Zavede Švédsko digitální měnu?

22. 11. 2016 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Zavede Švédsko digitální měnu? Švédsko jako vůbec první země na světě zvažuje zavedení digitální měny, tzv. e-koruny (e-krona). Tuto v pravdě revoluční myšlenku přednesla 16. 11. 2016 viceguvernérka švédské národní banky Riksbank Cecilia Skingsleyová na konferenci FinTech Stockholm 2016 věnované novým trendům ve finančních technologiích.

„Revoluční“ myšlenky a prvenství jsou Riksbank vlastní. Švédská centrální banka byla vůbec první státní centrální bankou na světě. Švédsko bylo první zemí, která začala vydávat papírové peníze. Švédsko jen těsně prohrálo souboj o první automat na peníze v Evropě a vděčíme mu za slovo bankomat apod. Jako méně šťastné prvenství lze uvést, že to byla Švédská centrální banka, která jako první na světě zavedla záporné úrokové sazby.

Podle Skingsleyové ve Švédsku panují optimální podmínky pro zavedení digitální měny. Hlavním důvodem je především dramatický pokles významu a použití hotovosti ve Švédsku, což společně s faktem, že Švédsko patří mezi světové lídry v oblasti inovací a digitálních technologií a v současnosti mají téměř všichni ve Švédsku přístup k internetu, vytváří ideální podmínky pro představení dalších forem elektronických plateb.

Centrální banka tak chce nyní zpracovat zprávu, jež by se věnovala technickým, právním i praktickým otázkám případného představení digitální měny. Zpráva by měla definovat nejen možné otázky, ale naznačit případná řešení. Samotné rozhodnutí by pak mohlo být přijato do dvou let. Dle Skingsleyové je celá problematika velmi složitá a Švédsko se nemůže poučit ze zkušeností centrálních bank v jiných zemích, i když např. anglická a kanadská centrální banka také zpracovávají zprávu o zavedení digitální měny.

Hotovost vs. elektronické platby

Trend snižování hotovostních plateb je ve Švédsku velmi výrazný, patrně nejvíce na celém světě. V roce 1950 představovala hotovost v oběhu asi 10 % HDP, dnes už jen 1,5 %. Nominální hodnota hotovosti, která byla dlouhodobě v oběhu, klesla za posledních 10 let z necelých 100 mld. na 62,5 mld. SEK, tedy o téměř 40 %.

Rovněž dramaticky klesá počet výběrů z bankomatů a naopak stoupá počet plateb platební kartou. Jestliže v roce 2011 byl poměr platby kartou vs. výběru hotovosti 7:1, tak dnes je již 17:1.

Na snižování významu hotovosti ukazuje i to, že celá řada bankovních poboček je dnes bezhotovostní a mnohé banky ani nemají pobočky (tzv. direct banking). V současné švédské společnosti je de facto nemožné fungovat pouze na hotovosti. Více než 97 % Švédů vlastní jednu či více platebních karet, 85 % má přístup k internetbankingu a 61 % provádí operace prostřednictvím aplikací v chytrých telefonech (švédská specialita zvaná Swish). Nijak nepřekvapí, že nejpokročilejší zemí v tomto ohledu je Norsko, následováno Švédskem a Dánskem.

Otázky, které zavedení digitální měny provází

Důvody, pro které se Švédská centrální banka myšlenkou vůbec zaobírá jsou tedy na snadě. Tato myšlenka však otevírá nespočet otázek, na které budou experti banky teprve hledat odpovědi. Nejdůležitější otázkou je, zda by bezhotovostní švédský platební systém  byl stejně bezpečný a efektivní jako ten současný, zda by umožňoval uskutečňovat platby hladce, bezpečně a s přijatelnými náklady.

Hotovostní platby jsou z mnoha pohledů výhodné. Hotovostní platbu je možné provést anonymně, bez zásahu bank, a také bez přístupu k elektřině či internetu. I v situaci, kdy hotovost není užívána na každodenní bázi, zůstává pro krizové situace zásadním záložním řešením.

I pokud by byla vytvořena a používána e-koruna, nepředpokládá se, že by hotovost vymizela; e-koruna by se nestala náhradou za hotovost. Tu bude Riksbank vydávat, dokud po ní bude poptávka. Ovšem veřejnost a firmy dnes potřebují mít přístup k penězům vydávaným centrální bankou a e-koruna by byla způsobem, jak jim tento přístup zajistit v elektronické podobě.

Riksbank se zatím nerozhodla vydávat e-korunu, pouze zvažuje možnosti s přihlédnutím k tomu, že ve Švédsku s klesajícím použitím hotovosti je toto téma aktuálnější než jinde. Na první pohled se tato záležitost může zdát jednoduchá, ovšem jedná se o něco naprosto nového s neexistujícím precedentem.

První z otázek, které je nutno si položit, je, zda by e-koruna měla být vedena na účtech, nebo zda by měla být určitou formou digitálně převoditelné jednotky, která nevyžaduje strukturu účtu (a funguje tedy jako hotovost). Při uložení na účtu v Riksbank by e-koruna byla poměrně podobná penězům od centrální banky, které jsou v oběhu nyní.

Výhodou by bylo, že tyto e-koruny by nebyly ztraceny společně s nosičem, na kterém by byly uloženy (mobilní telefon atp.). Jejich množství by také bylo možné rychle měnit v závislosti na poptávce. Na druhou stranu by to značně znesnadnilo Riksbank vytváření základní úrokové sazby. Digitální platební jednotka přímo převoditelná mezi dvěma lidmi by s sebou také přinesla komplikace, například ztížení regulace praní špinavých peněz, financování terorismu a falšování peněz.

Další otázkou je, zda by Riksbank měla vydávat e-korunu přímo široké veřejnosti, nebo prostřednictvím bank, jako to dělá s bankovkami a mincemi. Pokud by se Riksbank rozhodla pro první možnost, znamenalo by to, že domácnosti a společnosti by si mohly otevírat účty (nebo jejich obdobu) přímo v Riksbank.

Strategickým rozhodnutím by také bylo, jestli vydávat neomezené množství e-koruny, pokud po ní bude na trhu poptávka, a jestli by měla generovat úrok či zda by dokonce mohla mít úrok negativní.

Mimo těchto základních otázek zmíněných výše jich samozřejmě existuje mnohem více. Jedná se hlavně o otázky spojené s technickým řešením, resp. jaké technologie mohou být využity pro platby v e-koruně – chytré telefony, plastové karty nebo jiné způsoby? Dalším otazníkem jsou politické a strategické záležitosti, například možné dopady na Riksbank, platební trh, monetární politiku, finanční stabilitu atd.

Velkou otázkou by byla další existence komerčních bank, které by se za určitých okolností mohly stát obsoletními nebo by se minimálně jejich role značně redukovala. Mnozí experti rovněž poukazují na nemalé morální dopady (anonymita hotovosti vs. možná absolutní kontrola digitální měny) a otázky implementace v různých sociálních skupinách.

Co bude následovat?

Švédská centrální banka vytýčila tři základní fáze projektu. V první fázi bude shromažďovat otázky, které koncept zavedení digitální měny vyvolává. Nejedná se jen o základní parametry a technické aspekty popsané výše, ale především o dopady na platební trh, bankovní obchodní modely, nastavování úrokových sazeb, finanční stabilitu atd.

Ve druhé fázi bude hledat odpovědi a přicházet s návrhy řešení. Tuto fázi by centrální banka chtěla mít ukončenou do dvou let. Riksbank si je vědoma, že e-koruna může zásadně ovlivnit finanční sektor a celou švédskou ekonomiku, a je proto třeba zodpovědět mnoho komplexních otázek. Až po pečlivém zvážení všech možných dopadů se Riksbank rozhodne, zda chce s projektem e-koruny pokročit dále.

Pouze v případě kladného stanoviska a celospolečenské shody na takovém kroku by banka přistoupila ke třetí fázi, a totiž samotné implementaci. Ať už se Riksbank rozhodne pro nebo proti vydávání e-koruny, odstartovala zásadní diskusi, která bude v mnoha ohledech poučná a otevře nejen prostor pro nové technologie, ale otevírá dveře do zcela nové dimenze bankovnictví.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Stockholmu (Švédsko). Autor: Jan Buben, zástupce velvyslance.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek