Země nesmírného dluhu

21. 6. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Po Zimbabwe nejzadluženější a přitom jedna z nejvyspělejších zemí světa se rozhoduje, jak zvládnout svoji situaci. Japonská ekonomika se po letech stagnace vrací k mírnému růstu, zemi vycházejícího slunce to však stojí biliony jenů.

Japonci mají obavy z dalšího vývoje, vláda premiéra Šinzóa Abeho je přesto optimistická a očekává, že připravený balík stimulačních opatření v hodnotě 5,54 bilionu jenů (1,1 bilionu korun) pomůže růst zachovat. Za rok 2013 narostlo HDP o 1,6 procenta. Další pokrok však ohrožuje opatření, které vstoupilo v platnost letos v dubnu - tedy zvýšení spotřební daně z pěti na osm procent.

Vláda je přesto nucena toto riziko podstoupit, aby stabilizovala státní finance ohrožené astronomickým dluhem ve výši 240 procent HDP. „Japonsku se podařilo zahnat démona deflace, japonská ekonomika je zpátky,“ řekl nedávno premiér.

Japonsko

Tři pilíře „abenomiky“

A na jakých základech takzvaná „abenomika“ funguje? Pravicový kabinet se soustředil především na masivní měnové uvolnění, agresivní fiskální politiku a reformy zaměřené na dlouhodobou růstovou strategii. Pozitivní výsledky se už projevily na japonském akciovém trhu, který za rok zaznamenal čtyřicetiprocentní růst, zvýšila se konkurenceschopnost japonských firem, Japonci konečně více utrácejí a klesá nezaměstnanost.

„Významná část reforem je zaměřena na tamní korporace. Ty disponují finančními rezervami ve výši 100,7 bilionů jenů a vláda zkoumá možnosti, jak je motivovat k investování těchto prostředků. Uvažovaná deregulace a snížení firemní daně by měly dopomoci korporacím k vyšším ziskům a vláda pak bude doufat, že tyto investují v Japonsku,“ prozrazuje vedoucí obchodně-ekonomického úseku českého velvyslanectví v Tokiu Marcel Sauer.

Stát chce také podpořit vznik a rozvoj startupů. Dnes je totiž Japonsko jedinou vyspělou zemí světa, kde počet zrušených podniků převyšuje počet zakládaných společností. Proces založení firmy v zemi je navíc poměrně složitý. „I když vláda připravuje legislativu, která zjednoduší proces zakládání firem, motivovat občany vedené od dětství k respektování firemní hierarchie k odvážnějšímu a riskantnímu podnikatelskému chování, nebude jednoduché,“ domnívá se Sauer.

Provázanost jádra a ekonomického růstu

Před úkolem, jak řešit rozpor mezi aktivní podporou ekonomického růstu a konsolidací veřejných financí, bude ovšem vláda zanedlouho stát znovu. Pro příští rok je totiž naplánováno další zvýšení spotřební daně - a to až na deset procent. Japonskou ekonomiku brzdí také nárůst importu. Japonci například dovážejí více surovin v důsledku odpojení atomových elektráren po katastrofě ve Fukušimě.

Abeho kabinet ovšem nedávno představil svoji novou energetickou strategii a v té s energií z jádra do budoucna počítá. „Pro příznivce jaderné energetiky je strategie jednoznačně pozitivní zprávou. Jadernou energii vyzdvihuje jako důležitý zdroj budoucnosti, ponechává otevřenou možnost výstavby nových reaktorů v Japonsku a vyzývá ke zprovoznění některých dočasně odstavených elektráren. Dokument tak zcela opouští záměr předchozí vlády, která se ve světle fukušimské havárie rozhodla pro utlumení jaderné energie do roku 2030.

Premiér obnovení jádra silně podporuje a obhajuje ho provázaností ekonomického růstu a zprovoznění jaderných elektráren,“ říká Sauer. Jaderná energie přesto zůstává v zemi citlivým tématem - nadpoloviční většina Japonců je proti.

Hlavní úkol: otevřít se světu

Aby byl růst hospodářství trvalejší, je podle analytiků potřeba japonskou ekonomiku liberalizovat a otevřít světu. Japonsko nyní například začíná vyjednávat o přistoupení k Trans-Pacific Partnership, což je obchodní společenství čtyř zemí - Singapuru, Nového Zélandu, Bruneje a Chile.

Zajímavým krokem je vznik šesti speciálních ekonomických zón rozdělených podle odvětví, o němž premiér Abe informoval letos v březnu. „Prosazení zásadních strukturálních změn naráží na odpor zájmových skupin. Vláda se proto uchýlila k myšlence zřízení speciálních ekonomických zón, které se mají stát předvojem zamýšlených celospolečenských změn,“ upřesňuje diplomat.

Kolem Tokia vzniká zóna pro mezinárodní obchod, v aglomeraci kolem mnohamilionové Ósaky se zaměří na inovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu budou speciální zemědělské oblasti. Kolem Fukuoky se bude experimentovat s pracovním právem. Ostrov Okinawa pak má být oblastí pro mezinárodní turismus. Podle Sauera se uvnitř zón počítá například se snížením firemní daně z 38 procent na 20 procent, čímž se výše daně přiblíží ekonomickým tygrům v regionu - Hongkongu nebo Singapuru. A nízké daně jsou vždy lákadlem pro investory.

Stát podpoří export

Japonsko hledá i další rezervy pro svůj ekonomický růst. Jednou z možností je podpora exportu. „V listopadu 2013 zahájil činnost Fond Cool Japan, jehož cílem je podpořit vývoz japonských firem působících v oblasti vyspělých technologií, módy, gastronomie, služeb, popkultury a vůbec všeho, co představuje atraktivitu a jedinečnost dnešního Japonska,“ uvádí Marcel Sauer.

Zřízení fondu při japonském ministerstvu průmyslu je podle něj proexportním opatřením vlády, kterým čelí problémům s domácí poptávkou. Japonsko rovněž v posledních letech doplácelo na pokles zájmu o tamní výrobky v Asii, kde je nyní díky rychle se rozvíjejícím ekonomikám stále větší konkurence. Za podpory fondu by mělo během následujících let dojít ke zdvojnásobení částky 12,6 bilionů jenů, která představuje japonský vývoz v dosud opomíjených oblastech, jako jsou gastronomie, kreativní průmysl či móda.

„Prostředky z Fondu Cool Japan jsou sice primárně určeny japonským firmám, ale mohou být využity i na spolupráci se zahraničními subjekty, které se v zemích určení budou na expanzi japonského průmyslu podílet. Na prostředky z fondu tak mohou dosáhnout například čeští dovozci či podnikatelé v gastronomii,“ upozorňuje obchodní rada.

Šance pro české exportéry

Obchodní výměna mezi Českou republikou a Japonskem v posledních letech posiluje. Japonsko je aktuálně naším 17. nejdůležitějším obchodním partnerem. Pro české exportéry je dobrou zprávou především to, že stabilně roste vývoz zboží do asijské země. Zatímco v roce 1993 vyvezli čeští exportéři zboží za zhruba dvě miliardy korun a v roce 2010 za deset miliard, loni už vydělali přes 15 miliard korun.

Japonsko se 127 miliony obyvatel má jako jedna z největších demokracií světa jednu nespornou výhodu - druhý největší počet bohatých domácností na světě (5,9 milionu). Tamní trh je navíc sám o sobě obrovský a je zde stále hlad po nových věcech - a tedy i nemálo příležitostí pro české firmy, jež zde mají dobrý zvuk.

Japonsko má zájem o české potraviny a zejména pivo, dále pak strojírenské výrobky především automobily a automobilové díly a textilní výrobky. Nejrychleji kromě dílů pro motory, a dokonce komponent mobilních telefonů překvapivě roste export solárních panelů z ČR.
Zajímavostí je, že byla Česká republika zařazena teprve nedávno na nepříliš dlouhý seznam zemí, které mohou do Japonska vyvážet vepřové maso. „Získání povolení je jednoznačným úspěchem ČR. Českým firmám podnikajícím v zemědělství se otevírá nový trh, který není v produkci vepřového soběstačný,“ přibližuje diplomat.

V Japonsku ještě posiluje zájem o české pivo. „Velvyslanecký úřad Tokio loni kontaktovali zástupci potravinářské divize koncernu Mitsui se záměrem dovážet české pivo a zvýšit jeho nabídku v místních supermarketech. Vyjádřili zájem o pivo z pivovarů střední velikosti v českém vlastnictví. Mitsui je jedním z největších japonských koncernů a jednou z největších veřejně obchodovatelných společností na světě. Pro některý ze středních pivovarů by se tak mohlo jednat o nezanedbatelné zvýšení exportu, “ doplňuje Sauer.


Japonsko

Zájem o vyspělé technologie

Pro Česko je důležité i to, že jej Japonci vnímají jako zemi, která je konkurenceschopná v oblasti moderních technologií. Na nedávném veletrhu Nano tech 2014 byl dokonce český pavilon oceněn zvláštní cenou pro firmu Elmarco.

„Japonci ocenili technologii jejich produktů, umožňující produkovat nanovlákna ve vysoké produktivitě a kvalitě. Přítomnost Česka na veletrhu se stala nejen významným prostředkem ekonomické diplomacie, ale i nástrojem pro představování České republiky jako země, jejíž výzkum i produkce obsáhne i špičková vědecká odvětví. To, že se podařilo udržet kontinuitu naší účasti od roku 2011, vysílá jasný signál o významu a postavení naší země na poli vyspělých technologií,“ upozorňuje Sauer.

Investice českých firem v Japonsku nejsou častým jevem, přesto v zemi působí několik úspěšných tuzemských společností. Už v roce 2004 vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT, která působí v oblasti vývoje softwaru a počítačového a I T poradenství. Již zmíněné Elmarco v Japonsku také působí.

To Japonci mají o investice v srdci Evropy mimořádný zájem. Celkem 241 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 45 tisíc zaměstnanců. Počet výrobních firem na našem území je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. Z uvedeného celkového počtu se 98 japonských společností v ČR zabývá výrobou a jedenáct výzkumem a vývojem.

Také Češi usilují o to, aby nové japonské investice směřovaly především do oblastí hi-tech technologií, do odvětví s vysokým ekonomickým potenciálem. Největší japonskou investicí v České republice je dosud společný projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën.

Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů, který byl otevřen v roce 2005, je výší investice přes jednu miliardu eur jedním z největších investičních projektů ve střední Evropě a Česku přináší kromě asi tří tisíc přímých pracovních míst i dalších asi sedm tisíc pracovních míst v návazných službách a u subdodavatelů.

Převzato z magazínu Profit
Autor: Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek