Zdeněk Somr: Klíčovou roli v mistrovských zkouškách budou mít cechy sdružené v Hospodářské komoře

7. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zaměstnavatele trápí akutní nedostatek lidí, kteří umí a chtějí pracovat rukama. Tisíce lidí chybí v dopravě, hledají se ale i nástrojáři, svářeči, obráběči či mechanici. A do toho se hovoří o tom, že upadá řemeslo. V plném proudu je realizace projektů Hospodářské komory v oblasti vzdělávání a zvyšování odborných znalostí a dovedností. Jednak pomůžou zaměstnancům s jejich kvalifikací, ale mají také ambici přivést mladé lidi k nepříliš atraktivnímu učňovskému vzdělání.

Zdeněk SomrVe kterých odvětvích je největší problém s chybějícími lidmi?
Kromě strojírenství je to hlavně doprava, logistika, přeprava zboží a osob, které nedostatek kvalifikovaných lidí pociťují nejvíc. Pryč je doba, kdy mladí chodili povinně na vojnu a kde si také udělali řidičák. Tím byl zajištěn dostatek kandidátů na řidiče nákladních vozidel nebo autobusů. A v tuto chvíli to jsou obory, ve kterých sehnat kvalifikovaného zaměstnance je téměř nemožné.

A není to třeba tím, že by mzdy řidičů nebyly odpovídající?
Takovou polemiku lze vést vždycky. Je to spíše tím, že s růstem ekonomiky poptávka po řidičích roste. Když rostou zakázky, roste potřeba nových kvalifikovaných zaměstnanců. Problémem v této době nejsou nové zakázky, ale kdo by je udělal.

Přitom úřady práce evidují skoro 400 tisíc nezaměstnaných, na druhé straně firmy hlásí přes 100 tisíc neobsazených pozic. Znamená to, že se nepotkává poptávka s nabídkou?
Pracovní úřady evidují veliké procento těch, kteří pracovat nebudou, nemohou ze zdravotních důvodů nebo jsou naprosto nekvalifikovaní. Odhaduji, že méně než sto tisíc z nich je reálně využitelných pro zaměstnavatele. Ale jejich kvalifikační struktura je bohužel nízká.

Jsou to tedy potenciálně zaměstnatelní lidé, ale nemají vyhovující odborné znalosti a dovednosti...
Přesně tak. Je to také jeden z důvodů, proč se Hospodářská komora před řadou let pustila do Národní soustavy kvalifikací (NSK), která umožňuje i dospělým dokončit si kvalifikaci a ověřit si ji nějakým celostátně platným dokumentem.

NSK je řešením, jak získat osvědčení o svých znalostech a odborných dovednostech. Kolik lidí už tuto možnost využilo?
Po třech čtyřech letech, kdy se klasifikace udělují, je vyzkoušeno přes 130 tisíc lidí. To je více, než kolik ročně vyzkouší státní maturita. NSK jsme budovali na zelené louce a ukázala se být flexibilní, robustní, v podstatě dnes pokrývá celé hospodářství. NSK považuji za jeden z nejlepších způsobů, jak podpořit odbornost a kvalitu zaměstnanců.

Předpokládám, že proto bude Hospodářská komora v takovém projektu pokračovat...
Projekt sice skončil v loňském roce, ale letos jej děláme trochu krkolomným způsobem ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání postupem pro nás velmi nekomfortním. Nicméně jsme vyhověli ministerstvu školství, že NSK udržíme v chodu.

Co je tedy překážkou?
V prvé řadě čekáme na přijetí novely zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, která umožní tvorbu standardů a jejich revizi. Předpokládám, že by tato novela mohla být přijata v prvním pololetí příštího roku a platit od července. Samozřejmě budeme znovu usilovat o to, aby tuto agendu opět realizovala Hospodářská a Agrární komora a Svaz průmyslu. Toto sdružení pracuje na NSK už řadu let a zvládá to velmi dobře.

Hospodářská komora prosazuje, aby na NSK byla nově navázána také tzv. mistrovská zkouška. Mohl byste čtenářům časopisu Komora.cz tuto ideu přiblížit?
Myšlenka mistrovské zkoušky žije na Hospodářské komoře možná už patnáct let. Tehdy jsme začali u instalatérů a uměleckých řemesel. Někdy před čtyřmi pěti lety, když jsme ještě s tehdejším senátorem, dnes exministrem Marcelem Chládkem diskutovali o možných prioritách ve školství, shodli jsme se, že by bylo dobré se do ní znovu pustit. Právě mistrovské zkoušky jsou prokazatelným výrazem kvality v řemeslech. Doufáme, že se podaří podpořit tento záměr nějakým inicializačním projektem dotovaným z evropských peněz.

Myšlenka mistrů v oborech je velmi zajímavá. Bude mít ale v době internetových stránek a mobilních aplikací s hodnocením řemeslníků a srovnávačů cen takové osvědčení u zákazníků váhu? Příklady vidíme v taxislužbách nebo ubytovacích službách, kdy Uber a Airbnb vytlačují tradiční poskytovatele.
Rozdíl je v tom, že když se spletu v taxislužbě, zkazím si jedno odpoledne. Když se spletu v ubytování, zkazím si možná jeden týden. A když se spletu ve výběru toho, kdo mi postaví barák, zkazím si bydlení na zbytek života. Že někdo má záruku kvality, rozhodně pro zákazníka přínosem bude.

Nicméně stále více se hovoří o tom, že řemeslo upadá. Stojí toto tvrzení na reálném základě, nebo je liché?
Řemeslníci neztrácejí na kvalitě, ale pocit úpadku řemesla je i v tom, že se za řemeslníka dnes vydává kdekdo. Nejlepší pojem pro to je v uvozovkách hodinový manžel. Je to zpravidla někdo, kdo ani není pořádným řemeslníkem, ale od každého umí něco. A teď se možná budou zlobit někteří, kteří takovou práci dělají dobře, je jich bohužel ale výrazná menšina. Takže my se chceme vrátit k tomu, aby titul mistra řemesla něco znamenal a prokazatelně dokazoval nějakou kvalitu.

Pro Hospodářskou komoru nebude jednoduché takový projekt uvést v život. Co bude tedy následovat po přijetí zmiňované novely?
První standardy jsou už napsány, prvních pět řemesel má svůj standard v NSK, dalších několik desítek by mělo vzniknout, pokud by se realizoval projekt, o němž jsem hovořil. Tím by mělo vzniknout několik set, možná tisíc prvních mistrů svého řemesla. Klíčovou roli budou mít cechy sdružené v Hospodářské komoře, protože nikdo jiný než společenstva příslušných oborů nemůže řešit otázku, kdo je mistr.

Myslím, že i popularizace mistrů v řemeslech by mohla přispět k atraktivitě technických oborů.
Naprosto souhlasím. Mistrovská zkouška by měla být jedním z kamínků do mozaiky toho, jak přesvědčit rodiče, že pokud dají své dítě na řemeslo, může to být pro jeho život velmi dobrá kvalifikace.

Ostatně není tajemstvím, že se mladí dnes do řemesla nehrnou. Vidíte nějaký další způsob, jak jim učňovské obory zatraktivnit?
Již několik let máme něco, čemu říkáme kvalifikační model vzdělávání, a jedním z jeho stěžejních kamenů je dostat povinně učňovský výcvik a pokud možno i praxi na středních školách do firem. Je jasné, že to hned ne všude půjde a že to půjde snáz v průmyslu a hůře ve službách. Něco podobného ale velmi dobře funguje v Německu.

Přineslo by to mimo jiné i to, že by se žáci učili na lepších technologiích, zažívali na vlastní kůži pracovní prostředí, které je zaměřené na výkon, vyžaduje přesnost, komunikaci a samostatnost. A to je to, co v řadě případů školy dneska nenabízejí. A když si vybavím statistiku, která říká, že průměrný věk u odborného učitele je 61 let, to znamená, že většina z nich je těsně před důchodem, nejde čekat, že to povede k příliš velké ochotě zabývat se třeba novými technologiemi. A to přitom bude v době průmyslové revoluce 4.0 klíčové.

Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory ČR

Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1993–2002 byl prvním prezidentem nově vzniklé Hospodářské komory ČR, dosud působí jako její viceprezident, který má ve své gesci oblast vzdělávání, zaměstnanosti a zdravotnictví. Dlouhodobě se věnuje tématu lidských zdrojů a vzdělávání i oblasti rozhodčího řízení. V letech 1998–2002 působil jako člen Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii a o čtyři roky později se stal vedoucím týmu expertů Strategie celoživotního učení ČR.

Působil také jako člen Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání MŠMT a jako hlavní manažer projektu Koncept – koncepce dalšího vzdělávání v ČR. Před devíti lety přijal angažmá v monitorovacím výboru Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a stal se také členem Národní rady pro kvalifikace, kde je nyní jejím místopředsedou. V současnosti působí jako člen Koordinačního a implementačního výboru Strategie celoživotního učení ČR a Řídicího výboru pro přípravu Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Miroslav Diro

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek