Zaknihování akcií

28. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Donedávna bylo zaknihování akcií spíše výjimečnou záležitostí. Akciové společnosti odrazoval zejména složitý postup předcházející samotnému zaknihování i nutné náklady, které jsou se zaknihováním spojeny. V důsledku nového zákona o zadávání veřejných zakázek však musí řada akciových společností k zaknihování přistoupit, jinak hrozí, že budou z veřejných zakázek vyřazeny. Článek podrobně pojednává o postupu zaknihování akcií v souvislostech.

Podrobný obsah:

Úvod

Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“ či „ZZVZ“), který do českého práva transponuje nové směrnice EU týkající se veřejných zakázek. Tímto zákonem byla nahrazena původní právní úprava veřejných zakázek, reprezentovaná zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Podle ustanovení § 48 odst. 7 zákona o zadávání veřejných zakázek může nově zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

Z formulace příslušného zákonného ustanovení („může vyloučit“) by bylo možno dojít k závěru, že se jedná o pouhou možnost, nikoli povinnost zadavatele. Nicméně právní teorie se převážně ustálila na odlišném výkladu, a to s ohledem na základní zásady transparentnosti a rovného zacházení.

Byť tedy zákon hovoří o možnosti zadavatele účastníka vyloučit, je s ohledem na právní jistotu uchazeče vhodnější vnímat tuto skutečnost jako povinnost zadavatele, přičemž zvolená textace zákona byla zákonodárcem odůvodněna tím, že by nebylo účelné zadavateli ve všech případech ukládat, aby důvody pro vyloučení zkoumal.

Pro úplnost je nutno dodat, že výjimku představuje ustanovení § 48 odst. 10 ZZVZ, podle kterého se povinnost mít vydány výlučně zaknihované akcie nevztahuje na takového účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že má-li se akciová společnost úspěšně účastnit veřejných zakázek, musí mít všechny akcie zaknihované.

Zákonodárce dále v § 48 odst. 9 ZZVZ určuje, že skutečnost, zda má vybraný dodavatel – akciová společnost výlučně zaknihované akcie, zadavatel ověří na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá, že vybraný dodavatel výlučně zaknihované akcie vydány nemá, zadavatel jej vyloučí ze zadávacího řízení.

Má-li vybraný dodavatel, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, sídlo v zahraničí, zadavatel jej požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.

Platí tedy, že zatímco u akciových společností se sídlem v České republice bude zadavatel splnění povinnosti vydat výlučně zaknihované akcie sám aktivně kontrolovat, u zahraničních akciových společností bude postačovat čestné prohlášení. Takovou nerovnost podmínek je jistě možno označit za diskriminační. Cílem zákonodárce přitom bylo, aby se dodavateli nestávaly subjekty, u kterých není zřejmá jejich vlastnická struktura.

Zákon o zadávání veřejných zakázek je však přísnější než za obdobným účelem vytvořený zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, podle kterého jsou za účelem rozkrytí vlastnické struktury akceptovatelné nejen listinné akcie na majitele, které jsou imobilizovány (zaknihovány), ale i běžné listinné akcie na jméno. Vlastníci listinných akcií na jméno se totiž zapisují do seznamu akcionářů, a tak je možné vlastnickou strukturu po předložení seznamu akcionářů snadno ověřit.

Přesto však platí, že zadavatel musí vždy, tedy i při vylučování účastníků, dodržet výše zmíněné základní zásady zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy zásadu rovného zacházení a zásadu nediskriminace.

Je-li účastník zadávacího řízení zadavatelem vyloučen, musí mu zadavatel bez zbytečného odkladu odeslat oznámení o jeho vyloučení. Toto pravidlo ostatně platí při vyloučení účastníka z jakéhokoli důvodu, nejen z důvodu souvisejícího s nezaknihováním akcií.

Součástí oznámení o vyloučení účastníka je i odůvodnění takového vyloučení. Účast v zadávacím řízení vyloučenému účastníku zaniká až uplynutím lhůty pro podání námitek proti vyloučení nebo po vyřízení případných námitek či návrhu, které účastník zadávacího řízení proti svému vyloučení podal.

Účel nové právní úpravy

Jak je zřejmé z výše uvedených informací, cílem nové právní úpravy je zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a zamezení korupci.

Účastníci Centrálního depozitáře cenných papírů (kterými jsou zejména banky a obchodníci s cennými papíry) totiž mají podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen jako „AML zákon“, přičemž AML je zkratkou pro „Anti-Money-Laundering“, tedy „proti praní špinavých peněz“), povinnost před otevřením majetkového účtu každého akcionáře identifikovat a získané údaje archivovat.

Jestliže je akcionářem právnická osoba, musí účastník jít v identifikaci tak daleko, až dojde ke konkrétní fyzické osobě, která je končeným vlastníkem (tzv. beneficial owner). Podle AML zákona tedy není možné, aby byl majetkový účet účastníka Centrálního depozitáře cenných papírů zřízen akcionáři, kteří nebyli zcela identifikováni. Bez majetkového účtu však není možno se zaknihovanými akciemi jakkoli nakládat či vykonávat s nimi spojená práva. Prokázání konečného vlastníka tak je pro vlastnictví zaknihovaných akcií nezbytné.

Zároveň také u akciové společnosti, která vydala výlučně zaknihované akcie, seznam akcionářů vede a archivuje Centrální depozitář cenných papírů, resp. jeho účastníci, tedy nikoli sama akciová společnost. Naopak, ta na vedení seznamu akcionářů a archivaci údajů z něj prakticky nemá vliv. Činnost Centrálního depozitáře cenných papírů reguluje četná legislativa a dohlíží na ni Česká národní banka. Údaje o akcionářích tedy budou snadno dohledatelné, a to i zpětně.

Když tedy zákon o zadávání veřejných zakázek prakticky znemožňuje plnění veřejných zakázek akciovými společnostmi, které nemají zaknihované akcie, je toto nové pravidlo možno považovat za velmi účinný krok ke zvýšení transparentnosti a spravedlnosti v oblasti veřejných zakázek.

Řada akciových společností tak zřejmě bude muset podstoupit proces zaknihování akcií. Dále v článku se dozvíte, jak na to a s čím je nutno počítat.

zpět na začátek

Obecně k zaknihovaným cenným papírům

Zaknihované cenné papíry jsou speciálním druhem cenných papírů, který je upraven v § 525 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ či „OZ“). O zaknihovaný cenný papír se podle § 525 odst. 1 OZ jedná v případě, je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci.

Základním znakem zaknihovaného cenného papíru je tedy nutnost jeho evidence.

Tato evidence se vede na tzv. majetkových účtech, kterými jsou účet vlastníka (na něm jsou evidovány zaknihované cenné papíry toho, pro něhož byl účet zřízen) a účet zákazníků (na něm jsou evidovány zaknihované cenné papíry osob, které je svěřily tomu, pro něhož byl účet zákazníků zřízen, avšak není vlastníkem zaknihovaných cenných papírů evidovaných na tomto účtu).

Evidence zaknihovaných cenných papírů

Právní úprava evidence zaknihovaných cenných papírů je obsažena v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ či „ZPKT“). Podle § 93a odst. 5 ZPKT platí, že akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných (zaknihovaných) akcií pouze s:

  • osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů,
  • nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů,
  • obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice.

Akciová společnost, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů.

Službu zaknihování akcií tedy mohou akciové společnosti, jejíž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému (tedy v běžnějších případech) poskytnout následující subjekty:

  • osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů;
  • zahraniční centrální depozitář, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů;
  • obchodník s cennými papíry oprávněný poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů;
  • zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice.

zpět na začátek

Přeměna cenného papíru na zaknihovaný cenný papír

Postup přeměny listinného cenného papíru na zaknihovaný je upraven v ustanoveních §§ 529 až 535 občanského zákoníku.

S určitým zjednodušením se jedná o následující kroky:

  • rozhodnutí valné hromady o přeměně akcií listinných na zaknihované, které je rozhodnutím o změně stanov, a je tedy nutné je schválit dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Rozhodnutí o přeměně listinných akcií na zaknihované musí být osvědčeno notářským zápisem;
  • po tomto rozhodnutí bez zbytečného odkladu následuje zveřejnění rozhodnutí včetně lhůty, ve které akcionáři odevzdají akcie emitentovi, tedy přímo akciové společnosti. Rozhodnutí musí být publikováno v Obchodním věstníku a na internetových stránkách společnosti. Uvedená lhůta pro odevzdání akcií nesmí být kratší než dva měsíce ode dne zveřejnění rozhodnutí, zároveň ale nesmí být delší než šest měsíců od zveřejnění;
  • zápis změny podoby akcií na zaknihované do obchodního rejstříku;
  • akcionář sdělí při odevzdání akcií společnosti číslo majetkového účtu (účtu vlastníka) v příslušné evidenci, na který má být cenný papír zaevidován. Nesdělí-li akcionář tento údaj, určí mu k tomu společnost dodatečnou lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Pokud akcionář číslo majetkového účtu společnosti nesdělí ani v dodatečné lhůtě, přejde vlastnické právo k akciím na samotného emitenta (společnost), a to dnem, kdy za ně zaplatí jeho vlastníkovi spravedlivou cenu. Podle důvodové zprávy zákonodárce za spravedlivou cenu přitom považuje v zásadě takovou cenu, která je určena podle podílu akcionáře jako vlastníka cenného papíru na příslušném jmění akciové společnosti;
  • je-li některý z akcionářů v prodlení s odevzdáním akcií, určí společnost dodatečnou lhůtu s upozorněním, že neodevzdá-li akcionář akcie v této dodatečné lhůtě, budou akcie společností prohlášeny za neplatné, vedeny centrálním depozitářem na zvláštním technickém účtu, jehož majitelem je společnost, a následně prodány společností s odbornou péčí. Zaevidováním na tomto zvláštním technickém účtu se akcie přemění na zaknihované. Výtěžek z prodeje bude vyplacen akcionáři (po započtení pohledávek vzniklých společnosti prohlášením akcií za neplatné a prodejem zaknihovaných akcií, které původní listinné akcie nahradily);
  • po uplynutí lhůty pro odevzdání akcií, příp. dodatečné lhůty (nebo i dříve, byly-li odevzdány všechny akcie) podá společnost centrálnímu depozitáři žádost o zaevidování cenných papírů do centrální evidence. Následně centrální depozitář zaeviduje akcie na majetkové účty uvedené v žádosti.

zpět na začátek

Postup při přeměně listinných akcií na zaknihované v praxi

V České republice je pro zaknihování akcií klíčový Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (dále jen „CDCP“). Ten funguje na tzv. účastenském principu, což znamená, že majetkové účty jednotlivých akcionářů nevede sám, ale vedou je účastníci CDCP – zejména banky a obchodníci s cennými papíry. Zápisy či změny v evidenci pak akcionář provádí prostřednictvím účastníka.

Pro úplnost dodejme, že CDCP v podstatě nahradil bývalé Středisko cenných papírů, a to v roce 2013.

Postup při přeměně akcií na zaknihované akcie u CDCP:

  • nejprve musí být splněny výše uvedené podmínky občanského zákoníku pro zahájení zaknihování akcií;
  • emitent (akciová společnost) požádá CDCP o přidělení tzv. ISIN (mezinárodního kódu pro identifikaci zaknihovaného cenného papíru);
  • následně dojde k založení evidence emitenta na základě uzavřené smlouvy mezi CDCP a emitentem (ve smlouvě o vedení evidence emise jsou specifikovány identifikační údaje emitenta a základní informace o emisi);
  • dalším krokem je připsání konkrétního počtu zaknihovaných akcií jejich vlastníkům, které provede CDCP podle příkazu emitenta. Ten může být listinný či elektronický v systému ISB, což je Informační systém CDCP, do kterého je možno se zaregistrovat po vyřízení tzv. komerčního certifikátu u některé certifikačních autorit. Majetkové účty všech vlastníků musí být zařazeny pod některého z účastníků CDCP. Připsáním zaknihovaných akcií na majetkové účty jednotlivých akcionářů je proces zaknihování akcií dokončen. (Je tedy důležité si uvědomit, že skutečnost, že má určitá akciová společnost v obchodním rejstříku zapsaný údaj o zaknihovaných akciích, ještě nemusí znamenat, že společnost skutečně akcie zaknihovala.)

Je nutno počítat s tím, že některé úkony CDCP podléhají poplatku – zejména přidělení ISIN, zápis emise do evidence CDCP, zápis emise na účty jednotlivých akcionářů, případně další úkony spojené s vedením evidence emise (výpisy z evidence emise, speciální operace s emisí). Úplný ceník je k dispozici na internetových stránkách CDCP.

Co se týká časové náročnosti celého procesu, pomineme-li lhůtu pro odevzdání akcií emitentovi, pro CDCP i pro jeho účastníky je zaknihování akcií běžnou rutinou a související procesy obvykle mohou proběhnout i v řádu několika málo dní. Celý proces zaknihování akcií od začátku do konce tedy může proběhnout při realistickém odhadu v řádu týdnů.

zpět na začátek

Výhody a nevýhody zaknihování akcií

Zaknihování akcií přináší řadu výhod. Musíme však rozlišovat, že co je výhodné pro samotného emitenta (akciovou společnost), často není příliš výhodné pro akcionáře.

Velkou výhodou pro společnost, resp. pro její statutární orgán, je skutečnost, že CDCP zařídí vedení seznamu akcionářů. Rovněž tak převody zaknihovaných akcií jsou vůči společnosti více transparentní. Společnosti také může prakticky odpadnout povinnost administrace výplaty dividendy, resp. společnost tuto povinnost společnost přenese na CDCP a jeho účastníky.

Výhody pro akcionáře spočívají zejména ve zjednodušení převodů akcií a také ve významném snížení rizika ztráty, odcizení, poškození či úplného zničení akcií, event. jejich zneužití neoprávněnou osobou.

Na druhou stranu však společnost při zaknihování akcií musí počítat se vstupními náklady spojenými s vyhotovením notářského zápisu osvědčujícího rozhodnutí valné hromady o přeměně listinných akcií na zaknihované, a dále s nutnými poplatky CDCP. Jak je z výše uvedeného postupu při zaknihování zřejmé, emitent (a vlastně ani každý z akcionářů) se také nevyhne jisté porci administrativy.

Až budoucnost prověří, zda je právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, související s povinností akciové společnosti vydat výlučně zaknihované akcie, skutečně účelná.

Již nyní však můžeme konstatovat, že není proč se zaknihování bát, a vzhledem k tomu, že celý proces je důkladně legislativně ošetřen, je vysoce pravděpodobné, že rozhodne-li se akciová společnost jej podstoupit, proběhne ke spokojenosti všech – jak akciové společnosti, tak i jejích akcionářů.

zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek