Zelené certifikáty způsobily v Rumunsku větrný boom

7. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Rumunsko se snaží zvýšit podíl energie získané z obnovitelných zdrojů. „Větrná horečka“ začala v roce 2010, kdy vláda zavedla systém zvýhodnění prodeje elektřiny z těchto zdrojů. To přilákalo mnoho investorů, kteří v zemi instalovali na 1500 větrných turbín.

Jedním z důležitých sektorů rumunského hospodářství je energetika. Hodnota rumunského energetického trhu s převahou zahraničního kapitálu se dnes odhaduje na zhruba 30 miliard eur.

Pozitivním ukazatelem charakterizujícím rumunský trh elektrické energie je celková tendence jeho růstu. Postupně dochází ke snižování dotací pro firmy vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů, což je kryto snížením nákladů na MW ze sluneční energie. V případě větrné energie se náklady drží na stejné úrovni, ale hodnota subvencí pro investory se snižuje. Po počátečním boomu v roce 2009 bylo v loňském roce do provozu předáno již pouze 10 větrných turbín napojených do sítě. Pravdou je, že i celosvětový objem investic v energetickém sektoru v roce 2015 klesl o osm procent.

Budoucí investice mohou být až 40 miliard eur

Legislativa se doposud řídí strategickým dokumentem nazvaným Energetická strategie Rumunska pro léta 2007 až 2020. Podle ministra Victora Vlada Grigoreska odpovědného za energetiku patří ke klíčovým tématům současnosti nová Energetická strategie Rumunska na období 2016 až 2030 s výhledem do roku 2050. Strategie, která počítá s nutnými investicemi do oblasti energetického sektoru ve výši zhruba 40 miliard eur, by měla být předložena ke schválení nejpozději do konce roku 2016.

V nové strategii se klade důraz na ochranu spotřebitelů energie jako hlavního příjemce diverzifikace energetických zdrojů a služeb, rozvoj energetické infrastruktury se zavedením inteligentních technologií, transparentní veřejnou správu a na profesionalizaci energetického zákona. Mezi klíčové body jednání dnes patří problematika legislativy a trhu se zelenými certifikáty.

V posledních letech spotřeba elektřiny a její cena v Rumunsku postupně klesají. V důsledku toho je na trhu přebytek energie, který vyvolává výrazný dopad na výrobní kapacity v oblasti uhlí a na realizaci nových výrobních kapacit z obnovitelných zdrojů. Vláda přitom má zájem podržet velké výrobní komplexy jako Hidroelectrica, Complex Energetica Oltenia a Hunedoara, i přestože jsou některé v insolvenci.

Nezbytné investice do energetiky by mohly do roku 2035 dosáhnout výše až 100 miliard eur. Mezi strategické investice patří dostavba reaktorů 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda, rozvoj vodní akumulační elektrárny Tarniţa-Lăpuşteşti, rozšíření propojovací kapacity na využití zemního plynu z ložisek Černého moře. Pozornost Rumunsko věnuje také investicím na ochranu životního prostředí a modernizaci uhelných elektráren, to vše v souladu s požadavky EU.

Skoro třetina energie je z vody

Výroba energie z obnovitelných zdrojů dosáhla v březnu letošního roku celkového instalovaného výkonu 5163 MW a její kapacita je 3,6krát vyšší než u jaderné elektrárny Cernavoda (1412 MW). Zdejší energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje především výstupy z parků větrných elektráren s instalovaným výkonem 3129 MW, ze solárních elektráren s celkovou kapacitou 1343 MW, malých vodních elektráren ve výši 588 MW a z projektů na zpacování biomasy ve výši 103 MW.

V oblasti alternativních zdrojů energie, které Rumunsko podporuje a počítá s nimi ve své energetické strategii, hrají prim vodní elektrárny, které pokrývají až 30 procent celkové spotřeby elektřiny. Vodní energii tvoří především kapacity státní společnosti SC Hidroelectrica, která se po dlouhé období potýkala s insolvencí.

Železná vrata zvedla Dunaj o víc než 30 metrů

V České republice je z vodních děl v Rumunsku nejvíce známá vodní elektrárna Železná vrata. Přehrada byla vybudována v letech 1964 až 1972 a vodní nádrž je využívána hlavně k plavbě typu řeka-moře. Nádrž je vysoká 63 metrů a dlouhá 1200 metrů. Elektrárna má kapacitu 2100 MW a po dokončení zvedla hladinu Dunaje o 33 metrů.

Probíhá mimo jiné privatizace 217 malých vodních elektráren.

Období posledních 25 let lze z pohledu vodních elektráren označit jako období stagnace, a dokonce poklesu. V současné době je vodní potenciál v Rumunsku s výrobou elektřiny 6300 MW využíván pouze z 54 procent. Funkčních velkých vodních elektráren je celkem 124 (nad čtyři MW) a v provozu je také dalších 223 vodních mikroelektráren. Zbývajících 46 procent vodního potenciálu s instalovaným výkonem čtyři tisíce MW zůstává však prozatím nevyužito. Prostřednictvím SC Hidroelectrica SA probíhá mimo jiné privatizace 217 malých vodních elektráren.

Biomasa je zatím na okraji

V Rumunsku existuje jen něco málo přes 70 kilometrů čtverečních rašelinišť s prokazatelným množstvím rašeliny zhruba o hmotnosti 25 milionů tun. Z toho něco víc než polovina tohoto množství je považována za hospodářsky využitelnou. Rašeliny pro energetické účely bylo využito v posledních letech jen několik tisíc tun.

Mezi nejperspektivnější obnovitelné zdroje v Rumunsku patří, jak bylo uvedeno, vodní a větrná energie. Využití ostatních zdrojů, jako je biomasa nebo fotovoltaika, je zatím marginální. Nicméně nejvíce projektů se realizovalo právě v oblasti větrné energie, neboť Rumunsko má velmi dobré podmínky zvláště v přímořské části. Fotovoltaika se díky zdejším příznivým klimatickým podmínkám také dobře rozvinula.

Rumunsko ve svých plánech nicméně počítá i s geotermální energií či s biomasou. Státní společnost Electrica ve spolupráci s rakouskou firmou Warmebetriebe hodlá investovat 400 milionů eur do výstavby několika elektráren na biomasu o celkovém plánovaném instalovaném výkonu 200 MW. Pozornost investorů však dosud přitahovaly v Rumunsku nejvíce větrné elektrárny. Zvláště oblast Dobrudža v jihovýchodním Rumunsku má v tomto směru nejpříhodnější podmínky, a proto většina investic směřovala právě tam.

Jak funguje systém zelených certifikátů?

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů je postavena na kombinaci dvou komponentů. Na takzvaném systému zelených certifikátů a systému povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Pro každý rok regulátor trhu s elektřinou (ANRE) určuje, kteří výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie po splnění stanovených podmínek mají nárok za elektřinu dodanou do sítě obdržet příslušný počet zelených certifikátů. Ty posléze mohou prodat na zvláštním trhu pro zelené certifikáty a mohou tak získat určitý bonus k ceně elektřiny, kterou vyrobili a prodali standardním způsobem, jako ostatní výrobci elektřiny.

Systém povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve výši takzvané mandatorní kvóty funguje tak, že pro každý rok regulátor trhu ANRE stanoví pevnou kvótu (podíl) elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou jsou posléze dodavatelé elektřiny (distributoři) povinni nakoupit. Aby dodavatelé splnili svou povinnost, musejí si obstarat takové množství zelených certifikátů, které odpovídá roční kvótě stanovené regulátorem trhu s elektřinou. Pokud tuto povinnost nesplní, jsou za to pokutováni.

Cena zelených certifikátů se pohybuje v rozmezí stanoveném rozhodnutím vlády s tím, že minimální cena má chránit výrobce a maximální cena spotřebitele. Minimální hodnota certifikátu je pro letošní rok stanovena na 29 eur a maximální na 59 eur. Cena v rumunské měně se vypočítává podle směnného kurzu stanoveného Rumunskou národní bankou jako průměrný směnný kurz za měsíc prosinec předchozího roku. Mezi druhy energie, které kvalifikují výrobce elektřiny k účasti a profitování ze systému zelených certifikátů, se v Rumunsku řadí větrná energie, solární energie, vodní energie (elektrárny o instalovaném výkonu maximálně 10 MW), geotermální energie, biomasa, bioplyn a odpadní plyn.

Obnovitelná energie byla poznamenána investičním boomem v roce 2010, respektive větrnou energií, která kompletně změnila strukturu rumunského energetického trhu. V období 2010 až 2013 přišel díky rozhodnutí rumunské vlády o zavedení zelených certifikátů dynamický růst investic do obnovitelných zdrojů energetiky. V roce. 2013 tak bylo na území Rumunska realizováno 384 větrných turbín.

Díky investicím za zhruba šest miliard eur, především zahraničních, a díky štědrému systému podpory se v Rumunsku postavilo celkem 1500 větrných turbín a hektary země byly zaplněny slunečními kolektory. Koncem loňského roku činil podíl obnovitelné energie už 12,5 procenta.

V červenci 2013 však rumunská vláda pod tlakem velkých odběratelů energie změnila pravidla, což zapříčinilo určité zablokování rozvoje trhu. V současnosti probíhají intenzivní jednání k uspořádání nových vztahů.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Tomáš Stingl. Foto: VUP Medical.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek