Železniční magistrála Rail Baltica propojí několik států

2. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dodávky pro stavbu mamutího železničního koridoru nebo výzbroj pro armády, do kterých pobaltské země v poslední době hodně investují. To patří k šancím pro české vývozce. Ruské firmy ztrácejí svou pozici kvůli sankcím, dovozci z EU okamžitě zabírají uvolněný prostor, připomíná Jiří Rejl, vedoucí kanceláře CzechTrade v Rize.

Jiří Rejl - CzechTradeCo do Pobaltí české firmy nejvíc vyvážejí?
Dlouhodobě jsou nosným oborem českého vývozu do Pobaltí výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty. Jde například o dopravní prostředky: vlaky v Litvě, tramvaje a trolejbusy v Lotyšsku. Ve všech třech zemích registrujeme objemné dodávky elektrotechnických přístrojů, různých strojírenských výrobků, ale i hotové produkce napříč odvětvími. Třeba výrobky z plastů, ze skla a kovů, léky, papír. Nechybí potravinářský obor, který nejvýrazněji reprezentuje české pivo. Zájem je nejen o věhlasné značky, ale též o nové druhy z menších pivovarů.

Můžete uvést některé obchody z poslední doby?
Pokud jde o zcela nové obchodní případy, pak bych uvedl například společnost Enelex. Ta se koncem roku 2014 ve společném stánku CzechTrade představila na veletrhu Techindustry Riga. Navázala tam kontakt s potenciálními estonskými partnery, zúčastnila se tendru a na tomto základě loni a letos dodala do Estonska zařízení na analýzu ropných břidlic. V současné době se chystá na další výběrové řízení v tomto oboru, který má klíčový význam pro estonskou energetiku. Další firmou, která je dlouhodobě na pobaltských trzích úspěšná, je společnost Viadrus. Ta zde prostřednictvím svého místního zástupce – firmy Sia Fan – prodává kotle a dokonce vybavila novým topným systémem rekonstruovaný prezidentský palác.

Prostor na trhu. Ruské firmy ztrácejí kvůli sankcím své pozice v Pobaltí,
uvolněné místo okamžitě obsazují dovozci z EU, říká Jiří Rejl.

Kdo bývá českým vývozcům v Pobaltí největší konkurencí?
Konkurenční prostředí v Pobaltí je stabilní již delší dobu. Ruské firmy ztrácejí svou pozici v souvislosti s dosud platnými sankcemi, dovozci z Evropské unie okamžitě zaujímají uvolněný prostor. Jedná se o firmy z Polska, Německa, Skandinávie. Finské společnosti mají nejsilnější pozici v Estonsku. V poslední době se na místních trzích stále více začínají prosazovat firmy z Běloruska, Ázerbájdžánu, Gruzie a Uzbekistánu.

Stačí využít jako obchodní základnu pro celé Pobaltí Rigu? Nebo je nutné mít v každé ze tří zemí speciální obchodní zastoupení?
Pobaltí jako celek je opravdu malý trh a vlivem pokračující migrace a slabého přirozeného přírůstku se rozhodně nezvětšuje. Vždyť Litva má zhruba 3,5 milionu obyvatel, Lotyšsko již pod dva milióny a v Estonsku žije přibližně 1,3 milionu obyvatel. To v součtu dává necelých sedm milionů spotřebitelů. Vezmu-li Rigu jako přirozený geografický střed – do Vilniusu i do Tallinnu je stejně blízko, něco přes 300 kilometrů - pak můj názor tedy je: sídlit v centru, ale co nejčastěji navštěvovat ostatní země.

Do Pobaltí jdou masivní dotace z evropských fondů

V kterých oborech vidíte pro exportéry největší příležitost?
Vzhledem k tomu, že zahraniční kancelář CzechTrade má v péči všechna tři teritoria - Estonsko, Litvu a Lotyšsko – logicky se nabízí určité srovnání a vytipování společných momentů pro uplatnění českých firem v regionu jako celku. A mohu říci, že takových námětů, které přesahují hranice jednotlivých baltských zemí a zároveň jsou pro nás zajímavé, je hned několik.

Aktuální je rozsáhlá elektrifikace železnic v Lotyšsku.

Například?
Především je to železniční magistrála evropského významu Rail Baltica spolu s navazujícími modernizačními projekty, spolufinancovanými z unijních fondů. Magistrála představuje pro celý baltský region, a to včetně Polska a Finska, výrazný jednotící prvek. Má nyní, po desetiletích „verbální" fáze, konečně šanci na brzké zahájení výstavby. Jde o reálný projekt jak z hlediska potřeb regionu, tak i s ohledem na podporu, ba dokonce tlak z Bruselu, a na možnosti již odsouhlaseného masivního financování z fondů Evropské unie.

Obecně je železniční stavitelství spolu s dodávkami dopravní techniky v Pobaltí vysoce perspektivní obor, kde mají české podniky se svými referencemi určitě veškeré předpoklady k tomu uspět. Je ovšem třeba poznamenat, že velké firmy si v těchto teritoriích počínají samostatně. Sledují relevantní informační zdroje, zapojují se do tendrů a pomoc CzechTrade či ambasád potřebují spíše výjimečně.

Ekologie zatím zaostává, na armády jde více peněz


Pobaltí je hranicí Evropské unie. Projevuje se to na investicích do armády?
Konjunktuře tohoto odvětví zde nově - bohužel - nahrává i mezinárodní situace a konflikt v nedalekém sousedství pobaltských států. Ty teď urychleně a unisono navyšují rozpočtové prostředky na obranu. Zájem českých zbrojařů se projevil již při několika setkáních pracovníků zastupitelského úřadu a zahraniční kanceláře CzechTrade s firmami a vyústil v prezentaci české „speciálky" pro ozbrojené složky baltských zemí. Ta se konala loni na českém velvyslanectví ve Vilniusu.

Co technologie zaměřené na životní prostředí?
Účastníkem na společném stánku CzechTrade na veletrhu Energy and Environment 2015 byla například firma Asio. To je výrobce kompaktních čistíren odpadních vod pro rodinné domky, který v Pobaltí působí rovněž prostřednictvím svého místního distributora. Obecně lze říci, že v ekologii Pobaltí trochu zaostává a i zde jsou proto značné šance pro české podniky, které obor odstraňování historických ekologických zátěží ovládají.

Strategickým úkolem je pro všechny tři státy snížení energetické závislosti na Rusku.

Tradičně silná bývala energetika. Jak je na tom v současnosti?
Zůstává silným odvětvím s velkým rozvojovým potenciálem, ovšem v tomto oboru se mezi pobaltskými státy zatím nedaří dospět ke společným řešením. Jejich potřeby nejsou vždy totožné. Každopádně strategickým úkolem je pro všechny tři státy snížení energetické závislosti na Rusku a funkční propojení s evropskými trhy a sítěmi. Pro české podniky to znamená například možnost zapojení do převodu standardů vysokonapěťových sítí z ruských na evropské. Aktuální je i projekt na pomezí energetiky a dopravy, konkrétně rozsáhlá elektrifikace železnic v Lotyšsku.

Pozor na prostředníky z třetích zemí

Kdo především do Pobaltí vyváží - malé firmy, nebo velké koncerny?
Typickým rysem obchodních vztahů s baltskými státy je v posledních letech větší proměnlivost komoditní skladby. A dále také zapojení mnoha set subjektů: od menších podniků, které sem dodají jeden kamion zboží ročně, přes firmy operativně reagující na náhlé výkyvy ekonomiky, až po dlouhodobě zavedené dodavatele například již zmíněných dopravních prostředků za miliardy korun. Služby zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí vyhledávají převážně menší a střední podniky, které chtějí rozšířit geografii svých obchodních zájmů a nemají s těmito teritorii dosud zkušenosti.

Už nějaká česká firma nebo podnikatel v Pobaltí ve velkém investovali?
Obecným nedostatkem, na který dlouhodobě a zatím bez odezvy po ukazujeme, je právě fakt, že z Česka dosud do Pobaltí nepřišel žádný výrazný investor. Přitom podmínky pro kapitálové zapojení jsou zde přinejmenším stejně dobré jako jinde a zdejší volné zóny nabízejí i nezanedbatelné investiční pobídky. Proto lze například doporučit uspořádání podnikatelské mise do některých volných zón se zapojením českých oborových podnikatelských organizací.

Pobaltské země jsou v Evropské unii a platí tam tudíž volná obchodní výměna. Existují přesto nějaké bariéry obchodu?
Zatím jsem se s něčím takovým za své víc než roční působení v teritoriu nesetkal. Na základě několika případů z posledních let si nemohu odpustit jeden postřeh: kdykoli se česká firma na těchto nových unijních trzích dostala do nesnází, prakticky pokaždé za tím bylo zapojení neprověřeného a nekorektního subjektu z třetích zemí. Obezřetnosti není nikdy dost. Zatímco na společném unijním trhu máme k řešení těchto situací různé fungující nástroje, v případě zapojení třetích zemí bývá řešení problémů velmi složité až neprůchodné.

Z Česka dosud do Pobaltí nepřišel žádný výrazný investor.

Používá se v současnosti v obchodním styku spíš ruština, nebo angličtina?
Jak kde... Mezi mladšími obchodníky ve vyšších funkcích platí spíš angličtina, která však často opět přechází do ruštiny. V IT oborech převládá angličtina, ve strojírenství ruština.

Liší se nějak atmosféra byznysu ve východních, převážně rusky hovořících regionech?
Rozdíly v atmosféře byznysu v regionech s převahou ruštiny nevidím. Konkrétně v Lotyšsku tyto regiony trpí vyšší nezaměstnaností a velice by uvítaly příchod investorů, pro něž mají připraveny výhodné podmínky a pobídky. Lidé v regionech oceňují zájem zastupitelských úřadů a agentury CzechTrade. Rádi by s Českem navázali na dřívější vztahy, na které rádi vzpomínají.

Kontakt do Pobaltí
Kancelář agentury CzechTrade v Rize nabízí podporu jak společnostem, které do Litvy, Lotyšska či Estonska teprve hodlají vstoupit, tak i těm, které na pobaltském trhu již působí. Kontakt na kancelář je jiri.rejl@czechtrade.cz.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku a fotografií: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek