Daně z příjmu: Nejen přiznání, ale i přehledy pro sociálku a pojišťovny

13. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podnikatele čeká po přiznání k dani z příjmu další povinnost. Do 2. května musejí vyplnit a odeslat své zdravotní pojišťovně a ČSSZ přehledy o loňských příjmech a výdajích.

NEPŘEHLÉDNĚTE! Více informací najdete v našem speciálu Daně z příjmů za rok 2016.

Přehledy zdravotní pojišťovně respektive České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) musíte odeslat nejpozději měsíc po nejzazším termínu pro podání daňového přiznání.

Pouze ti podnikatelé, kteří mají ze zákona povinný audit, případně jim přiznání k dani z příjmu vyplňuje daňový poradce, mají dostatek času – letos až do 1. srpna. Tuto skutečnost ovšem musejí zdravotní pojišťovně i ČSSZ oznámit do konce dubna.

OSVČ, jejichž příjmy nedosáhly v loňském roce 15 tisíc korun, sice nemají povinnost podávat daňové přiznání, odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu se ale nevyhnou.

„U podnikatelů, kteří povinnost daňové přiznání podat nemají, je pro podání přehledu v oblasti zdravotního pojištění stanovena speciální lhůta do 8. respektive 10. dubna 2017 (podle zdravotní pojišťovny) a v oblasti sociálního zabezpečení do 31. července 2017,“ upřesňuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Více si přečtěte v textu:Živnostníci opět zaplatí vyšší zálohy na sociální a zdravotní pojištění na BusinessInfo.cz.

Pozor na vysoké pokuty

Zdravotní pojišťovna vám za neodevzdání přehledu může udělit pokutu ve výši 50 tisíc korun. ČSSZ ukládá opozdilcům pokutu až dvacet tisíc. Pokud svou povinnost nesplní ani na následnou výzvu, hrozí jim až stotisícová sankce.

Obě instituce ovšem nejprve na případné pochybení upozorní a dají hříšníkovi čas na nápravu. Rozhodnutí o postihu je navíc plně v kompetenci ČSSZ či zdravotní pojišťovny a v praxi často (na rozdíl od sankcí za neplacení záloh na pojistné) netrestají vůbec. Na to ovšem nemohou OSVČ spoléhat.

Pokud vám ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna oznámí, že máte na pojistném nedoplatek, jste povinni jej uhradit do osmi dnů od odevzdání přehledů. Pozor! Za den splatnosti se považuje den, kdy má příslušná instituce peníze na účtu. Dluh je možné zaplatit v pokladně ČSSZ či zdravotní pojišťovny v hotovosti. Pokud ovšem převádíte peníze z vašeho účtu - ať už přes internetbanking nebo při návštěvě vaší banky, poukažte je na stejný účet, na který v průběhu roku posíláte pravidelné zálohy. Stejné jsou i konstantní a variabilní symbol.

Jestliže vznikne vůči ČSSZ či zdravotní pojišťovně přeplatek, může ho OSVČ využít na úhradu nových záloh. Pokud chce peníze dostat zpět, musí si podat písemnou žádost.

Podnikatelé a zástupci firem, kteří mají datové schránky (DS), sice musejí podávat daňová přiznání elektronickou formou, u ČSSZ ale tato povinnost neplatí. I majitelé DS tedy mohou odevzdat přehledy v papírové podobě či vyplnit na webu on-line formulář. Podnikatel navíc může elektronické podání vyplnit přímo na pobočce ČSSZ, kde mu s ním pomůže některý z úředníků.

Jak se vypočítají zálohy?

Průměrnou mzdu stanovuje každý rok vyhláška jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 27 156 Kč, a koeficientu pro úpravu VVZ - 1,0396. Průměrná mzda pro rok 2017 bude 27 156 x 1,0396, což je 28 232 korun. Oproti letošnímu roku naroste o 1226 korun, mezi léty 2015 a 2016 byl přitom rozdíl pouze 395 korun.

Při výpočtu záloh je důležité vědět, že pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ 25 % z průměrné mzdy. Měsíční záloha u sociálního pojištění je pak 29,2 procenta z této částky (pro rok 2017 7058 Kč), což je 2061 korun. U zdravotního pojištění jde o 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

Zvýšení záloh na pojistném

Pro drobné živnostníky nemá stát dobrou zprávu. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se totiž opět citelně zvýšily.

Podnikatelé, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na měsíčních zálohách o 172 korun víc než loni.

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi - aktuálně 338 784 korun. Takových OSVČ je přitom v Česku stále většina.

„Minimální měsíční zálohy u zdravotního pojištění se v roce 2017 zvýšily z loňských 1823 Kč na 1906 korun a u odvodů pro Českou správu sociálního zabezpečení z 1972 na 2061 korun,“ shrnuje daňový expert Petr Gola.

 „Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 % z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 % ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně z firmy Mazars Gabriela Ivanco.

Celkem se povinné odvody státu na pojištění pro plátce minimálních záloh vyšplhají až na 47604 korun ročně. V loňském roce přitom odvedl drobný živnostník na těchto položkách jen 45 535 Kč.

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, můžete spát klidněji - zálohy na sociální pojištění vám oproti roku 2016 narostly jen o 39 Kč na 832 korun měsíčně.

Tabulka vývoje průměrné mzdy a minimálních záloh  
Rok 2013 2014 2015 2016 2017
Průměrná mzda 25 884 25 942 26 611 27 006 28 232
Minimální záloha (u hlavní činnosti) 1 890 1 894 1 943 1 972 2 061
Minimální záloha (u vedlejší činnosti) 756 758 778 789 832

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek