Zákon o veřejných zakázkách je moc komplikovaný. Dělá kšefty agenturám, tvrdí podnikatel

3. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Evropská komise kritizuje Česko za vysoký počet zakázek bez veřejného výběrového řízení. Zároveň i za malý počet firem, který se do tendrů hlásí. Podle podnikatelů malé obce i malé firmy odrazuje přílišná komplikovanost celého procesu.

Česká republika má sice nový zákon o zadávání veřejných zakázek, podle podnikatelů má však řadu vážných nedostatků. Především je podle nich natolik komplikovaný, že si s ním neporadí malé obce ani firmy, které čerpají dotace a musí proto dodavatele projektů soutěžit. A musí tak na realizaci výběrových řízení najímat specializované agentury.

„Je to hrůza. Dnes a denně někdo vypisuje výběrové řízení a zároveň shání někoho, kdo ho bude administrovat. Je to katastrofa,“ stěžuje si Jaroslav Čížek, jednatel společnosti Focus Info. K tomuto tématu se dostal náhodou. Provozuje totiž web zaměřený na požární ochranu, bezpečnost a záchranářství. A v jeho rámci poskytuje službu monitorování veřejných zakázek.

„Díky tomu jsem zjistil, že firmy mají minimální zájem se do výběrových řízení přihlašovat. Tvrdí, že nebudou vyplňovat dvacet nebo padesát papírů, a přitom mají podle svých slov nulovou naději uspět,“ upozorňuje Jaroslav Čížek.

Byznys na objednávku

Komplikovaná úprava zákona o veřejných zakázkách tak pro něj přináší jednak byznys specializovaným administračním agenturám a velká část zakázek je přitom stejně připravená pro konkrétní firmy, protože velké množství formalit spojených s výběrovými řízeními odradí většinu firem, které nemají jistotu, že v tendru uspějí.

„Místo toho, aby se diskuse vedla o tom, kde jsou skutečné příčiny neutěšeného stavu, hovoří se stále jen o dílčích změnách. Pokud nebudou vytvořeny podmínky pro to, aby veřejné investování bylo skutečně veřejné, aby se zadavatelé nebáli rozhodovat tak, jako když jde o jejich vlastní finance a ne podle nějakých neuchopitelných kritérií popsaných v mnohastránkových metodikách, tak se nic nezmění,“ konstatuje Jaroslav Čížek. „Ani ta nejdokonalejší fasáda nemůže z ruiny s porušenou statikou udělat obyvatelný dům,“ dodává.

Jeho slova podporuje i zpráva Evropské komise z února letošního roku. Podle ní zadávání veřejných zakázek v České republice nadále není v souladu s osvědčenými postupy EU, což je částečně způsobeno nedostatkem odpovídajícího školení pracovníků v dané oblasti a nedostatečným důrazem na kvalitativní kritéria při udělování zakázek.

Brusel kritizuje, že čeští veřejní zadavatelé zadávají 19 procent zakázek v jednacím řízení bez zveřejnění výzvy k podávání nabídek, zatímco v EU je to pouze 5 procent. V roce 2015 patřila Česká republika mezi členské státy EU s nejvyšší mírou použití těchto postupů, na rozdíl od výsledků regionálních partnerů, jako je Polsko, kde míra použití jednacích řízení klesla ze 17 % v roce 2009 na 5 procent v roce 2015.

Firmy soutěžím nevěří

Kromě toho Česká republika zaznamenala výrazný pokles zájmu společností o veřejné zakázky. V roce 2015 obdrželo 33 procent veřejných zakázek jen jednu nabídku, oproti 19 procentům v předchozím roce. Navíc více než 85 procent zakázek v podobě nákupů je uděleno pouze na základě kritéria nejnižší ceny.

K odstranění těchto nedostatků a dosažení úrovně obvyklé ve vyspělých státech západní Evropy je podle Jaroslava Čížka třeba taková právní úprava, která bude co nejjednodušší. Navrhuje proto zavést pouze dvě kategorie veřejných zakázek: nadlimitní a podlimitní. Transparentnost podlimitních zakázek, které nebudou soutěženy ve výběrových řízeních, podle něj zajistí jejich povinné zveřejňování na jednom místě, například ve Věstníku veřejných zakázek. Tam by mohly být uváděny všechny zakázky nad 50 tisíc korun.

„Je-li všude zmiňována transparentnost jako jeden z nejúčinnějších způsobů boje proti korupci a nekalým praktikám při zadávání veřejných zakázek, pak představa, že jí dosáhneme co nejpodrobnějším zákonem a ještě podrobnějšími metodikami, je zcela zcestná. Každý, kdo ještě nepozbyl poslední zbytky zdravého rozumu, ví, že konečný efekt je přesně opačný,“ zdůrazňuje Jaroslav Čížek.

„Pokud má zákon bezmála 300 paragrafů, pak metodiky, které budou jednotlivé paragrafy vysvětlovat, zákonitě musí mít stovky stránek. Bude je pak někdo schopen a ochoten vůbec číst? Odpověď je jednoznačná, nebude. Může si tedy někdo vážně myslet, že starostové, zastupitelé a úředníci malých obcí mají více času studovat stovky stran návodů, když to nezvládají ani ti, jejichž je to hlavní náplň práce?“ ptá se Jaroslav Čížek. 

Ministerstvo pro místní rozvoj, které nový zákon o zadávání veřejných zakázek připravilo, však tvrdí, že pro velké zjednodušování není prostor. „Nový zákon vychází a musí vycházet z evropských zadávacích směrnic, které jsou výrazně komplikovanější, než předchozí a dokonce místo původních dvou, nový zákon implementuje hned tři nové směrnice. Přesto je tento nový zákon co do objemu textu stručnější než ten předchozí,“ konstatuje Veronika Vároši, mluvčí MMR.

Diskusi o možných změnách výběrových řízení považuje ministerstvo za uzavřenou, protože nový zákon je již ve Sbírce. „Do budoucna se této debatě rozhodně nevyhýbáme, ale na stole nejsou dnes jakékoli alternativy,“ míní Veronika Vároši.

Obecně je podle ní zákon postaven tak, že nabízí zadavatelům mnoho možností, jak postupovat, přičemž tyto volby jsou rovnocenné a je na zadavateli, který postup mu vyhovuje. „Pokud zadavatel bude chtít postupovat tak, jako podle předchozí úpravy, až na několik málo výjimek tuto možnost má a nemusí se tak učit ničemu novému,“ zmiňuje Veronika Vároši. Nově bude mít zadavatel možnost postupovat podle devíti různých typů veřejných zakázek (viz. box níže).

Počet jednacích řízení bez uveřejnění se podle ministerstva sníží, ale spíše z formálních důvodů. Dodatečné zakázky budou totiž nově podřazeny pod změny smlouvy. „MMR jako gestor zákona a zákon však nemohou z principu řešit dodržování a zneužívání ustanovení zákona, to je vždy odpovědností zadavatele. Na druhou stranu jsou například státní zakázky bez soutěže zkoumány Pracovní skupinou pro transparentní veřejné zakázky, která zkoumá oprávněnost využití výjimek a jednacích řízení bez uveřejnění,“ uzavírá Veronika Vároši.

Dalibor Dostál

Typy veřejných zakázek podle nového zákona

  • a) zjednodušené podlimitní řízení,
  • b) otevřené řízení,
  • c) užší řízení,
  • d) jednací řízení s uveřejněním,
  • e) jednací řízení bez uveřejnění,
  • f) řízení se soutěžním dialogem,
  • g) řízení o inovačním partnerství,
  • h) koncesní řízení, nebo
  • i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek