Základní registry veřejné správy

29. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

motiv článku - Základní registry veřejné správy V České republice veřejná moc shromažďuje velké množství údajů o fyzických a právnických osobách skrze registry. Týká se to především podnikajících právnických a fyzických osob. Článek popisuje údaje evidované v základních registrech a za jakých podmínek, resp. komu jsou tyto údaje poskytovány.

Moderní technologie umožňují veřejné moci shromažďovat velké množství údajů o fyzických a právnických osobách, nad nimiž je tato moc vykonávána. V České republice tak veřejná moc činí například skrze registr obyvatel, registr osob a další základní registry. Zvláště pod drobnohledem jsou právnické osoby a fyzické osoby podnikající evidované právě v registru osob.

Následující článek tedy podrobně přiblíží, které údaje jsou podle zákona o základních registrech v těchto základních registrech evidovány, za jakých podmínek a komu jsou tyto údaje poskytovány, kým jsou tyto údaje spravovány a jaké výhody a rizika taková evidence přináší. 

Obsah článku:

Související právní průvodci:

Úvod

Základní registry veřejné správy jsou součástí moderního fungování veřejné správy a tvoří jádro eGovernmentu, tedy procesu elektronizace veřejné správy. Cílem jejich zřízení je efektivní využívání současných informačních technologií, zvýšení výkonnosti státní správy, zrychlení vyřizování žádostí ze strany jednotlivců a firem a snížení byrokracie.

Obsahem základních registrů jsou aktuální, právně závazné referenční údaje o subjektech těchto údajů. Čtyřmi základními registry jsou tyto informační systémy veřejné správy: registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností.

Důvody vzniku a obecná charakteristika základních registrů

Systém základních registrů byl vytvořen v reflexi na stav, kdy předešlé způsoby a systémy sběru a uchovávání údajů již nebyly účelné, protože některé údaje byly vedeny duplicitně a v rozdílné kvalitě v nejrůznějších evidencích, rejstřících a registrech; a osoby byly zatíženy povinností opakovaně poskytovat stále stejné údaje a dokládat jejich správnost. Zákon o základních registrech tak sjednotil rozdrobenost právní úpravy informačních systémů veřejné správy.

Ač bylo o sdílení dat ve veřejné správě a o vytvoření jednotné státní informační soustavy usilováno již od počátku devadesátých let minulého století, základní registry byly zřízeny až zákonem o základních registrech č. 111/2009 Sb., který:

  • a) „vymezuje obsah základních registrů, informačního systému základních registrů a informačního systému územní identifikace a stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, užíváním a provozem; a
  • b) zřizuje Správu základních registrů.“

Smyslem tohoto zákona je právní zakotvení základních registrů za účelem vytvoření snadného zdroje údajů potřebných při výkonu veřejné správy, přičemž tyto údaje jsou označovány jako tzv. referenční údaje a správní úřady je získávají přímo ze základních registrů. Referenční údaje představují jedinečné a důvěryhodné údaje, vedené v příslušném základním registru veřejné správy sdíleném všemi relevantními informačními systémy veřejné správy podle jasně stanovených pravidel, čímž je zaručen soulad obsahu každého jednotlivého informačního systému veřejné správy z hlediska jeho bezpečné a flexibilní aktualizace.

Referenční údaje jsou vedené v základních registrech bez historie. Funkce základních registrů spočívá jednak v opakovaném využívání již jednou pořízených dat, čímž jsou zrychlována správní řízení; a také ve zjednodušení správy a údržby stávajících evidencí a informačních systémů.

Smart administration

Vládní strategie nazývaná „Smart administration“ (tj. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby), jejímž základním cílem je transformovat a zjednodušit postupy používané ve veřejné správě a díky moderním komunikačním a informačním technologiím zjednodušit komunikaci jednotlivců i firem s veřejnou správou a mezi subjekty veřejné správy navzájem, je prakticky realizována mimo jiné prostřednictvím základních registrů.

eGovernment

Pod termínem eGovernment se běžně rozumí využívání komunikačních a informačních technologií při výkonu veřejné správy s cílem přispět k naplnění doktríny dobré správy, tedy především k zajištění efektivní, transparentní a nestranné služby veřejnosti. Za „mozek“ eGovernmentu jsou považovány právě základní registry veřejné správy, které jsou poté využívány v souvislosti s datovými schránkami, komunikační infrastrukturou veřejné správy a soustavou kontaktních míst veřejné správy Czech POINT (Český Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Správa základních registrů (SZR)

Zákonem o základních registrech byla také zřízena Správa základních registrů se sídlem v Praze, tedy správní úřad, v jehož čele stojí ředitel a tento úřad je podřízený Ministerstvu vnitra České republiky. Správa základních registrů je správcem Informačního systému základních registrů (ISZR), jenž umožňuje rychlejší a spolehlivější poskytování služeb státní správy, spočívající v jednoduché a rychlé komunikaci občanů a podnikatelských subjektů s úřady, státní správou a územní samosprávou.

ISZR slouží k ověřování a čištění dat uvedených v agendových informačních systémech, která jsou ověřována z hlediska své aktuální správnosti vůči referenčním údajům vedených v základních registrech. Dále se také prostřednictvím ISZR sdílejí data mezi správními úřady a vyměňují se v případě potřeby s členskými zeměmi EU. Díky ISZR také mají subjekty údajů přístup k datům zaneseným do informačního systému.

Informační systémy veřejné správy

Informační systémy veřejné správy (ISVS) jsou nástroji pro efektivní výkon veřejné správy. Práva a povinnosti správců informačních systémů veřejné správy a dalších subjektů souvisejících s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy, upravuje Zákon o informačních systémech veřejné správy č. 365/2000 Sb.

Tento zákon rovněž stanoví působnost Ministerstva vnitra jako ústředního správního úřadu pro tvorbu a rozvoj informačních systémů veřejné správy, také upravuje mimo jiné to, jak se poskytují ověřené výstupy z těchto informačních systémů veřejné správy.

Tak, jak je zákonem o základních registrech stanoveno, Správa základních registrů zajišťuje:

  • a) provoz ISZR, registru obyvatel, registru osob a registru práv a povinností a jejich bezpečnost,
  • b) realizaci vazeb mezi jednotlivými základními registry prostřednictvím služeb ISZR,
  • c) realizaci vazeb mezi základními registry a agendovými informačními systémy prostřednictvím služeb ISZR,
  • d) realizaci vazeb mezi jednotlivými agendovými informačními systémy prostřednictvím služeb ISZR,
  • e) zpřístupnění referenčních údajů obsažených v základních registrech a údajů obsažených v agendových informačních systémech v rozsahu oprávnění obsažených v registru práv a povinností,
  • f) vedení záznamů o událostech souvisejících s ISZR.

Správa základních registrů také zajišťuje, aby referenční údaje zapsané editory byly předávány prostřednictvím ISZR správcům základních registrů v nezměněné podobě. Není také bez zajímavosti, že Správa základních registrů nemá přístup k obsahu referenčních údajů obsažených v základních registrech.

Dalším projevem zabezpečení základních registrů a jejich informačních systémů je skutečnost, že nastane-li u Správy základních registrů důvodná pochybnost, že orgán veřejné moci neoprávněně přistupuje k osobním údajům, informuje o tom Správa základních registrů neprodleně Úřad pro ochranu osobních údajů.

Správcem informačního systému veřejné správy (tedy i základního registru) je ten subjekt, který podle zákona o informačních systémech veřejné správy určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá.

Editorem je podle § 2 písm. g) zákona o základních registrech orgán veřejné moci, který je oprávněný zapisovat referenční údaje do základního registru a provádět změny zapsaných referenčních údajů. Je také zodpovědný za to, že jím zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě byly údaje do příslušného základního registru zapsány. Přirozeně je editorem při každém základním registru jiný orgán veřejné moci, a to podle jeho působnosti.

Členění základních registrů

Základní registry jsou celkem čtyři, a to dle § 3 zákona o základních registrech:

  • a) základní registr obyvatel (dále jen „registr obyvatel“),
  • b) základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“),
  • c) základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“),
  • d) základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“).

Součástí soustavy základních registrů jsou také:

  • Informační systém základních registrů, jehož správcem je Správa základních registrů
  • ORG – převodník, jehož správcem je Úřad pro ochranu osobních údajů.

Registr obyvatel (ROB)

Registr obyvatel je hlavním zdrojem údajů o fyzických osobách a obsahuje údaje o těchto subjektech údajů:

  • o všech státních občanech České republiky;
  • o cizincích, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu anebo na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu;
  • o občanech jiných členských států EU; o občanech států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím nebo smlouvou o Evropském hospodářském prostoru a jejich rodinných příslušnících, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu nebo kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu na území České republiky delším než 3 měsíce;
  • o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany;
  • a dále o fyzických osobách, o nichž příslušný právní předpis stanoví, že budou v Registru obyvatel vedeny.

Editory údajů do Registru obyvatel jsou podle druhu zapisovaných subjektů buď Ministerstvo vnitra České republiky, nebo Policie České republiky. Správcem Registru obyvatel je pouze Ministerstvo vnitra.

V Registru obyvatel jsou vedeny referenční údaje, jimiž jsou podle § 18 zákona o základních registrech tyto identifikační a lokalizační údaje o fyzických osobách: příjmení a jméno (jména) fyzické osoby, adresa místa pobytu, datum, místo a okres narození a úmrtí, údaj o státním občanství, čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů a případně typ a identifikátor datové schránky.

Dále se vedou v Registru obyvatel provozní údaje o veškerých záznamech o využívání údajů z registru obyvatel pro potřeby agendových informačních systémů, o poskytnutí údajů subjektu údajů nebo jiné osobě, rovněž je v systému zaznamenáno datum poslední změny každého údaje vedeného v registru obyvatel a záznam o udělení nebo odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů třetí osobě.

Poskytnutí údajů třetím osobám

Služba poskytnutí údajů z registru obyvatel jiným osobám (třetím osobám) je určena jak subjektům údajů, tj. fyzickým osobám, které tímto mohou oznamovat změny svých referenčních údajů v registru obyvatel třetím osobám, tak na druhé straně rovněž těmto třetím osobám, které prostřednictvím této služby mohou získat přístup k referenčním údajům subjektů údajů.

Jako příklad lze uvést banku jako osobu, jíž byl subjektem údajů, tj. fyzickou osobou, udělen souhlas s tím, aby byla informována o změnách v referenčních údajích subjektu, např. o změně trvalého pobytu fyzické osoby. Takový souhlas může fyzická osoba poskytnout třetí osobě buď prostřednictvím informačního systému datových schránek na Portálu veřejné správy, anebo na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT, přičemž tato služba není zpoplatněna.

Podobným způsobem lze souhlas s poskytováním referenčních údajů jiné osobě kdykoliv odvolat, čímž dojde k ukončení automatického zasílání všech údajů o subjektu jiné osobě. Pokud subjekt údajů bude požadovat pouze provedení změny rozsahu poskytovaných údajů jiné osobě, poskytne jednoduše nový souhlas, kterým bude předchozí souhlas zrušen a nahrazen.

Registr osob (ROS)

Tento základní registr, jehož správcem je Český statistický úřad, je registrem ekonomických subjektů, tj. právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, tudíž obsahuje základní identifikační údaje o všech právnických osobách a organizačních složkách právnických osob, podnikajících fyzických osobách, organizačních složkách státu, zahraničních osobách, organizačních složkách zahraničních osob a organizacích s mezinárodním prvkem, pokud jsou zapsány do příslušné evidence.

Do Registru osob se zapisují referenční údaje, referenční vazby, identifikátory (identifikační číslo osoby (IČO) a identifikační číslo provozovny (IČP)) a provozní údaje vztahující se k osobám, vedeným v tomto registru.

Referenčními údaji jsou dle § 26 zákona o základních registrech například údaje o názvu osoby, datum jejího vzniku nebo zápisu do příslušné evidence, právní forma a stav, záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob, adresa sídla osoby, datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně, případně údaje o veřejné prospěšnosti, aj.

Editory, tedy těmi, kteří zapisují referenční údaje do registru osob a provádějí změny údajů, jsou pak v závislosti na typu osoby orgány státní správy nebo samosprávy, ministerstva, aj. (např. pro daňové poradce je editorem Komora daňových poradců, anebo pro osoby samostatně výdělečně činné je editorem Místně příslušný živnostenský úřad). Registr osob automatizovaně přebírá změny příslušných údajů z ostatních základních registrů.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

V Registru územní identifikace, adres a nemovitostí jsou vedeny základní identifikační a lokalizační údaje (referenční údaje), jež se vztahují ke sledovaným prvkům/objektům v území (linie, plochy, body) a k územně evidenčním jednotkám, adresám, územní identifikaci a k údajům o účelových územních prvcích podle územně správního členění státu a vzájemné časové a územní vazby mezi těmito prvky.

Správcem aplikace Veřejného dálkového přístupu k datům RÚIAN je Český úřad zeměměřičský a katastrální a tento základní registr je zdarma veřejně přístupný k nahlížení pro veřejnost. Systém aplikace RÚIAN zprostředkovává také údaje o vlastnictví z informačního systému katastru nemovitostí a jako jediný registr obsahuje také nereferenční údaje, tj. technické a ekonomické atributy budov jako počet podlaží a jejich výměra, připojení na plyn, kanalizaci, vodu, způsob vytápění, aj.

Registr práv a povinností (RPP)

Správcem registru práv a povinností je Ministerstvo vnitra České republiky a tento registr je zdrojem údajů pro informační systémy základních registrů při správě přístupu uživatelů k datům ze základních registrů a k datům z agendových informačních zdrojů a obsahuje referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci. Na základě tohoto registru se posuzuje, zda je přístup k údajům v registru (nebo jeho změna) oprávněný.

Registr práv a povinností tak uchovává základní přehled těchto referenčních údajů:

  • referenční údaje o agendách, které orgány veřejné moci provádějí; včetně údajů o oprávněních přístupu k datům vedeným v základních registrech a seznamu názvů agend a jejich číselných kódů; editorem je Ministerstvo vnitra České republiky a
  • referenční údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, pokud jsou údaje o těchto osobách vedeny v základních registrech, a to včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci, která vedla ke změně údajů v základních registrech; editorem referenčních údajů je orgán veřejné moci, který zapisuje příslušné údaje do agendového informačního systému

V registru práv a povinností nejsou vedeny utajované informace a další údaje, jejichž vedení by mohlo ohrozit bezpečnost České republiky nebo jiné její zájmy anebo činnost jejích bezpečnostních sborů nebo zpravodajských služeb. Referenční údaje jsou přístupné všem orgánům veřejné moci, což neplatí, pokud by jejich zpřístupněním byla ohrožena činnost zpravodajské služby.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Základní registry vs. veřejné rejstříky

Od základních registrů veřejné správy, jež jsou podrobně rozepsány v předchozích kapitolách, je třeba odlišit rejstříky, které nespadají pod Správu základních registrů, ale pod jiný ústřední správní úřad.

Seznam rejstříků, tj. registrů, které nejsou tzv. základními registry veřejné správy spadajícími do gesce Správy základních registrů:


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přínosy a využití základních registrů

Přínosem využívání základních registrů je pro subjekty údajů to, že nemusí pořád sdělovat data a informace o své osobě ani vyplňovat velké množství údajů na formulářích nebo při úředním styku, jelikož jsou referenční údaje vedeny v základních registrech. Na druhé straně si také úředníci tato data nemusí neustále prověřovat a ověřovat.

Zavedením základních registrů do praxe získala veřejnost kontrolu nad veškerými svými údaji a nad nakládáním s těmito osobními údaji. Subjekty údajů mají přehled o tom, jaké základní údaje jsou o nich vedeny a kdo a proč k daným údajům přistupuje a využívá je. Za účelem zjištění způsobu a četnosti využití údajů vedených v základních registrech má proto subjekt údajů právo požádat o výpis s takovými informacemi na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT, a to bezplatně jednou za rok.

Držitelé datových schránek obdrží zmíněný výpis každý rok automaticky do datové schránky, nad rámec toho o něj mohou rovněž kdykoliv požádat prostřednictvím formuláře aplikace Czech POINT@home. Vlastníkům datových schránek tak stát tuto službu poskytuje zcela zdarma.

Z pohledu komerčního užití základních registrů je nutné poznamenat, že základní registry jsou vytvořeny a určeny výhradně pro orgány veřejné moci, s výjimkou veřejně přístupných dat z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebo z Registru osob.

Subjekt údajů však má rovněž možnost „zmocnit“ třetí osoby a instituce, a to i třetí osoby z komerčního sektoru, které budou s jeho přímým souhlasem a v jím přesně stanoveném rozsahu informovány o aktuálních, k subjektu údajů se vztahujících datech, vedených v základních registrech (především o změně jeho základních údajů), čímž může být neustálé opakované sdělování nových údajů ze strany subjektů údajů nejrůznějším institucím (i komerčním a soukromoprávním) překonáno.

Komerční subjekty však nebudou mít k základním registrům přímý přístup, ale bude jim prostřednictvím datové schránky sděleno, k jakým případným změnám údajů došlo.

Výpisy ze základních registrů

Fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby mohou o výpisy ze základních registrů žádat prostřednictvím datové schránky na portálu veřejné správy nebo osobně na kontaktních místech veřejné správy Czech POINT.

Jakákoliv osoba může žádat:

  • o veřejný výpis údajů z registru osob (tento výpis obsahuje v případě právnické osoby všechny referenční údaje, jelikož všechny údaje o právnických osobách jsou dle zákona o základních registrech veřejné).

Pouze subjekt údajů nebo jeho zákonný zástupce nebo jeho zmocněnec (na základě subjektem údajů udělené plné moci s úředně ověřeným podpisem) může žádat:

  • o výpis údajů z registru obyvatel,
  • o neveřejný výpis údajů podnikající fyzické osoby z registru osob,
  • o výpis o využívání údajů v registru obyvatel,
  • o záznam o využívání údajů v registru osob,
  • o změnu údajů při zjištění nesouladu v registru obyvatel (pokud došlo ke změně, obdrží fyzická osoba Výpis referenčních údajů automaticky do datové schránky),
  • o změnu údajů při zjištění nesouladu v registru osob (pokud došlo ke změně, obdrží podnikající fyzická nebo právnická osoba Výpis referenčních údajů automaticky do datové schránky),
  • o poskytnutí údajů z registru obyvatel třetí osobě a odvolání tohoto poskytnutí údajů (žádá pouze fyzická osoba).

Subjektům údajů, kteří jsou držiteli datových schránek, jsou výpisy zasílány bezplatně.

Zabezpečení proti zneužití dat a informací

K referenčním údajům obsaženým v základních registrech mají přístup striktně pouze oprávněné osoby podle svých rolí a přidělených agend. Jak již bylo zmíněno v části pojednávající o přínosech a využitích základních registrů, třetí osoby nemohou mít k informacím o subjektech údajů přímý přístup, ale informace o subjektech údajů jsou jim zasílány prostřednictvím datových schránek.

Identifikátory fyzických osob

Bezpečnost osobních údajů obsažených v základních registrech spočívá ve zdrojovém identifikátoru fyzické osoby (ZIFO) a agendových identifikátorech fyzických osob (AIFO). Oba tyto identifikátory jsou neveřejné a je jimi zabezpečeno ztotožňování údajů o jednotlivých subjektech.

Zdrojový identifikátor fyzické osoby je generován Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a veden striktně pouze v evidenci zdrojových identifikátorů fyzických osob. Ze zdrojového identifikátoru fyzické osoby nelze dovodit osobní ani jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. Správcem evidence zdrojových identifikátorů fyzických osob je podle zákona o informačních systémech veřejné správy Úřad pro ochranu osobních údajů.

Agendový identifikátor fyzické osoby je jednoznačně přiřazen záznamu o fyzické osobě v příslušném agendovém informačním systému nebo základním registru a je odvozen ze zdrojového identifikátoru fyzické osoby a kódu agendy. Orgány veřejné moci mají pro identifikaci fyzické osoby v rámci své agendy přidělený agendový identifikátor fyzické osoby.

Tento identifikátor je užíván výlučně k jednoznačnému určení fyzické osoby pro účely výkonu agendy, pro kterou byl přidělen, nesmí být přidělen více fyzickým osobám. Z agendového identifikátoru nelze odvodit zdrojový identifikátor fyzické osoby a nelze z něj ani dovodit osobní nebo jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. Ve všech jednotlivých agendových informačních systémech jsou údaje shromažďovány a vedeny tak, aby ztotožnění s konkrétní osobou obecně nebylo možné a docházelo k němu pouze v případě oprávněných dotazů.

Domněnka správnosti zapsaných údajů

Pro naplnění zamýšlené úlohy základních registrů, tj. stát se zdrojem důvěryhodných údajů, je nezbytné uplatnění principu ochrany dobré víry v jejich pravdivost, resp. správnost, která je garantována státem. Základním principem zákona o základních registrech je tak princip správnosti, podle něhož jsou referenční údaje považovány za správné, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o jejich správnosti.

Má se za to, že referenční údaje vedené v základních registrech jsou přesné, správné a důvěryhodné, orgány veřejné moci tudíž dále neověřují jejich správnost a platnost. Úředníci tak nesmí po občanovi požadovat doložení referenčních údajů, pokud jsou již v registrech zanesené.

Reklamace údajů v základních registrech

Ten, kdo je oprávněn daný referenční údaj získat ze základního registru, může správnost referenčního údaje zpochybnit v případě, že je schopen prokázat jeho nesprávnost, nebo má jiné oprávněné pochybnosti o jeho správnosti. Reklamaci je možné realizovat skrze vyplnění příslušných formulářů.

Proces reklamace údajů v základních registrech lze obecně shrnout do tří kroků. Nejprve občan nebo podnikatel doručí podnět orgánu veřejné moci, který s daným údajem pracuje, čímž vzniká oprávněná pochybnost o správnosti evidovaného údaje a orgán veřejné moci o tomto spraví příslušného editora.

Poté editor zpochybněného zapsaného referenčního údaje označí tento údaj jako nesprávný a ověří správnost evidovaného údaje, přičemž podle výsledku svého ověření údaj buď opraví, nebo reklamaci zamítne. Po dobu, kdy je referenční údaj editorem označen jako „nesprávný“, má údaj pouze informativní hodnotu. V poslední fázi označení o nesprávnosti editor odstraní, tj. neprodleně poté, co správnost údajů ověří.

O tom, jaký údaj je správný, mohou být teoreticky vedeny i soudní spory. Logicky pokud se jedná o údaje označené jako nesprávné nebo o údaje, které nejsou referenčními údaji, nebo existuje pochybnost o správnosti daných údajů, orgán veřejné moci je oprávněn po občanech doložení těchto údajů požadovat.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek