Zimbabwe: Zahraniční obchod a investice

9. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Harare (Zimbabwe)

Do doby vypuknutí pozemkové reformy v roce 2000, vedoucí k rozsáhlému zabavování půdy komerčních farmářů, patřila ekonomika země k nejvýkonnějším v celé subsaharské Africe. Dobře rozvinut byl sektor výrobní, služeb a zahraniční obchod (zejména s USA a Evropou). Za současné ekonomické situace se Zimbabwe orientuje na nové obchodní partnery, kde se mimo standardní JAR nově objevila Čína, Indie a Irán. Zvyšující se dovoz potravin a růst cen dovážených energetických zdrojů vede ke zvyšování deficitu obchodní bilance a celkové zahraniční zadluženosti.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz (FOB)

4421

3808

3694

3549

3434

Dovoz (FOB)

7561

6710

6809

6307

6180

Saldo

-3140

-2902

-3115

-2758

-2746

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zimbabwský zahraniční obchod se orientuje v prvé řadě na JAR. S odstupem následují další země. EU27 však představuje významného obchodního partnera Zimbabwe.

Teritoriální struktura vývozu Zimbabwe (2014):

  1. Jihoafrická republika (67%)
  2. Mosambik (18,8%)
  3. Belgie (4,1%)
  4. SAE (3,1%)
  5. Botswana (1%)

Teritoriální struktura dovozu Zimbabwe (2014):

  1. Jihoafrická republika (51,3%)
  2. Singapur (18,3%)
  3. Zambie (9,0%)
  4. ČLR (5,7%)
  5. Botswana (3,7%)

Zcela odlišné údaje uvádí CIA: 

Export: ČLR 27,8%, Konžská demokratická republika 12,3%, Botswana 11%, Jihoafrická republika 6,8%, Belgie 4,4%, Zambie 4,1%. Import: Jihoafrická republika 4,7%, ČLR 8,8%, Zambie 5,5%, Indie 4,3%.

EU28 patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům Zimbabwe, v roce 2015 se do EU dovezlo zboží v hodnotě 400,71  mil. Euro, do Zimbabwe se vyvezlo zboží ve výši 220,36 mil. Euro.

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Zimbabwe převážně vyváží tabák, platinu (druhé největší zásoby na světě), zlato, diamanty, železné slitiny a textilní produkty. Dováží potraviny, stroje a zařízení, dopravní prostředky, chemické výrobky a paliva.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Dosud v Zimbabwe neexistují.

V letech 1987 – 2007 existoval institut tzv. vývozních zpracovatelských zón. Nešlo o uzavřené oblasti se zvláštními předpisy – o tento status mohl žádat jakýkoliv zimbabwský výrobní podnik vyvážející 800% své produkce za hranice. Zóny v devadesátých letech přilákaly investice ve výši desítek milionů USD (oficiální zdroje hovoří o 172 mil. USD) a vznikly v nich desítky tisíc pracovních míst (podle vlády 32.000). Hospodářský úpadek země po roce 2000 nicméně silně poznamenal i je, celý koncept zanikl v roce 2007 a statut cca 130 společností, které v těchto zónách působily, je nejasný.

Současná zimbabwská vláda ohlásila v roce 2014 plán vzniku tzv. zvláštních ekonomických zón podél hospodářského koridoru spojujícího mosambický přístav Beira a Měďný pás na pomezí Zambie a Konžské demokratické republiky. První zvláštní ekonomická zóna by měla vzniknout v blízkosti Nortonu, menšího města vzdáleného asi 40 km západně od Harare. Norton se nachází asi v jedné třetině 1600 km dlouhé trasy koridoru Beira – Lubumbashi a je dobře napojen na veškerou infrastrukturu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

2011

2012

2013

2014

2015

roční (mil. USD)

387

400

400

N/A

N/A

kumulativní (mld. USD)

10,9

11,3

11,7

N/A

N/A

Většina nynějších investic se soutředí do oblasti těžby, odkud jsou však zahraniční investoři z Evropy, Severní Ameriky atp. politikou nynější vlády postupně vytěsňováni. Dalším významným cílem zahraničních investic jsou služby - teritoriálně jsou tyto investice soustředěny do Harare.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Verbálně je Zimbabwe zemí otevřenou zahraničním investicím, skutečnost poněkud pokulhává. Podmínky pro zahraniční investory nelze v současnosti označit za ideální a stabilní. Přímé zahraniční investice jsou v Zimbabwe sice v zásadě vítány a investoři mohou investovat do kteréhokoliv odvětví ekonomiky, fakticky ale řada faktorů většinu zahraničních investorů spíše odrazuje.

Vlastnická práva jsou v Zimbabwe sice chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům, tato práva ale nejsou respektována (zcela markantní v případě vyvlastnění farem a půdy) a to ani, pokud existuje prevomocné rozhodnutí soudu nebo jsou tato práva chráněna mezinárodní dohodou.Zahraniční investoři mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat příjmy, dividendy a zisky. Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží nebo povinného transferu technologií.

Zahraniční investor musí nejprve získat souhlas Zimbabwe Investment Authority (ZIA) a rovněž souhlas příslušného ministerstva. Musí splňovat ustanovení indigenizačního zákona (posuzuje ZIA a odpovědné ministerstvo). Investici do existující firmy rovněž schvaluje Exchange Control Authority Rezervní banky Zimbabwe. Existuje řada pobídek pro investory: daňové prázdniny až po dobu 5 let, 20% daň pro těžební společnosti vyvážející více než 50% těženého nerostu, 100% odpisy nákladů na zařízení, bezcelný dovoz strojního zařízení...

Navzdory pobídkám ovšem Světová banka hodnotí zdejší podnikatelské prostředí kriticky - Zimbabwe obsadilo 155 místo ze 189 hodnocených zemí. Praktickými překážkami jsou dosud stále špatná infrastruktura (zejména elektřina), vysoké dopravní náklady, velmi rigidní pracovní trh, nerespektování vlastnických práv, korupce a nedostatek transparentnosti.

Často zmiňovanou překážkou většího přílivu zahraničních investic je tzv. indigenizace: proces převádění většinových (51%) podílů v soukromých společnostech na původní/domorodé Zimbabwany (ve smyslu zákona o indigenizaci se jimi rozumí zimbabwští občané, kteří byli před rokem 1980 „znevýhodněni nespravedlivou diskriminací na základě své rasy“, či jejich potomci). Problémem ani tak není existence tohoto zákona, ale jeho konkrétní aplikace. Byly definovány oblasti, které podléhají indigenizaci: sektor přírodních zdrojů, tzv. vyhrazené obory, kam smí investovat pouze místní subjekty vlastněné původními obyvateli, a další významné sektory. K přírodním zdrojům patří vzduch, půda, voda a minerální zdroje, zvířena a rostlinstvo, archeologické a význačné přírodní lokality. Podle „Zákona o indigenizaci“ musí každá firma působící v sektoru přírodních zdrojů (včetně zahraničních) s kapitálem nad 0,5 mil USD „prodat (v případě dolů odevzdat bez náhrady)“ 51% podíl místnímu státnímu (příp. soukromému) subjektu . Bylo jmenováno 6 státních společností, na které mají být 51% podíly převedeny (Zaměstnanecký fond, Zimbabwská důlní společnost, Diamantová společnost Zimbabwe, Národní indigenizační fond...). Z dalších sektorů podléhá indigenizaci výroba (firma musí prodat 51% podíl do 4 let), finance, turistika, vzdělání a sport, umění, zábava a kultura, stavebnictví, energetika, služby, telekomunikace, doprava. K vyhrazeným (pouze pro domorodé Zimbabwany) sektorům patří zemědělství, výroba potravin, doprava, malo a velkoobchod, distribuce PHM, zpracování tabáku, výroba cigaret, holičství a kadeřnictví, realitní kanceláře, pekárny, inzertní společnosti, zpracování mléka, mlýny, neprůmyslová těžba surovin (s výjimkou diamantů).

Začátkem roku 2016 bylo vydáno několik protichůdných předpisů, které problém ještě více zamlžily. Nicméně se zdá, že vláda již netrvá na striktním požadavku, že zahraniční firma se musí vzdát 51% podílu, umožňuje společnostem pokračovat v činnosti s tím, že budou muset v případě nesplnění předpisů platit speciální odvody.  Jejich výše bude záviset na firemních investicích do sociálních a jiných programů. V případě důlního průmyslu se společnost může dále „vykoupit“ novými investicemi do rozvoje těžby, transferem technologií, zaměstnáním místních sil, podporou místních komunit atd. Podobně výrobci, firmy působící v energetice, turistice, dopravě, finančních službách a stavebnictví si mohou ponechat většinový podíl za předpokladu, že budou investovat do výstavby škol, podpory žen a mládeže aj. sociálních programů. Všechny nové investice jsou předkládány a schvalovány ZIA (zavádí one stop) a uvádí, že výjimky uděluje vláda.

 

 

 

rok

místo,  index

TI index korupce

2015

150 (ze 167)

Ekonomická svoboda (Heritage)

2015

175 (ze 178)

World Bank Doing Business

2016

155 (ze 189)

 Zimbabwe je členem:

  1. Multilateral Investments Guarantee Agency (MIGA),
  2. Overseas Private Investment Corporation (OPIC),
  3. United Nations Convention on International Trade La
  4. New York Convention on the Enforcement of Foreign Arbitral Awards

Uplatňování a vymahatelnost těchto mezinárodních smluv a dohod je však z politických a justičních důvodů v Zimbabwe nízká.

Z členských států EU má Zimbabwe podepsané a ratifikované dohody o podpoře a ochraně investic (DPOI) s Dánskem, Německem a Nizozemím. Na ratifikaci dále čekají DPOI s: Francií, Chorvatskem, Itálií, Portugalskem, Rakouskem, Švédskem a Velkou Británií. V posledních dvou dekádách ovšem tyto dokumenty byly zimbabwskou stranou často ignorovány v případech, kdy byly vyvlastňovány farmy ve vlastnictví subjektů z EU.

podrobné informace wiz: www.investzim.com.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: