Živnostníci opět zaplatí víc na pojistném. Minimální zálohy výrazně narostou

21. 11. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, nemá stát dobrou zprávu. V roce 2018 se jim platby výrazně zvednou – o 128 respektive 118 korun měsíčně.

Zatímco loni se zálohy zvyšovaly jen nepatrně, příští rok budou muset osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) sáhnout do kapsy podstatně hlouběji. Za celý rok 2018 - kvůli zvýšení minimálních záloh na obě pojištění – zaplatí pojištěnci se živnostenským listem státu téměř o tři tisíce korun víc než letos.

Povinné odvody na sociální zabezpečení a pro zdravotní pojišťovny se vypočítávají z průměrné mzdy, která v Česku roste rychleji než v předchozích letech.

Většina živnostníků už si zvykla - zvyšování záloh je standardem. Za posledních dvanáct let narostly u obou pojištění zhruba o polovinu. Pro rok 2018 je ovšem zvýšení nejmarkantnější, průměrná mzda je pro rok 2018 stanovena vládou na 29 979 korun (oproti letošním 28 232 korunám).

„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 % z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 % ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Jak se vypočítají zálohy?

Průměrnou mzdu (PM) stanovuje každý rok vládní vyhláška jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 28 250 Kč, a koeficientu pro úpravu VVZ –1,0612. Průměrná mzda pro rok 2018 bude 28250 x 1,0612, což je 29 979 korun. Oproti loňskému roku naroste PM o více než 1700 korun. Loni došlo k jejímu zvýšení o 1226 korun, mezi léty 2015 a 2016 byl ale rozdíl pouze 395 korun.

Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ 25 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha u sociálního pojištění je pak 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění jde o 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

 

Minimální měsíční zálohy u zdravotního pojištění se v roce 2018 zvýší z loňských 1906 Kč na 2024 korun a u odvodů pro Českou správu sociálního zabezpečení z 2061 na 2189 korun. Příští rok tak drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 246 korun měsíčně víc než v roce 2017.

Většina OSVČ platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. Takových je přitom v Česku stále většina.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si hrubý zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, platby se vám zvyšují přiměřeně výdělku.

Celkem se povinné odvody státu na pojištění pro plátce minimálních záloh vyšplhají až na 50 556 korun ročně. Ještě předloni odvedl drobný živnostník na těchto položkách jen 45 535 Kč.

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, zálohy na sociální pojištění se vám oproti roku 2017 zvýší jen o 51 Kč na 876 korun měsíčně, a to ještě ne ve všech případech. Minimální zálohy totiž platí jen ti, kteří s podnikáním začínají nebo ti, kteří mají dlouhodobě vyšší zisky než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy (viz níže)

Minima na zdravotní pojištění platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce 2019. Zdravotní pojištění vám pojišťovna vypočítá podle toho, kolik si za předchozí rok vyděláte.

Tabulka vývoje průměrné mzdy a minimálních záloh u soc. pojištění

Rok

2014

2015

2016

2017

2018

Průměrná mzda

25 942

26 611

27 006

28 232

29 979

Minimální záloha (u hlavní činnosti)

1 894

1 943

1 972

2061

2189

Minimální záloha (u vedlejší činnosti)

758

778

789

825

876

Vyhněte se doplatkům i penále

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, na které vás zdravotní pojišťovna nebo ČSSZ upozorní často až po letech, kdy vyšplhá na několik tisíc korun, musíte si hlídat příslušné termíny. Letos se navíc penále mírně zvyšuje, a to kvůli rostoucí repo sazbě ČNB.

Připomínáme, že u zdravotního pojištění musíte novou zálohu ve výši 2024 korun zaplatit už za leden 2018, nejpozději tedy do čtvrtka 8. února 2018.

Pro OSVČ i takzvané osoby bez zdanitelného příjmu se loni změnily účty, na které musejí zálohy platit, a to u všech českých zdravotních pojišťoven. Více si přečtěte v textu Nezapomeňte: OSVČ budou platit zdravotní pojištění na jiné účty na BusinessInfo.cz

U sociálního pojištění je rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Nová měsíční záloha se odvádí až za měsíc, kdy byl odevzdán přehled za uplynulý rok. Do té doby budete hradit stejně vysokou zálohu jako loni.

Většina živnostníků svou povinnost splní do konce dubna – tj. měsíc po odevzdání daňového přiznání – a zálohu v nové výši tak odvedou státu (za duben) nejpozději 18. května 2018. Obecně je záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce, nicméně 20. květen 2018 připadá na neděli a „sociálka“ musí mít peníze na účtu do pátku.

Živnostníci, kteří platí pojistné složenkou, musejí požádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Jak je to u vedlejší činnosti?

Kdo má podnikání jako vedlejší činnost, platí minimální zálohy u důchodového pojištění pouze tehdy, přesáhne-li příjem z jeho podnikání 2,4násobek průměrné mzdy. Pro rok 2018 půjde o částku 71 950 korun (2,4 x 29 979)

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná Gabriela Ivanco.

U zdravotního pojištění se výše zálohy vypočítává po podání přehledu o příjmech a výdajích. Minimální zálohy se neplatí a zdravotní pojištění odvedete ze skutečného zisku. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok například 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celý rok – a to pouze ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku)

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně ze společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek