Zálohy na sociální i zdravotní pojištění živnostníkům v roce 2015 vzrostou

3. 12. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Zálohy na sociální i zdravotní pojištění živnostníkům v roce 2015 vzrostou V roce 2015 zaplatí podnikatelé na povinných odvodech dohromady minimálně 3740 korun. Od roku 2008 tato částka vzrostla o plných 23 procent. Navíc dochází i ke zvýšení stropu pro platbu sociálního zabezpečení.

Tuzemští živnostníci budou muset od ledna sáhnout hlouběji do kapsy. Pojistné na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění, které je neoddělitelnou položkou odvodového zatížení, totiž v roce 2015 vzroste. Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající hlavní činnost musí na sociálním a zdravotním pojištění platit měsíční zálohy.

graf rostoucí minceTy se odvozují z hrubého zisku, kterého OSVČ dosáhla v minulém období. Vždy však musí být placena alespoň minimální výše měsíční zálohy. Tato minimální záloha se odvíjí od průměrné mzdy stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Jelikož byla průměrná mzda pro rok 2015 navýšena, zvyšují se tím pádem i minimální zálohy na povinném pojistném.

„OSVČ s nízkým ziskem budou v roce 2015 na povinném pojistném platit v souhrnu o 94 Kč měsíčně více. U zdravotního pojištění se minimální záloha zvyšuje o 45 Kč, u sociálního pojištění o 49 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Ke zvýšení minimální měsíční zálohy na povinném pojistném (sociální a zdravotní pojištění dohromady) dochází každoročně. Ještě v roce 2008 odváděly OSVČ na povinném pojistném dohromady 3052 korun, v roce 2015 to bude již 3740 korun. V daném období tedy minimální povinné pojistné narostlo o 23 procent.

OSVČ odvádějí sociální pojištění i zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Je-li skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, pak musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti pojistné na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ je pro sociální zabezpečení jiný než pro pojištění zdravotní. Podnikatelé s nízkým ziskem musejí na povinném pojistném odvádět více, než odpovídá dosaženému hrubému zisku. Minimální měsíční zálohy platí kromě OSVČ s hrubým ziskem do limitu rovněž i ti podnikatelé, kteří výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti v daném roce zahájí.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Chcete vědět, co vás čeká v příštím roce? Připravili jsme pro vás speciál Změny pro podnikatele 2015

Trvalý příkaz u zdravotního pojištění je třeba změnit

Sazba zdravotního pojištění pro OSVČ činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ pro živnostníky u zdravotního pojištění v roce 2014 činí 12 971 korun, čemuž odpovídá minimální měsíční záloha 1752 korun (12 971 korun vynásobeno 13,5 procenty a zaokrouhleno na celé koruny nahoru).

Pro rok 2015 se minimální měsíční vyměřovací základ zvyšuje na 13 305,50 korun, minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění tudíž bude 1797 korun (13 305,50 korun vynásobeno 13,5 procenty a zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Měsíční zálohu na zdravotním pojištění musejí OSVČ zaplatit do 8. dne následujícího měsíce. Jestliže připadá den splatnosti na víkend, tak se datum splatnosti prodlužuje.

„Nová výše záloh se uplatní od počátku roku 2015. OSVČ platící v roce 2014 minimální měsíční zálohu tedy musejí provést změnu bankovního příkazu, neboť již za leden 2015 je nutné do 9. února, protože 8. února je v neděli, zaplatit novou měsíční zálohu 1797 korun místo předchozích 1752 korun,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Jak se mění záloha u sociálního zabezpečení?

graf rostoucí papír šipkaNa pojistném na sociální zabezpečení odvádí podnikatelé 29,2 procenta z vyměřovacího základu. OSVČ, které vstoupily do druhého penzijního pilíře, potom 26,2 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha do podání „Přehledu o příjmech a výdajích“ za rok 2014 činí 1894 korun, od měsíce podání „Přehledu“ se minimální měsíční záloha zvyšuje na 1943 korun.

Minimální měsíční vyměřovací základ se totiž zvyšuje z 6486 korun na 6653 korun. Splatnost nové měsíční zálohy u sociálního zabezpečení je, na rozdíl od zdravotního pojištění, navázána na období od podání „Přehledu“.

„OSVČ, které odevzdají ‚Přehled o příjmech a výdajích‘ za rok 2014 například v březnu 2015, nemusejí měsíční zálohu za leden a únor měnit,“ vysvětluje Gabriela Ivanco. Měsíční zálohu na sociální zabezpečení platí OSVČ vždy do 20. dne následujícího měsíce.

Pro pojistné na sociální zabezpečení platí maximální vyměřovací základ. Tento strop pro placení sociálního zabezpečení se přitom pro rok 2015 zvyšuje. OSVČ s vysokými zisky tedy zaplatí za rok 2015 na sociálním zabezpečení více než za rok 2014.

Maximální vyměřovací základ za rok 2014 činí 1 245 216 korun, a podnikatelé tak mohou zaplatit na sociálním zabezpečení maximálně 363 604 korun (29,2 procenta z 1 245 216 korun). Za rok 2015 však zaplatí OSVČ s vysokými zisky na sociálním zabezpečení 372 980 korun, neboť se maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zvyšuje na 1 277 328 korun.

Pro platbu sociálního zabezpečení je zaveden strop pro rok 2014 i pro rok 2015, u zdravotního pojištění však nikoliv. Za rok 2014 i za rok 2015 se zdravotní pojištění platí z celého vyměřovacího základu.

Kdo zaplatí více na povinném pojistném?

V roce 2015 stoupne zdanění z důvodu změn u sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění všem OSVČ, které odvádějí povinné pojistné v minimální výši. Rovněž se však zvýší odvody na sociálním zabezpečení OSVČ, které mají hrubý zisk (příjem − výdaj) nad 2 490 432 korun.

Všichni živnostníci by měli věnovat dostatečnou pozornost tomu, aby bylo povinné pojistné vždy zaplaceno řádně a včas. Za každý den prodlení totiž v informačních systémech pověřených institucí (Okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny) automaticky naskakuje penále, které činí 0,05 procenta denně z dlužného pojistného. Nedoplatky na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění jsou přitom pověřenými institucemi exekučně vymáhány.

Vedlejší činnosti se zálohy netýkají

Placení záloh na zdravotní a sociální pojištění se netýká těch živnostníků, kteří uvádějí své podnikání jako vedlejší činnost a zároveň jejich zisky po odečtení nákladů letos nepřesáhnou 62 261 korun. Za splnění těchto podmínek přitom není výše vedlejších příjmů nijak omezená a může být i několikanásobně vyšší než příjmy z činnosti evidované jako hlavní.

Počet OSVČ vykonávajících vedlejší pracovní činnost dlouhodobě roste. Jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení, na konci prvního čtvrtletí tohoto roku mělo vedlejší příjem z podnikání 378 152 poplatníků, což činí v meziročním srovnání nárůst o bezmála 11,5 tisíce živnostníků a současně přes 39 procent z celkového počtu 963 572 evidovaných OSVČ.

„Aby mohlo být podnikání považováno za vedlejší činnost, musí existovat ještě nějaká hlavní činnost, která pokrývá zdravotní a sociální pojištění poplatníka. To je jediné kritérium, výše příjmů na rozdělení hlavní a vedlejší činnosti nemá vliv," uvádí Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

"Hlavní činností tedy může být mateřská a rodičovská dovolená, pokud je rodič sociálně pojištěný, i pobírání starobního důchodu. Hlavní činností může také být zaměstnání, ze kterého je odvedeno minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což neplatí například u dohody o provedení práce s výplatou pod 10 tisíc korun měsíčně, ze které se pojistné neodvádí,“ dodává.

Podnikání je tedy možné mít jako vedlejší pracovní činnost i v případě násobně vyšších příjmů než ze zaměstnání. Jedinou podmínkou je odvedení minimálního pojistného.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění a odvádí jen polovinu minimálních záloh na sociální pojištění, pokud z přehledu za předchozí rok nevyplynula vyšší povinnost.

„S podáním přehledu pak doplatí plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy nepřekročí stanovenou hranici, nevznikne povinnost platit sociální pojištění, a to když příjmy po odečtení výdajů nepřekročí danou hranici," vysvětluje Blanka Štarmanová.

"Pro rok 2014 je rozhodná částka pro vedlejší činnost stanovena na 62 261 korun. Podnikatel s vedlejší činností má stejně jako podnikatel s hlavní činností povinnost podat daňové přiznání, a pokud je zaměstnán, v daňovém přiznání uvádí také příjmy ze zaměstnání, doložené oficiálním potvrzením o příjmech,“ doplňuje.

 Cena práce v Česku vzroste

Zvýšení sociálního a zdravotního pojištění povede k dalšímu zdražení ceny práce na českém trhu. Již dnes přitom patří vedlejší náklady na pracovní sílu, tedy pojistné na sociální zabezpečení, v České republice k nejvyšším na světě. Zatímco v případě průměrné měsíční mzdy se Česká republika drží ve srovnání s ostatními zeměmi v prostřední části žebříčku, s nárůstem mzdy její pozice výrazně klesá. Při příjmech okolo 50 tisíc měsíčně je jednou z nejdražších zemí, v těsné blízkosti Slovenska, Estonska a Belgie. Naproti tomu celkové odvody podnikatelů jsou v Česku jedny z nejnižších.

„Například vedlejší náklady zaměstnavatele na zaměstnance ve Velké Británii, ale také na Maltě nebo Kypru jsou u příjmů kolem 50 tisíc měsíčně méně než čtvrtinové. Na rozdíl od většiny zemí musejí totiž v Česku odvádět zaměstnavatelé státu významně vyšší pojistné, než kolik si na své zabezpečení přispívá sám zaměstnanec,“ uvádí Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení společnosti Deloitte a dodává: „Pojistné odváděné zaměstnavatelem je 34 procent, z toho je navíc celých 9 procent neomezeno maximální výší. Čeští zaměstnavatelé si proto pořádně rozmýšlejí, zda zaměstnat nové lidi nebo zvýšit mzdy, protože každá koruna hrubé mzdy zaměstnance je stojí více než o třetinu víc.“

Podnikatelé platí na svém pojištění výrazně méně. Porovnáme-li příjmy, respektive zisk, na úrovni průměrné mzdy, odvedou podnikatelé v Česku po Rusku a Bulharsku nejméně. Současné sazby pojistného podnikatelů jsou přitom poměrně vysoké: 13,5 procenta pojistného na zdravotní pojištění a 29,2 procenta pojistného na sociální zabezpečení. Nicméně základem pro pojistné je pouze polovina čistého zisku. Podnikatel si může tuto částku libovolně navýšit až do maximálního základu, což je však stále spíše výjimečné. 

„Pokud vezmeme v úvahu ještě neflexibilní a komplikovaný zákoník práce, nerespektující dnešní situaci na pracovním trhu, není se čemu divit, že zaměstnavatelé obcházejí předpisy a najímají si živnostníky na takzvaný švarcsystém,“ uzavírá Pavel Šnobl, manažer v daňovém oddělení společnosti Deloitte.


Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek