Zapolární Davos aneb Arctic Frontiers 2016 v norském Tromso

4. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Zapolární Davos aneb Arctic Frontiers 2016 v norském Tromso Již tradičně se v norském městě Tromso za polárním kruhem scházejí norští a zahraniční politici, ekonomové, podnikatelé, vědci a diplomaté, aby jednali o stavu a možnostech rozvoje norského dálného severu a Arktidy obecně. Desátá konference Arctic Frontiers 2016 se letos konala ve dnech od 24. do 29. ledna 2016 a věnovala se zejména možnostem průmyslového rozvoje a ochrany životního prostředí.

Během konání konference, s trochou nadsázky norské verze švýcarského Davosu, se připomínalo též 20. výročí existence Arktické rady. Mezi letošní prominentní vystupující ze zahraničí patřili mj. zvláštní vyslanec USA pro Arktidu Robert J. Papp ml., slovenský vicepremiér a ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák, finský ministr zahraničních věcí Timo Soini nebo islandská ministryně průmyslu a obchodu Ragnheiður Elín Árnadóttir.

Přikládáme výběr z tezí, které aktuálně bilancují pohled Norska na dění na dálném Severu, v podání hlavních norských vystupujících: premiérky Erny Solberg/ové, ministra zahraničních věcí Børge Brendeho a státního tajemníka MZV Norska Tore Hattrema.

Dálný sever a Arktida jsou hlavní zahraniční prioritou Norska. Jde o území mírové koexistence a stability, sousedské spolupráce a dodržování mezinárodního práva. Rovněž využívání nerostného bohatství na území jednotlivých států probíhá zodpovědně. Tato praxe by měla být příkladem v ostatních částech světa.

Pro norskou ekonomiku, která prochází přechodem od závislosti na ropě („from a resource-based to a more sustainable knowledge-based economy“), zůstane i nadále využívání dalších mořských zdrojů pilířem zachování výkonnosti hospodářství. Již dnes je 90 % norského vývozu spojeno s oceánem (těžba ropy a plynu, chov a lov ryb, stavba lodí). Téměř 80 % norských teritoriálních vod se rozprostírá za polárním kruhem, kde žije 10 % populace země (největší podíl na světě).

Zahraniční poptávka po norských rybách stále roste a jejich odbyt se v letech 2006–2015 zdvojnásobil. V době klesajících cen ropy znovu roste význam norského rybářství: prodejní cena dobře živeného lososa je dnes vyšší než barel ropy.

Těžba ropy a plynu z mořského dna však zůstane výrazným nositelem ekonomické činnosti dálného severu ještě dlouho. Polostátní petrochemická firma Statoil na konferenci potvrdila, že (i po poklesu cen ropy) začne s průzkumem polí v nově koncesovaných územích v Barentsově moři.

Týden před konferencí, dne 19. 1., byla schválena provozní licence pro mobilní multifunkční plošinu Goliat FPSO (Floating, Production, Storage and Offloading Facility), kterou nechalo vyrobit, do Barentsova moře z továrny v Jižní Koreji po vlastní ose dopravit a nyní začne komerčně využívat konsorcium firem ENI Norge (65 %) a Statoil (35 %).

Spuštění těžby se po několika odkladech očekává koncem února 2016. Na určené lokalitě má plošina působit 15 let a vytěžit zde 11,3 mil. barelů ropy a 8 mld. m3 plynu. Tento vysoce nákladný projekt je však již nyní obětí volatility cen surovin: přichází v nevhodný okamžik a analytici spočítali, že zisk z prodeje ropy z této plošiny by nastal až při ceně za barel nad 100 USD, přičemž aktuálně je cena sotva třetinová.

Norsko je v současnosti druhým největším dodavatelem plynu do EU (20% podíl) a ovlivňuje tak energetickou bezpečnost v Evropě. V poslední den konání konference Arctic Frontiers 2016 odeslali norští ministři ropy a energetiky Tord Lien, klimatu a životního prostředí Vidar Helgesen a pro evropské záležitosti Elisabeth Aspaker/ová společný dopis adresovaný komisaři Miguelu A. Cañetemu a místopředsedovi EK Maroši Šefčovičovi.

V kontextu vznikající Energetické unie (EnU) v něm připomínají dosavadní význam norského plynu pro energetický trh i bezpečnost zemí EHP. Zvláště apelují na to, aby země EU pro splnění cíle snižování emisí CO2 začaly ještě více využívat zemního plynu na úkor fosilních paliv a aby EU k tomuto trendu přispívala. Dopis připomíná, že za dosavadních 45 let těžby byla využita jen třetina dosud známých zásob norského plynu.

Ministři informují, že Norsko je připraveno zintenzívnit průzkum i následnou těžbu zemního plynu v nových polích v Barentsově moři. Zatím nerozhodlo, jaký bude hlavní způsob přepravy vytěženého plynu z této vzdálené lokality (tj. zda formou LNG nebo pokládkou nových plynovodů směrem do Evropy).

To, jakou váhu EnU přiřkne zemnímu plynu, však bude pro norské firmy i stát rozhodné pro to, jaké tempo a jak vysoké investice k průzkumu nových zásob plynu na dálném Severu a k budování nových produktovodů zvolí. Norští ministři proto EK vybízejí k „jasnému sdělení, že zemní plyn dlouhodobě zůstává významnou složkou energetického mixu EU“ (kopie dopisu připojena).

Norská vláda má zájem o to, aby se severní Norsko stalo centrem inovací světového významu. Hodlá napomáhat rozvoji dalších průmyslových sektorů na dálném severu, posílení konkurenceschopnosti tamních firem a výzkumu. Za tím účelem bylo mj. oznámeno, že vláda zřizuje výzkumný ústav Ocean Space Centre v Trondheimu, jehož činnost by měla přispět znalosti změn klimatu v Arktidě (zejména acidifikace oceánu vlivem vyšší absorpce CO2, v jejímž důsledku je např. makrela namísto středně teplých vod nyní lovná i u břehů Špicberk).

Nezvratné změny klimatu v Arktidě však mohou mít i pozitivní ekonomický efekt. Tání věčného ledu dovolí plavbu Severním ledovým oceánem mezi Evropou a Asií, jakož i rozšíření těžby ropy a dalších nerostných surovin v nově zpřístupněných oblastech. Efekt zkrácení lodní dopravní cesty bude výrazný.

I plošiny, které těžbu ropy/plynu ukončily, lze dále využít: buďto ke vhánění emisí CO2 do podmořského šelfu, anebo jako nové základny pro sádkový chov ryb na volném moři, popř. jako stanice pro řízení větrných elektráren na otevřeném moři.

Institucionální spolupráci v Arktidě vyhodnotili norští politici jako dobře fungující. V Tromsø sídlí stálý sekretariát Arktické rady. Rada je též užitečným fórem pro přeshraniční regionální spolupráci původních polárních národů napříč členskými zeměmi (Indigenous Peoples’ Secretariat se koncem r. 2015 přestěhoval z Kodaně do Tromsø).

Norská vláda bude usilovat o posílení aktivit Arktické rady v prioritních ekonomických odvětvích: kromě různých ad-hoc pracovních skupin, které vznikají pod řízením aktuální předsednické země v Radě (nyní USA), byla na podzim 2015 ustavena nová Arktická hospodářská rada (AEC) na podporu spolupráce firem aktivních v zapolárních oblastech.

I sekretariát AEC je umístěn v Tromsø, čímž Norsko podtrhuje význam tohoto města jako evropského centra zapolárního obchodu. V r. 2013 Arktická rada udělila několika asijským zemím na jejich žádost pozorovatelský status (mimoevropskými pozorovateli v Arktické radě jsou t. č. Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Singapur). Ministr zahraničních věcí B. Brende na konferenci přislíbil, že se Norsko zasadí, aby pozorovatelé byli do činnosti Arktické rady více integrováni.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek