Zemědělství a lesnictví v Bosně a Hercegovině? Problém stejně složitý jako země sama



Bosna a Hercegovina vstupem Chorvatska do EU přišla o klíčový exportní trh pro zemědělskou a potravinářskou produkci. Problematické v této zemi je nejen naplňování unijních standardů, ale i konkurenceschopnost domácí živočišné výroby, která se podílí čtyřmi pětinami na celkové zemědělské produkci.

Situace se ale pomalu mění a první firmy již získaly potřebné licence. Zásadnější uplatnění místní produkce na trzích EU však vyžaduje značné investice ze strany chovatelů hospodářských zvířat i zpracovatelů mléka a masa. A nejde jen o export, země s 3,5milionovou populací není potravinově soběstačná a domácí spotřeba je ze 70 procent zabezpečena dovozem.

Zvýšení efektivity provozů se neobejde bez zásadní změny existujícího modelu chovu, který je založen na velkém množství hospodářských jednotek – domácností a malých farem. Zaměření na větší provozy umožní farmářům snížit jednotkové náklady na pořízení nutného vybavení, jako jsou dojicí zařízení, chladicí zásobníky, na přepravu a manipulaci s močůvkou a pevnými hnojivy a také na pořízení automatických ventilačních a krmicích zařízení.

Mlékárny a masokombináty musí prioritně investovat do předčističek odpadních vod, likvidace pevných odpadů a modernizací porážkových a balicích linek.  Neméně zajímavým tématem pro angažování českých firem v Bosně a Hercegovině může být využití bioplynu vznikajícího v zemědělském prostředí pro výrobu elektrické energie a tepla.

Největší bohatství – lesy

Ačkoliv se zemědělství podílí sedmi procenty a těžba dřeva méně než jedním procentem na hospodářské výkonnosti země, největším bohatstvím Bosny a Hercegoviny jsou lesy, které pokrývají polovinu celkového území.

Je tak zemí s největším zalesněním a s nejširším spektrem dřevin v regionu západního Balkánu.
Těžba dřeva a dřevozpracující průmysl se řadí mezi jedno z nejdůležitějších odvětví výrobního sektoru díky 350 mil. eur ročního exportu, tedy sedmi procentům vývozu Bosny a Hercegoviny.

A jde nejen o prodej stavebního řeziva. Více než třetinu hodnoty tvoří nábytek, jehož výroba má v Bosně a Hercegovině značný potenciál i např. vzhledem k nedávnému sdělení velmi známé, globální, původem švédské nábytkářské firmy, která se rozhodla do budoucna spolupracovat jen s dodavateli ekologicky vypěstovaného dřeva.

Z bosensko-hercegovských lesů je v širokém rozsahu ekonomicky využitelná i dřevní biomasa, a nabízí se tudíž přenos českých zkušeností a příslušných technologií pro kogeneraci.

Hledají se investoři

V řadě obchodních případů, zejména těch investičně náročnějších, se však očekává vstup zahraničního investora, třeba i na bázi koncesní smlouvy. Velká část místních, značně podinvestovaných podniků je ve státním vlastnictví, trpícím nedostatkem prostředků pro další rozvoj. Z tohoto důvodu je obtížné získat zakázku jen na dodavatelsko-odběratelském principu.

Těžba dřeva a dřevozpracovatelský průmysl, ostatně jako všechny ostatní sektory v této velmi komplikovaně administrativně členěné zemi, nutně vyžadují investice. Jednou z překážek rychlejšího rozvoje hospodářské činnosti je vlastnická struktura. Ve Federaci Bosny a Hercegoviny, jedné ze dvou entit státu Bosna a Hercegovina, jsou tři čtvrtiny lesních porostů vlastněny 10 kantonálními podniky. Jsou tedy státními, respektive veřejnými podniky. V druhé entitě, Republice srbské, je většina lesů ve vlastnictví státní společnosti Šume RS.

Nehledě na formu vlastnictví, lesní hospodářství vyžaduje investice do strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, strojů a zařízení sloužících k obnově a výchově lesních porostů a k prvotnímu zpracování a manipulaci se dřívím. Kapacita dřevařských závodů (pil) je naddimenzována a jejich provozy jsou kvůli zastaralému vybavení neefektivní.

Značné investiční potřeby se země snaží řešit převážně ze zdrojů dárcovských zemí či institucí. Prostor pro komerční uplatnění je, i vzhledem k riziku – dle OECD, a tedy i EGAP sedmá kategorie – silně limitován.
Hodnota ročního vývozu České republiky ve výši téměř 130 mil. eur však ukazuje, že najít platící odběratele v Bosně a Hercegovině je možné. Velvyslanectví ČR v Sarajevu je tomu připraveno napomoci.

Převzato z časopisu Agro export, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Ladislav Horák, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině, ladislav_horak@mzv.cz