Živnost, nebo eseróčko? Nové možnosti nevyváží staré nedostatky



Od ledna mají podnikatelé možnost založit společnost s ručením omezeným jen „za korunu“. Umožňuje jim to nová legislativa v souvislosti s přijatým občanským zákoníkem. Tisíce živnostníků proto od konce loňského roku uvažují, zda podnikat dál jako OSVČ, nebo převést svoji firmu na společnost s ručením omezeným. Potvrzují to informace společností, které se na zakládání firem na klíč specializují.

„Ke konci roku jsme zaznamenali zvýšenou poptávku klientů, kteří reagují především na snížení potřebného základního kapitálu pro založení společnosti s ručením omezeným,“ potvrzuje Vilém Dostál ze společnosti Smart Companies. Očekává také, že se k transformaci na novou právní formu odhodlá více živnostníků než v minulosti, a to hlavně díky medializaci legislativních změn.

OSVČ je výhodnější. Jsou ale výjimky

Jenže vyplatí se skutečně všem živnostníkům převést svoje podnikání na „eseróčko“? A to jak z finančního pohledu, tak z pohledu rizik souvisejících s podnikáním?

„Obecně se dá říci, že čistě z pohledu odvodů daně a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je téměř vždy výhodnější podnikání osoby samostatně výdělečně činné v porovnání se situací, kdy fyzická osoba podniká prostřednictvím společnosti s ručením omezeným,“ říká Gabriela Ivanco, manager daňového oddělení poradenské společnosti Mazars.

„Výjimku lze nalézt v případech, kdy jsou v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmů dosahovány vysoké skutečné výdaje, tedy pokud je základ daně minimální či je dokonce dosahováno ztráty. V takovém případě je obvykle osoba samostatně výdělečně činná povinna platit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, která je pro rok 2014 stanovena částkou 43 742 Kč, což v případě, že osoba podniká prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, neplatí,“ dodává Gabriela Ivanco.

Druhou možnou výjimkou je pak podle ní situace, kdy se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů. To jsou lékaři, advokáti, daňoví poradci a podobně.

Anebo když OSVČ pobírá příjmy z práv autorských a příbuzných právu autorskému, jako jsou například umělci a podobně, kteří dosahují příjmů za vynaložení relativně nízkých výdajů, a základ daně tedy mají v takové výši, že jejich vyměřovací základ pro účely sociálního zabezpečení vypočtený z tohoto základu daně je víceméně roven maximálnímu vyměřovacímu základu.

Pro rok 2014 činí tento maximální vyměřovací základ 1 245 216 korun. „I v takových případech nicméně podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným přináší úsporu spíše v řádech desítek tisíc korun, maximálně pak okolo jednoho sta tisíc korun,“ zdůrazňuje Gabriela Ivanco.

Chystáte prodej podniku či podílu ve firmě? Volte s.r.o.

Vedle samotného výdělku a daní je podle ní nezbytné brát v potaz také právní stránku věci. Mimo jiné v oblasti ručení za závazky podnikatele či odpovědnosti za škodu, popřípadě v souvislosti se záměrem budoucího prodeje podniku nebo podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Například možnost předat nebo prodat svoji praxi je motivací pro řadu lékařů, kteří po mnoha letech, kdy podnikali jako osoby samostatně výdělečně činné, zakládají společnosti s ručením omezeným. Pokud má totiž společnost uzavřenou smlouvu se zdravotními pojišťovnami, pokračuje v činnosti i poté, co lékař odejde do důchodu.

Srovnání: OSVČ vs. s.r.o.

Z čistě finančního hlediska – kromě uvedených výjimek – je však podnikání živnostníků výhodnější než v případě „eseróčka“. Podle výpočtů společnosti Mazars vychází rozdíl mezi oběma typy podnikání v letošním roce na zhruba 700 tisíc korun při totožných příjmech a výdajích.

„Předpokladem pro zpracování kalkulací bylo, že osoba samostatně výdělečně činná podniká na základě živnostenského oprávnění, které není živností řemeslnou, popřípadě podle zvláštních předpisů. V takovém případě je příslušná osoba oprávněna si od dosažených příjmů odečíst výdaje buď ve skutečné výši, nebo výdaje paušální. Tedy 60 procent v případě živnostníka, 40 procent omezených absolutní částkou 800 000 korun v případě podnikání podle zvláštních předpisů. U podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným jsem pak pracovala s předpokladem, že veškerý zisk bude vyplacen v podílu na zisku, a abstrahovala jsem od případných přídělů do rezervního fondu,“ popisuje Gabriela Ivanco.

Kromě toho připomíná, že pokud by byl jediným příjmem fyzické osoby – vlastníka společnosti s ručením omezeným – dlouhodobě pouze podíl na zisku, nebude tato osoba pojištěna pro účely sociálního zabezpečení.

„A pokud si nezajistí dobrovolnou účast v systému důchodového pojištění, nevznikne jí nárok na důchody vyplácené ze systému důchodového pojištění na starobní či invalidní důchod a podobně. V oblasti zdravotního pojištění by takový vlastník společnosti byl povinen platit minimální pojistné pro takzvané osoby bez zdanitelných příjmů do českého systému veřejného zdravotního pojištění. Pro rok 2014 tato částka činí 1148 Kč měsíčně,“ zmiňuje Gabriela Ivanco a uzavírá: „Tento výdaj nebyl v kalkulaci uvažován. Alternativně, pokud by nebyl povinně pojištěn podle českých právních předpisů, by si vlastník společnosti musel zajistit nějakou formu komerčního zdravotního pojištění. Ani tento případný výdaj nebyl v kalkulaci brán v potaz.“

Mezi výhody podnikání OSVČ patří nízké náklady zřízení a prakticky okamžitá možnost začít podnikat. Je rovněž spojeno s nižší administrativou a s možností využít výdajové paušály a díky tomu i nižší zdanění. Mezi zápory živnosti patří ručení za případné dluhy veškerým majetkem podnikatele, někdy  bývá rovněž u obchodních partnerů brán jako méně seriózní forma podnikání.

Mezi největší výhody společnosti s ručením omezeným patří to, že majitelé ručí za dluhy firmy pouze do výše nesplaceného základního kapitálu, tedy nově i jen do výše jediné koruny. U obchodních partnerů je „eseróčko“ bráno jako důvěryhodnější forma. Nicméně mezi jeho mínusy patří složitější administrativa při založení, vyšší pořizovací náklady – například jen za zápis do obchodního rejstříku 6000 korun. Doba založení je mezi 15 až 30 dny, podnikat lze začít až zápisem do rejstříku. Navíc je nutné vést podvojné účetnictví.