Zimní ekonomické aktuality z Norska

21. 12. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

V závěru roku 2017 se projevují dílčí signály zotavování norské ekonomiky, jejíž výkonnost v posledních čtyřech letech zpomaloval pokles výkonů v donedávna excelujícím odvětví těžby ropy a plynu. Příznivý je vývoj na trhu práce: ve IV. čtvrtletí 2017 činila nezaměstnanost 4,0 % (-0,3 % ve srovnání se III. čtvrtletím 2017).

Makroekonomické ukazatele

Práci nyní hledá 110 tis. osob, nicméně velmi obtížné je uplatnění čerstvých absolventů škol, kteří o část volných míst soupeří s imigranty z asijských a afrických zemí.

Za III. čtvrtletí 2017 vzrostl objem průmyslové výroby v Norsku o 0,6 %, přičemž největší podíl (+1,5 %) zaznamenaly segmenty těžby ropy a nákladní námořní dopravy. Vzrostl též objem výkonů v potravinářství.

Počínaje týdnem od 13. 11. začal prudce klesat kurs NOK na nejnižší hodnoty v tomto desetiletí až k hranici 9,91 EUR/NOK. Ve vztahu k CZK pak kurs NOK klesl k historicky nejnižší hranici od vzniku samostatné české měny, a to 2,585 CZK/NOK dne 1. 12., a nadále osciluje pod hodnotou 2,65 CZK/NOK.

Podle řady norských analytiků je hodnota NOK dlouhodobě podhodnocena uměle. Někteří spatřují důvod v nestabilním vývoji cen ropy na globálních trzích nebo ve stagnaci na norském trhu s nemovitostmi. Jiní dávali další pokles kursu NOK na konci roku 2017 do souvislosti s emisí dluhopisů s několikatýdenní lhůtou splatnosti, kterou v polovině listopadu vydala Norská banka. Dne 22. 11. finanční firma DNB Markets nařkla Norskou banku za nečinnost v probíhajícím období pádu hodnoty NOK, banka však nadále zachovává svou politiku nezasahování do kursových výkyvů NOK.

Norská banka po zasedání výkonné rady dne 7. 12. ponechala beze změny základní úrokovou sazbu ve výši 0,5 % p. a. Očekává se, že v této výši může sazba zůstat po celý rok 2018. Banka v odůvodnění konstatuje, že růst norské ekonomiky je trvalý, ale velmi pozvolný. Nepředpokládá růst inflace, ale ani posilování kursu NOK.

Ústřední statistický úřad v analýze z 30. 11. predikuje pro norskou ekonomiku mírný růst v letech 2018–2020. Hodnotí, že po předchozím období stagnace norské ekonomiky došlo poměrně rychle během let 2016–2017 k její konsolidaci díky expanzivní výdajové politice vlády, nízkému kursu NOK, minimálnímu růstu mezd a vysokému objemu výkonů ve stavebnictví.

Pro další období SSB predikuje vyšší růst světové než norské ekonomiky, předpokládá snížení výdajů státu, růst úrokových sazeb a posílení kursu NOK (až) od r. 2019. Bude pokračovat pokles cen nemovitostí, dojde k opětovnému růstu investic v těžebním průmyslu. Ekonomice má napomáhat větší domácí spotřeba díky zvýšení reálných mezd a kupní síly obyvatel. Dále bude klesat nezaměstnanost, míry inflace bude stabilní.

Ceny nemovitostí v Norsku, které v posledních pěti letech dramaticky rostly díky velmi levným hypotékám, od jara 2017 trvale klesají: za období leden – říjen o 4,5 %, resp. v Oslu o 10 %. Jednou z velkých potenciálních makroekonomických hrozeb v Norsku je celková míra zadlužení domácností, činící 222 % disponibilního příjmu. Dle analýzy spořitelny Sparebanken 1 by zvýšení úrokových sazeb půjček a hypoték o 1 % ohrozilo platební schopnost 420 tis. dlužníků v Norsku; polovina z toho by pro udržitelné domácí hospodaření nesnesla žádné zvýšení úroků oproti dnešnímu stavu.

Otazníky kolem rentability podmořské těžby ropy a plynu na dálném Severu

Od 10. 11. čelí norský ministr pro ropu a energetiku Terje Søviknes nařčením ze zavádějící komunikace s parlamentem a veřejností. Do médií unikly ministerské e-maily týkající se mobilní těžební plošiny Goliat v Barentsově moři. Ministerstvo žádalo provozovatele plošiny, firmu Eni, aby uváděla, že těžba plošiny začne být rentabilní již od roku 2019. Tvrzení sloužilo jako důkaz, že se i dalším firmám vyplatí žádat o nové koncese k průzkumu zásob ropy a plynu v zapolárních mořích.

V dokumentu pro parlament z r. 2015 ministerstvo vynechalo několik klíčových údajů, například že těžba bude ztrátová v období nízkých cen ropy. Odhad ziskovosti těžby na plošině Goliat je ve skutečnosti velmi problematický a nelze odhadovat, kdy nastane. Ředitelství pro ropu ve své zprávě uvádí, že plošina Goliat – a to platí pro projekty na otevírání ropných polí za Polárním kruhem obecně – může být trvale ztrátová hned z několika důvodů, mj. kvůli norskému systému odpisů a zdaňování těžby nebo kvůli vyšší pořizovací ceně infrastruktury pro průzkum v arktických podmínkách.

Sekundárními důvody, proč nyní nová pole v Barentsově moři nejsou masívně otevírána k průzkumu, je pokrok ve využití elektřiny v nových odvětvích (automobilismus), aktuální dostupnost levné ropy zemí OPEC a plynu z USA, omezený počet investorů dostatečně solventních pro průzkum a těžbu ropy v klimaticky náročné oblasti a konečně i dosud nepřesvědčivé množství nálezů zásob v daném teritoriu.

Dost možná i v rámci napravení pošramocené pověsti dne 4. 12. norský státní koncern Statoil (ve spolupráci s firmami Eni a Petoro) ohlásil velkorysý plán rozvoje a provozu naleziště Johan Castberg v Barentsově moři. Plán obnáší řadu příležitostí pro norský průmysl (Aker Solutions AS, Kongsberg Subsea AS) a předpokládá výdaje investorů ve výši 49 mld. NOK. Naleziště skýtá suroviny v objemu 450–650 mil. barelů ropného ekvivalentu, těžené z 30 vrtů.

Vedle toho dojde ke stavbě logistického střediska a heliportu v Hammerfestu; ředitelství těžby bude sídlit Harstadu. Projekt předpokládá zahájení komerční těžby v r. 2022. Měl by přinést práci pro 500 lidí přímo na těžebních plošinách a pro dalších 1200 zaměstnanců v podpůrných činnostech. Projekt bude ziskový při ceně ropy minimálně 35 USD za barel.

Nejasnosti kolem dalších dotací států na projekt CCS

Dne 13. 11. ministerstvo ropy a energetiky při prezentaci v sídle Evropské komise v Bruselu potvrdilo, že Norsko chce být světovým lídrem v uplatnění technologie zachycování a ukládání CO2 (carbon capture and storage, CCS). Pro převedení experimentální technologie do využitelné praxe ministerstvo odhadlo potřebu pokrýt výzkumné náklady ve výši 2–4 mld. NOK.

Návrh státního rozpočtu na r. 2018, který již vláda připravila s důrazem na fiskální umírněnost, však snižuje roční dotaci na projekt CCS z 360 mil. NOK v r. 2017 na pouhých 20 mil. NOK pro r. 2018. Rozpracované projekty v cementárně Norcem v Breviku a v továrně na výrobu hnojiv Tara v Porsgrunnu byly koncem r. 2017 „pozastaveny“ z důvodu nedostatku financí a dále je testován pouze projekt ve spalovně komunálního odpadu Klemetsrud v Oslo. Vláda má na jaře 2018 předložit parlamentu novou zprávu o tom, které výzkumné projekty na úseku snižování emisí bude stát finančně podporovat.

Státní firma Gassnova nicméně v prosinci 2017 představila nástin projektu na zachycování CO2 z většího území Evropy a jeho následný přenos do vytěžených kavern v šelfu pod Norským mořem. Firmy Statoil, Shell a Total pokračují v úpravě dočasného skladovacího zařízení pro záchyt CO2 v Kollsnes: odsud by CO2 putoval potrubím do šelfu pod Norským mořem.

Inteligentní elektroměry a riziko zneužití citlivých informací o spotřebitelích

Po celém Norsku probíhají plošné výměny zařízení na měření spotřeby elektrické energie. Do konce r. 2018 budou v zemi na všechna odběrná místa namontovány nové, automatické elektroměry AMS. Odběr proudu měří každou hodinu a jednou denně automaticky dálkově hlásí stavy. Tato úprava dá energetickým firmám mj. možnost účtovat dodatkové služby jako například příplatek za odběr ve špičce, a motivovat tak uživatele ke snižování spotřeby elektřiny. Norský úřad pro ochranu osobních údajů (Datatilsynet) se v polovině října 2017 vyjádřil ke stížnosti klientů a argumentoval, že dosud nemá dostatek informací, aby ověřil, že způsob náměru nebude zásahem do soukromí spotřebitele.

Kritici napadají účelnost tak podrobné analýzy spotřeby elektřiny, která dá možnost zjistit, kdy jsou uživatelé jednotky doma, v práci či na dovolené, kdy spí či jsou vzhůru, kdy se dívají na televizi nebo kdy používají elektrické přístroje a nářadí, popř. jak často perou. Navíc dosud není jasné, jak budou tato nasbíraná data chráněna před zneužitím či odcizením.

Prodej aut v r. 2017 a úspěch značky Škoda v Norsku

Statistiky prodeje automobilů za r. 2017 (zveřejněn stav k 17. 12.) potvrzují, že trend ekologizace v dopravě v Norsku progresívně postupuje: rekordní byl podíl prodaných elektromobilů a aut na hybridní pohon. Souvisí to i s tím, že v metropolitní oblasti došlo na podzim 2017 k dalšímu zvýšení mýtného, které specificky znevýhodnilo auta na naftu. Naopak Kontrolní úřad EHP v polovině prosince 2017 potvrdil platnost norské výjimky na prodej elektromobilů bez DPH na léta 2018–2020, poté výjimku znovu posoudí.

Celkem bylo zaregistrováno 150 014 nových motorových vozidel. V segmentu osobních aut bylo zaregistrováno 37,1 tis. aut na benzín, 34,9 tis. aut na naftu (meziročně o pětinu méně) a 53,0 tis. elektromobilů a aut na hybridní pohon; do provozu bylo uvedeno i 43 osobních vozů poháněných vodíkem. Skokanem roku se stala automobilka Tesla, která prodala 7 351 aut (meziročně růst o 139 %), především nový model X.

V segmentu osobních aut zůstávají v triu nejžádanějších Volkswagen, Toyota a BMW. Značka Škoda si v žebříčku prodejnosti v Norsku zachovává 6. místo, stejně jako v r. 2016, resp. tržní podíl 5,8 %. Za období do 17. 12. bylo v Norsku prodáno 8.651 vozů Škoda. Škodovce se dokonce podařilo jako jediné (spolu s Peugeotem) zvýšit odbyt vozů s naftovým motorem: podíl 39,2 % v portfoliu všech prodaných škodovek. Na kontinuální růst odbytu vozů Škoda reagoval výhradní dovozce značky do Norska, firma Møller Bil, otevřením několika nových autosalonů v průběhu roku 2017.

V segmentu nákladních vozů (celkový prodej 6.096 ks, meziročně +6,0 %) tradičně dominují značky Volvo, Scania a Mercedes-Benz, u autobusů (1 145 ks, meziročně -14,4 %) vede značka Mercedes-Benz. V segmentu užitkových aut bude cesta k bezemisním výkonům ještě dlouhá: 95,7 % všech prodaných vozů mělo naftový motor. Ruter, organizátor hromadné dopravy v Oslo a metropolitní oblasti, v listopadu 2017 oznámil nákup prvních dvou autobusů na baterie od čínského výrobce BYD. Zařadí se do flotily autobusů MHD provozovaných společností Nobina. Plán do r. 2025 počítá s pořízením celkem 1.100 autobusů na baterie.

Letecká doprava

V týdnu od 6. 11. proběhlo nové kolo jednání ministerstev dopravy Norska a Ruska o možném zpřístupnění transsibiřské letové trasy pro další severské dopravce kromě aerolinií SAS a Finnair. Jednání skončilo 9. 11. bez výsledku, Rusko není připraveno „open skies policy“ zavést. Z toho důvodu rychle rostoucí aerolinie Norwegian odložily plány na zavedení dálkových letů do Číny, Jižní Koreje a Japonska a v Asii budou pokračovat pouze s destinacemi Bangkok a Singapur, ležícími jižněji, mimo koridor vedoucí přes Sibiř.

Aerolinie SAS od 29. 3. 2018 obnoví přímé spojení mezi Oslo a Prahou s frekvencí dvou letů v každém směru týdně (čtvrtky a neděle).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek