Zlaté české ručičky nezahálejí, handmade výrobky jsou v kurzu

11. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kdysi se říkávalo, co Čech, to muzikant. To už dnes neplatí. Handmade portály, jimž v tuzemsku vévodí Fler.cz, ukazují, že Češi propadli kouzlu tvořivosti

Jiří Kubeš, původním povoláním grafik, žije s manželkou Klárou v Kuřimi. Klára je výtvarnice, a tak Jiří přemýšlel, že by jí s prodejem výrobků pomohl handmade internetový portál. Aniž by tušil, že v zahraničí už podobné projekty existují, roku 2008 na malém stolku v ložnici rodinného domku vytvořil internetové tržiště pro milovníky rukodělných prací.

„Na Fleru si každý může během chvilky s minimem restrikcí a maximem volnosti založit profil s vlastním rukodělným zbožím a zabojovat o zájem zákazníků,“ říká.

Jiří Kubeš se musel hodně věcí naučit, především o potřebách tvůrců a zákazníků, od nichž stále přichází nejvíce podnětů. Internetovému tržišti vdechl přátelskou atmosféru i rozměr sociální sítě. Fler.cz totiž není ani tak e-shop, je to spíše komunitní server s prodejními funkcemi. Nechybí ani vnitřní pošta, online časopis Fler MAG či profesionální videa.

„Spousta tvůrců i nakupujících na Fleru pravidelně sdílí novinky, radí se o nových technikách nebo si přijde jen popovídat se stejně naladěnými lidmi. Uživatelé tu stráví mnohem více času, než kdybychom byli ‚jen‘ handmade tržiště. Právě tato komunitní část Fleru mě asi nejvíce baví a myslím, že i uživatelé jsou na tom podobně,“ dodává Kubeš.

Rozhovor s Jiřím Kubešem

Šperky vedou

Lawrence Ferlinghetti napsal, že „svět je báječné místo k narození, jestli vám nevadí, že...“. A Fler.cz je vlastně takový svět v malém. I tady se pochopitelně najdou „nezbední“ prodejci a nakupující, ale systém si s nimi mimo jiné díky hodnocení nákupů snadno poradí. Jinak na báječném místě k objevení cizích i vlastních dovedností převládají šikovní lidé dobré vůle.

Vybrat dva z více než 91 tisíc prodejců je těžké, protože zdejší repertoár obsahuje – řečeno hudební terminologií – vše od Bacha po Vlacha, v cenovém rozpětí od pár drobných po desetitisíce korun.

K prodejně nejúspěšnějším skupinám patří šperky a kabelky. Mezi šperkaři se těší oblibě poměrně mladá technika cínování (známá také jako měkké pájení či tiffany), jíž lze vyrobit efektní a cenově dostupné kousky. K nejúspěšnějším tvůrcům patří VeverkaI blížící se k devíti tisícům prodaných výrobků. Přezdívka prodejkyně ze Slap nad Vltavou odkazuje na záchrannou stanici veverky obecné, kterou financuje i pomocí prodeje na Fleru. Pražská Ululé nabízí mimo jiné originální talismany, takzvané smůložery, dodávané i s vtipnou „vědeckou“ studií o jejich účinnosti.

Téměř u každého tvůrce se dá najít zajímavý příběh a i to láká k nákupům. Přidanou hodnotou věci totiž mnohdy bývá zážitek a komunikace s člověkem, který předmět vlastnoručně vyrobil.

Místo k setkávání a spolupráci

Propojování hraje významnou roli. Například Lenka Blažková alias Lenka Blaza dokonale využila komunitní rozměr portálu. Brzy se seznámila s dalšími tvůrci a v suterénu pražského panelového domu vytvořila ateliér, kde společně s nimi pořádá kurzy výtvarných technik pro veřejnost. Ostatně jako vystudovaná učitelka má k podobné činnosti blízko. Zručnost a lásku ke kamenům propojila právě v cínování, po několika letech prodeje na internetu opustila stresující zaměstnání v kanceláři a vrhla se naplno do výtvarné práce, o níž snila od dětství.

„Sice jsem vyzkoušela další techniky, ale cín pro mě zůstává nepřekonatelným materiálem i pro široké možnosti, které nabízí,“ říká. Minerály je obklopená, hodně o nich ví a dává přednost jejich přírodní podobě před broušením. „Minerály jsou pro mě velmi inspirující materiál a v kombinaci s cínem pak vzniká dokonalé propojení ve špercích, které mi umožňují zhmotnit vlastní pocity a vidění světa,“ vysvětluje sama.

Lenka se zaregistrovala v roce 2010 pod jménem Modrý květ. „Nečekala jsem, že se značka tak prosadí,“ říká. „Po čase jsem ovšem cítila, že Modrý květ nevystihuje moji práci ani osobnost, že se v tom prostě necítím být já. Ovšem změna zavedené značky, kterou znali moji zákazníci na Fleru, na webových stránkách, Dyzajn marketu i trzích, kam pravidelně jezdím, je velmi riskantní. Věnovala jsem jí spoustu času, radila se s přáteli i odborníky a jsem ráda, že si zákazníci tak rychle zvykli na název, za nímž si stojím,“ vysvětluje Lenka náročný, ale úspěšný přerod, „nováčkům proto radím neregistrovat se bezhlavě, ale značku pečlivě promyslet.“

Nováčci na startu

Na portálu v současnosti denně přibývá v průměru 22 nováčků, ale ne všichni obchod uvedou do pohybu. Nestačí totiž jen založit profil a čekat. Fler.cz má řadu funkcí, jimiž se prodejce zviditelní, třeba pravidelné topování zboží, které se díky tomu ukazuje na předních místech nabídky, návštěvy a komentáře jiných profilů, účast v diskusích, psaní blogu a podobně. Oblíbenou disciplínou i mezi mnoha nakupujícími je skládání top nominací s šancí objevit se na titulní straně. Čím je uživatel aktivnější, tím větší šanci má uspět.

Řada zdánlivých nováčků už zkušenost s portálem má, mnozí zakládají nový profil na jiný sortiment. To je případ Jana Nováka z Brandýsa nad Labem prodávajícího pod značkou Pera Novák od loňského července. Fler objevil už v jeho začátcích a brzy založil profily s náušnicemi z pryskyřice a kryty na mobily vyrobenými z dýhy. Luxusní pera nabízí také ve vlastním e-shopu.

„E-shop se rozjíždí dlouho a nikdo o něm neví. Proto je Fler v začátcích nezastupitelný, nemusíte se o nic starat a rychle si vybudujete komunitu. I když zrovna v tom mám jako introvert rezervy,“ přiznává šestadvacetiletý podnikatel, „psaní do diskusí není můj šálek čaje, přesto si tu o mně lidé rychle řekli.“ Dřevěné části per vyrábí sám, sám i fotografuje, a jak přibývají finance, investuje do vylepšování.

„Nedávno jsem si třeba koupil nový soustruh. Chci růst pomalu a budovat živnost tak, aby byla soběstačná a nemusely se do ní pumpovat peníze. Pera nejsou módní výstřelek a za deset let bude stejná poptávka,“ věří Jan Novák, který od šestnácti let pracuje v malém rodinném vydavatelství. Výrobě per se chce brzy věnovat na plný úvazek a proniknout i do zahraničí.

Jana Šulistová

Za pět minut dvanáct

Renesance ruční výroby přišla na poslední chvíli. V mnoha oborech odcházejí do důchodu řemeslníci, kteří jsou poslední v obci, čtvrti či městě. Spolu s digitálními technologiemi, které dokážou kvalitu ocenit sdílením, „lajkováním“ či jinou formou doporučení, se mohou zruční autoři prosadit u nás a s dávkou šikovnosti a obchodního talentu i za hranicemi. Namísto skanzenů a muzeí tak řemeslo bude stále častěji spojováno s moderními pojmy, jako jsou e-shop nebo sociální sítě.  


V hlavní roli je příběh

Rostoucí zájem o ruční výrobky není českým specifikem. Je to jednoznačný trend, ve světě probíhá delší dobu, u nás až v posledních letech. „Snažíme se tomu hodně pomáhat a třeba Rok řemesel 2016, který organizujeme, vysloveně podporuje lokální producenty, ruční práci a originalitu výrobků,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Hrozně nás těší ohlas jak od řemeslníků, tak od spotřebitelů. Zákazníci nemají problém připlatit si za originální výrobek. A co nás těší ještě více, jsou připraveni podporovat regionální podnikatele a cítí to jako zodpovědnost vůči svému okolí,“ dodává Karel Havlíček.

Jeho zkušenosti potvrzují i zástupci Asociace regionálních značek (ARZ). „Obecně se pozvolna zvyšuje zájem o výrobky z lokální produkce, ačkoli v tomto ohledu spíše zaostáváme za okolními zeměmi. U řemeslných výrobků se spotřebitelská poptávka zvyšuje v souladu s tímto trendem, ale o poznání pomaleji, než je tomu u potravin a nápojů,“ navazuje předsedkyně ARZ Kateřina Čadilová.

Originální dárky

Podle ní se klasické řemeslné výrobky z lokální produkce nejčastěji nakupují spíše jako pěkné dárky a suvenýry. „Protože často nabízejí nějaký příběh spojený s jejich tvůrcem. Ten budete v supermarketu hledat těžko,“ zdůrazňuje Kateřina Čadilová.

Domnívá se, že poptávka by mohla ještě vzrůst, pokud by se podařilo potenciálním zákazníkům vysvětlit, že se často jedná také o výrobky velmi kvalitní a v originálním provedení. Pro udržení pozitivního trendu je podle odborníků také potřeba udržet co nejširší nabídku rukodělných výrobků. „Třeba kovářů, tkalců či řezbářů je opravdu málo,“ popisuje nedostatková řemesla Jaroslava Lhocká, předsedkyně klubu rukodělných prací a technik RUPRT. 

Stejně tak považuje za nutné zabránit zneužívání zájmu o tento druh produkce nepoctivými prodejci. „Setkala jsem se na trhu, který jsem navštívila v centru Plzně, s výrobky vydávanými jako řemeslné a jednalo se pouze o kompletaci dvou kupovaných již hotových výrobků nebo pouze o prodej hotových výrobků, které prodejce nakoupil,“ upozorňuje Lhocká.

O tom, kolik lidí se ruční výrobou živí, nejsou oficiální data. Karel Havlíček odhaduje, že jde o tisíce drobných řemeslníků, při započítání potravinářských a zemědělských oborů více než deset tisíc. Klíčové je, že zájem o tuto oblast roste mezi mladými lidmi.

„Na našich akcích, jako je třeba Novoměstský krajáč v Praze, můžete například vidět velmi vitální kováře, výrobce svíček a mýdel, vlastníky papírny nebo mastičkáře. Stejný zájem mladých lidí můžete zaznamenat i u lokální produkce potravin a nápojů,“ pochvaluje si Čadilová. Mladí zájemci se ještě naštěstí mají od koho učit.

„Ke stárnutí sektoru opravdu docházelo, a to vlivem potlačení podnikatelského ducha za socialismu a následné divoké fáze raného kapitalismu provázeného vzestupem supermarketů. V dnešní době však lokální řemeslná produkce zažívá určitý revival,“ zmiňuje.

Digitální renesance

Návrat tradičních řemesel paradoxně usnadňují moderní technologie, jako je internet nebo sociální sítě. „Prostřednictvím internetu se mohou prezentovat u nás i v zahraničí, mají šanci získávat mladé zákazníky a je to relativně levný způsob, jak o sobě dát vědět, nemluvě o variantách objednávek na míru a podobně. V neposlední řadě u rukodělné práce díky novým technologiím udržíme i nastupující generaci řemeslníků,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

Právě proto se asociace v rámci Roku řemesel snaží o velké propojení tradičních profesí s novými technologiemi. Připravila například portál Mistriremesel.cz, který dnes zahrnuje skoro dvacet tisíc řemeslníků. „Odlišujeme tam skutečné mistry, nedáváme tam nekvalifikované řemeslníky. Umožňujeme jim zdarma si postavit vlastní internetovou aplikaci, propagaci, reference, vyzdvihujeme příslušnost k cechu a podobně,“ popisuje Karel Havlíček. Probudit zájem mezi mladými lidmi, kteří se rozhodují o budoucím povolání, bylo rovněž jedním z cílů seriálu Toulky za cechy a řemesly, která AMSP připravila pro Českou televizi.

Na začínající řemeslníky zaměřené na rukodělnou výrobu přitom čeká řada nástrah. S těmi se snaží nováčkům radit Hana Konečná, konzultantka pro drobné a rukodělné výrobce. Jedním z nejčastějších kamenů úrazu podle ní bývá například stanovení ceny výrobky. Začínající výrobci totiž často chtějí, aby se jim „alespoň zaplatil materiál“. I v tomto případě přitom zapomínají započítat nespotřebované zbytky materiálu, jeho vadné části, dopravu, nákup nástrojů na jeho opracování, energie, skladovací prostory a podobně.

Podle Hany Konečné je potřebné, aby si prodejci započítávali také čas strávený s výrobou. A neměli by ani zapomenout rozpočítat hodiny, týdny či měsíce, které jim zabrala příprava, případně „prozkoumávání slepých uliček“, než se jim začalo dařit vyrábět prodejné zboží.

Lepší učit než vyrábět

„Zlaté pravidlo zní: Počítejte si za hodinu práce takovou cenu, za kterou byste si mohli zaplatit někoho jiného, kdo by ji dělal za vás. A ještě k tomu trochu přidejte, protože nějaký čas by vám zabralo takového člověka najít a zaučit si ho,“ zdůrazňuje Hana Konečná. Začínající řemeslníci si podle ní také často zapomínají odkládat peníze do rezervy pro případ, že by se jim porouchal klíčový výrobní nástroj, jako šicí stroj, pec na vypalování, vrtačka a podobně.

Devět z deseti podnikatelských záměrů i při nejlepší péči nikdy příliš nevyroste,nebo rovnou zahyne.

Ze svých zkušeností ví, že začínající řemeslníci většinou ceny svých výrobků podceňují. „Jsem důrazně proti tomu, aby se cena výrobků určovala porovnáváním s konkurencí nebo běžnými obchody, věštěním z kávové sedliny, ptaním se kamarádů a maminky či podle pocitu, za jakou cenu bych si takovou věc asi koupil já. Uvědomte si, že vám, ani vašim blízkým nejsou vaše výrobky vzácné. Nejspíš na ně narážejí na každém kroku. Váš zákazník naopak bude člověk, který něco takového ještě neviděl. Kterému váš výrobek přijde nápaditý a nezvyklý. Jinak by ho přece nezaujal,“ radí Konečná.

U některých typů rukodělné výroby je přitom nereálné, že by se jí mohli autoři a autorky živit. „Háčkování, pletení, vyšívání, výroba krajek a šití z korálků – to jsou jen některé z rukodělných technik, které jsou tak náročné na čas, že rozsáhlejší díla vůbec nejde za odpovídající cenu nabídnout do prodeje nebo si to může dovolit jen několik renomovaných tvůrců,“ upozorňuje Konečná.

Ale ani mistři těchto oborů podle ní nemusejí věšet hlavu – namísto prodejem svých výrobků si mohou lépe vydělat tím, že budou školit zájemce o tyto rukodělné práce, případně prodávat papírové či elektronické návody a předlohy.

Dalibor Dostál

Nápad není to hlavní

Jiří Kubeš se na chodu Fleru podílí mimo jiné jako Admin, poskytující prodejcům pravidelné „rady a porady“.

Realita zhruba čtvrtmiliardového obratu s meziročním růstem o zhruba deset procent se od vašeho očekávání nejspíš značně lišila...
Násobně! První měsíce byly trochu nervózní, zda si Fler najde dostatek zákazníků, ale po půl roce už bylo jasné, že jsem vsadil na správnou kartu. Fler rostl doslova raketově!

Fler.cz je velkou inspirací, a tak v Česku brzy vznikla řada dalších, někdy až moc podobných projektů. Jak to vnímáte?
Konkurenci beru jako přirozenou součást podnikání, která mě stále motivuje k tomu, abych Fler vylepšoval a posouval dál. Svůj čas místo právních sporů budu raději investovat do lidí, naslouchání jejich potřebám a dalšímu vývoji. Tvůrcům i nakupujícím se snažíme poskytnout nejlepší možné zázemí, aby je Fler bavil, snadno se ovládal a co nejefektivněji je vtáhl do úžasného světa handmade.

Co dalšího chystáte?
Nevydržím dlouho v klidu, stále něco vymýšlím. Nedávno jsme spustili mobilní verzi Fleru, platby kartou, rychlý prodej a další skvělé vychytávky. Aktuálně, mimo jiné, pracujeme na mobilní aplikaci pro prodávající. Jsem nadšenec do moderních technologií, takže prodávajícím aplikace brzy řekne, třeba i jemným zavibrováním na chytrých hodinkách, že u nich právě někdo nakoupil. Fler je prostě tradiční rukodělná tvorba 21. století!

Máte nějakou radu pro lidi podnikající na internetu?
Lidé si bohužel myslí, že úspěch je možné získat lusknutím prstu, ale je za ním vždy spousta práce a odříkání. Nápad není to hlavní, ty leží takřka všude na zemi. Chcete-li uspět, musíte nápad zvednout, být pohotoví, pracovití, kreativní, trpěliví a zcela neúnavní. Měl jsem štěstí, že moje finanční investice do Fleru byla minimální, protože na začátku jsem základní programování i grafiku zvládal sám. Ani to ještě neznamená úspěch! Pak nezbývá než se ohnout pro nový nápad. A v tom je celé tajemství, které mě pořád baví.


Převzato z časopisu Profit. Autoři článku: Jana Šulistová, Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek