Základy firemního práva

25. 6. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Obchodní firma je obecně definována jako jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Problematika obchodní firmy je upravena v občanském zákoníku, který na výběr a užití obchodní firmy klade určitá omezení. Článek si klade za cíl seznámit čtenáře s právní úpravou obchodní firmy a jejím výkladem a s tím související judikaturou.

Podrobný obsah

  • Pojem obchodní firma
    • Firemní právo v širším významu
  • Právní úprava obchodní firmy
    • Obchodní firma fyzické osoby
    • Obchodní firma právnické osoby
    • Obchodní firma v podnikatelském seskupení
  • Pravidla pro tvorbu obchodní firmy
    • Konkrétní doporučení pro tvorbu obchodní firmy
  • Užití obchodní firmy
  • Dispozice s obchodní firmou
    • Právní povaha obchodní firmy
    • Převod obchodní firmy
    • Přechod obchodní firmy
  • Změna obchodní firmy
  • Ochrana obchodní firmy
    • Zásada priority
    • Porušení práv k obchodní firmě

 

 Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pojem obchodní firma

V běžné řeči se s pojmem „firma“ setkáváme velmi často. Většinou je však používáno v nepřesném významu, a to jako synonymum pro společnost či obecně pro podnikání. „Obchodní firma“ je však právní pojem s přesně definovaným významem, který se od zmíněného odlišuje.

Co tedy vlastně je obchodní firmou? Obchodní firma (zkráceně též jen „firma“) je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.

Skutečnost, že obchodní firma je jen a pouze název (oproti běžnému laickému chápání významu slova), je důležitá pro další výklad.

Podnikatel, který je zapsán v obchodním rejstříku, při svém podnikání vystupuje a právně jedná pod svou obchodní firmou. Podnikatel, který ale není v obchodním rejstříku zapsán, a tedy nemá obchodní firmu (pozn.: v praxi to bude případ naprosté většina živnostníků, resp. osob samostatně výdělečně činných), při svém podnikání právně jednají pod vlastním jménem.

Ke jménu a příjmení (případně názvu právnické osoby) mohou být připojeny dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, které ovšem nesmí být klamavé.

Zajímavá pak může být rovněž problematika podnikání pod pseudonymem. Byť tato možnost není zákonem výslovně připuštěna, není ani zakázána.

Vezmeme-li v úvahu, že se bude týkat zejména umělců, kteří jsou pod svými pseudonymy obecně známí a o jejich občanském jménu převážná část veřejnosti nemá ani ponětí, nabízí se otázka, zda by naopak použití občanského jména nebylo v takovém případě klamavým jednáním. Podle této úvahy je tedy možno přiklonit se k výkladu, že použití pseudonymu jakožto obchodní firmy možné je.

Firemní právo v širším významu

Pojem firemní právo bývá často používán také v jiném významu, než jako odvětví práva zabývající se obchodními firmami.

Firemní právo bývá zejména často zaměňováno s právem korporátním, které se zabývá vztahy uvnitř obchodních společností, tedy mezi společníky a společníky, mezi společníky navzájem a mezi společností a okolím. Uvedená materie není předmětem tohoto článku; více informací o této problematice naleznete například v článku Obchodní korporace – založení a vznik nebo Obchodní právo.

Právní úprava obchodní firmy

Základ právní úpravy obchodní firmy je obsažen v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a to konkrétně v ustanovení § 423–429 OZ.

Podle § 423 odst. 1 OZ je tedy obchodní firma jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, přičemž platí, že podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Účelem tohoto omezení, kdy žádný podnikatel nesmí působit na trhu pod více obchodními firmami, je zejména ochrana spotřebitele.

Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. O pravidlech tvorby obchodní firmy bude pojednáno níže.

Obchodní firma fyzické osoby

Ustanovení § 425 OZ se zabývá obchodní firmou fyzické osoby. Podle tohoto ustanovení se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však povinně uveřejní. Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku nemusí mít obchodní firmu tvořenu pouze jménem a příjmením (případně dalšími jmény či rodným příjmením). Osobní obchodní firmou může být též pseudonym, firma věcná, smíšená či čistě fantazijní. Ostatně, hlavním účelem obchodní firmy je odlišit podnikatele od ostatních, což by při striktním používání pouze jména a příjmení podnikatele nemuselo být dostačující.

Proto zákonodárce oproti původní úpravě zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v novém občanském zákoníku pravidla tvorby obchodní firmy více rozvolnil. Tím došlo k posílení individualizace podnikatele, nicméně lze diskutovat o tom, zda se tak nestane na úkor pravdivosti obchodní firmy.

Zde se zastavíme opět u problematiky pseudonymu. U některých osob, převážně z umělecké oblasti, jejich občanské jméno často není veřejnosti vůbec známo, na rozdíl od pseudonymu, se kterým si široká veřejnost dotyčného bez jakýchkoli pochybností spojí. V takovém případě s obchodní firmou nebývá problém.

Nicméně u osob, jejichž pseudonymy známy nejsou, a to ani obecně, ani v konkrétních podnikatelských vztazích, lze pochybovat o tom, zda by taková obchodní firma nepůsobila klamavě. Pak je řešením použití doplňkového identifikujícího označení, např. „malíř pokojů“. Z doplňkového označení pak bude zřejmé, že se jedná o člověka, nikoli o právnickou osobu. V každém případě však obchodní firma nikdy nesmí být klamavá ani zaměnitelná s obchodní firmou jiného podnikatele.

Také v případě, upustí-li podnikatel – fyzická osoba od použití svého jména při tvorbě obchodní firmy úplně a zvolí si obchodní firmu čistě fantazijní, musí být z jeho firemního označení zřejmé, že se nejedná o právnickou osobu.

Obchodní firma právnické osoby

Co se týká obchodní firmy právnické osoby, občanský zákoník se této problematice nevěnuje. Podle zákona čl. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), však musí obchodní firma obchodní společnosti obsahovat označení vyjadřující její právní formu (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost; zkratky viz níže) a obchodní firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“.

Obchodní firma v podnikatelském seskupení

Podle § 426 OZ platí, že je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky. Veřejnost však musí být schopna jednotlivé obchodní závody rozlišit, platí tedy i nadále zákaz zaměnitelnosti obchodních firem.

Dostatečného odlišení musí být dosaženo v rámci samotného firemního kmene, nepostačí pouze odlišení právní formou (například s.r.o. x a.s.).

Pravidla pro tvorbu obchodní firmy

Tvorbě obchodní firmy fyzické osoby jsme se již věnovali výše; nyní tedy rozebereme pravidla pro tvorbu obchodní firmy právnické osoby. Základní pravidla – zákaz zaměnitelnosti a klamavosti – však musí respektovat každá obchodní firma.

Teorie dělí firemní kmeny firem obchodních korporací do několika skupin:

  • osobní – tvořené nebo založené na jméně a/nebo příjmení společníka nebo společníků, resp. zakladatelů („Ferdinand a František Novákovi s.r.o.“);
  • věcné – popisují předmět podnikání obchodní korporace, přičemž nesmí být klamavé („Malíři, lakýrníci a natěrači v.o.s.“);
  • fantazijní – jsou tvořeny čistě na základě fantazie, nemají vztah k osobě podnikatele, resp. společníkům či zakladatelům, ani k předmětu podnikání („Černobílá panda s.r.o.“);
  • smíšené – kombinují výše uvedené, event. též číslovky („Úklid Veselý mýval s.r.o.“)

Firemní dodatek pak označuje druh obchodní korporace a jeho podoba je pro jednotlivé obchodní korporace stanovena v zákoně o obchodních korporacích:

  • „veřejná obchodní společnost“, nebo též „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“ (obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“);
  • „komanditní společnost“, nebo též „kom. spol.“ nebo „k.s.“;
  • „společnost s ručením omezeným“, nebo též „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“;
  • „akciová společnost“, nebo též „akc. spol.“ nebo „a.s.“

Fakultativně lze použít též další dodatky.

Nad rámec firemního práva pak lze doporučit, a to zejména v případě originálního, fantazijního názvu společnosti, resp. obchodní firmy, tuto doplňkově ochránit též ochrannou známkou podle pravidel zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.

Konkrétní doporučení pro tvorbu obchodní firmy

Při výběru vhodné obchodní firmy (názvu společnosti) je nutné brát v úvahu zejména níže uvedená základní pravidla. Nejprve je však více než vhodné prolustrovat obchodní rejstřík na www.justice.cz tak, aby bylo zřejmé, že zatím neexistuje obchodní korporace téhož nebo podobného názvu.

Základní pravidlo praví, že název firmy nesmí být shodný nebo zaměnitelný s názvem jiné společnosti nebo být klamavý.

Posuzování zaměnitelnosti či klamavosti obchodní firmy do jisté míry závisí na individuálním posouzení úředníka rejstříkového soudu (resp. notáře při přímém zápisu), při tvorbě obchodní firmy je však obecně vhodné držet se následujících ustálených pravidel:

  • 1) Název nesmí být zcela shodný s názvem již existující obchodní firmy; nerozhodné je přitom označení právní formy nebo psaní velkých a malých písmen názvu (tedy například „Kocourkovská kavárna k.s.“ x „Kocourkovská Kavárna s.r.o.“).
  • 2) Název nesmí být téměř shodný s názvem již existující obchodní firmy (nesmí se lišit pouze v jednotlivých písmenech s tím, že dominantní kořen slova zůstává stejný).
  • 3) Název se nesmí lišit jen označením zkratky státu.
  • 4) Název se nesmí lišit jen internetovou doménovou příponou.
  • 5) Název se nesmí lišit jen vložením jednotlivé číslice.
  • 6) Název se nesmí lišit jen grafickými značkami, symboly nebo jinými znaky, které nejsou součástí výslovnosti obchodní firmy (tedy „Kocourkovská kavárna s.r.o.“ x „Kocourkovská kavárna!!! s.r.o.“).
  • 7) Název nesmí být shodný nebo zanedbatelně rozdílný z hlediska fonetické výslovnosti (například „Kocourkovská kavárna s.r.o.“ x „Kocourkofská kavárna s.r.o.“). Lze také dovodit, že pouze použití odlišné diakritiky není dostačující pro odlišení obchodní firmy.
  • 8) Název se nesmí odlišovat jen názvem obce.
  • 9) Název se nesmí skládat z více slov, která v obráceném pořadí jsou již součástí názvu jiné firmy (například „Kocourkovská kavárna s.r.o.“ x „Kavárna kocourkovská s.r.o.“).
  • 10) Název nesmí vyjadřovat aktivitu, která se neshoduje s předmětem podnikání obchodní společnosti.
  • 11) Název nesmí vyvolávat dojem, že se jedná o veřejnoprávní instituci.
  • 12) Název nesmí obsahovat jméno osoby, která není účastníkem obchodní korporace.

Užití obchodní firmy

Podnikatel, který je v obchodním rejstříku zapsán pod obchodní firmou, má právo – a zároveň i povinnost – tuto obchodní firmu užívat při své podnikatelské činnosti.

Právní teorie tuto povinnost jednat pod obchodní firmou podnikatele označuje jako tzv. zásadu firemní povinnosti. Ta sice již není v současnosti v českém právním řádu výslovně upravena, nicméně z výkladu pasáže občanského zákoníku o obchodní firmě tato povinnost nadále nepřímo vyplývá.

Každý podnikatel pak svou obchodní firmu musí v souladu s ustanovením § 435 OZ uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu, a to společně s údajem o sídlu společnosti.

Zákon sice v tomto případě hovoří o jménu, nikoli o obchodní firmě, nicméně jak již bylo řečeno výše, zákon obchodní firmu definuje právě jako jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku; význam je tedy na tomto místě shodný.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Dispozice s obchodní firmou

Právní povaha obchodní firmy

Podle platného práva je obchodní firma věcí v právním smyslu. Je to jeden z příkladů věci nehmotné, přičemž zákon věci nehmotné definuje jako práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.

Chceme-li obchodní firmu zařadit mezi věci movité či nemovité, musíme vycházet z rozdělení věcí podle § 498 OZ, který věci nemovité vyjmenovává (pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon) a dále říká, že veškeré další věci (ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná) jsou věcmi movitými. Lze tedy konstatovat, že obchodní firma je věcí movitou.

Má-li podnikatel v obchodním rejstříku zapsanou obchodní firmu, má k této obchodní firmě také vlastnické právo. Obchodní firma tedy je součástí majetku podnikatele. Vzhledem k tomu, že souhrn majetku osoby a jejích dluhů tvoří jmění osoby, lze dovodit, že obchodní firma je rovněž součástí jmění podnikatele.

Obchodní firma tedy je součástí obchodního závodu, jenž je v ustanovení § 502 OZ definován jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti.

Jako každá věc, i obchodní firma má svou hodnotu. Podle § 492 OZ pak platí, že jestliže lze hodnotu věci vyjádřit v penězích, odpovídá tato hodnota její ceně. Můžeme tedy hovořit také o ceně obchodní firmy.

Právě hodnota obchodní firmy tvoří v řadě případů významnou složku výsledné ceny obchodního závodu, zejména v případě obchodních firem, které na trhu mají velmi dobré jméno, či jsou globálně, nebo alespoň lokálně proslulé, známé spotřebitelům. Proslulost obchodní firmy se jistě na ceně obchodního závodu pozitivně odrazí.

Obchodní firma podnikatele tedy je předmětem vlastnického práva a podnikatel s ní může disponovat samostatně, tzn. i bez ohledu na obchodní závod či jeho část (přestože obchodní firma je součástí obchodního závodu). Je ovšem nezbytné připomenout, že nehmotná povaha obchodní firmy do určité míry limituje dispozice s ní, jak bude vysvětleno dále.

Převod obchodní firmy

Obchodní firmu je možné nabýt dvojím způsobem, a to originárně či derivativně. Originárně lze obchodní firmu nabýt tak, že podnikatel vymyslí název, který je následně zapsán do obchodního rejstříku. K tomu může dojít nejen při založení, ale i v průběhu existence obchodní korporace, a to formou změny obchodní firmy. Zápisem do obchodního rejstříku podnikatel originárně nabyl vlastnické právo k takové obchodní firmě.

Derivativně lze obchodní firmu nabýt typicky převodem, na základě smlouvy mezi podnikateli. Jak je uvedeno výše, převod obchodní firmy podle současného právního řádu není vázán na převod obchodního závodu nebo jeho části.

V tom spočívá hlavní změna oproti bývalé právní úpravě zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. To znamená, že podnikatel může převést obchodní firmu, aniž by se současně „zbavoval“ svého obchodního závodu. Pokud však podnikatel má úmysl převést obchodní firmu spolu s obchodním závodem či jeho částí, je to samozřejmě možné.

Nejčastějším smluvním titulem k nabytí obchodní firmy je smlouva kupní, případně také darovací či směnná. Je ale nutné připomenout, že převod vlastnického práva k obchodní firmě na nabyvatele však nastává až provedením zápisu změny do obchodního rejstříku.

Jak již bylo uvedeno, podnikatel může mít právě jen jednu obchodní firmu, ne více či méně. Pokud tedy hovoříme o samostatném převodu obchodní firmy mezi dvěma podnikateli (bez převodu obchodního závodu či jeho části), nemůže nastat situace, kdy by převodce neměl obchodní formu žádnou a nabyvatel by měl obchodní firmy dvě či více.

Při takovém převodu je zapotřebí, aby převodce po převodu vytvořil nové jméno, změnil své zakladatelské právní jednání v partii o obchodní firmě a podal návrh na zápis příslušné změny do obchodního rejstříku, a to ať již přímo k rejstříkovému soudu, nebo zápis provedl prostřednictvím notáře provádějícího přímý zápis (možné pouze, pakliže tento notář osvědčil změnu zakladatelského právního jednání notářským zápisem).

Obdobně pak obchodní firmu změní též nabyvatel, který prokáže nabytí obchodní firmy, a tedy souhlas předchůdce, předložením příslušné smlouvy. Tento postup koresponduje se zněním § 427 odst. 1 OZ, podle kterého platí, že kdo nabude obchodní firmu, má právo ji používat, pokud k tomu má souhlas svého předchůdce nebo jeho právního nástupce; vyžaduje se však, aby k obchodní firmě připojil údaj vyjadřující právní nástupnictví.

Z výše uvedeného postupu je zřejmá nutnost dodržení časové souslednosti – tedy že nemůže být do obchodního rejstříku zapsána nová obchodní firma nabyvateli dříve, než je tato obchodní firma vymazána převodci. Uvedenou posloupnost je nutno mít na paměti při přípravě převodní smlouvy a je více než vhodné ji smlouvou důsledně upravit pomocí vhodného smluvního mechanismu.

Zřejmě nejběžnějším řešením je zakotvení takového postupu, kdy nejprve podá k obchodnímu rejstříku návrh na změnu převodce, a až po provedení zápisu změny jeho obchodní firmy, tedy ve chvíli, kdy je původní obchodní firma právně volná, podá návrh nabyvatel.

Je nutné upozornit, že takový postup může být riskantní, neboť mezi výmazem obchodní firmy u převodce a jejím zápisem u nabyvatele vznikne určité časové rozmezí, kdy obchodní firma není zapsána u žádného z podnikatelů, čehož může využít třetí osoba a návrh na zápis této obchodní firmy okamžitě podat.

Učiní-li tak dříve než nabyvatel, není důvod, aby návrhu třetí osoby na zápis této obchodní firmy nebylo vyhověno, a nabyvateli tak již obchodní firma nemůže být zapsána z důvodu nedodržení požadavku nezaměnitelnosti.

V tuto chvíli se sice pohybujeme v rovině čisté teorie, nicméně uvedenou situaci nelze vyloučit, a proto by i na ni měla smlouva pamatovat (například formou rozvazovací podmínky v případě, nepodaří-li se nabyvateli obchodní firmu do obchodního rejstříku úspěšně zapsat).

Přechod obchodní firmy

Kromě převodu obchodní firmy lze derivativně nabýt obchodní firmu též přechodem. Při přechodu obchodní firmy dochází ke změně jejího vlastnictví v důsledku jiných skutečností, než právního jednání stran. Typickým příkladem je přechod obchodní firmy v důsledky smrti člověka nebo v důsledku zániku právnické osoby.

Často k přechodu obchodní firmy dochází v důsledku přeměny právnické osoby. Při přeměně obchodní firma přejde na právního nástupce, jestliže s přechodem právní nástupce souhlasí. Má-li však právnická osoba více právních nástupců a není určeno, na kterého z nich obchodní firma přejde, nepřechází obchodní firma na žádného z právních nástupců.

V praxi bývá výslovný souhlas právního nástupce při přeměně nahrazen už jen tím, že je obchodní firma nástupnické společnosti uvedena ve schváleném projektu přeměny.

V případě přeměny se však jeví problematickým použití výše uvedeného ustanovení § 427 odst. 1 OZ, podle kterého platí, že kdo nabude obchodní firmu, musí k ní připojit údaj vyjadřující právní nástupnictví.

Při striktním jazykovém výkladu dojdeme k závěru, že i v případě přeměny je nutno k obchodní firmě údaj vyjadřující právní nástupnictví připojit. právní teorie se však kloní spíše k názoru, že tomu tak není, a že tedy při přeměně není zapotřebí k obchodní firmě přidávat z důvodu právního nástupnictví žádné další údaje.

Není vyloučen ani přechod v důsledku smrti fyzické osoby, tedy přechod děděním. Právní řád přechod obchodní firmy děděním podrobněji neupravuje, s obchodní firmou tedy v dědickém řízení bude nakládáno podle obecných pravidel dědického řízení. Obchodní firma bude zpravidla v dědickém řízení projednávána jako součást závodu zůstavitele.

Změna obchodní firmy

O změně obchodní firmy fyzické osoby, která je nejčastěji tvořena jménem a příjmením, je pojednáno výše v podkapitole Obchodní firma fyzické osoby.

Nyní se budeme věnovat změně obchodní firmy právnické osoby, typicky pak změně obchodní firmy u obchodní společnosti (veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti).

Pro změnu obchodní firmy, která je již zapsána v obchodním rejstříku, lze doporučit následující postup.

Při výběru znění obchodní firmy je vhodné postupovat podle výše uvedených pravidel pro tvorbu obchodní firmy včetně lustrace obchodního rejstříku z důvodu nezaměnitelnosti obchodní firmy.

Dále je nezbytné učinit rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní společnosti, nejčastěji rozhodnutí valné hromady s. r. o. či a. s., o změně obchodní firmy. Vzhledem k tomu, že obchodní firma je nezbytně obsažena v zakladatelském dokumentu společnosti, jedná se o rozhodnutí o změně zakladatelského dokumentu, které se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem).

Následně je nutno podat k rejstříkovému soudu návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku. Zápis může být případně proveden také tzv. přímým zápisem skrze notáře, který dané rozhodnutí o změně obchodní firmy osvědčil notářským zápisem. Před zápisem do obchodního rejstříku je nová obchodní firma zkoumána z hlediska zaměnitelnosti a klamavosti stejně, jako v případě prvozápisu.

Účinnost změny obchodní firmy pak nastává až samotným zápisem nové obchodní firmy do obchodního rejstříku.

Ochrana obchodní firmy

Zásada priority

Jednou ze základních zásad firemního práva je tzv. zásada priority. Ta je oproti starší právní úpravě nyní již výslovně zakotvena v občanském zákoníku, a to v § 423 odst. 2 OZ, podle něhož ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Toto pravidlo již dříve dovodily soudy v judikatuře (např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 233/1992 Sb.).

Podle zásady priority tedy bude ochrana práv k obchodní firmě náležet zpravidla tomu, jehož obchodní firma byla do obchodního rejstříku zapsána dříve. Zákon pro vznik práva priority požaduje, aby bylo obchodní firmy užito „po právu“, je tedy diskutabilní, zda se tak může stát před zápisem obchodní firmy do obchodního rejstříku.

Jak bylo již uvedeno, zápis obchodní firmy do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, tedy změna nabývá účinnosti až zápisem. Mezi založením obchodní společnosti a jejím zápisem (a tedy i zápisem obchodní firmy) do obchodního rejstříku však zákonitě nastává prodleva, zpravidla v délce několika málo dnů.

Je tedy otázkou, zda již použití obchodní firmy v zakladatelském dokumentu je či není užitím po právu. Názor na tuto problematiku dosud není jednoznačný, lze tedy doporučit především maximálně zkrátit prodlevu mezi založením společnosti a jejím zápisem do obchodního rejstříku, například tak, že bude využito přímého zápisu notářem oproti zápisu rejstříkovým soudem z důvodu vyšší flexibility postupu.

Porušení práv k obchodní firmě

Podle ustanovení § 423 odst. 2 OZ platí, že kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží.

Úprava právní ochrany před nekalou soutěží je obsažena v § 2976 a násl. OZ.

Porušení práv k obchodní firmě tedy je nekalou soutěží. Podle § 2988 OZ pak osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav.

Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Toto právo samozřejmě může být uplatněno u soudu. Aktivně legitimována k podání žaloby je, jak vyplývá z dikce zákona, osoba dotčená ve svém právu k obchodní firmě.

Je nutno dodat, že jak lze dovodit z výše uvedených pravidel pro tvorbu obchodní firmy, zákonem chráněna před zneužitím je nejen písemná podoba obchodní firmy, ale také její znění (podoba v ústní formě). Neoprávněným užíváním obchodní firmy je také užívání její zkreslené nebo zkomolené podoby (znění) při právním jednání, je-li tím navozena klamná domněnka o osobě podnikatele, který jedná.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek