Zimní ekonomické aktuality z Islandu

28. 12. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Rok 2017 byl pro Island hospodářsky přelomový. Jak závěr roku potvrdil, Island v něm překročil vrchol hospodářského cyklu, nicméně solidní výkon ekonomiky trvá. Kontinuální růst HDP, trvající bez přestávky 7 let, má pokračovat i v následujících letech, byť nižším tempem.

V roce 2016 činil růst HDP 7,4 %, odhad růstu HDP za r. 2017 je 3,7 % a prognóza činí 3,1–3,3 % pro r. 2018, resp. 2,6–2,8 % pro léta 2019–2023. V závěru roku 2017 činila výše HDP v přepočtu na 1 Islanďana 128 % průměru EU 28 a Island je na 5. pozici z 37 evropských zemí. Centrální banka hodnotí zpomalování ekonomiky jako přirozený a nikoli negativní trend. Dřívější nadměrné hodnoty růstu v sobě nesly riziko přehřátí ekonomiky a následného rychlého smrštění (hard landing). Pomalejší růst umožňuje pozvolné využívání dostupných hospodářských zdrojů.

Po celý rok 2017 se míra inflace držela pod 2,0 %, což je historický úspěch: tak nízká inflace na Islandu nepanovala za posledních 50 let. Inflační cíl Centrální banky, nastavený v roce 2014 na 2,5 %, nebyl od vyhlášení překročen a nebýt strmého růstu cen nemovitostí, na Islandu by nastala deflace. Ve IV. čtvrtletí 2017 činila míra inflace 1,9 %. Podle prognózy Centrální banky se od druhé poloviny r. 2018 zvýší na 2,5 % a v letech 2019–2020 by mohla vzrůst na 2,9–3,0 %.

Nejsilnějším ekonomickým odvětvím v roce 2017 zůstával incomingový cestovní ruch, avšak ve IV. čtvrtletí 2017 byl zřetelný nižší zájem turistů a význam tohoto sektoru v roce 2018 ustoupí. Novým zdrojem ekonomického růstu se stává domácí spotřeba díky vyšším příjmům domácností (za období prosinec 2016 – listopad 2017 mzdy vzrostly o 7,1 %).

Centrální banka dne 3. 10. snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 % na 4,25 % p. a. (ještě na konci léta 2016 činila 5,75 %). Trhy na rozhodnutí banky reagovaly pozitivně, reykjavická burza během 4. 10. posílila o 2,3 %.

Centrální banka v hodnocení ekonomické kondice Islandu konstatuje, že finanční krize z roku 2008 je plně překonána. Vyšší příjmy dávají domácnostem, firmám i státní správě větší manévrovací prostor k investicím i k umořování dluhů. Současnými potenciálními hrozbami je případný náhlý propad výkonů cestovního ruchu nebo trhu s nemovitostmi. Úvěrová angažovanost bank vůči firmám aktivním v sektoru cestovního ruchu narostla v krátké době na míru úvěrů rybolovným firmám. Výpadek zájmu zahraničních turistů by se rychle odrazil v poklesu hodnoty islandské koruny (ISK).

Po zrušení kapitálových restrikcí na jaře 2017 se na Island v plné síle vrátili zahraniční investoři. Během roku zdvojnásobili objem svých investic do akcií islandských firem, obchodovaných na burze NASDAQ Iceland, na 30 mld. ISK. Celková hodnota akciového trhu IS se pohybuje okolo 800 mld. ISK. Vláda dne 13. 12. vydala obligace v hodnotě 500 mil. EUR (61,5 mld. ISK) s fixní úrokovou sazbou 0,5 % p. a. a 5letou splatností. Investoři, především centrální banky evropských zemí, poptávali obligace v hodnotě osminásobku emise (3,9 mld. EUR). Vláda tak získala historicky nejvýhodnější půjčku ve formě obligací a zároveň potvrzení o renomé Islandu jako ekonomicky důvěryhodné země.

Agentura Fitch dne 11. 12. zvýšila rating Islandu ze stupně „A-„ na stupeň „A“ s výhledem stabilní. Argumentuje hospodářskou stabilitou země, snižováním vládního dluhu, posilováním robustnosti ekonomiky, úplným odstraněním kapitálových restrikcí, splacením půjček věřitelům a posílením kursu ISK (za období listopad 2016 – listopad 2017 o 8,1 %).

Ceny nemovitostí na Islandu ve IV. čtvrtletí 2017 překonaly vrchol růstu a začaly mírně klesat (za období říjen 2016 – září 2017 ceny bytů vzrostly o 18,4 %, ale koncem roku 2017 již jen o 0,5 % měsíčně). Pro řadové Islanďany se nákup nového bydlení stal nedostupným. V letech 2017–2020 se však bude předávat do užívání velký počet nových bytů, což do značné míry uspokojí převis poptávky. Centrální banka zhodnotila, že trh realit doprovázejí varovné signály a mělo by se na něm očekávat „relativně měkké přistání“ (ve srovnání s dopady finanční a měnové krize na podzim 2008). V metropolitní oblasti se aktuálně staví 7 400 bytových jednotek a magistrát je připraven schválit dalších 8 800 žádostí o stavební povolení. Hypotéku aktuálně čerpá 42 % Islanďanů.

Průměrná měsíční mzda na Islandu činila 583 tis. ISK (v privátní sféře 697 tis. ISK, v ústřední státní správě 732 tis. ISK). Míra nezaměstnanosti ve IV. čtvrtletí 2017 činila 3,6 %. Pracovalo 201 100 osob a bez práce bylo 7 200 osob. Podíl zahraničních pracovníků na trhu práce se od začátku roku 2016 zvýšil o pětinu a nyní tvoří 10 % veškeré pracovní síly, nejvíce Poláci (14 tis.). Mezi cizinci byla míra nezaměstnanosti vyšší (4,5 %) a je známo, že při jednání o mzdě jsou přístupní k nižší valorizaci než Islanďané.

Dovoz zboží v r. 2017 převýšil hodnotu vývozu podobně, jako tomu bývalo v předkrizovém období před r. 2008. Celková zahraniční obchodní bilance Islandu nicméně zůstává kladná díky službám v turistickém ruchu.

Obchod se službami je ve výrazném přebytku (+240,4 mld. ISK za I.–III. čtvrtletí 2017, meziročně +11,3 %), zatímco obchod se zbožím je deficitní (-136,2 mld. ISK za I.–III. čtvrtletí 2017, meziročně +51,1 %): Islanďané opět kupují mnohem více dováženého zboží, než kolik místní firmy vyvezou. Zvláště se po vleklé zimní stávce z přelomu let 2016/2017 nedaří návrat na zahraniční trhy s rybami, ačkoli meziročně objem výlovu islandských rybářů vzrostl o 8 % (1 166 tis. t ryb za období listopad 2016 – říjen 2017).

Fiskální politika nové vlády a její rozpočet na rok 2018

Nově jmenovaná vláda premiérky Katrín Jakobsdóttir na první schůzi nově ustaveného parlamentu dne 14. 12. představila svou fiskální politiku na léta 2018–2022. Předchozí předseda vlády Bjarni Benediktsson nyní zastává post ministra financí a hospodářství a ve vládě zastupuje křídlo hájící doporučení Centrální banky o zachování přísné rozpočtové politiky. Vláda se zavazuje každoročně sestavovat přebytkové rozpočty (okolo 3 % HDP), investovat do modernizace služeb a infrastruktury na ostrově a snižovat zadluženost: na konci r. 2020 by státní dluh měl činit 25 % HDP.

Dne 15. 12. byl předložen vládní návrh rozpočtu na rok 2018. Vláda pracuje se scénářem, že boom islandské ekonomiky již pominul a dále bude růst hospodářství mnohem nižší. V souladu s koaliční dohodou se vláda hodlá zaměřit na zlepšení úrovně veřejného zdravotnictví, bydlení, veřejné dopravy a infrastruktury. Hodlá snížit finanční spoluúčast pacientů, zkvalitnit psychiatrickou péči a pečovatelskou službu a zvýšit investice do školství.

Přebytek rozpočtu na r. 2018 má činit 35 mld. ISK (v r. 2017 24,7 mld. ISK) a státní dluh se má umořit o 50 mld. ISK.

Základní daň z příjmu se zvyšuje z 20 na 22 %, daň z emisí CO2 vzroste o 50 % (příjem +2 mld. ISK). Prodlužuje se osvobození od daně při nákupu elektromobilů a aut na hybridní pohon. Zvyšují se nezdanitelná část příjmu pracujících důchodců z 25 000 na 100 000 ISK měsíčně, přídavky na děti (úhrnem o 0,9 mld. ISK) a dávky rodičovské dovolené (úhrnem o 1 mld. ISK).

Největší meziroční navýšení, o 21 mld. ISK, směřuje do veřejného zdravotnictví (zlepšení nemocniční péče, zvýšení příspěvku státu na léky na recept, snížení spoluúhrad seniorů). O 5,5 mld. ISK vzroste rozpočet resortu školství a kultury (výuka cizích jazyků, podpora odborného učňovského vzdělávání). Na dopravu a telekomunikace poputuje meziročně o 3,6 mld. ISK více a na ochranu přírodních a kulturních památek +1,7 mld. ISK.

Ekonomická dimenze vztahů Islandu s EU

Zemědělská dohoda, kterou v roce 2015 podepsaly Island a EU za účelem větší liberalizace vzájemného obchodu s potravinami a kterou dne 12. 9. ratifikoval Evropský parlament, nabude účinnosti k 1. 5. 2018. Na jejím základě dojde ke zrušení tarifů a zvýšení dovozních kvót na vybrané potravinářské položky z EU; Island naopak bude moci dodávat více zájmových komodit svých farmářů a pěstitelů na trh EU. Islandští spotřebitelé si od nové zemědělské dohody slibují zlevnění cen potravin.

Na základě dohody Island zruší tarify u 340 položek a u 20 je sníží. Budou zrušeny dovozní tarify na opracované potravinářské výrobky kromě jogurtů (mj. čokoláda, pizza, těstoviny, pekárenské zboží, snídaňové cereálie), plně liberalizován bude dovoz brambor, pórku a cukru; dále budou sníženy tarify u surových výrobků (ostatní zelenina, hranolky, vepřové maso, vejce, květiny). Island také zvýší kvóty na dovoz hovězího masa, vepřového masa, drůbežího masa, masa soleného, sušeného a uzeného, sýrů, klobás a salámů.

Jako tradiční proponent volného obchodu ale Island upozorňuje na nevyváženost opatření. Zatímco na Island bude možný bezcelní dovoz 90 % komodit potravinářského zboží ze zemí EU, u vývozu z Islandu do EU se plná liberalizace týká jen 26 % tabulkových komodit. EU pro Island plně liberalizuje 193 tarifních položek. Díky vyšším kvótám se ovšem islandským producentům podstatně otevře trh v EU pro jejich skyr, máslo, některé druhy sýrů a skopové a vepřové maso.

Dne 14. 11. rozhodl Soudní dvůr ESVO v Lucemburku, že Island musí změnit pravidla pro dovoz syrového a zpracovaného masa, vajec a mléka. Dosavadní národní pravidla dle soudu odporují Dohodě o EHP. Soudní výrok uzavírá rozepři trvající od r. 2011, kdy Islandská federace obchodu a služeb (FTS) podala ke Kontrolnímu úřadu ESVO (ESA) stížnost proti restrikcím státu na dovoz syrového masa. Islandská potravinářská a veterinární správa dosud povoluje jen certifikovaným držitelům dovozní licence výhradně dovoz mraženého masa s poukazem na riziko přenosu chorob na hospodářská zvířata; oponenti si opatření vykládají pouze jako taktiku ke zvýhodnění islandských producentů masa.

ESA v prosinci 2017 potvrdil, že uloží sankce, pokud Island pravidla pro dovoz masa, vajec a mléka ze zemí EHP včas neupraví. Rozhodnutím Soudního dvora ESVO o nelegálnosti kvalitativních požadavků na dovoz masa z Evropy na Island se musí vážně zabývat nová vláda. Rozsudek je pro vládu závazný, ale volný dovoz levnějšího čerstvého masa zjevně ohrozí udržitelnost chovu užitkových zvířat na Islandu.

Cestovní ruch

Za celý r. 2017 se na Islandu očekává 2,3 mil. zahraničních turistů, což představuje meziroční nárůst o 25 % (pro srovnání v r. 2010 na Island zavítalo 450 tis. návštěvníků z ciziny). Ačkoli jde o impozantní rozmach, analytici koncem roku 2017 konstatují nasycenost a postupný útlum zájmu zahraničních turistů. Dokumentují to dílčí měsíční nárůsty: v listopadu 2017 přijelo jen o 9,8 % více turistů než před rokem, což je nejmenší měsíční růst od roku 2011.

Navíc turisté, vyplňující dotazníky na konci návštěvy Islandu, jsou ve srovnání s minulými lety celkově s pobytem méně spokojení. Vadí jim vysoké ceny a znovu by se spíše nevrátili. Nejvíce spokojení byli Rusové a Italové, nejméně Norové a Britové. Nejvíce návštěvníků Islandu v r. 2017 přijíždělo z USA, Německa a Velké Británie.

Pro rok 2018 se předpokládá meziroční nárůst počtu návštěvníků o 11 % na maximum 2,5 mil. turistů ročně a zachování této úrovně do r. 2020. Role cestovního ruchu jako hlavního nositele ekonomického růstu na Islandu bude přinejmenším v této době nezastupitelná. Výše útraty cizinců za jejich pobytu přímo ovlivňují kurs ISK i obrat v maloobchodě (útrata turistů v obchodech je stejně velká jako útrata Islanďanů), a přitom roli turismu nemůže nyní jiné odvětví zastoupit: na 1 Islanďana připadá 8 800 USD příjmů z cestovního ruchu ročně, což je šestinásobek Španělska. Očekává se, že v letech 2018–2020 v cestovním ruchu vznikne 7 tis. nových pracovních míst.

Na konferenci Islandské asociace cestovního ruchu (Ferðamálaráð) v Reykjavíku dne 26. 9. varovala zvláštní poradkyně generálního tajemníka OSN pro turistiku Anita Mendirattaová před tím, aby jednotkou úspěchu rozvoje cestovního ruchu na Islandu byl pouze počet zahraničních návštěvníků. Prudký růst počtů není hlavním cílem: „Ročně se vydá na zahraniční cestu 1,2 mld. lidí. Jistě nechcete, aby všichni z nich přijeli na Island. Chcete určitý typ turistů, ne všechny ty, kteří si mohou cestování dovolit jen proto, že mají letenku a kreditní kartu.“

Konference doporučila regulaci služby Airbnb formou obecních vyhlášek vzhledem k tomu, že prostřednictvím této služby se realizuje téměř polovina všech noclehů turistů na Islandu. Jako první jmenovalo město Reykjavík dne 13. 10. delegaci pro jednání s Airbnb. Má zájem, aby mohlo regulovat počet zaregistrovaných nemovitostí (aktuálně 5 tis.) a maximální počet noclehů (např. 90 ročně), které by služba Airbnb ročně na 1 bytovou jednotku mohla nabízet (podobně jako Amsterdam či Londýn).

Provozovatel hlavního islandského letiště Keflavík, státní firma Isavia, predikuje další podstatnou expanzi až do r. 2021. Do té doby tam má vzniknout 4,7 tis. nových pracovních míst. Zatímco v r. 2010 letiště odbavilo 2 mil. pasažérů, v r. 2018 jím má projít 10,4 mil. cestujících (+18 % ve srovnání s r. 2017). Většina cestujících neopustí tranzit a Keflavík se již pevně etabloval jako výhodný přestupní bod mezi Evropou a Severní Amerikou. Od r. 2019 by navíc na Island měly zamířit první přímé lety z Asie, přivážející turisty s vysokou kupní silou. Na konci roku 2017 měly největší podíl přepravní kapacity na letišti Keflavík aerolinie Icelandair 44 % a WOW Air 28 %. V 23% podílu zahraničních leteckých společností je i provoz linky Wizzair do Prahy, kterou firma nabízí nově jako celoroční, nikoli jen letní destinaci s frekvencí dvou letů týdně v každém směru.

Dne 12. 12. byla manželka islandského prezidenta Eliza Reidová na zasedání UNWTO/UNESCO v Muscatu jmenována zvláštní velvyslankyní UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) pro sestavení pravidel udržitelného rozvoje cestovního ruchu ve světě.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek