 13,83% 1 504 228 1 276
2. Nizozemsko 1 003 8,00% 943 60 883
3. Německo 907 7,24% 581 325 256
4. Alžír 867 6,92% 867 0,00 867
5. Ukrajina 707 5,64% 363 343 20
6. Čína 687 5,49% 142 545 -402
7. Turecko 614 4,90% 562 51 511
8. Bělorusko 578 4,61% 303 275 27
9. Itálie 505 4,04% 341 164 177
10. Velká Británie 484 3,87% 420 63 357
16. Česká republika 245 1,96% 209 35 174

Statistiku vzájemného obchodu z české strany nesledujeme a případnou ruskou je třeba brát orientačně. Česká produkce do regionů vstupuje také přes celnice v jiných subjektech federace, a tudíž se do statistiky zahraničního obchodu daného regionu nezapočítává.

V oblasti mezi městy Nižnij Tagil a Nižnaja Salda probíhá výstavba Speciální ekonomické zóny (SEZ) „Titanová dolina“ o rozloze 729 ha s předpokládanými náklady 29 mld. rublů (930 mil. USD), z čehož 13 mld. rublů (417 mil. USD) tvoří vklady investorů a 16 mld. rublů (513 mil. USD) jsou pak investice ze státního rozpočtu (federálního i místního).

Přednosti a oborové příležitosti oblasti

Dlouhodobou strategickou prioritou i pro SvO je diverzifikace průmyslu ve smyslu jeho rozvoje od prostého využití surovinového bohatství země k jeho hlubokému zpracování a na tomto základě snaha budovat inovační ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou její produkce.

Sverdlovská oblast patří do první pětice ekonomicky nejsilnějších oblastí Ruské federace. Její síla a význam pramení především z rozsáhlé průmyslové základny oblasti a značného bohatství nerostných surovin – zejména železa a barevných kovů. Ekonomický potenciál oblasti je tak schopen akumulovat značné finanční zdroje na obnovu a modernizaci základních výrobních fondů. Zároveň vytváří prostor pro získávání důležitých zahraničních investorů.

Z nerostných surovin jsou zde zastoupeny prakticky všechny prvky Mendělejevovy tabulky a mnohé z nich se vyskytují v množství, které dovoluje jejich racionální průmyslové využití, jako železná ruda (21 % podíl v RF), vanadium (98 %), nikl (14 %), měď (8 %), bauxit (70 %), žáruvzdorné suroviny (82 %), azbest (74 %) a dále magnezit, chrom, molybden a zlato. Na jihozápadě a severovýchodě jsou nevyužívaná naleziště ropy a plynu. Jsou zde velké zásoby rašeliny, minerálních vod, které se využívají k lázeňským účelům.

Klíčové pozice zaujímají sverdlovské podniky v těžkém průmyslu a to v metalurgii a především strojírenství se zaměřením na výrobu zařízení pro metalurgický, chemický, naftový, elektrotechnický a železniční průmysl. Velmi silná je tradiční výroba těžké vojenské techniky. Strojírenství oblasti dnes představuje 210 velkých a středních podniků, 11 výzkumných institutů a konstrukčních kanceláří, více jak 140 malých podniků, 3 regionální technologická centra, 43 obchodních skupin. Mnohé z těchto závodů úspěšně exportují svou produkci na zahraniční trhy. Podle statistik až 60 % zařízení a strojů je morálně i fyzicky opotřebováno což se odráží v potřebě modernizace nebo kompletní obnově strojového parku.

Sverdlovská oblast leží na hranicích evropské a asijské části Ruska. Hlavní město Jekatěrinburg je nejen hlavním městem SvO, ale také administrativním centrem celého Uralského federálního okruhu. Je odrazovým můstkem pro další expanzi směrem na východ do oblastí Sibiře, stejně jako na jih do sousedních zemí SNS. Význam oblasti spočívá v tranzitu zboží Asie–Evropa–Asie. Územím prochází Transsibiřská magistrála a bude zde veden silniční mezinárodní dopravní koridor №. 2 (Berlín – Varšava – Minsk – Moskva – Nižní Novgorod – Jekatěrinburg – Sibiř). Mezinárodní význam města posiluje otevírání generálních konzulátů a konzulátů, honorárních konzulátů a obchodních zastoupení některých zemí nebo nadnárodních firem. Mezinárodní letiště Kolcovo v Jekatěrinburgu získalo status „hub" – jednoho z nejdůležitějších 7 dopravních uzlů RF. Ze zahraničních aerolinek zde provozují lety ČSA (přímý spoj Praha–Jekatěrinburg–Praha je provozován 4x týdně), British Airways, Lufthansa, Austrian Airlines a Malev.

Kovoobráběcí a tvářecí stroje

Dle statistik zaznamenávají strojírenské a kovozpracující podniky stále růst objemu produkce. Přitom až 55 % zařízení a strojů průmyslových podniků oblasti je opotřebovaných..

Stroje a zařízení pro těžařský průmysl, hutnictví

Ve Sverdlovské oblasti se zpracovává 8 % plechů, 34 % ocelových trub, 10 % hliníku z celkového objemu výroby Ruska.15,5 % strojírenství a obrábění kovů, se zaměřením na produkci vybavení pro metalurgický, chemický, naftařský, elektrotechnický a železniční průmysl, připadá na tento region.

Rostoucí objem průmyslové výroby v RF vyvolává zvýšenou poptávku po výrobcích místních metalurgických podniků. Zatímco primární investice metalurgů směřovaly do modernizace hutních provozů, nyní jsou na pořadu dne investice do rozvoje současných surovinových nalezišť, které jsou na hranici vyčerpání (posledních 10 let se do nalezišť prakticky neinvestovalo) tak i do zcela nových nalezišť. Vyčerpané zdroje, jako např. uhlí se řeší dovozem z jiných regiónů RF či SNS (železná ruda je pouze z 35% dobývána na uralských nalezištích). Příprava nových nalezišť se předpokládá v těžko přístupné oblasti polárního Uralu, jehož zásoby se odhadují na 59,1 mld. tun železných rud, 850 mil. tun chromitových rud, 1,47 mld. tun manganové rudy, 480 mil. tun bauxitu, 170 mil. tun mědi a dále zásoby olova, niklu, wolframu, zinku, zlata, platiny a dalších nerostů. Je zcela jednoznačné, že na investicích do těchto nalezištích se budou podílet metalurgické holdingy a podniky se sídlem na Urale.

Mimo železných i neželezných rud je oblast perspektivní z hlediska těžby surovin pro stavebnictví (písek, štěrk, živec apod.). Poptávka po uvedeném zařízení je obrovskou šancí pro české dodavatele.

Dřevoobráběcí stroje

V oblasti se nacházejí rozsáhlé lesní plochy (66 % území – 16 mil. ha, 36,8 % lesního porostu tvoří borovice a břízy), které nebyly v socialistických dobách z důvodu „zvláštního režimu“ těženy. Pouze 35 % vytěženého dřeva je zpracováno místním dřevozpracujícím průmyslem. Zatímco nábytkářský průmysl prošel procesem modernizace v letech 2002-2003, úkolem dne je „přezbrojení“ těžařských a dřevozpracujících podniků. Zájem je o moderní technologie, investory i zahraniční pracovníky, kteří by se věnovali těžbě dřeva s využitím vlastní techniky a na základě kontraktu.

Stavebnictví

I přes krizový útlum se jedná o rychle se rozvíjející obor (stále existuje velký nedostatek moderních bytů, kancelářských budov a obchodních center, je nutná rekonstrukce bytového fondu), přičemž dostatek surovin umožňuje výrobu stavebních materiálů na místě. I z tohoto důvodu je vnímán značný zájem o nové stavební technologie a zařízení na výrobu stavebních materiálů. Uplatňují se zde i kvalitní bytové a vybavovací doplňky.

Potravinářství a zemědělství

Zájem o moderní technologie. Cílem oblasti je maximálně snížit závislost na dovozu potravin ze zahraničí a jiných regionů. Výrobci masných a mléčných produktů provádí nejen modernizaci svého zpracovatelského zařízení, ale nakupují zemědělské objekty (chov hospodářských zvířat), které je potřeba rekonstruovat..

Energetika

Současný průmysl a komunální hospodářství RF jsou značně neúsporné. Jen přímé ztráty energetických zdrojů dosahují 30-40%. Důvodem je zejména značně zastaralá infrastruktura a zařízení municipalit a průmyslových podniků (kotelny, sítě), absence systémů měření a kontroly úspory energie v reálném čase, neexistence alternativních zdrojů atd. SvO bude díky svému průmyslovému potenciálu potřebovat do roku 2018 dalších 2 610 MW energetických zdrojů (předpoklad el. výkonu SvO do konce 2020 činí 14.000 MW).

Do roku 2018 Sverdlovská oblast investuje do rozvoje energetického komplexu 400 mld. rublů (7,167 mld. USD). Mezi prioritami strategického plánu rozvoje vláda oblasti konkrétně vyčleňuje stavbu energobloku BH-800 na Bělojarské atomové elektrárně (na rychlých neutronech), rozvoj uhelných elektráren včetně 14 minitepláren, budování kogeneračních stanic na kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie v obcích a na závodech. Rovněž se předpokládá natažení více jak 500 km nových rozvodných sítí.

Vodohospodářství

Množství havárií v potrubích Jekatěrinburgu se sníží na polovinu, kvalita pitné vody se značně zlepší. Takový výsledek má mít program, jenž schválila místní Duma 28.06.2006. Rekonstrukce systému zásobování vodou je rozložena do 10 let. Sestává ze třech velkých částí: zlepšení kvality pitné vody, čištění odpadů, rekonstrukce starých sítí. Náklady se odhadují na více než 11 mld. rublů, část peněz bude získána díky růstu tarifů.

zpět na začátek

Obchodní specifika oblasti

SvO byl prakticky do 90. let uzavřenou oblastí (s ohledem na rozmístěné strategické vojenské podniky). Z toho vyplývá určitý charakter chování místních podnikatelských subjektů:

Menší zkušenosti se zahraničním obchodem

Být účastníkem mezinárodních operací znamená vyšší kontrolu ze strany finančních úřadů. Obecně není přílišný zájem platit za hranice, řešit si samostatně proclívání a dopravu, menší znalost bankovních nástrojů a operací. Certifikace (ГОСТ), respektive shoda (ГОСТ Р) musí být řešena českým subjektem.

Regionální ochranářská „opatření"

Regionální ochranářská „opatření“ platí stále v některých oborech (obchodní sítě, restaurační byznys, stavebnictví).

Menší objem nákupu

Uralské firmy jsou zvyklé nakupovat v Moskvě nebo Sankt.Peterburgu množství zboží, které je z hlediska objemu (přímého dovozu) kolikrát nezajímavé pro zahraniční (českou) společnost (obzvláště to platí v samém počátku, kdy uralský podnik nezná, jak bude místní spotřebitel na české zboží reagovat). S tím souvisí i fakt, že některé uralské společnosti nejsou natolik finančně silné, aby mohly nakupovat velký objem zboží a držet v něm finanční prostředky (pokud nejde o rychloobrátkové zboží). Uralská společnost koupí menší objem zboží a zpravidla na něj obdrží od moskevského dodavatele odloženou splatnost (což je v případě českého exportéra více než nepravděpodobné).

Celní problematika

Celní problematika je v regionu velmi přísná. Větší část toku zboží postupuje přes Moskvu nebo Sankt-Peterburg. Zboží, které postupuje napřímo je pečlivě kontrolované a to jak z hlediska jeho správného zařazení do příslušného celního kódu, tak i hodnoty zboží (tedy zda není uměle snížené).

Logistika (vzdálenost = vysoké náklady)

Náklady na dopravu ČR – Jekatěrinburg jsou značné. Problémem je nejen vzdálenost, ale i nízká vytíženost kamiónů zpět do ČR. K dopravním nákladů je třeba připočítat clo (v průměru 15 %), DPH (18 %), pojištění a další poplatky (akcízy) což výrazně zdražuje cenu výrobku. Zboží s nižší přidanou hodnotou tak není schopno cenově konkurovat místní nabídce.

Dodací podmínky

Uralský podnik očekává cenovou kalkulaci zboží na paritě alespoň DDP Moskva. Parita EXW znamená propočet a kalkulaci, která je přes místní dopravní společnosti časově náročná a řada podniků to sama neumí.

Zájem o zavedené zboží, značku, reference

Snaha obchodovat se zbožím, které je reklamováno nebo zavedené. V případě nového, nezavedeného (českého) výrobku bude uralský obchodník požadovat zaplacení marketingových výdajů nebo poloviční spoluúčast na financování, eventuálně pokud má vkládat své prostředky, tak nárok min. na regionální exkluzivitu. Je třeba klást důraz na reference (SNS), zákazník v případě technologického zařízení bude chtít takové zařízení vidět, bude se informovat.

Výstavy

Z praktického (kontraktačního) hlediska jsou jekatěrinburgské (uralské) výstavy až na několik výjimek slabé, s nízkou účastí odborné veřejnosti. Prezentace regionálního rozsahu může mít efekt pro místní prodejce, ale většinou se jedná o koncové (spotřební) zboží. Pro českého vystavovatele vysoké náklady zpravidla neodpovídají očekávání (účelné je vystavovat na speciálních výstavách v Moskvě). Daleko efektivnějším řešením je provést prezentaci a jednání na jednotlivých podnicích.

Výroba/kooperace

Oblast s dostatečnou surovinovou základnou a průmyslovým potenciálem předpokládá výrobu nebo výrobní kooperaci přímo na místě. Ve strategických oborech je úspěch zahraničního partnera podmíněn výrobní kooperací.

Nákup technologických zařízení, strojů (vyšší důvěra v místní organizace)

Významnějšího finančního objemu (např. pro metalurgii /ocelárny/). Není nutné, aby v tomto procesu figuroval zprostředkující subjekt. Je reálné, aby celý proces jednání (navázání spolupráce) byl řešen přímo s managementem podniku. To se však týká spíše komplexních dodávek na klíč. Trochu jiná situace může být v případě částečných či sekundárních dodávek. Zde je zpravidla účelné paralelně kontaktovat místní projekční a naučné organizace akreditované v daných oborech. Na Urale je cítit větší důvěra vůči firmám, které mají reference v RF nebo ještě lépe na Urale a dále vůči místním prodejcům, projekčním a servisním organizacím.

Financování

V případě finančně náročného zařízení a technologií je bezpodmínečně nutné mít připraveny návrhy a scénáře v oblasti financování. Leasing stejně jako bankovní úvěry v zahraniční měně od domácích bankovních ústavů nejsou příliš výhodné a pohybují se řádově v rozsahu 11–15 % p.a. V této souvislosti je účelné projednat s českými bankovními ústavy možnosti přímých odběratelsko-dodavatelských úvěrů. Operativní a dostupné financování je jedním z klíčových předpokladů úspěch

Tisknout Vaše hodnocení: